Platy strana 5 z 5

Vláda by mohla zmrazit platy politiků. Část představitelů koalice připustila, že debata napříč stranami na toto téma už začala. Jako důvod uvádí solidaritu v časech vysoké inflace. Podobnou úpravu, která by zastavila růst výdělků prezidenta a členů vlády i parlamentu, už připravilo opoziční hnutí ANO. Projednat ve sněmovně ji chtělo již minulý týden.

Sněmovna návrh na pětileté zmrazení platů politiků, který vzešel od opozičního ANO, na mimořádné schůzi vůbec neprojednávala – její program v pátek totiž vládní koalice nepodpořila. K přijetí přitom chyběl jediný hlas. Kabinet hodlá předložit vlastní řešení. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) si myslí, že jde o komplikované téma, místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka zase míní, že se vláda chová pokrytecky. Řekli to v Událostech, komentářích.

Hradní úředníci si loni vydělali nejvíc peněz za druhé volební období prezidenta Miloše Zemana. Vedoucí jeho kanceláře Vratislav Mynář dostal na mimořádných odměnách 895 tisíc korun, celkem měl čistý příjem asi 2,4 milionu. Vyplývá to z informací, které zveřejnila Kancelář prezidenta republiky (KPR). V porovnání s dříve zveřejněnými údaji dostali vedoucí zaměstnanci KPR před koncem Zemanova mandátu nejvyšší odměny od roku 2016. Hrad mezi devět úředníků rozdělil celkem 3,87 milionu korun.

I když se problémy konkrétních lidí, které nastaly kvůli činnosti – nebo nečinnosti – státu, daří vyřešit, vyplácení sociálních dávek se stále zpožďuje. Ze samoživitelek, které se svým platem nevyjdou a potřebují pomoc i od státu, se pro majitele bytů stává riziková skupina. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tvrdí, že dělá maximum pro to, aby Úřad práce fungoval lépe, a pokud potíže trvají, odkazuje na jeho generálního ředitele Viktora Najmana. Naopak odbory Úřadu práce tvrdí, že je vše na ministerstvu. Problémům se sociálními dávkami se pro 168 hodin věnoval Jaroslav Hroch.

Platy ústavních činitelů, jakou jsou ministři, poslanci, ale například i soudci, se od Nového roku zvýší téměř o třináct procent. Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravilo novou platovou základnu, ze které se budou vypočítávat. Ta se odvozuje od průměrné mzdy. V posledních dvou letech byly platy s výjimkou letošního ledna zmrazené. Zástupci koalice chtějí, aby fungoval už dříve nastavený automat, aby o výdělcích už v budoucnosti nemuseli rozhodovat. Opozice nynější zvýšení kritizuje.

Školské odbory se se v pátek shodly s ministrem Vladimírem Balašem (STAN) na potřebě rozdělení peněz na přidání pedagogům mezi základní složky platů a odměny. Mluvčí odborářů Jana Kašparová řekla, že podle dohody by mělo jít do tarifů osmdesát procent slíbeného navýšení, zbytek do nadtarifů. Dohodu ale ještě musejí potvrdit lídři koaličních stran. V návrhu státního rozpočtu se počítá s navýšením peněz na platy pedagogů o čtyři procenta.

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších čtrnáct dní, rozhodla ve středu vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do EU takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Slovenské ministerstvo vnitra uvítalo, že ČR prodloužila kontroly jen o čtrnáct, nikoliv o třicet dnů.

Příslušníkům bezpečnostních sborů se příští rok zvednou tarify o deset procent, u prvních dvou tarifních tříd o sedmnáct procent. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). O desetinu se od ledna zvednou také platy vojáků z povolání na tarifech. Na jednání také kabinet schválil dary ve vyši 70,7 milionu korun pro Ukrajinu a Afghánistán.

Mezi ženami a muži ve školství se zvyšují platové rozdíly. Ještě výraznější nepoměr vykazují výdělky řídících pedagogů. Podle ministerských statistik za první letošní pololetí berou učitelé v průměru až o dva a půl tisíce korun hrubého víc než učitelky.

Rakouské odbory chytají kvůli sporu o platy na pondělí celodenní stávku na železnicích. Dotknou se údajně všech spojů, včetně těch s Českem. České dráhy upozorňují, že k některým omezením v dálkové dopravě může dojít už v neděli a také v úterý.

Řada evropských zemí se potýká se stávkami a protesty. Napříč kontinentem lidé požadují zvýšení platů kvůli rostoucím nákladům na energie i jídlo. V Athénách se demonstranti střetli s policií, v Belgii se zrušila polovina leteckých spojů, Londýn nebo Paříž ochromila zastavená veřejná doprava.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Soudům hrozí podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka kolaps kvůli nízkým platům úředníků. Těch se proto nedostává a ti, kteří na soudech přece jenom pracují, ve velkém odcházejí. Podle Šuka se vláda nechystá s tím nic udělat. Za správné řešení by předsedové soudů považovali dorovnat platy úředníků na průměr ve veřejné sféře. Na to by ovšem bylo potřeba dodatečných 1,5 miliardy korun.

Školské odbory v Polsku hrozí stávkou. Požadují pro učitele vyšší platy. V současné chvíli je výplata při nástupu bez předchozí praxe stejná jako minimální mzda v zemi. Odboráři chtějí růst nejméně o dvacet procent a taky konec politických zásahů do obsahu výuky.

Mzdy odborného aparátu českých soudů jsou výrazně nižší, než mají jiní státní zaměstnanci. Kvůli tomu kvalifikovaní pracovníci od soudů na řadě míst odcházejí. Uvedl to v sobotu prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra po dvoudenním sněmu této organizace v Táboře. Například nástupní mzda zapisovatelky u soudu činí podle něj přibližně 18 tisíc korun.

Česká pošta plánuje další zdražení, kromě toho listopadového bude zřejmě ceníky znovu přepisovat i po Novém roce. Podle končícího ředitele Romana Knapa nebude totiž bez výraznějších změn dost peněz na provoz poboček ve stávajícím rozsahu.

Ve zdravotnictví běží diskuse o rozpočtu a platbách v příštím roce. Takzvaná úhradová vyhláška, která je pomáhá stanovit, prochází připomínkovým řízením a stát v ní oproti původnímu plánu zvýšil úhrady za zdravotnické výkony. Přísun peněz ale nemusí stačit, protože odbory žádají výrazně vyšší růst platů, než s jakým počítá ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ministerstvo dopravy chce zpřísnit kontroly technického stavu vlaků. Drážní úřad už slíbil, že proto posílí dohled. Vedení resortu k tomu chce přikročit kvůli výsledkům průzkumu mezi strojvedoucími, kteří si stěžují na časté výluky na tratích. 59 procent respondentů označilo za častý problém právě poruchy na vozidlech. Na tratích ale přetrvávají i problémy s vyšetřováním nehod. Drážní inspekce má ze zákona roční lhůtu, teď ji ale poměrně často nestíhá dodržovat. Může za to nedostatek inspektorů, které úřad nedokáže zajistit kvůli nízkým platům.

Stávka pilotů německých aerolinek Lufthansa v pátek ochromila leteckou dopravu, zrušeny jsou i spoje do Česka. Na velkých německých letištích se u přepážek společnosti tvoří dlouhé fronty lidí, kteří se snaží najít náhradu za neuskutečněné lety. Lufthansa vyzvala cestující, aby na letiště nejezdili, pokud byl jejich let odřeknut. Stávka za vyšší mzdy se koná v době, kdy ve třech západoněmeckých spolkových zemích končí letní prázdniny.

Všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno, se od září zvednou platové tarify neboli základ výdělku o deset procent. Nařízení o navýšení schválila vláda. Do konce roku bude podle podkladů k nařízení potřeba z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven 5,17 miliardy korun navíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) to schodek rozpočtu nezvýší, resorty mají peníze najít ve své pokladně. Odbory požadovaly přidání kvůli vysoké inflaci, hrozily protesty. Vláda také souhlasila se zvýšením příspěvku na mobilitu pro handicapované o 350 korun.

Některé nemocnice mají smlouvy na dodávky energií uzavřené jen do konce roku. V krajním případě jim tak hrozí, že od ledna budou odpojeny od sítě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se proto v Otázkách Václava Moravce zavázal, že dodávky energií do fakultních nemocnic vyřeší do konce září. Podle exministra Romana Prymuly lze jen obtížně předpovídat dopad energetické krize na zdravotnictví. Oba byli hostem pořadu Otázky Václava Moravce, který se věnoval také přípravám státu na podzimní covidovou vlnu.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Vláda se podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) snaží najít řešení, jak zvedat platy státním zaměstnancům a pomoct lidem v době vysoké inflace a roustoucích cen energií. Nesouhlasí ale s požadavky odborů. Kabinet podle něj musí hledat opatření, která nebudou zvyšovat inflaci a nebudou způsobovat dramaticky obří schodek státního rozpočtu, uvedl v Interview ČT24.

Jednání lídrů vládních stran a odborů o růstu platů ve veřejné sféře skončilo neúspěchem. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) přesto po schůzce uvedl, že od ledna slíbil pět procent navíc lékařům, pedagogům nebo sociálním pracovníkům. To ale odbory považují za nedostatečné. Požadovaly růst už od 1. srpna nebo 1. září. Devět odborových svazů zůstává ve stávkové pohotovosti. Lídři koaličních stran by se znovu měli sejít s odbory na konci srpna.