Platy strana 4 z 5

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Vláda se podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) snaží najít řešení, jak zvedat platy státním zaměstnancům a pomoct lidem v době vysoké inflace a roustoucích cen energií. Nesouhlasí ale s požadavky odborů. Kabinet podle něj musí hledat opatření, která nebudou zvyšovat inflaci a nebudou způsobovat dramaticky obří schodek státního rozpočtu, uvedl v Interview ČT24.

Jednání lídrů vládních stran a odborů o růstu platů ve veřejné sféře skončilo neúspěchem. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) přesto po schůzce uvedl, že od ledna slíbil pět procent navíc lékařům, pedagogům nebo sociálním pracovníkům. To ale odbory považují za nedostatečné. Požadovaly růst už od 1. srpna nebo 1. září. Devět odborových svazů zůstává ve stávkové pohotovosti. Lídři koaličních stran by se znovu měli sejít s odbory na konci srpna.

Platy ministrů, poslanců, senátorů nebo i soudců by od ledna mohly vzrůst. Z vládních stran totiž zní neochota dál zmrazovat výdělky ústavních činitelů. Jejich platová základna letos zůstala mimořádnou úpravou stejná jako loni a předloni. Koaliční politici tak nyní preferují automatickou valorizaci.

Úřednické a školské odbory vstoupily do stávkové pohotovosti. Přidat se k nim postupně chtějí i další odborové svazy, protože se s vládou zatím nedohodly na růstu platů ve veřejné sféře. Podle kabinetu není krok odborů korektní, protože vyjednávání mají ještě pokračovat. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) pohotovost označil za „zbytečné politické gesto“.

Vláda je připravena zvýšit platy ve veřejném sektoru ještě letos. Kloní se k úpravě, která nebude kopírovat inflaci, řekl po schůzce s odbory ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet navrhl dvě varianty růstu platů, odboráři přístup vlády kritizují. Jednání budou dál pokračovat.

Vláda na středečním zasedání schválila návrh zákona, který umožní části dlužníků splatit exekuce bez úroků. Opakování takzvaného milostivého léta má trvat tři měsíce od 1. září. Kabinet schválil také vstup Finska a Švédska do NATO, podpořil novelu služebního zákona nebo obnovil činnost Národní ekonomické rady vlády. Schválení se dočkala také nekolikrát odložená novela zákona o svobodném přístupu k informacím.

Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.

Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách k 1. květnu překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity zásobníků. Naplní se podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

Odbory jsou připraveny odvolat stávkovou pohotovost v úřadech práce hned poté, co vláda stanoví termín a zahájí s nimi jednání o růstu platů ve veřejném sektoru. Po jednání s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) to řekl předseda podnikového výboru odborových organizací při úřadu práce Jan Dudek. Podle Jurečky by koalice mohla datum určit příští týden, vyjednávání by pak mohlo začít v květnu.

Ceny letos porostou a české platy je nedoženou. Uprchlíci ale mohou ekonomice pomoci, zvlášť na kvalifikovaných pozicích. Stěhovat by se mohli i na venkov a tím ho oživit. Celkově krize Česku neublíží. To předpovídají dva odborníci, kteří byli hosty speciálního vysílání ČT24 k ekonomickým dopadům ruské invaze, profesor ekonomie z Princetonské univerzity Orley Ashenfelter a ekonom Jan Bureš z Patria Finance.

Schodek rozpočtu bude pod 280 miliardami korun, přičemž trvá, že na výdajové straně se uspoří 80 miliard oproti tomu, co navrhovala předchozí vláda. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který by byl rád, kdyby jeho upravený návrh prošel vládou již příští středu. Stanjurova předchůdkyně v úřadu a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO) varovala před unáhlenými personálními škrty, Stanjuru kritizovala, že nezveřejnil představu, jak se bude vyvíjet strukturální deficit v příštích letech.

Snížit už letos počet státních zaměstnanců o tisíce a spolu s tím seškrtat výdaje na platy ve veřejné sféře o miliardy korun. To je nový plán vládní koalice, který má přispět ke snížení schodku státního rozpočtu o 80 miliard. Kabinet už zmrazil platy úředníků, hasiči a policisti dostanou přidáno méně. Jednotliví ministři mají za úkol na platech státních zaměstnanců šetřit i dál.

Zástupci soudců si stěžují na údajné protiústavní zmrazení platů ústavních činitelů. Prezident Soudcovské unie České republiky Libor Vávra v pořadu Události, komentáře uvedl, že krok vlády porušuje demokratické principy. Za největší problém považuje to, že vláda o návrhu změn nediskutovala se zástupci justice, a zmínil, že novelu zákona hodlá napadnout u Ústavního soudu.

Tématem prvního jednání tripartity po nástupu nové vlády bude kromě epidemické situace, Zelené dohody nebo plánu Fit for 55 také požadavek odborů na zvýšení platů ve veřejném sektoru i pro ty, kteří od ledna přidáno nedostali. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula to zopakoval v Interview ČT24. K prezidentské kandidatuře se vyjádřit nechtěl, tato otázka není podle něj na pořadu dne.

Platy ústavních činitelů, které se počátkem roku zvýšily, se zřejmě od února vrátí na loňskou úroveň. Sněmovna schválila vládní novelu, podle níž se mají platy zákonodárců, členů vlády, prezidenta i soudců a státních zástupců pro letošní rok snížit. Podle hnutí ANO ale hrozí zrušení novely Ústavním soudem. Poslanci v úterý také odsouhlasili zvýšení příspěvků na bydlení kvůli zdražování energií. V nejsledovanějším bodům letošní první řádné schůze bude patřit středeční jednání o vyslovení důvěry novému koaličnímu kabinetu Petra Fialy (ODS).

Odbory vyzývají vládu, aby přehodnotila zmrazení platů části pracovníků veřejného sektoru. Žádají premiéra Petra Fialu (ODS), aby v nové verzi rozpočtu kabinet na přidání pamatoval. Požadují navýšení o tisícikorunu od dubna pro všechny, jak slíbila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) oponuje, že rozpočet není v takovém stavu, aby navýšení umožnil.

Vláda Petra Fialy (ODS) hodlá od února zafixovat platy ústavních činitelů na loňské úrovni. Opatření, které má bránit růstu platů politiků, se ale vztahuje i na státní zástupce a na soudce – a podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) se návrh příslušného zákona dostává do možného rozporu s ústavním pořádkem.

O délce izolací a karantén nařizovaných kvůli covidu-19 jednala na středečním zasedání vláda Petra Fialy (ODS). Rozhodla o jejich zkrácení na pět dní, změna začne platit v úterý 11. ledna. Karanténa ovšem bude nově povinná i pro očkované, dostanou-li se do rizikového kontaktu s nakaženým. Půjdou do ní i bezpříznakoví lidé s pozitivním antigenním testem, pokud nepodstoupí konfirmační PCR test. Počínaje 17. lednem začne také povinné testování všech zaměstnanců na koronavirus, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by mělo trvat tři týdny. Kabinet se tímto opatřením snaží bránit prudkému nástupu varianty omikron.

V kulturních institucích je nedostatek technického a produkčního personálu, a to hlavně v divadlech. Kvůli dlouhé koronavirové krizi odcházejí pracovníci zajišťující zázemí jednotlivých představení. Vzdělávací skupina Art Gate proto spustila kampaň, aby se na důležitost těchto profesí nezapomínalo.

Odbory kritizují, že zdravotníkům na nižších pozicích a pracovníkům v sociálních službách porostou platy jen o 700 korun místo dříve slíbených 1400 korun. Vadí jim také zmrazení platů pro hygieniky, kteří jsou státními úředníky, a nezdravotnické pracovníky nemocnic. Lékařům pracujícím v hygienické službě ale platy přesto stoupnou asi o 15 tisíc korun, odměna se jim bude vypočítávat podle jiných tabulek.

Vláda Petra Fialy (ODS) zruší plán předchozího kabinetu na plošné přidání zaměstnancům ve veřejné sféře. Nynější vláda schválila zvýšení platů policistů, hasičů a vojáků plošně o 700 korun měsíčně. Polepšit si mají i zdravotníci či pedagogové. Na jeden rok se ovšem zmrazí platy všem ústavním činitelům a státním úředníkům. Kabinet jednal také o pomoci lidem postiženým nárůstem cen energií a protiepidemických opatřeních.

Výsledky jednání o vývoji platů ve veřejné sféře a dalších tématech chtějí představitelé pěti stran vládní koalice sdělit veřejnosti až ve středu po jednání kabinetu. Představí i způsob pomoci lidem v souvislosti se zdražujícími energiemi. Tématem úterní debaty koaličních lídrů měla být také další strategie boje s epidemií covidu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) před jednáním řekl, že by by ponechal růst platů ve veřejné sféře podle Babišovy vlády.

Policisté, hasiči, vojáci, ale například i úředníci se zřejmě až ve středu dozvědí, jaké budou jejich platy v příštím roce. Vláda Petra Fialy (ODS) by měla rozhodnout o příjmech zhruba sedmi set tisíc lidí. Dohodu zatím koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a Pirátu se STAN nemá. Předchozí kabinet schválil plošné zvýšení platů o 1400 korun měsíčně – to se týká většiny lidí pracujících ve veřejné sféře.