Platy strana 3 z 5

Rakouské odbory chytají kvůli sporu o platy na pondělí celodenní stávku na železnicích. Dotknou se údajně všech spojů, včetně těch s Českem. České dráhy upozorňují, že k některým omezením v dálkové dopravě může dojít už v neděli a také v úterý.

Řada evropských zemí se potýká se stávkami a protesty. Napříč kontinentem lidé požadují zvýšení platů kvůli rostoucím nákladům na energie i jídlo. V Athénách se demonstranti střetli s policií, v Belgii se zrušila polovina leteckých spojů, Londýn nebo Paříž ochromila zastavená veřejná doprava.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Soudům hrozí podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka kolaps kvůli nízkým platům úředníků. Těch se proto nedostává a ti, kteří na soudech přece jenom pracují, ve velkém odcházejí. Podle Šuka se vláda nechystá s tím nic udělat. Za správné řešení by předsedové soudů považovali dorovnat platy úředníků na průměr ve veřejné sféře. Na to by ovšem bylo potřeba dodatečných 1,5 miliardy korun.

Školské odbory v Polsku hrozí stávkou. Požadují pro učitele vyšší platy. V současné chvíli je výplata při nástupu bez předchozí praxe stejná jako minimální mzda v zemi. Odboráři chtějí růst nejméně o dvacet procent a taky konec politických zásahů do obsahu výuky.

Mzdy odborného aparátu českých soudů jsou výrazně nižší, než mají jiní státní zaměstnanci. Kvůli tomu kvalifikovaní pracovníci od soudů na řadě míst odcházejí. Uvedl to v sobotu prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra po dvoudenním sněmu této organizace v Táboře. Například nástupní mzda zapisovatelky u soudu činí podle něj přibližně 18 tisíc korun.

Česká pošta plánuje další zdražení, kromě toho listopadového bude zřejmě ceníky znovu přepisovat i po Novém roce. Podle končícího ředitele Romana Knapa nebude totiž bez výraznějších změn dost peněz na provoz poboček ve stávajícím rozsahu.

Ve zdravotnictví běží diskuse o rozpočtu a platbách v příštím roce. Takzvaná úhradová vyhláška, která je pomáhá stanovit, prochází připomínkovým řízením a stát v ní oproti původnímu plánu zvýšil úhrady za zdravotnické výkony. Přísun peněz ale nemusí stačit, protože odbory žádají výrazně vyšší růst platů, než s jakým počítá ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ministerstvo dopravy chce zpřísnit kontroly technického stavu vlaků. Drážní úřad už slíbil, že proto posílí dohled. Vedení resortu k tomu chce přikročit kvůli výsledkům průzkumu mezi strojvedoucími, kteří si stěžují na časté výluky na tratích. 59 procent respondentů označilo za častý problém právě poruchy na vozidlech. Na tratích ale přetrvávají i problémy s vyšetřováním nehod. Drážní inspekce má ze zákona roční lhůtu, teď ji ale poměrně často nestíhá dodržovat. Může za to nedostatek inspektorů, které úřad nedokáže zajistit kvůli nízkým platům.

Stávka pilotů německých aerolinek Lufthansa v pátek ochromila leteckou dopravu, zrušeny jsou i spoje do Česka. Na velkých německých letištích se u přepážek společnosti tvoří dlouhé fronty lidí, kteří se snaží najít náhradu za neuskutečněné lety. Lufthansa vyzvala cestující, aby na letiště nejezdili, pokud byl jejich let odřeknut. Stávka za vyšší mzdy se koná v době, kdy ve třech západoněmeckých spolkových zemích končí letní prázdniny.

Všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno, se od září zvednou platové tarify neboli základ výdělku o deset procent. Nařízení o navýšení schválila vláda. Do konce roku bude podle podkladů k nařízení potřeba z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven 5,17 miliardy korun navíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) to schodek rozpočtu nezvýší, resorty mají peníze najít ve své pokladně. Odbory požadovaly přidání kvůli vysoké inflaci, hrozily protesty. Vláda také souhlasila se zvýšením příspěvku na mobilitu pro handicapované o 350 korun.

Některé nemocnice mají smlouvy na dodávky energií uzavřené jen do konce roku. V krajním případě jim tak hrozí, že od ledna budou odpojeny od sítě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se proto v Otázkách Václava Moravce zavázal, že dodávky energií do fakultních nemocnic vyřeší do konce září. Podle exministra Romana Prymuly lze jen obtížně předpovídat dopad energetické krize na zdravotnictví. Oba byli hostem pořadu Otázky Václava Moravce, který se věnoval také přípravám státu na podzimní covidovou vlnu.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Vláda se podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) snaží najít řešení, jak zvedat platy státním zaměstnancům a pomoct lidem v době vysoké inflace a roustoucích cen energií. Nesouhlasí ale s požadavky odborů. Kabinet podle něj musí hledat opatření, která nebudou zvyšovat inflaci a nebudou způsobovat dramaticky obří schodek státního rozpočtu, uvedl v Interview ČT24.

Jednání lídrů vládních stran a odborů o růstu platů ve veřejné sféře skončilo neúspěchem. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) přesto po schůzce uvedl, že od ledna slíbil pět procent navíc lékařům, pedagogům nebo sociálním pracovníkům. To ale odbory považují za nedostatečné. Požadovaly růst už od 1. srpna nebo 1. září. Devět odborových svazů zůstává ve stávkové pohotovosti. Lídři koaličních stran by se znovu měli sejít s odbory na konci srpna.

Platy ministrů, poslanců, senátorů nebo i soudců by od ledna mohly vzrůst. Z vládních stran totiž zní neochota dál zmrazovat výdělky ústavních činitelů. Jejich platová základna letos zůstala mimořádnou úpravou stejná jako loni a předloni. Koaliční politici tak nyní preferují automatickou valorizaci.

Úřednické a školské odbory vstoupily do stávkové pohotovosti. Přidat se k nim postupně chtějí i další odborové svazy, protože se s vládou zatím nedohodly na růstu platů ve veřejné sféře. Podle kabinetu není krok odborů korektní, protože vyjednávání mají ještě pokračovat. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) pohotovost označil za „zbytečné politické gesto“.

Vláda je připravena zvýšit platy ve veřejném sektoru ještě letos. Kloní se k úpravě, která nebude kopírovat inflaci, řekl po schůzce s odbory ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet navrhl dvě varianty růstu platů, odboráři přístup vlády kritizují. Jednání budou dál pokračovat.

Vláda na středečním zasedání schválila návrh zákona, který umožní části dlužníků splatit exekuce bez úroků. Opakování takzvaného milostivého léta má trvat tři měsíce od 1. září. Kabinet schválil také vstup Finska a Švédska do NATO, podpořil novelu služebního zákona nebo obnovil činnost Národní ekonomické rady vlády. Schválení se dočkala také nekolikrát odložená novela zákona o svobodném přístupu k informacím.

Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.

Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách k 1. květnu překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity zásobníků. Naplní se podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

Odbory jsou připraveny odvolat stávkovou pohotovost v úřadech práce hned poté, co vláda stanoví termín a zahájí s nimi jednání o růstu platů ve veřejném sektoru. Po jednání s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) to řekl předseda podnikového výboru odborových organizací při úřadu práce Jan Dudek. Podle Jurečky by koalice mohla datum určit příští týden, vyjednávání by pak mohlo začít v květnu.

Ceny letos porostou a české platy je nedoženou. Uprchlíci ale mohou ekonomice pomoci, zvlášť na kvalifikovaných pozicích. Stěhovat by se mohli i na venkov a tím ho oživit. Celkově krize Česku neublíží. To předpovídají dva odborníci, kteří byli hosty speciálního vysílání ČT24 k ekonomickým dopadům ruské invaze, profesor ekonomie z Princetonské univerzity Orley Ashenfelter a ekonom Jan Bureš z Patria Finance.

Schodek rozpočtu bude pod 280 miliardami korun, přičemž trvá, že na výdajové straně se uspoří 80 miliard oproti tomu, co navrhovala předchozí vláda. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který by byl rád, kdyby jeho upravený návrh prošel vládou již příští středu. Stanjurova předchůdkyně v úřadu a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO) varovala před unáhlenými personálními škrty, Stanjuru kritizovala, že nezveřejnil představu, jak se bude vyvíjet strukturální deficit v příštích letech.