Platy strana 3 z 5

Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, schválila na čtvrtečním zasedání vláda, informoval na večerní tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou zálohou, její přesnou výši ale stanoví až vyhláška k novele. Předlohu nyní dostanou k projednání parlamentní komory.

Platy by mohly od ledna vzrůst téměř o čtrnáct procent nejen soudcům a politikům, ale i státním zástupcům. Dohodla se na tom jejich unie s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), zjistila ČT. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) ale kabinet s dřívějším návrhem zvyšujícím platy ústavních činitelů o více než 13 procent nesouhlasí. O tom, jak se zvýší, bude kabinet jednat příští týden, růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru, doplnil Kupka. Opoziční hnutí ANO chce svolat k tématu mimořádnou schůzi sněmovny.

Po zaměstnancích soudů míří do stávky také zaměstnanci státních zastupitelství v Praze. Stávka má začít v pátek 11. října a trvat bude do úterý 15. října. Celkem zůstanou zaměstnanci Městského státního zastupitelství v Praze a všech pražských obvodních státních zastupitelství s výjimkou Prahy 6 ve stávce tři dny. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli předsedkyně stávkového výboru Iva Jurová a mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Do stávky se podle Cimbaly zapojí více než devadesát procent zaměstnanců.

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun a plat ministrů 200 tisíc korun. Vyplývá to z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu (ÚS) předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Vláda bude o parametrech ještě jednat, opozice uvažuje i o zmrazení těchto výdělků.

Začala třídenní stávka zaměstnanců v justici. Na řadě míst v Česku protest ochromil fungování soudů. Mimo provoz zůstávají podatelny, pokladny nebo informační centra. Třeba okresní soudy v Jablonci nad Nisou nebo v Semilech jsou ale uzavřené zcela. Referenti neodpovídají na dotazy a lidé nemohou nahlížet do spisů. Soudci také odročují některá už nařízená jednání. Konají se jen ta, pro která se podařilo zajistit zapisovatelku, nebo ta, která se obejdou bez její přítomnosti.

Platy ve veřejném sektoru vzrostou příští rok o 1400 korun. Vláda se na tom ve čtvrtek dohodla s odbory, řekli premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dohodu oba označili za dobrý kompromis. Odbory podle Středuly zruší stávkovou pohotovost, důvod pro ni pominul.

Protesty zdravotníků v nemocnicích hrozí i po čtvrtečním jednání odborů se šéfem resortu Vlastimilem Válkem (TOP 09). Podle lékařských odborů ministerstvo neplní dohodu z loňského prosince. Spor obě strany vedou zejména kvůli výdělkům. Zdravotníci se s Válkem už dříve shodli na tom, že nový zákon začne platit v lednu příštího roku. Lékaři ale mají pochybnosti, protože shoda nad jeho parametry zatím není.

Vláda schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu o třicet miliard korun na 282 miliard, řekl po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Peníze jsou určené na odstraňování škod po povodních. Sněmovna bude projednávat novelu v úterý 1. října ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili také návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard. Kvůli povodním je o jedenáct miliard vyšší než původní návrh ministerstva financí.

Lékařské odbory a Česká lékařská komora vyzvaly lékaře, aby k 31. říjnu podali výpověď z přesčasových hodin. Chtějí tím dosáhnout změny v odměňování, kterou podle nich ministerstvo zdravotnictví slíbilo a nesplnilo. Resort v reakci uvedl, že dohodu z loňského prosince plní. Další jednání s odbory má naplánované na 26. září. Naopak Nezávislý odborový svaz Policie ČR (NOS PČR) plánovaný protest před Úřadem vlády zrušil. Příslib ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) o záruce růstu platů po další tři roky považuje jeho předsednictvo za „první konkrétní a uchopitelné minimum“.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v následujícím týdnu připravit návrh, který by navyšoval platy státních zaměstnanců ne plošně, ale víc těm, kteří je mají nižší. Jurečka to řekl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Vláda odborům přislíbila zvýšení objemu financí na platy ve veřejném sektoru od ledna 2025 o osm procent, v absolutních částkách by mohlo jít o růst o více než čtyřiadvacet miliard korun.

Objem prostředků na platy ve veřejném sektoru se od 1. ledna zvýší. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ČT potvrdil, že rozpočet počítá s růstem přes sedm procent. Šéf odborů Josef Středula pak po jednání tripartity mluvil o osmi procentech. Odbory požadovaly původně růst tarifů už od září pro všechny zaměstnance, s vládou se ale nedohodly. Teď se bude řešit, kdo a kolik dostane.

Vláda ve středu schválila nařízení, podle kterého by měl stát na své pojištěnce na zdravotním pojištění příští rok zaplatit 154,6 miliardy korun, meziročně o 3,1 miliardy víc. Platba státu tak příští rok vzroste na 2127 korun za osobu měsíčně, když letos činí 2085 korun. Kabinet dále souhlasil se vznikem Rady vlády pro veřejné zdraví jako svého poradního orgánu, Česko ji bude mít mezi prvními v Unii. Vláda se také shodla na tom, že policistům a hasičům od ledna stoupne objem platů o pět procent.

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí meziročně o šest a půl procenta, a to na 45 854 korun. Při zohlednění inflace pak vzrostla o necelá čtyři procenta. Medián byl 38 529 korun. Nejvíce rostly odměny ve zdravotnictví nebo zpracovatelském průmyslu. Nejméně naopak ve vzdělávání. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle některých analytiků růst mezd zaostal za očekáváním, rychleji rostou vysokopříjmovým lidem.

Na školství má v příštím roce jít o 15,6 miliardy korun více než letos. Počítá s tím návrh rozpočtu zveřejněný před začátkem školního roku vládou. Podle opoziční poslankyně Jany Berkovcové (ANO) by ale tuzemské školství potřebovalo výrazně vyšší částku k tomu, aby se vyrovnalo některým dalším zemím. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale v pondělních Událostech, komentářích označil výzvy k navýšení rozpočtu resortu až o 90 miliard za absurdní. O situaci ve školství s oběma politiky debatovali i předseda školských odborů František Dobšík a ředitel platformy EDUin Miroslav Hřebecký.

Ve Spojených státech stávkuje asi deset tisíc hotelových zaměstnanců. Požadují zvýšení platů poté, co se odbory nedohodly s provozovateli hotelových sítí Marriott, Hilton nebo Hyatt. Stávka by měla trvat asi tři dny. Začala o prodlouženém víkendu, na pondělí totiž v USA připadá svátek práce. Informovala o tom televize CNN s tím, že se k akci možná připojí další hotelový personál.

Odboráři se nedohodli se zástupci vlády o růstu platů ve veřejném sektoru. Návrh odbory odmítly, sdělil mluvčí odborových svazů veřejného sektoru Pavel Bednář. Dle něj se návrh týkal přidání menší části lidí o tři a pět procent. Předáci se sejdou v úterý, kdy budou jednat o dalším postupu.

Odboráři a zástupci vlády se zatím nedohodli na růstu platů od září, resorty propočítávají varianty. Jednání bude pokračovat ve středu, řekl šéf odborů Josef Středula. Zopakoval, že požadují pro všechny pracovníky veřejného sektoru od příštího měsíce zvýšení platových tarifů o deset procent a další přidání pak od ledna, jinak hrozí protesty. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že jednání nejsou jednoduchá, je ale vůle k dohodě.

Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru, prostředky na zářijové zvednutí tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech, řekl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala (ODS). Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou podle něj od ledna. Uvedl také, že školství by mělo dostat proti letošku nejméně o deset miliard korun víc. Fiala rovněž hovořil o tom, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) má předpoklady, aby obstál ve výběrovém procesu na eurokomisaře.

Školství v příštím roce dostane více peněz. Podle informací ČT se na tom v úterý na neformální schůzce shodla vládní koalice. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je prioritou přidat učitelům. Těm musí ze zákona vzrůst platy minimálně na 130 procent průměrné mzdy z roku 2023. Šéf resortu však požaduje další peníze na lepší ohodnocení pro další školské pracovníky.

Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.

Většina ministerstev podpořila plán resortu práce na zářijové zvýšení platů části státních zaměstnanců o deset procent, zjistila ČT ze zaslaných připomínek. V nich zároveň úřady ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL) upozorňují, že vláda zatím nenašla na růst výdělků kuchařek, školníků nebo úředníků potřebné miliardy. Ve hře jsou stále dvě varianty – růst tarifů o deset, nebo o sedm procent. Jednohlasně se ale zatím kabinet neshoduje ani na jedné, proti oběma je resort financí. Zvýšení platů vybraným profesím o desetinu schvalují hlavně ministři z KDU-ČSL, Starostové a Piráti.

Státní rozpočet v červenci skončil se schodkem 192,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zhoršil se tak oproti červnovému deficitu 178,6 miliardy korun. Loni byl na konci července rozpočtový deficit 214,1 miliardy korun, tedy o téměř 22 miliard vyšší. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší od vzniku Česka.

V sociálních službách podle odborů chybí v současné době tři tisíce zaměstnanců. Žádají nárůst platů všech pracovníků v oboru o deset procent, v návrhu ministerstva práce je sedm nebo deset procent pro technické pracovníky, pečovatelkám by ale odměny růst neměly. Sdělili to zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Minulý týden odboráři veřejného sektoru vstoupili kvůli situaci ohledně platů do stávkové pohotovosti. Schůzku se zástupci vlády mají naplánovanou před koncem srpna, při nedohodě chtějí na podzim protestovat.

Ústavní soud se bude znovu zabývat platy soudců, tentokrát kvůli započítání mateřské a rodičovské. Pražská soudkyně žaluje stát, protože její plat roste pomaleji kvůli tomu, že pečovala o dítě. Vláda odmítá, že by šlo o diskriminaci a plánuje se u Ústavního soudu hájit. Soudkyně, která stát zažalovala, kvůli výjimce není ve třetím platovém stupni, ale ve druhém. Příští rok pro ni přitom výjimka přestane platit, rodičovská se jí započítá a poskočí rovnou o dva stupně výš.