Plat strana 3 z 5

Slovensko čekají v sobotu předčasné parlamentní volby. Strany se v kampani předháněly, kdo dokáže účinněji posílit ekonomiku země. Slováky trápí hlavně přetrvávající vysoká inflace a současně nízké platy. V kampani rezonoval také spor s Kyjevem ohledně zákazu dovozu ukrajinského obilí.

Zpětně od května chce ministerstvo spravedlnosti zvýšit platy nesoudcovským profesím v justici. Berou totiž v průměru téměř o pět tisíc méně než zbytek státní správy. Dorovnání platů do roku 2025 přislíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jeho úřad ale zatím konkrétní návrh neodsouhlasil. Jednání budou pokračovat po vládních prázdninách.

Osm z deseti českých firem se letos podle personalistů chystá přidat svým zaměstnancům. Mzdy by průměrně měly růst zhruba o osm až deset procent. Medián mezd – tedy prostřední hodnota, která zohledňuje velký počet lidí s nízkými příjmy – stoupl podle čerstvých dat statistiků skoro na 37 a půl tisíce korun. A letos má růst pokračovat. Navzdory tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) varuje, že letos reálné mzdy kvůli vysoké inflaci neporostou.

Členové vlády začali ve svých resortech hledat úspory na příští rok. Od koaličních lídrů dostali úkol snížit provozní výdaje o pět procent a sumu určenou na platy o dvě procenta. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) státním zaměstnancům příjmy navzdory úsporám neklesnou. Šéfové některých resortů už uvedli, že se chystají propouštět. Úspory se vztahují ale i na úřady, které nespadají přímo pod vládu. Některé z nich avizují, že platy budou muset zmrazit nebo i mírně snížit.

Jednou z vládních úspor v rámci konsolidačního balíčku bude i podstatné zpomalení růstu platů ústavních činitelů. Mezi ně kromě poslanců, senátorů a ministrů patří i soudci a státní zástupci. Lídři vládních stran se dohodli, že sníží platovou základnu o šest procentních bodů. Opozice prosazuje přímo zmrazení výdělků politiků.

Návrhy rozpočtových úspor, o kterých aktuálně jednají vládní strany, se týkají také školství. Koalice mimo jiné zvažuje, jestli neušetřit peníze zrušením devátých tříd základních škol. Místo toho by mohlo vzniknout několik povinných ročníků na středních školách. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné jednat o širší koncepci vzdělávacího systému. Politici nyní debatují také o možnostech zvýšení týdenního počtu hodin takzvané přímé pedagogické činnosti, tedy doby, po kterou kantor přímo vyučuje.

Akademici v pátek dopoledne předali petici adresovanou členům vlády, v níž žádají o řešení finanční krize univerzitních pracovišť. Petiční archy se zhruba čtyřmi tisíci podpisy zástupci iniciativy Hodina pravdy zanesli na podatelnu ministerstva školství (MŠMT). Asociace děkanů filozofických fakult přitom zaslala žádost o setkání a předání petice do rukou ministra školství Vladimíra Balaše (STAN). Ten ve čtvrtek podal rezignaci na svou funkci, ale podle mluvčí resortu Anety Lednové už dříve z pracovních důvodu ze setkání omluvil a požádal o předání petice standardní formou.

Vládní strany hledají způsob, jak upravit platy politiků. Ministr práce už o tématu mluvil s premiérem. Samotné zmrazení výdělků, aby určitou dobu nerostly, podle Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není řešením. Opozice stejně jako koalice mluví o solidaritě v době vysoké inflace a zpomaleného letního zvýšení důchodů. Také platy ústavních činitelů by podle vládních politiků měla omezit úprava valorizačního vzorce. Debatovat se o tom bude v širším formátu.

Navýšení mezd lékařů o zhruba šest procent přineslo úterní jednání odborů s vedením krajské nemocnice v Karlových Varech. Víc peněz prostřednictvím paušálu dostane i nelékařský personál. Kolektivní vyjednávání trvalo déle než v minulých letech, začalo už loni na podzim.

Platy politiků jsou svázány i s platy soudců a státních zástupců a my jsme tu opakovaně čelili hrozbě reálné, která nakonec nastala, že se soudci začali obracet na Ústavní soud, řekl v pořadu 90' ČT24 předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Dodal, že je připraven se o situaci bavit. Členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) poznamenala, že se situace dala řešit dohodou. Vůle vlády k řešení návrhu podle ní není žádná.

Platy policistů by se příští rok měly znovu zvyšovat, v rozhovoru pro Týden v politice to naznačil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Od policie odcházejí lidé, příslušníci bezpečnostních složek dostali naposledy přidáno v lednu deset procent. Další růst jejich výdělků podporuje i opozice. Současně ale kritizuje, že v rozpočtu chybějí peníze na některé bonusy a policistů tak ubývá.

Sněmovna návrh na pětileté zmrazení platů politiků, který vzešel od opozičního ANO, na mimořádné schůzi vůbec neprojednávala – její program v pátek totiž vládní koalice nepodpořila. K přijetí přitom chyběl jediný hlas. Kabinet hodlá předložit vlastní řešení. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) si myslí, že jde o komplikované téma, místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka zase míní, že se vláda chová pokrytecky. Řekli to v Událostech, komentářích.

Platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy se zřejmě nebudou týkat zhruba čtyřiceti tisíc pedagogických pracovníků. V novém programovém prohlášení je vláda slibuje už jen učitelům. Změny chce koalice prosadit taky v projednávané novele zákona. Odbory jsou proti.

Sehnat nové zaměstnance je podle firem těžké. Poradenská společnost PwC spočítala, že přilákat potřebné profese teď stojí podniky o čtvrtinu víc než loni. Stále častěji využívají i náborové příspěvky. Nejčastěji se pohybují od deseti do 150 tisíc korun.

Armáda plánuje letos nabrat 2200 nováčků, to je více než dříve. Chce využít současného zájmu o službu. Do budoucna připravuje novou personální strategii. Generální štáb počítá s virtuálním náborovým střediskem i investicemi do kasáren a zázemí. Ve sboru teď působí 27 tisíc mužů a žen.

Bezmála dva tisíce podpisů je pod peticí humanitních fakult za vyšší platy jejich akademiků. Situaci začalo řešit ministerstvo školství a zřídilo pracovní skupinu, do které však podle asociace filozofických fakult nebyli přizváni jejich zástupci. Akademici nyní zvažují stávku.

Desetitisíce zdravotních sester a pracovníků záchranných služeb v pondělí v Británii vstoupily do stávky za vyšší platy. Podle agentury Reuters jde o nejrozsáhlejší stávku za 75 let existence britského státního zdravotnického systému (NHS). Vláda pracovníky ve zdravotnictví vyzývá k ukončení protestů.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu snížil Daně Koptišové z Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích plat o třicet procent na jeden rok. Vypracovala protokol o podání trestního oznámení, který neodpovídal skutečnosti, opatřila ho falešnými podpisy.

Hradní úředníci si loni vydělali nejvíc peněz za druhé volební období prezidenta Miloše Zemana. Vedoucí jeho kanceláře Vratislav Mynář dostal na mimořádných odměnách 895 tisíc korun, celkem měl čistý příjem asi 2,4 milionu. Vyplývá to z informací, které zveřejnila Kancelář prezidenta republiky (KPR). V porovnání s dříve zveřejněnými údaji dostali vedoucí zaměstnanci KPR před koncem Zemanova mandátu nejvyšší odměny od roku 2016. Hrad mezi devět úředníků rozdělil celkem 3,87 milionu korun.

Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí dle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila vláda. Výše odškodného za pracovní úraz nebo nemoc z povolání se bude nově odvíjet od aktuální výše průměrné mzdy. Kabinet také rozhodl, že zvýšení platů pro pedagogy půjde na odměny, požadavek odborů tak nevyslyšel.

Průměrný plat učitelů bude od roku 2024 ze zákona představovat 1,4násobek průměrné mzdy v Česku za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou v pátek sněmovna v prvním kole podpořila. Poslanci poslali do dalšího čtení také vládní předlohu proti šíření teroristického obsahu on-line, která už dříve získala podporu bezpečnostního výboru. O předloze by tak mohli hlasovat v lednu.

Platy ústavních činitelů, jakou jsou ministři, poslanci, ale například i soudci, se od Nového roku zvýší téměř o třináct procent. Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravilo novou platovou základnu, ze které se budou vypočítávat. Ta se odvozuje od průměrné mzdy. V posledních dvou letech byly platy s výjimkou letošního ledna zmrazené. Zástupci koalice chtějí, aby fungoval už dříve nastavený automat, aby o výdělcích už v budoucnosti nemuseli rozhodovat. Opozice nynější zvýšení kritizuje.

Průměrná mzda opět vzrostla. Ve skutečnosti si lidé koupí za více peněz méně zboží a služeb. Kvůli inflaci trvají odbory podle jejich místopředsedy Víta Samka na růstu minimální mzdy o dva tisíce korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) to ale odmítá. Nesouhlasí ani s návrhem resortu práce (zvýšení o 1100 korun). Inflace se ale bude i v příštím roce pohybovat ve dvouciferných číslech, shodli se v Událostech, komentářích.

Kabinet Petra Fialy (ODS) rozhodl, že nepodá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Evropskou komisi kvůli pokutě více než 3,2 milionu eur (zhruba 80,3 milionu korun) za chyby v zemědělských dotacích. Její součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ve výši 30 606 eur (zhruba 751 tisíc korun). Informoval o tom ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Vláda řešila také zaměstnávání učitelů nebo omezení teroristického obsahu na internetu.