Plat strana 2 z 5

Vláda nakonec v letošním roce nezvýší platy policistů, hasičů a příslušníků vězeňské služby. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom v lednu sliboval, že od října plánuje růst jejich výdělků o deset procent. Pro svůj plán však nakonec nevyjednal u koaličních partnerů podporu. Šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro ČT uvedl, že kabinet přidá bezpečnostním sborům nejdříve od 1. ledna příštího roku.

Odborové svazy veřejného sektoru vyhlásily od středy stávkovou pohotovost, a to kvůli tomu, že zatím nemají s vládou dohodu na zvýšení platů pro letošek a příští rok. Požadují přidání do tarifů od září nejméně o deset procent pro všechny ve veřejné sféře, řekl šéf odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČT řekl, že od září prosazuje desetiprocentní zvýšení platů pro zaměstnance v první platové tabulce. K připomínkám odeslal dvě varianty – první počítá s navýšením o sedm procent, druhá o zmiňovanou desetinu. Jeho plán ale nemá podporu celé koalice.

Zástupci odborů by pro všechny zaměstnance veřejného sektoru chtěli růst platů o nejméně deset procent. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly jde o umírněný požadavek respektující možnosti rozpočtu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, pokud by se podařilo od září posílit o sedm až deset procent platy těm, kteří jsou na tom nejhůř. Jasnější bude situace 1. července, řekl v Událostech, komentářích. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj zdůraznil, že tempo růstu platů by se nemělo lišit od tempa růstu mezd v soukromém sektoru.

Reálné platy části státních zaměstnanců klesly v předchozích pěti letech bezmála o pětinu, vyplývá z nového materiálu ministerstva práce a sociálních věcí. Nejhůř postiženými skupinami jsou kuchařky, školníci, úředníci nebo pracovníci v kultuře. Za propadem stojí vysoká inflace. Právě pokles reálných příjmů je hlavním důvodem, proč pro tyto zaměstnance prosazuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zvýšení platů od září o sedm až deset procent.

Průmyslové odbory budou pro příští rok vyjednávat o růstu mezd o sedm až deset procent, sdělil po jednání Průmyslové aliance odborových svazů šéf nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. V některých oborech jako energetika či chemie budou odboráři požadovat po zaměstnavatelích zřejmě i vyšší přidání. Odbory pracovníků průmyslu už také neodmítají návrh na další růst důchodového věku nad 65 let, svaz KOVO navrhuje ale mírnější posouvání než projednávaná vládní reforma penzí, a to o měsíc ročně. Organizace také státu doporučily zvážení investičních pobídek pro huť Liberty Ostrava.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jednal s předáky odborových svazů veřejného sektoru, dohodli se na zvýšení platů. Podle Jurečky jej nepožadují pouze odboráři, ale i zaměstnavatelé, kteří chtějí zvýšit svou konkurenceschopnost v porovnání se soukromým sektorem. Zvýšení by se mělo nejdříve dotknout profesí v nejsložitější situaci, konkrétní plán však podle Jurečky zatím není. Na postupu shoda v koalici zatím nepanuje, oznámil.

Stávka zaměstnanců soudů za vyšší platy ve středu omezila jejich provoz. Úředníci zavřeli například informační centra a podatelny, někde se odročila jednání. Stávku justiční odbory vyhlásily poté, co se minulý týden nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na zvýšení peněz o patnáct procent. Protestu se podle odborů zúčastnilo 95 procent z devíti a půl tisíce pracovníků soudů. Do jednodenní výstražné stávky se zapojili pracovníci všech soudů vyjma Ústavního. Akce se netýkala soudců, kteří ze zákona stávkovat nemohou. Stávkování nepřísluší ani justiční stráži. Zaměstnanci soudů zůstanou podle předsedkyně justičních odborů Anny Pospíšilové ve stávkové pohotovosti, dokud nebudou splněny jejich požadavky.

Soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za rok 2024. Zákonný výpočet se kvůli úsporám změnil, podle Ústavního soudu (ÚS) to byl ale neústavní zásah. Se stejným argumentem také zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, zpětně se ale dorovnávat nebudou, zdůraznil ÚS v nálezu Josefa Baxy. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Naopak zmrazení soudcovských platů v roce 2021 ústavnímu pořádku neodporovalo, rozhodl ÚS.

Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku ve čtvrtek vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo devadesát procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.

Nárůst platů ve veřejné sféře o patnáct procent je adekvátní požadavek, uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v pořadu Události, komentáře k požadavku odborů s tím, že v minulosti zde byla vysoká inflace. Místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček zmínil, že není možné si myslet, že by mohla být dvouciferná inflace dohnána nárůstem platů. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo uvedl, že patnáctiprocentní požadavek odborů není nic „hrůzostrašného.” Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar zmínil, že požadavky musí být skromnější, protože kondice například průmyslu není vůbec dobrá.

Zaměstnanci státu by na tom s odměňováním neměli být nejhůř, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který zmínil, že situace u státních zaměstnanců je vážná a nárůst platů o 15 procent, jak požadují odbory, je skromný požadavek. S tím souhlasila i členka rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Margita Balaštíková (ANO), která poukázala na vysokou inflaci a pokles reálných mezd. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) by se ale neměly platy zvyšovat plošně. Místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) podotkla, že je vláda o tom ochotna jednat, ale napřed je potřeba udělat restrukturalizaci.

Odstraňovat rozdíly mezi příjmy žen a mužů v Česku se příliš nedaří. Podle dat Eurostatu muži vydělávají v průměru skoro o osmnáct procent více než ženy – Česká republika je tak třetí nejhorší mezi zeměmi Evropské unie. Řada firem se proto na tuto oblast snaží zaměřit a rozdíly zmenšovat.

Odbory požadují navýšení výdělků státním zaměstnancům, a to ještě do konce letošního roku. Velké části vláda peníze na letošní výplaty o dvě procenta snížila, například úředníkům nebo lidem v kulturní sféře. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kabinet o navýšení jedná, dodává ale, že preferuje spíš adresné přidání, nikoli plošné.

Kvůli dlouhodobě vysokým cenám potravin hledá stále více lidí levnější varianty stravování. Větší zájem teď registrují například některé školní jídelny. Kromě žáků a studentů nabízejí hotová jídla třeba seniorům, ale i ostatním zájemcům. S tím ale nesouhlasí někteří restauratéři, podle kterých to je neférová konkurence.

Strojvůdci německých drah Deutsche Bahn (DB) v osobní dopravě budou od středečního rána do pondělního večera stávkovat, v nákladní dopravě zastaví práci už v úterý večer. V pondělí to oznámily odbory GDL. Protest, kterým se odboráři snaží vymoci vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky, ochromí dopravu nejen v Německu, problémy budou mít i spoje s Českou republikou.

Platy policistů, hasičů a vězeňských dozorců sice neklesají, nyní ale příslušníci těchto sborů přijdou o některé benefity nebo investice. Zároveň nemají dostatek peněz na celoroční provoz. Ministři vnitra Vít Rakušan (STAN) i spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) říkají, že chybějící finance seženou. Za zásadní považují, že po vyjednávání o státním rozpočtu nemuseli plošně snižovat mzdy o dvě procenta.

Lékaři by měli v pátek začít stahovat své výpovědi z přesčasové práce, řekl viceprezident České lékařské komory Jan Přáda po jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09), zástupci nemocnic a zdravotních pojišťoven. Podmínkou je ale podpis finální dohody. Válek sdělil, že všichni účastníci schůzky projevili souhlas s nabídkou na růst platů ve zdravotnictví a předloží ji organizacím ke schválení. Dohoda počítá s růstem výdělků lékařů o pět až patnáct tisíc korun, u ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických pracovníků o pět procent.

Část senátorů chce upravit zákon, který zavádí automatickou valorizaci výdělků regionálních politiků. Tlačí je ale čas. Praxi, kdy o odměnách obecních zastupitelů rozhodovala vláda, zrušil Ústavní soud. Zákonodárci mají zjednat nápravu do konce roku. Pokud do té doby změny nezačnou platit, hrozí podle šéfa nejsilnějšího senátorského klubu, že budou starostové úplně bez peněz.

Podle aktuálních odhadů odborů se do pondělní stávky zapojí přes šedesát procent základních, středních i mateřských škol v Česku, informovala ve čtvrtek mluvčí školských odborů Jana Kašparová. Školy se do stávky zapojí v různé míře, některé budou zavřené, jiné budou fungovat v omezeném provozu.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po jednání se zástupci zdravotnických odborů oznámil, že slyšel odmítnutí svého návrhu. Nabízel navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun s růstem tarifů o pět procent. To byla podle ministra nejvyšší možná nabídka. Reagoval tím na protesty lékařů, část z nich odmítla od prosince sloužit přesčasy, chtějí tak podpořit své požadavky na změny v odměňování, vzdělávání a přesčasové práci. Česká lékařská komora (ČLK) a odbory podle prezidenta Milana Kubka trvají na sjednocení odměňování v nemocnicích a napojení základní mzdy lékaře na průměrnou mzdu. Další schůzka se má konat v pondělí.

Požadavky lékařů na finanční ohodnocení podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) převyšují možnosti resortu. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, a to dva dny před dalším jednáním ministra Vlastimila Válka (TOP 09) s odbory a zdravotníky v takzvané zdravotnické tripartitě. Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda sdělil, že pokud se lékaři s resortem na jednání domluví, stáhne výzvu, na základě které by lékaři měli od prosince vypovědět přesčasy.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ve čtvrtek jednal s předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františkem Dobšíkem. Jde o snahu zvrátit celodenní stávku ve školách, kterou odbory vyhlásily na 27. listopadu. Vadí jim, že nepedagogickým profesím mají příští rok klesnout platy v průměru o dvě procenta. Bek pro ně chce nyní vyjednat pět miliard korun navíc. O chystané stávce bude v pondělí mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), o den později se k tématu sejdou lídři vládních stran. Bez jejich konsensu už nelze upravovat státní rozpočet na příští rok.

Ministerstvo zdravotnictví podle vrchního ředitele sekce legislativy a práva Radka Policara nabídlo lékařům ve státních nemocnicích zvýšení platů od ledna 2024 formou garance nepodkročitelné výše platu místo zvýšení platových tabulek. Zástupci protestujících lékařů a odbory návrhy odmítli, podle viceprezidenta České lékařské komory Jana Přády se týkaly jen některých lékařů. Znovu se sejdou 13. listopadu. Lékaři žádají úpravy zákoníku práce a zvýšení základní mzdy. Aby své požadavky podpořili, vypovídají od prosince přesčasovou práci.

Desetitisíce žen na Islandu včetně premiérky Katrín Jakobsdóttirové v úterý odmítly pracovat. Svým protestem chtějí upozornit na rozdíly v platech mužů a žen i na genderově motivované násilí, píše web britské BBC. Dopady stávky pociťují zejména obory, ve kterých jsou ženy silně zastoupeny, tedy zdravotnictví nebo školství.