Petr Dufek strana 2 z 4

Důvěra v českou ekonomiku je nejvyšší od loňského srpna. Takzvaný souhrnný indikátor důvěry v lednu vzrostl proti prosinci o 2,3 bodu na hodnotu 92,0. Důvěra se zvýšila mezi podnikateli i spotřebiteli, u kterých se dostala nejvýše od loňského března. Vyplývá to z informací na webu Českého statistického úřadu. Proti loňskému lednu je důvěra v hospodářství u podnikatelů, spotřebitelů i celkově na nižší úrovni. Podle analytiků však aktuální údaje naznačují, že Česko čeká jen mírná a krátká recese.

Koruně se letos daří. Je v nejlepší kondici za posledních čtrnáct let. Euro vyjde momentálně na 23,90, což je dobrá zpráva i pro domácnosti. Silná měna totiž pomáhá tlumit inflaci hlavně u dováženého zboží, včetně energií. Současná situace naopak příliš nenahrává českým firmám, které vyvážejí. Za své produkty inkasují v přepočtu méně. Ekonomové očekávají, že koruna začne znovu mírně oslabovat.

Koruna do nového roku vstoupila v silné pozici. Vůči evropské měně vykazuje nejlepší výsledky od léta 2011. Jedno euro se obchoduje zhruba za 24 korun a 17 haléřů. Loni na jaře po začátku invaze Ruska na Ukrajinu přitom kurz oslabil až téměř k 26 korunám.

Stavební výroba v Česku se v říjnu vrátila k růstu, meziročně reálně vzrostla o jedno procento a meziměsíčně byla vyšší o 1,8 procenta. V září stavební produkce zaznamenala po revizi meziroční pokles 2,9 procenta. V říjnu se dařilo především pozemnímu stavitelství, meziročně stouplo o 1,2 procenta. Průmyslová výroba v říjnu meziročně stoupla o 3,1 procenta, růst však zpomalil ze zářijových 8,3 procenta. Vliv na výsledky měla výroba aut, která stála také za meziměsíčním poklesem produkce o 3,7 procenta. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 18,1 procenta, oznámil Český statistický úřad.

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí roku 2022 meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartálu. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mzdy se reálně snižují od loňského čtvrtého čtvrtletí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Růst cen v Česku znovu zrychlil, meziroční inflace dosáhla v září 18 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.

Nezaměstnanost v Česku v září vzrostla na 3,5 procenta ze srpnových 3,4 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 256 380 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 306 098 volných míst, jejich počet se proti předchozímu měsíci snížil zhruba o 6200. Údaje v pondělí zveřejnil Úřad práce. Podle něj se nezaměstnanost vyvíjí podle klasické křivky a v příštích měsících může stagnovat nebo mírně růst. Loni v září dosahovalo číslo rovněž 3,5 procenta, bez práce tehdy bylo 262 142 lidí.

Důvěra v ekonomiku Česka v září dál klesla, meziměsíčně se snížila o čtyři body na hodnotu 90,1. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé, u kterých se důvěra v české hospodářství propadla na nejnižší hodnotu od počátku zjišťování v lednu 2003, a to na 72,7 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v hospodářství Česka je nižší i v meziročním srovnání.

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v červenci mírně zrychlil na 7,2 procenta z červnových revidovaných 6,9 procenta. Projevil se nižší prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají v Česku třetím měsícem v řadě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,6 procenta. Propad maloobchodních tržeb ekonomové předpokládají také po zbytek roku a pravděpodobně i v tom příštím.

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to v úterý oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlepšil tak čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika Česku vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dříve upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.

Maloobchodní tržby v červnu pokračovaly v meziročním poklesu, snížily se o šest procent. Pohoršily si všechny typy prodejen s výjimkou lékáren a drogerií. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Jednotná evropská měna v úterý poprvé od roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru. Jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem úterního poledne pak ztrácelo zhruba 0,2 procenta na 1,0017 dolaru.

Tržby v českém maloobchodě zaznamenaly v květnu výrazně větší propad, než analytici předpokládali. Květnové výsledky tak zřejmě podle nich značí změnu spotřebitelského chování, kdy se začala projevovat vysoká inflace a lidé začali šetřit. Maloobchodníky čekají poklesy i v následujících měsících, týkat se budou většiny zboží. Méně by se mohly projevit u potravin, s propadem poptávky by naopak měla počítat kultura. Vyplývá to z vyjádření oslovených ekonomů.

Česká ekonomika vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni ekonomika klesla. Podle analytiků data také ukazují výrazné oživení po pandemii, které ale zastaví ve zbytku roku dopady války na Ukrajině v podobě vysoké inflace i problémů s dodávkami v průmyslu.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Inflace v Česku v únoru zrychlila meziroční růst na 11,1 procenta z lednových 9,9 procenta. Je tak nejvyšší od června 1998, kdy dosáhla 12 procent. Překonala odhady analytiků, kteří očekávali růst mezi 10,3 až 10,6 procenta. Inflace zrychluje už osm měsíců v řadě. Proti loňskému únoru nejvíce zdražilo bydlení, doprava i potraviny. Podle analytiků inflace ještě poroste, může překonat dvanáct procent.

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním poklesu letos v prosinci stoupla meziměsíčně o 0,3 bodu na hodnotu 95,5. Pomohl k tomu hlavně růst důvěry spotřebitelů, zatímco důvěra podnikatelů stagnovala. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským prosincem vzrostl jak souhrnný indikátor důvěry, tak ty jednotlivé za spotřebitele a podnikatele.

Meziroční pokles českého průmyslu v říjnu zrychlil na 4,9 procenta ze zářijových čtyř procent. Znovu je důvodem zejména výroba automobilů a jejich dílů. Hodnota nových zakázek v průmyslu klesla o dvě procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová výroba vyšší o 0,9 procenta. Stavebnictví se naopak v říjnu dařilo.

V říjnu meziročně zrychlila inflace v Česku na 5,8 procenta ze zářijových 4,9 procenta. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) jde o nejvyšší meziroční růst od října 2008. Vývoj mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali meziroční růst inflace 5,7 procenta. Proti letošnímu září tak růst inflace zrychlil o 0,9 procentního bodu, což bylo nejvýraznější zrychlení od ledna 2012. Úřad také uvedl, že se v září v Česku meziročně zvýšily dovozní ceny paliv a energií o témeř devadesát procent.

Ceny byly v září o 4,9 procenta vyšší než loni, oznámil Český statistický úřad. Meziroční inflace tedy zrychlila, v srpnu ještě byla na 4,1 procenta. Podle statistiků měly na růst inflace vliv zejména ceny za bydlení a dopravu. Ceny zboží vzrostly o 4,4 procenta a ceny služeb o 5,7 procenta. Podle expertů je inflace vyšší než se čekalo a poroste i v dalších měsících.

Důvěra v českou ekonomiku se v srpnu meziměsíčně snížila o 1,1 bodu na 98,6 bodu. Klesla podruhé v řadě, v červenci to ale bylo o 4,3 bodu. V srpnu se zhoršila u podnikatelů, což ovlivnil vývoj v průmyslu a cestovním ruchu, naopak u spotřebitelů vzrostla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským srpnem jsou všechny indikátory na vyšší úrovni.

V tuzemských hotelech, penzionech a kempech se ve druhém kvartálu letošního roku ubytovalo 1,6 milionu hostů, meziročně o 51,3 procenta více. Návštěvnost se tak po pěti čtvrtletích dostala do kladných čísel, i když ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 stále nedosahuje ani třetiny objemu návštěv, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Poprvé od konce roku 2019 stouply poskytovatelům služeb také tržby.

Maloobchodní tržby v červnu meziročně stouply o 7,1 procenta, což je podobný výsledek jako v předchozích měsících. V meziměsíčním srovnání se tržby obchodníků zvýšily o 0,6 procenta, ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pomohlo rozvolnění protiepidemických opatření. Analytici očekávají, že tempo růstu zpomalí.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti tomu předchozímu se zvýšila o 0,6 procenta, vyplynulo z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). K nárůstu přispělo uvolnění restrikcí proti koronaviru, které výrazně zasáhly ekonomiku v loňském roce, a zejména pak zahraniční poptávka i zvýšená spotřeba domácností. Analytici však čekali výraznější růst, druhý kvartál je pro ně tak zklamáním. Zaostal také za růstem některých ekonomik eurozóny.