Petr Dufek strana 4 z 5

Důvěra v českou ekonomiku byla v dubnu nejvyšší za poslední rok. Stoupla na 94,7 bodu z březnových 87 bodů, ukázal indikátor Českého statistického úřadu. Zvýšila se jak důvěra podnikatelů, tak spotřebitelů. Podle statistiků je to zřejmě avizovaným rozvolňováním opatření proti šíření koronaviru. Zvýšení důvěry není překvapením ani pro analytiky. Ti ale zároveň varují, že se očekávání, která jsou za jejím růstem, nemusí nakonec zcela naplnit.

Americké dluhopisové výnosy šly v posledních týdnech prudce vzhůru, což je známka mohutného ekonomického pokoronavirového zotavování a stejnou situaci vyvolávají i jinde po celém světě, včetně Česka, kde je ve srovnání se zeměmi regionu růst ještě rychlejší. Pokud bude toto tempo dále svižně pokračovat, mohlo by to však také vést ke zhoršení dostupnosti hypoték, značně navýšit náklady spojené s obsluhou státního dluhu nebo způsobit problémy s financováním firem.

Český průmysl v únoru přešel kvůli pandemii do meziročního poklesu o 2,6 procenta z lednového růstu o 0,3 procenta. Hůře si vedla výroba aut, elektrických zařízení i stavebních hmot. Firmy ale uzavřely více nových zakázek než loni, vyplývá z revidovaných údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Výrazný pokles zaznamenalo i stavebnictví, jeho produkce v únoru meziročně klesla o jedenáct procent, jde tak o nejvýraznější meziroční propad od července 2016. Vyšší byl naopak přebytek zahraničního obchodu, ten v únoru stoupl na 22,5 miliardy korun.

Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v únoru meziročně snížily o tři procenta. Pokles zaznamenaly všechny typy kamenných obchodů, které byly výrazně ovlivněny protiepidemickými opatřeními. Většina prodejen nepotravinářského zboží nemohla prodávat vůbec nebo v omezené míře. Podobně jako v posledních měsících rostl ale prodej přes internet. E-shopy zaznamenaly meziročně téměř o 42 procent vyšší tržby. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky maloobchodu podle analytiků přes pokles pozitivně překvapily.

Trh s bydlením na rozdíl od celé řady dalších oblastí ekonomiky pandemie moc nepoznamenala. Poptávka po bydlení zůstala loni obrovská, což se odrazilo i v rekordním objemu nově poskytnutých hypoték i v pokračujícím silném růstu cen bytů – Česko se v rámci EU dokonce drží na předních místech. Na druhou stranu průzkum Eurostatu ukazuje, že stále velká část Čechů žije jako „sardinky“, byť tento podíl klesá, a to navzdory rostoucí ceně. Přinášíme pohledy ekonomů i developerů, jak moc se bude v dohledné době bydlení v Česku měnit a jaké jsou aktuální trendy.

Spotřebitelské ceny v Česku se loni průměrně zvýšily o 3,2 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za osm let. Ovlivnily to ceny potravin, nápojů, tabáku a bydlení. O rok dřív byla průměrná míra inflace 2,8 procenta. V prosinci spotřebitelské ceny meziročně rostly nejpomaleji za dva roky, zvýšily se o 2,3 procenta. Informace ve středu zveřejnil Český statistický úřad.

Spotřebitelské ceny v listopadu počtvrté za sebou zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,7 procenta z říjnových 2,9 procenta. Na zpomalení měly největší vliv ceny potravin a nealkoholických nápojů, zmírnilo třeba zdražování masa, ovoce nebo brambor, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně pak spotřebitelské ceny stagnovaly. Listopadová inflace byla nižší, než odhadovala Česká národní banka. Podle analytiků bude klesat i v dalších měsících, příští rok by se ale tlaky na růst cen mohly obnovit.

Průmyslová produkce v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 1,3 procenta. Do růstu se tak dostala poprvé od května 2019. Přispěla k tomu hlavně výroba automobilů, vyplývá z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně průmysl vzrostl o tři procenta. Rostl i přebytek zahraničního obchodu, v říjnu na 33,4 miliardy korun. Stavebnictví naopak zrychlilo meziroční pokles na 10,5 procenta.

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byl tak větší než očekávali analytici i Česká národní banka.

Důvěra v českou ekonomiku klesla v listopadu ve srovnání s říjnem o 4,4 bodu na 82 bodů. Níže byla naposledy v červnu. Snížila se důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Nejvýraznější pokles zaznamenali statistici u podnikatelů ve vybraných službách a obchodě, kterých se přímo dotkla protiepidemická opatření, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Tržby obchodníků v Česku očištěné o kalendářní vlivy v září stagnovaly, meziměsíčně klesly o 0,4 procenta. Opět nejvíce si ve srovnání s loňským rokem polepšili internetoví prodejci, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V srpnu maloobchodní tržby podle revidovaných údajů stouply meziročně o 1,5 procenta.

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním růstu v říjnu klesla meziměsíčně o 4,5 bodu na 86,4 bodu. Snížila se hlavně důvěra spotřebitelů, u nichž indikátor klesl o 11,6 bodu. Po jarním propadu je to druhý nejvyšší pokles od začátku sledování. Důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření. Nižší je i důvěra u podnikatelů, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Průmyslová výroba v Česku v srpnu zrychlila pokles na 5,5 procenta z červencových pěti procent. Výsledek byl ovlivněn vývojem koronavirové epidemie, ale také čerpáním dovolených. Meziměsíčně byla průmyslová produkce nižší o 0,9 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytiky výsledky průmyslové produkce lehce zklamaly, září by mělo být ale podle nich lepší. Stavebnictví v srpnu mírně zpomalilo propad na 9,7 procenta.

Průmyslová výroba v Česku v červenci zmírnila meziroční pokles na pět procent z červnových 10,5 procenta. V květnu byla kvůli pandemii koronaviru meziročně nižší o více než 25 procent. Meziměsíčně průmyslová produkce potřetí v řadě rostla, tentokrát o 5,7 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zpomalil také meziroční propad stavební výroby, přebytek zahraničního obchodu v červenci pak vzrostl.

Průmyslová výroba v Česku v červnu zpomalila meziroční pokles na 11,9 procenta z květnových 25,7 procenta. K lepšímu výsledku přispělo oživení výroby aut. V meziměsíčním srovnání byla červnová průmyslová produkce vyšší o 13,4 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ekonomů se průmysl zotavuje, čísla jsou nad jejich očekáváními a situace se bude dál zlepšovat, i když na úroveň před pandemií se dostane až v roce 2022. Stavebnictví v červnu dále pokračovalo v propadu, kleslo o 11,5 procenta.

Tržby českých obchodníků v červnu po očištění meziročně klesly o dvě procenta, meziměsíčně stouply o 0,2 procenta. Nejvyšší nárůst tržeb zaznamenal prodej přes internet a zásilkovou službu, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V květnu byly očištěné tržby v maloobchodě, kromě prodeje motorových vozidel, podle revidovaných údajů meziročně vyšší o 0,8 procenta.

Spotřebitelské ceny v červnu zrychlily růst na 3,3 procenta z květnových 2,9 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny a bydlení, ale dražší byl i alkohol a tabák. Naopak méně než před rokem lidé v červnu platili za dopravu a telekomunikační služby, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace překonala jak očekávání České národní banky (ČNB), tak analytiků. Ekonomika ale podle nich nečelí riziku příliš nízké inflace či dokonce deflace. ČNB tak nemá důvod uvažovat o dalším uvolňování své měnové politiky a naopak může být tolerantní k případnému dalšímu posílení koruny, shodli se.

Spotřebitelské ceny byly v květnu o 2,9 procenta vyšší než před rokem, jejich růst zpomalil z dubnových 3,2 procenta. Na růstu se podepsaly zejména ceny potravin. Vepřové maso, uzeniny, zelenina, ovoce, cukr či mouka byly v květnu dražší než před rokem, levnější bylo třeba máslo. Zdražila ale také elektřina. Proti růstu inflace působily levnější pohonné hmoty, za které řidiči platili o pětinu méně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Aktuální data podle většiny analytiků ukazují, že od půlky roku začne kvůli dopadům pandemie inflace klesat. Květnová meziroční inflace byla zároveň o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB. Důvodem byla jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy.

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. Data o poklesu ekonomiky odpovídají očekáváním ČNB i celého trhu, uvedl guvernér centrální banky Jiří Rusnok. A rozvojová banka schválila podporu 1500 podnikatelům za 10 miliard korun.

Tržby obchodníků, kromě prodejů motorových vozidel, v březnu meziročně klesly o 8,9 procenta. V únoru o sedm procent rostly. Důvodem březnového poklesu jsou vládní opatření kvůli koronaviru, informoval Český statistický úřad. Stát bude kupovat do svých rezerv sušené mléko, rozhodla vláda.

Spotřebitelské ceny v březnu zpomalily meziroční růst na 3,4 procenta z únorových 3,7 procenta. Důvodem je hlavně výrazné zlevnění pohonných hmot, zmírnilo se ale rovněž zdražování elektřiny, tepla a teplé vody. Více se naopak platilo za potraviny a nealkoholické nápoje. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční inflace se bude kvůli levnější ropě i postupnému poklesu ekonomiky snižovat i nadále, uvedli analytici. ČNB by mohla dále snížit sazby.

Meziroční růst tržeb obchodníků, kromě prodejů motorových vozidel, v únoru zrychlil na 7,4 procenta z lednových revidovaných pěti procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obava z koronavirové nákazy se v posledních únorových dnech projevila zvýšeným zájmem o některé druhy trvanlivých potravin a hygienického a drogistického zboží, podotkli statistici.

Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst cen od března 2012. Růst inflace ovlivnilo hlavně zdražování potravin, alkoholu a bydlení, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali, že inflace zůstane na stejné úrovni jako v předchozím měsíci.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta, informovala mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o první zvýšení sazeb od loňského května. Analytici očekávali, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny. Koruna po překvapivém rozhodnutí posílila pod 25 korun za euro. Po čtvrthodině od oznámení se obchodovala dokonce za 24,92 koruny za euro, vyplývá z údajů webu Patria Online.