Průmyslová výroba v Česku v červnu zpomalila meziroční pokles na 11,9 procenta z květnových 25,7 procenta. K lepšímu výsledku přispělo oživení výroby aut. V meziměsíčním srovnání byla červnová průmyslová produkce vyšší o 13,4 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ekonomů se průmysl zotavuje, čísla jsou nad jejich očekáváními a situace se bude dál zlepšovat, i když na úroveň před pandemií se dostane až v roce 2022. Stavebnictví v červnu dále pokračovalo v propadu, kleslo o 11,5 procenta.
Situace v průmyslu se podle statistiků začala v červnu pomalu stabilizovat po předchozím propadu způsobeném koronavirovou krizí.
„V řadě průmyslových podniků se výroba postupně začala vracet na úroveň před vypuknutím pandemie,“ komentuje ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Průmyslovou produkci ve srovnání s květnem podle něj povzbudila obnova výroby aut, což pomohlo i výrobcům dílů pro automobilový průmysl.
„Červnový průmysl obecně příjemně překvapil, ačkoli za celé druhé čtvrtletí meziročně poklesl o čtvrtinu. Ve srovnání s květnovými čísly, která se zhoršila téměř ve všech průmyslových odvětvích, byl červnový vývoj opačný – zlepšení ve výrobě bylo plošné, ač z meziročního pohledu zůstala většina průmyslových odvětví nadále v propadu – ten byl však citelně menší než v květnu,“ komentuje výsledky hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Výroba automobilů oproti květnu vzrostla o 42 procent. „Z meziročního srovnání však zůstává o sedm procent nižší a po zohlednění počtu pracovních dní pak o 14 procent. Za celé druhé čtvrtletí poklesla výroba automobilů o 46 procent a za první polovinu roku o 27 procent, což ilustruje intenzitu dopadu koronavirové krize na tuzemský průmysl,“ dodává Seidler.
„Nicméně, zlepšení v červnu přišlo také u mezd. Zatímco mzdy zaměstnanců ve větších průmyslových podnicích v květnu o šest procent meziročně klesly, v červnu se již dostaly opět do mírného růstu ve výši 0,7 procenta,“ doplnil Seidler. Za celé druhé čtvrtletí ale průměrná mzda zaměstnancům v průmyslu klesla, a to o 3,8 procenta.
Pozitivní skutečností je však červnový vývoj nových zakázek, které byly z meziročního srovnání jen o 3,4 procenta nižší, ty zahraniční pak jen stagnovaly. V případě automobilového sektoru pak zahraniční zakázky meziročně rostly o osm procent.
„Z uvedených čísel tak vyplývá, že zahraniční poptávka se začíná zotavovat, což potvrzují také červnové nové zakázky z Německa, které meziměsíčně vzrostly o silných 28 procent, i když v meziročním srovnání zůstávají stále o jedenáct procent slabší,“ doplňuje Seidler.
Průmysl by měl pozvolna dále růst, míní analytici
Tuzemský průmysl tak podle analytiků ve druhém čtvrtletí dosáhl svého dna a nyní bude opět pozvolna růst. Obecně však zotavování probíhá spíše pomalu, což naznačovaly i dříve zveřejněné předstihové indikátory.
„Celkově červnový vývoj v tuzemském průmyslu vnímám coby příslib dalšího zlepšování situace ve zbytku letošního roku, jakkoliv výroba bude meziročně velmi pravděpodobně i nadále klesat,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Pro další vývoj bude podle něho ale důležité, aby nárůst výskytu koronaviru nevedl k omezování výroby a celkové ekonomické aktivity jak v Česku, tak v Evropě a dalších významných regionech světové ekonomiky.
Návrat tuzemské průmyslové výroby k meziročnímu růstu očekává Jáč na počátku jara roku 2021, výhled pro letošní rok jako celek zůstává podle něh ale nejistý. „Momentálně očekávám celoroční pokles průmyslové výroby zhruba v rozmezí 8,5 procenta až devět procent,“ dodává.
Ačkoliv jsou červnová čísla z historického pohledu podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila nadále poněkud depresivní, v kontextu zotavování po virové pandemii přinášejí i záblesky naděje.
„Nejen že se průmyslu jako celku podařilo po mrazivých jarních měsících poměrně výrazně přidat, ale známky odolnosti vykázal i klíčový automobilový průmysl, kde meziročně dokonce narostl objem nových zakázek o 3,5 procenta,“ hodnotí nejnovější vývoj Hradil.
Souhlasí také s tím, že důvod k opatrnému optimismu zavdává i vývoj zakázek ze zahraničí.
„Právě na čilém přeshraničním obchodu bude v nejbližších měsících záviset česká prosperita. Ve čtvrtek ráno navíc tento trend potvrdila i data o továrních objednávkách ze sousedního Německa, která výrazně překonala očekávání. Pokud tedy červen něco naznačil o perspektivě restartu tuzemské ekonomiky, pak to, že průmysl má předpoklady se na něm pozitivně podílet,“ dodal Hradil.
Propad stavebnictví je nejhorší výsledek za sedm let
Propad stavební výroby v Česku znovu zrychlil. V červnu se reálně meziročně snížila o 11,5 procenta po květnovém poklesu o 7,7 procenta. Opět si pohoršilo pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. Oproti předchozím měsícům zaznamenaly horší výsledky také inženýrské stavby, mezi něž patří hlavně dopravní infrastruktura, jak vyplývá z údajů ČSÚ.
„Červnový pokles stavební produkce byl důsledkem souběhu několika faktorů. Situace dopadla především na menší firmy a živnostníky, kteří pociťují váznoucí poptávku a nedostatek pracovní síly. K poklesu přispěla také vyšší srovnávací základna z loňského června a ani deštivé počasí stavební výkony nepodpořilo,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Meziroční údaje o stavebnictví jsou očištěné. Meziměsíčně byla stavební výroba po vyloučení sezonních vlivů nižší o dvě procenta.
Stavebnictví podle analytiků reaguje se zpožděním na vývoj celé ekonomiky, která se potýká s dopady koronavirové epidemie. Nevylučovali proto, že ještě hlubší propad obor teprve čeká.
Produkce pozemního stavitelství se proti loňskému červnu snížila o 14,7 procenta. V inženýrském stavitelství byla meziročně nižší o 3,2 procenta, zatímco ještě v květnu vzrostla podle revidovaných údajů o 1,1 procenta a v dubnu o 13,5 procenta.
„V červnu se propadu nevyhnulo ani inženýrské stavitelství, které se doposud drželo v kladných tempech růstu. To od hlubšího propadu drží vysoká angažovanost státu v podobě rekordního objemu státních investic naplánovaných pro tento rok,“ konstatuje ekonom Komerční banky (KB) František Táborský.
„V tomto případě šlo spíše o překážky v práci než o to, že by firmy neměly co dělat. Závislost stavebnictví na zahraničních pracovnících je obecně vyšší a samotný pohled na volná pracovní místa dává tušit, že firmy jsou stále pod tlakem nedostatku zejména pomocných pracovníků,“ doplnil ekonom ČSOB Petr Dufek.
Na druhou stranu vývoj počtu nových zakázek podle Dufka naznačuje, že stavebnictví má nadále spíše pozitivní vyhlídky. „Zakázek je sice méně, na druhou stranu jsou zase větší, a to především v případě pozemního stavitelství,“ konstatuje s tím, že pokud se tedy podaří firmám si zajistit zaměstnance a udržet tok peněz z veřejných rozpočtů, může stavebnictví dál přispívat ke stabilizaci ekonomiky.
„Ostatně nedostatek lidí je dlouhodobě hlavní překážkou ve stavebnictví a firmy si na něj stěžují víc než na to, že by jim chyběla práce,“ dodal.
Pro letošní rok čekají analytici KB zhruba stagnující stavební výrobu a v příštím roce mírný pokles poblíž čtyř procent. „Ačkoli pro příští rok očekáváme výrazné oživení ekonomiky, stavebnictví bude reagovat se zpožděním a k růstu se vrátí až v roce 2022,“ dodal Táborský.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček upozornil, že stavební úřady v červnu vydaly 7853 stavebních povolení s orientační hodnotou 29,5 miliardy korun. „Počet dokončených bytů meziročně klesl o 19,3 procenta. V případě, že se bude snižovat počet nových bytů na realitním trhu, bude se zhoršovat dostupnost bydlení. Situace by se mohla zlepšit výstavbou obecních bytů, které se v budoucnu mohou privatizovat do soukromého vlastnictví,“ uvedl.
Stavebnictví opakovaně sráží dlouhá léta neřešené problémy v čele s nesmírně složitou legislativou, připomíná generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.
„Kvůli ní je proces povolování nových staveb prakticky zablokovaný. Získat stavební povolení trvá roky a u složitějších infrastrukturních staveb si na něj musí investor často počkat i více než celé desetiletí. A to se bohužel nezmění ani po odeznění koronavirové krize a je otázkou, zda připravené peníze na podporu české ekonomiky někomu z tohoto sektoru vůbec pomůžou. Pokud nebude připraveno dostatečné množství kvalitních projektů, tak ani velký investiční balík trn z paty českého stavitelství nevytrhne. Bez všech povolení se totiž stavět nedá,“ dodává Korec.
Na stavební povolení tak teď například jen v Praze čeká 110 tisíc nových bytů ze současných 116 tisíc, které jsou v přípravě.
„Při stejném tempu jako letos by všechny trvalo povolit přes dvacet let. Není totiž výjimkou, že projekt, který dnes vstoupí do schvalovacího procesu, dostane šanci spatřit světlo světa za deset i více let. V době, kdy ekonomika klesá, ačkoli mírněji, než se čekalo, by zrychlení práce úřadů a zjednodušení legislativy mělo být prioritou,“ konstatuje hlavní analytik developerské společnosti Central Group Ondřej Šťastný.
Stavební úřady vydaly meziročně o 6,8 procenta stavebních povolení více, bylo jich 7853. V meziročním srovnání se ale začalo s výstavbou méně bytů a méně jich bylo i dokončeno. Začalo se stavět 2744 bytů, což je meziročně o 3,7 procenta méně. Dokončeno jich podle statistiků bylo 2460, tedy o zmíněných 19,3 procenta míň než loni v červnu.
Stavební firmy v Česku zahájily celkem v letošním prvním pololetí stavbu 5497 bytů v bytových domech, meziročně o 8,2 procenta méně. Nejvíce jich bylo v Praze, kde jejich počet stoupl proti stejnému období loni o 18 procent na 2348. Počet zahájených staveb rodinných domů v Česku pak meziročně vzrostl o 4,7 procenta na 10 246, vyplývá také z dat ČSÚ.
Zahraniční obchod vylepšily nízké dovozy
Přebytek zahraničního obchodu byl v Česku v červnu historicky nejvyšší,
meziročně stoupl o 17,6 miliardy korun na 34,1 miliardy korun. Za vysokým přebytkem obchodní bilance stojí snížený dovoz, informoval Český statistický úřad.
„Zahraniční obchod se zbožím za měsíc červen zaznamenal historicky nejvyšší přebytek obchodní bilance ve sledovaném měsíci. Přispěl k tomu nejen vývoz zboží, který se téměř vrátil na loňskou úroveň, ale výraznou měrou se na tom podílel i stále pokulhávající dovoz zboží,“ uvedl vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička. Podle něj dovoz zboží meziročně ztratil a dostal se zhruba na stejnou úroveň jako na počátku pandemie koronaviru na jaře.
Kladně se na výsledku zahraničního obchodu podepsal zejména růst přebytku při obchodování s auty o devět miliard korun a menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem o 8,2 miliardy korun. O 2,3 miliardy se zlepšila bilance u obchodu se stroji i se základními kovy.
Naopak o 7,5 miliardy korun meziročně horší výsledek vykázalo obchodování s počítači, elektronickými a optickými přístroji, bilance obchodu s elektrickými zařízeními se zhoršila o 2,4 miliardy korun.
Normalizace situace v českém zahraničním obchodě by měla podle ekonomky KB Jany Steckerové pokračovat v následujících měsících. „Na výsledcích by měl být vidět rozjetý automobilový průmysl. Naopak s investicemi budou firmy zřejmě ještě váhat, což bude tlačit importy na nižší úrovně,“ konstatuje.
A dodává, že za první polovinu letošního roku dosáhl přebytek zahraničního obchodu 50,5 miliardy korun, což je ve srovnání s loňským rokem méně než polovina. „Zahraniční obchod tak bude tím, co letos potáhne českou ekonomiku dolů. Na námi předpokládaném poklesu letošní výkonnosti české ekonomiky o pět procent se čisté exporty budou podílet 3,1 procentního bodu, dodala Steckerová.
Zahraniční obchod se státy Evropské unie skončil v červnu přebytkem 67,1 miliardy korun, meziročně byl tak o 13,1 miliardy vyšší. Schodek obchodu se státy mimo unii klesl o 4,3 miliardy na 31,4 miliardy korun.
