Průmyslová produkce v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 1,3 procenta. Do růstu se tak dostala poprvé od května 2019. Přispěla k tomu hlavně výroba automobilů, vyplývá z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně průmysl vzrostl o tři procenta. Rostl i přebytek zahraničního obchodu, v říjnu na 33,4 miliardy korun. Stavebnictví naopak zrychlilo meziroční pokles na 10,5 procenta.
Český průmysl se v říjnu vrátil k růstu. Pomáhá mu sílící poptávka po autech
Průmysl dosud meziročně klesal 16 měsíců v řadě. V září to bylo zhruba o dvě procenta, například v dubnu během první vlny koronaviru byl ale pokles více než třetinový. „Na rozdíl od stavebnictví druhá vlna koronaviru zatím průmysl výrazně nezasáhla,“ uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu ČSÚ Radek Matějka.
Důvodem lepšího vývoje je hlavně automobilový segment. „Snaží se alespoň částečně dohonit jarní výpadek ve výrobě,“ podotkl Matějka. V říjnu se výroba aut meziročně zvýšila o téměř čtrnáct procent.
Lepší výsledek než loni v říjnu zaznamenala také výroba pryžových a plastových výrobků nebo elektrických zařízení.
Průmyslová výroba (v %)
Naopak o téměř dvanáct procent klesla výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, výroba strojů si pohoršila o více než šest procent. V případě oprav a instalace strojů a zařízení přesáhl meziroční pokles patnáct procent.
Hodnota nových zakázek vzrostla o 5,2 procenta. Objednávky ze zahraničí byly vyšší o 8,4 procenta, tuzemské zakázky ale klesly o 1,7 procenta. Také v tomto případě k celkovému meziročnímu růstu nejvíce přispěla výroba automobilů.
Vývoj nových průmyslových zakázek (meziročně, v %)
„Meziroční pokles zaměstnanosti se v říjnu, podobně jako v září, držel na úrovni čtyř procent,“ dodal Matějka. Průměrná měsíční mzda zaměstnanců v průmyslu vzrostla o 2,5 procenta.
Předstihové indikátory zároveň podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera naznačují, že by zotavování průmyslu mělo pokračovat navzdory druhé vlně pandemie. „Za celý letošní rok tak průmysl doposud klesl o 9,8 procenta a do konce roku by se měl propad dále mírně zmírnit,“ konstatuje.
To, že vstup průmyslu do posledního čtvrtletí letošního roku byl navzdory druhé vlně pandemie nad očekávání silný, je podle analytiků dáno skutečností, že na rozdíl od první vlny automobilky nepřerušily svůj provoz. Tuzemský průmysl také táhne i relativně příznivý vývoj průmyslu v zahraničí.
Výroba automobilů v ČR (meziročně, v %)
„Nad očekávání lépe se vyvíjela v říjnu například německá průmyslová produkce, která oproti září zrychlila o více než tři procenta a její meziroční propad tak zpomalil z minus sedmi na minus tři procenta. A zlepšující se nové zakázky naznačují, že by si průmysl mohl slušné tempo udržet i v příštích měsících,“ dodává Seidler. Průmysl tak bude tuzemskou ekonomiku táhnout podle něho i v posledním čtvrtletí letošního roku a bude to jeden z hlavních důvodů, proč bude dopad druhé vlny pandemie na tuzemskou ekonomiku slabší než na jaře. „Za celý letošní rok by měl průmysl klesnout o zhruba sedm až osm procent,“ doplnil Seidler.
Stavebictví zrychlilo meziroční propad
Stavební výroba v Česku v říjnu zrychlila meziroční propad. Snížila se o 10,5 procenta po revidovaném poklesu o 7,9 procenta v září, vyplývá dále z údajů ČSÚ. Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku propadlo o 13 procent. V září se snížilo o 8,8 procenta. Inženýrské stavitelství, tedy zejména dopravní výstavba, zpomalilo v říjnu meziroční pokles na 4,8 procenta ze zářijových 5,8 procenta.
Stavebnictví bylo v říjnu nadále ovlivněno epidemií koronaviru, uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová. „Stavební produkci drží velké firmy inženýrským stavitelstvím, pozemní stavitelství je v útlumu v obou velikostních segmentech. Také stavební úřady hlásí omezený provoz a povolovací procesy váznou,“ dodala.
Stavební výroba (v %)
Ve srovnání se zářím byla říjnová stavební produkce po vyloučení sezonních vlivů nižší o 1,7 procenta.
Stavební úřady v říjnu vydaly 7004 stavebních povolení, meziročně o 7,6 procenta méně. Hodnota povolených staveb se proti loňskému říjnu snížila o 35,9 procenta na 32,7 miliardy korun.
V říjnu začala výstavba 2581 bytů, což bylo téměř o čtvrtinu méně než před rokem. Ubylo zejména zahájených staveb bytových domů, méně něž loni se ale v říjnu začalo stavět také bytů v rodinných domech. Stavbaři dokončili 2886 bytů, meziročně o zhruba procento méně. O víc než desetinu se snížil počet dokončených bytových domů, bytů v rodinných domech nepatrně přibylo.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v říjnu meziročně snížil o 1,3 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda proti loňskému říjnu vzrostla o 2,8 procenta. Údaje o meziročním vývoji stavební produkce statistici uvádějí po očištění o vliv počtu pracovních dnů.
Stavebnictví letos klesne o osm procent, odhadují analytici
Podle analytiků se české stavebnictví propadá i kvůli tomu, že vláda neplní svůj slib o navýšení investic do infrastruktury. Dalšími důvody poklesu jsou ale i snížená poptávka a nedostatek pracovníků, především těch zahraničních.
„Zatímco na začátku šňůry poklesů výkonu stavebnictví jsme mohli spekulovat, jak moc se na nich podílí provozní problémy související s pandemií, dnes se zdá být zřejmé, že je hlavní příčinou klesající poptávka. Objem nově podepsaných zakázek v říjnu klesl meziročně o víc než třetinu, když už i ve třetím čtvrtletí vykazoval citelné snížení,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Dodal, že rapidně klesá ale i nově zahájená výstavba bytů. „Tato situace jde v pozemní výstavbě na vrub opatrnosti soukromých investorů. Infrastrukturní stavby přitom nejenže výpadek nenahrazují, ale přispívají k němu. Vládní heslo proinvestovat se z krize zůstává pouhým heslem,“ doplnil Sobíšek.
„Pokles stavební produkce bude mít nepříjemné dopady na realitní trh. V nabídce bude méně nemovitostí, což bude tlačit na růst cen. Pravděpodobně nastane paradoxní situace, kdy předražené nemovitosti dál porostou na ceně,“ upozorňuje pak hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Například v hlavním městě panuje tak velká poptávka po novém bydlení, že spolu s nedostatečnou nabídkou v důsledku pomalého povolování a vnímání koupě nemovitosti jako investice do budoucna vede k tomu, že se řada rezidenčních projektů prodá ještě před dokončením, jak vyplývá i ze zkušeností developerské společnosti Central Group.
Za posledních necelých šest let stouply prodejní ceny nových bytů v hlavním městě téměř dvojnásobně. Zatímco v prvním čtvrtletí roku 2015 byla průměrná prodejní cena 56 tisíc korun za metr čtvereční, v tomto čtvrtletí je 110 tisíc korun, upozorňuje analýza Central Group.
Index dostupnosti bydlení
Stavební výroba se navíc potýká s nedostatkem vhodné zahraniční pracovní síly, která z velké části zůstává kvůli pandemické situaci ve své domovině, upozornil analytik Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.
„Celkově letos stavebnictví ztratí osm procent, kvůli poměrně vysoké míře setrvačnosti bude znatelně klesat i v příštím roce, a to o zhruba šest procent. K růstu se vrátí až v roce 2022. V inženýrském stavitelství se projevuje investiční činnost hrazená z veřejných rozpočtů. Realizované veřejné investice ve stavitelství ale i tak zatím zaostávají za jarním příslibem vlády, že se z koronavirové krize proinvestuje,“ dodal Kovanda.
A i podle analytika ČSOB Petra Dufka zůstává jedním z hlavních důvodů negativního vývoje ve stavebnictví nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků. Jak dále uvedl, vedle toho se postupně na vývoji stavebnictví projeví útlum investic, a to jak soukromých, tak veřejných. Firmy podle něj omezují své investiční aktivity kvůli nejisté budoucí poptávce.
Přebytek zahraničního obchodu rostl
Zahraniční obchod Česka skončil v říjnu přebytkem 33,4 miliardy korun, meziročně byl tak o 24,4 miliardy vyšší. Příznivě se na něm podepsal zejména rostoucí vývoz motorových vozidel a obchod s Německem a Ruskem.
Bilance zahraničního obchodu je pátý měsíc v řadě kladná, za deset měsíců letošního roku dosáhl přebytek 142,1 miliardy korun, což je o 400 milionů více než stejnou dobou před rokem.
Zahraniční obchod (v %)
Vývoz vzrostl ve srovnání s loňským říjnem o 5,6 procenta na 359,6 miliardy korun, zatímco dovoz klesl o 1,7 procenta na 326,2 miliardy korun. Podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové trh v říjnu počítal s přebytkem 20,5 miliardy korun. „Automobilový průmysl své linky nezavřel, lépe fungují i dodavatelské řetězce, přičemž zahraniční poptávka po automobilech je solidní. Průmysl je v relativně dobré kondici u nás i u našeho největšího obchodního partnera Německa, což slibuje další růst exportní aktivity,“ uvedla Steckerová. Investiční aktivita podle ní ovšem zůstává nadále nízká, což tlumí tempo růstu dovozů.
Říjnová data podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura naznačují určité oživení zahraniční poptávky, zejména po automobilech. Je to podle něj ale v rozporu s klesajícími registracemi vozidel v Evropské unii.
Nižší dovoz ropy byl mimo jiné způsoben pravděpodobně tím, že lidé při uzavření ekonomiky méně jezdili do práce autem a spotřebovalo se tak méně pohonných hmot, uvedl ekonom společnosti Deloitte Václav Franče.
Přestože výsledky zahraničního obchodu za září a říjen jsou překvapivě dobré, pro další vývoj bude podle Poura rozhodující situace v zimních měsících, kdy by se epidemiologická situace mohla zhoršit. To by se negativně na zahraničním obchodu projevilo. „Stěžejní bude termín dostupnosti vakcíny a schopnost vlád vlnu očkování zvládnout co nejdříve,“ dodal.
Už teď je podle místopředsedy Asociace exportérů Otty Daňka zřejmé, že dopad restriktivních opatření na zahraniční obchod nebude tak drastický, jak se zdálo na jaře. Český vývoz bude podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta do konce roku podporován zahraniční poptávkou.
„Index exportu sestavovaný Asociací exportérů a Raiffeisenbank předpovídá, že hodnota tuzemských vývozů by měla v meziročním srovnání být v plusu i na přelomu roku. Současně ovšem predikuje, že oživení nebude jednosměrné,“ uvedl. Dodal, že narušení obchodních toků na začátku roku způsobí odchod Velké Británie z EU, a to i v případě uzavření dohody.
