Průmyslová výroba v Česku v červenci zmírnila meziroční pokles na pět procent z červnových 10,5 procenta. V květnu byla kvůli pandemii koronaviru meziročně nižší o více než 25 procent. Meziměsíčně průmyslová produkce potřetí v řadě rostla, tentokrát o 5,7 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zpomalil také meziroční propad stavební výroby, přebytek zahraničního obchodu v červenci pak vzrostl.
„Vývoj v rámci jednotlivých odvětví byl diverzifikovaný,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Na jedné straně se řada odvětví objemem výroby přiblížila k úrovni před pandemií, jako například výroba aut, na druhé straně některá odvětví stále ztrácí, jako třeba těžební či hutní průmysl, dodal.
Průmyslová produkce byla v meziročním srovnání o pět procent sice nižší, i to však podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera bylo mírně nad očekávání trhu, který předpokládal propad o 6,8 procenta. „Za celý letošní rok prozatím průmysl propadl o 12,7 procenta, v druhé polovině roku by se však měl začít postupně zotavovat,“ uvedl.
Produkce motorových vozidel byla v červenci v meziročním srovnání nižší o necelé procento. V červnu přitom proti stejnému období předchozího roku ztrácela více než 13 procent a v květnu byla nižší o více než 45 procent.
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků proti loňskému červenci klesla o více než deset procent, výroba strojů a zařízení byla nižší o 9,3 procenta a produkce pryžových a plastových výrobků o sedm procent. Naopak výroba v ostatním zpracovatelském průmyslu vzrostla o 7,7 procenta, produkce papíru a výrobků z něj byla vyšší o 6,7 procenta a mírně se zvýšila rovněž a výroba elektřiny, plynu a tepla a klimatizovaného vzduchu.
Hodnota nových zakázek v červenci klesla meziročně o 3,6 procenta. „Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 1,6 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky klesly o 7,8 procenta,“ uvedli statistici.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v červenci meziročně snížil o čtyři procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 1,7 procenta.
Nové zakázky v průmyslu signalizují postupné zlepšování
Výkon průmyslu se tak začíná podle analytika ČSOB Petra Dufka přibližovat předkoronovým hodnotám. „Ve srovnání s únorem je jeho produkce nižší už jen zhruba o 4,3 procenta, zatímco v dubnu, kdy vrcholila vlna odstávek a restrikcí, zaostával o třetinu,“ konstatuje.
Zároveň ale upozorňuje, že i když průmysl vybředl z nejhoršího, zaměstnanost v tomto odvětví dál klesá. Meziročně zde pracuje o čtyři procenta méně lidí a výrazně pomaleji ve srovnání s úvodem roku rostou i mzdy.
Nadějně podle Dufka vypadají každopádně i nové objednávky automobilového průmyslu, které se meziročně zvýšily o 9,5 procenta. „I když jde nepochybně z větší části o efekt realizace odložené poptávky, je to pozitivní signál,“ říká.
Nicméně ani další měsíce pro něj nebudou nijak jednoduché. „Nejenom v důsledku nových emisních pokut, ale zejména škrtů firemních investic do obnovy vozového parku nebo opatrnějšího chování evropských spotřebitelů. A optimistické nejsou zatím ani zprávy z automobilových trhů mimo země EU,“ dodal Dufek.
I podle Seidlera nové zakázky v průmyslu signalizují postupné zlepšování. „Jak však už dříve naznačovaly předstihové ukazatele, zotavování probíhá relativně pomalu, což souvisí s nadále narušenou globální poptávkou následkem pandemie koronaviru,“ říká.
Zatímco celkové nové zakázky v červenci nepatrně prohloubily meziroční pokles z 3,4 na 3,6 procenta, a to zejména slabšími zahraničními zakázkami, v automobilovém sektoru meziroční dynamika v červenci zrychlila z 3,5 na 9,5 procenta, a to jak u domácích, tak zahraničních zakázek, zmiňuje také Seidler.
„Z uvedených čísel tak vyplývá, že zahraniční poptávka se začíná postupně zotavovat, což potvrzují také červencové nové zakázky z Německa, které po silném meziměsíčním růstu v červnu dále mírně vzrostly o tři procenta, byť v meziročním srovnání zůstávají o sedm procent slabší,“ upřesňuje.
Červencová německá průmyslová výroba zůstala meziročně o deset procent nižší, v červnu o 11, procent, což bylo mírně za očekáváním trhu. „Ačkoli německá ekonomika nepatrně v červenci svůj růst zvolnila, indikátor Bundesbanky naznačuje v dosavadních dvou měsících třetího čtvrtletí mezikvartální růst o šest procent, což není špatný výsledek,“ dodal Seidler.
Brzdou rychlejšího oživení produkce v průmyslu je tak také podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera nadále pokračující narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců, ke kterému došlo v důsledku předchozího uzavření jednotlivých ekonomik. „Vlivem zvýšené nejistoty chybí především poptávka po investičním zboží nebo zboží dlouhodobé spotřeby. Na to ukázala i data hrubého domácího produktu z minulého týdne,“ uvedl.
Stejně jako zbytek ekonomiky, vyhlíží tak i průmysl podzimní měsíce s obavami. Půjde především o další vývoj koronavirové pandemie. „Opětovné uzavření ekonomik, a tedy i přerušení zahraničního obchodu, by totiž bylo pro exportně orientovaný průmysl katastrofou,“ konstatuje Gurtler.
I při sebelepším vývoji v druhé půli roku však průmysl za celý letošní rok podle něho s největší pravděpodobností vykáže pokles produkce. „Probíhající oživení totiž stále stojí na chatrných základech, zatímco jarní propad ekonomiky byl bezprecedentně hluboký,“ dodává.
Také analytici Raiffeisenbank (RB) pro nejbližší měsíce předpokládají, že podmínky v průmyslu zůstanou složité. „Dosavadní skokové dohánění předchozích ztrát se zadrhává a v některých odvětvích se již prakticky zastavilo. I v optimistickém scénáři, kdy se ekonomické restrikce v plné síle letos nevrátí, předpokládáme, že průmysl stráví zbytek roku v červených číslech,“ uvedl analytik RB Vít Hradil.
Dle posledního očekávání analytiků pro FocusEconomcis se předpokládá propad tuzemského průmyslu v letošním roce o téměř dvanáct procent. Na základě hodnot posledních měsíců se ale podle Seidlera zdá, že by propad tuzemského průmyslu mohl být mírnější. „Prozatím čekáme meziroční poklesl o zhruba sedm procent. V roce 2009 tuzemský průmysl celoročně poklesl o 13,6 procenta,“ uvedl Seidler.
Meziroční propad stavební výroby zpomalil
V červenci se reálně meziročně stavební výroba snížila o 10,4 procenta po červnovém revidovaném poklesu o 11,8 procenta. V tomto letním měsíci si pohoršilo především pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, ale i inženýrské stavby, mezi něž patří hlavně dopravní infrastruktura, vyplývá z údajů ČSÚ.
Stavebnictví podle analytiků reaguje se zpožděním na vývoj celé ekonomiky, která se potýká s dopady koronavirové epidemie. „Statistiky zakázek vypadaly i v době největšího ekonomického propadu velmi dobře, a tak firmy v tomto odvětví spíš řešily nedostatek ochranných pomůcek a 'úprk'zahraničních pracovníků. I proto má stavebnictví velkou šanci se dostat zpět do černých čísel už v poměrně blízké době. Tedy za předpokladu, že nedojde k výrazným investičním škrtům v ekonomice,“ míní analytik ČSOB Dufek.
Produkce pozemního stavitelství se proti loňskému červenci snížila o 10,7 procenta, v červnu to bylo po revizi o 15,1 procenta. Inženýrské stavitelství v červenci propad prohloubilo na 9,9 procenta z červnového poklesu o 3,2 procenta.
„Stát by měl využít volné stavební kapacity a výrazně navýšit investice v rámci inženýrského stavitelství. Tím by se vynahradily výpadky v pozemním stavitelství, na které výrazně dopadá koronavirová krize,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví v červenci meziročně klesl o 1,5 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 5,4 procenta.
Meziroční údaje o stavebnictví jsou očištěné. Meziměsíčně byla stavební výroba po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 0,8 procenta.
„Na začátku letošního roku 2020 stavební produkce rostla. Jejím tahounem bylo inženýrské stavitelství. Od dubna se ale v datech začaly projevovat důsledky epidemie a s ní spojeného nouzového stavu. Zpočátku šlo spíše o menší firmy, kde zaměstnanci čerpali nemocenskou, ošetřovné nebo neplacené volno,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ Petra Cuřínová. Některé společnosti podle ní postihl odliv zahraničních pracovníků.
Ještě v březnu stavebnictví meziročně stagnovalo. V dubnu kleslo o 5,1 procenta. Například průmyslová výroba v tomto měsíci meziročně propadla více než o třetinu. Někteří analytici tehdy uváděli, že stavebnictví by mohlo být tahounem růstu HDP po odeznění koronavirové krize. V květnu, červnu a červenci však stavebnictví každý měsíc meziročně kleslo přibližně o desetinu. Podle aktuálních údajů se v červenci snížilo o 10,4 procenta.
„V červnu přispěla k horšímu výsledku také vyšší srovnávací základna z června 2019 a ani počasí stavební výkony nepodpořilo. Letošní červen byl nejdeštivější za posledních téměř 60 let. Ani nejnovější data za červenec letošní bilanci nevylepšila a poměrně velký pokles nastal v obou segmentech,“ uvedla dále Cuřínová. Zatímco pozemní stavitelství pokles zpomalilo, inženýrské se propadlo nejvíce v letošním roce.
Stavební úřady vydaly v červenci meziročně o 1,9 procenta méně stavebních povolení, celkem jich bylo 7424. „Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 38,4 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 vzrostla o 20,7 procenta,“ uvedli statistici.
Počet bytů, jejichž stavba v červenci začala, meziročně klesl o 11,3 procenta na 2740 bytů a počet dokončených bytů se snížil o 9,3 procenta na 2687 bytů.
Povolování v Praze se takřka zastavilo
Nová bytová výstavba v hlavním městě byla první prázdninový měsíc doslova paralyzovaná, upozorňují developeři. „Stavební úřady během července daly zelenou jen osmi novým bytům v bytových domech, jak vyplývá z dat zveřejněných Českým statistickým úřadem. To je nejhorší červencový výsledek za posledních deset let,“ upozorňuje hlavní analytik
Central Group Ondřej Štastný.
„Pokud nových bytů nezačne rychleji přibývat, bude se stále ztenčovat množina těch, kteří na nový byt v metropoli dosáhnou. Paralyzovaná výstavba žene ceny vzhůru už několik let v řadě a za této situace se nedá čekat, že ceny začnou klesat. Jak vyplývá z Indexu dostupnosti bydlení, který pravidelně zpracováváme, na nový byt v metropoli potřebují lidé už teď více než 14 ročních hrubých platů,“ doplnil.
Pouhých 46 bytů v rámci nové výstavby, tedy v součtu bytů v rámci rodinných i bytových domů, které se začaly stavět v červenci, je i podle společnosti Ekospol minimální množství.
„To představuje jediný malý rezidenční projekt a to je opravdu velmi málo. Zvlášť, když k tomu připočteme červnových 137 bytů. Za dva měsíce se tak v hlavním městě nezačaly stavět ani dvě stovky nových bytů. To je velice tristní situace a výrazně to prohlubuje deficit dostupného bydlení na pražském trhu,“ konstatuje ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.
Za sedm měsíců letošního roku se na území Prahy začalo v rámci nových projektů stavět jen 2599 bytů, což je výrazně pod dlouhodobou poptávkou po novém bydlení. „Pokud se tento stav urychleně nezmění, těžko se ceny bydlení dostanou do rozumné úrovně dostupné široké vrstvě obyvatel,“ dodal. A jediným způsobem, jak tomu pomoci, je urychlit povolování nových staveb.
Zvrátit negativní trend poslední doby by i podle analytika společnosti Central Group mohl v létě vládou schválený nový stavební zákon.
„Ten slibuje zrychlení povolování, zjednodušení byrokracie, digitalizaci a dodržování lhůt ze strany státu, tedy oproti současnému stavu jednoznačný posun vpřed. Zároveň ale došlo přijetím určitých kompromisů k deformaci původního progresivního návrhu. Stále proto doufáme, že se při schvalování v parlamentu a senátu ještě naskytne možnost vrátit se k původnímu záměru, který počítá například s variantou státních stavebních úřadů,“ uvedl Šťastný.
A i podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové by stavebnictví mohl pomoci zmíněný nový stavební zákon. Vláda plánuje, že by mohl platit od příštího roku a účinnost by měla postupně nabíhat do poloviny roku 2023. Vzhledem k odmítavému postoji opozice však experti očekávají ještě řadu pozměňovacích návrhů a dlouhé projednávání.
„I nadále se bude dařit spíše inženýrským stavbám, čemuž napomáhá i rekordní objem státních veřejných investic plánovaných pro tento rok, zatímco bytová výstavba bude spíše zaostávat. K růstu se stavebnictví, které má tendenci za vývojem ekonomiky zaostávat, vrátí podle našeho odhadu až v roce 2022,“ dodala Steckerová.
Podle dostupných údajů stavebnictví v Evropské unii v prvním pololetí meziročně kleslo o 7,8 procenta. Česko bylo tak s poklesem o 4,2 procenta mírně nad průměrem. Stavebnictví nejvíce vzrostlo v Rumunsku (o 19,2 procenta) a Srbsku (o 12,9 procenta). Naopak ve Francii a Itálii téměř o čtvrtinu kleslo. Na Slovensku se snížilo o 7,3 procenta, v Polsku stagnovalo.
Stavebnictví v Česku po vleklé krizi mezi roky 2008 až 2013 meziročně vzrostlo pětkrát z posledních šesti let. Loni stouplo o 2,7 procenta, předloni dokonce o 9,2 procenta, nejvíce od roku 2003.
Přebytek zahraničního obchodu v červenci vzrostl
Zahraniční obchod Česka v červenci skončil v přebytku 13,4 miliardy korun, meziročně tak byl o 15,2 miliardy vyšší a ve sledovaném měsíci dosáhl nejvyšší hodnoty. K vyššímu přebytku opět přispěl pokles dovozu, informoval Český statistický úřad na svém webu. Významný vliv na výsledek měl nárůst přebytku obchodování s motorových vozy.
Dovoz zboží se proti loňskému červenci snížil o 6,2 procenta na 275 miliardy. Nižší byl i vývoz, který klesl o 1,1 procenta na 288,4 miliardy.
Podle ředitelky odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnové červencové bilance zahraničního obchodu dosahují spíše nižších hodnot, přičemž v posledních čtyřech letech byly záporné. „U té letošní jsme zaznamenali opět nejvyšší hodnotu ve sledovaném měsíci v rámci historicky srovnatelné časové řady. Stejně jako minulý měsíc je důvodem vyšší pokles dovozu zboží oproti jeho vývozu,“ uvedla Kavěnová.
Příznivý vliv na výsledek zahraničního obchodu měl podle statistiků zejména nárůst přebytku obchodování s motorovými vozy o 6,1 miliardy korun a o 4,7 miliardy menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, který klesl vlivem zlevnění na světových trzích a nižšího dovezeného množství. O 2,7 miliardy stouplo také kladné saldo obchodu se stroji a zařízeními a o 1,9 miliardy s ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy nebo letadla.
Naopak obchodování s počítači, elektronickými a optickými přístroji vykázalo meziročně o 3,1 miliardy vyšší schodek.
Přebytek zahraničního obchodu se státy Evropské unie meziročně stoupl ve sledovaném měsíci o 7,5 miliardy na 50,9 miliardy korun. Schodek obchodu se státy mimo Unii klesl o 7,6 miliardy na 35,8 miliardy korun.
Rychleji roste vývoz, dovozy tlumí odkládání investic
Červencový výsledek zahraničního obchodu podle analytiků překonal tržní očekávání. Rychleji se zotavuje vývoz, daří se exportu do Ruska, Jižní Koreje nebo Turecka. Naopak slabší je vývoz do Německa či Španělska. Dovozy tlumí odkládání plánovaných investic, uvedli analytici.
Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht upozornil, že růst spotřeby se pravděpodobně projevil ve vyšší poptávce po zahraničních produktech. „Z teritoriálního pohledu dosáhl v červenci vývoz z Česka do Ruska letošní rekordní hodnoty,“ uvedl. Objem dovozů podle něho ovlivňuje slabá investiční aktivita v tuzemsku. „Právě investice bývají náročné na dovozy,“ podotkl.
Hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek dodal, že předpokládá letošní aktivum 122 miliard korun, tedy proti loňskému roku nižší o zhruba dvacet miliard korun.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáše Kovandy například export do Jižní Koreje nebo Turecka koronavirová krize prakticky nepoznamenala a letošní výsledky podle něj předčí loňské. Propad naopak poznamenal vývoz do Německa, Španělska či Francie.
