Petr Dufek strana 3 z 5

Důvěra v ekonomiku Česka v září dál klesla, meziměsíčně se snížila o čtyři body na hodnotu 90,1. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé, u kterých se důvěra v české hospodářství propadla na nejnižší hodnotu od počátku zjišťování v lednu 2003, a to na 72,7 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v hospodářství Česka je nižší i v meziročním srovnání.

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v červenci mírně zrychlil na 7,2 procenta z červnových revidovaných 6,9 procenta. Projevil se nižší prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají v Česku třetím měsícem v řadě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,6 procenta. Propad maloobchodních tržeb ekonomové předpokládají také po zbytek roku a pravděpodobně i v tom příštím.

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to v úterý oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlepšil tak čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika Česku vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dříve upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.

Maloobchodní tržby v červnu pokračovaly v meziročním poklesu, snížily se o šest procent. Pohoršily si všechny typy prodejen s výjimkou lékáren a drogerií. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Jednotná evropská měna v úterý poprvé od roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru. Jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem úterního poledne pak ztrácelo zhruba 0,2 procenta na 1,0017 dolaru.

Tržby v českém maloobchodě zaznamenaly v květnu výrazně větší propad, než analytici předpokládali. Květnové výsledky tak zřejmě podle nich značí změnu spotřebitelského chování, kdy se začala projevovat vysoká inflace a lidé začali šetřit. Maloobchodníky čekají poklesy i v následujících měsících, týkat se budou většiny zboží. Méně by se mohly projevit u potravin, s propadem poptávky by naopak měla počítat kultura. Vyplývá to z vyjádření oslovených ekonomů.

Česká ekonomika vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni ekonomika klesla. Podle analytiků data také ukazují výrazné oživení po pandemii, které ale zastaví ve zbytku roku dopady války na Ukrajině v podobě vysoké inflace i problémů s dodávkami v průmyslu.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Inflace v Česku v únoru zrychlila meziroční růst na 11,1 procenta z lednových 9,9 procenta. Je tak nejvyšší od června 1998, kdy dosáhla 12 procent. Překonala odhady analytiků, kteří očekávali růst mezi 10,3 až 10,6 procenta. Inflace zrychluje už osm měsíců v řadě. Proti loňskému únoru nejvíce zdražilo bydlení, doprava i potraviny. Podle analytiků inflace ještě poroste, může překonat dvanáct procent.

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním poklesu letos v prosinci stoupla meziměsíčně o 0,3 bodu na hodnotu 95,5. Pomohl k tomu hlavně růst důvěry spotřebitelů, zatímco důvěra podnikatelů stagnovala. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským prosincem vzrostl jak souhrnný indikátor důvěry, tak ty jednotlivé za spotřebitele a podnikatele.

Meziroční pokles českého průmyslu v říjnu zrychlil na 4,9 procenta ze zářijových čtyř procent. Znovu je důvodem zejména výroba automobilů a jejich dílů. Hodnota nových zakázek v průmyslu klesla o dvě procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová výroba vyšší o 0,9 procenta. Stavebnictví se naopak v říjnu dařilo.

V říjnu meziročně zrychlila inflace v Česku na 5,8 procenta ze zářijových 4,9 procenta. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) jde o nejvyšší meziroční růst od října 2008. Vývoj mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali meziroční růst inflace 5,7 procenta. Proti letošnímu září tak růst inflace zrychlil o 0,9 procentního bodu, což bylo nejvýraznější zrychlení od ledna 2012. Úřad také uvedl, že se v září v Česku meziročně zvýšily dovozní ceny paliv a energií o témeř devadesát procent.

Ceny byly v září o 4,9 procenta vyšší než loni, oznámil Český statistický úřad. Meziroční inflace tedy zrychlila, v srpnu ještě byla na 4,1 procenta. Podle statistiků měly na růst inflace vliv zejména ceny za bydlení a dopravu. Ceny zboží vzrostly o 4,4 procenta a ceny služeb o 5,7 procenta. Podle expertů je inflace vyšší než se čekalo a poroste i v dalších měsících.

Důvěra v českou ekonomiku se v srpnu meziměsíčně snížila o 1,1 bodu na 98,6 bodu. Klesla podruhé v řadě, v červenci to ale bylo o 4,3 bodu. V srpnu se zhoršila u podnikatelů, což ovlivnil vývoj v průmyslu a cestovním ruchu, naopak u spotřebitelů vzrostla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským srpnem jsou všechny indikátory na vyšší úrovni.

V tuzemských hotelech, penzionech a kempech se ve druhém kvartálu letošního roku ubytovalo 1,6 milionu hostů, meziročně o 51,3 procenta více. Návštěvnost se tak po pěti čtvrtletích dostala do kladných čísel, i když ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 stále nedosahuje ani třetiny objemu návštěv, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Poprvé od konce roku 2019 stouply poskytovatelům služeb také tržby.

Maloobchodní tržby v červnu meziročně stouply o 7,1 procenta, což je podobný výsledek jako v předchozích měsících. V meziměsíčním srovnání se tržby obchodníků zvýšily o 0,6 procenta, ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pomohlo rozvolnění protiepidemických opatření. Analytici očekávají, že tempo růstu zpomalí.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti tomu předchozímu se zvýšila o 0,6 procenta, vyplynulo z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). K nárůstu přispělo uvolnění restrikcí proti koronaviru, které výrazně zasáhly ekonomiku v loňském roce, a zejména pak zahraniční poptávka i zvýšená spotřeba domácností. Analytici však čekali výraznější růst, druhý kvartál je pro ně tak zklamáním. Zaostal také za růstem některých ekonomik eurozóny.

Stavební výroba v Česku po více než rok trvajícím propadu letos v květnu poprvé meziročně vzrostla, a to o 5,8 procenta. Pozemní stavitelství posílilo o 4,5 procenta a inženýrské o 8,8 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Dařilo se i průmyslu, který v květnu vzrostl o čtvrtinu, kdy se objem nových zakázek zvýšil téměř o polovinu. V přebytku ve výši 6,3 miliardy korun skončil zahraniční obchod, meziročně byl o 6,9 miliardy korun lepší.

Dubnový meziroční růst průmyslové výroby v Česku o 55,1 procenta významně podpořila výroba aut. Ta se zvýšila téměř čtyřapůlnásobně. Loni v dubnu ale průmysl silně omezila opatření vlády proti šíření koronaviru a také dobrovolná přerušení výroby, právě třeba v automobilkách. Proti březnu se výroba zvýšila o 1,9 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně lepší výsledek zaznamenal také zahraniční obchod, který v dubnu skončil v přebytku 19,3 miliardy korun. Nastartovat růst se naopak nedaří stavební produkci, ta v dubnu meziročně klesla o 3,9 procenta.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 2,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Aktuální údaje se současně shodují s prvním odhadem statistiků z konce dubna. Na meziročním vývoji hrubého domácího produktu (HDP) se podle ČSÚ negativně podepsal mimo jiné propad spotřebních výdajů domácností. Podle analytiků nejsou data o vývoji ekonomiky špatná a potvrdily její odolnost. V dalším čtvrtletí čekají výrazný růst. Pokles ekonomiky byl také mírnější, než ve své prognóze odhadovala Česká národní banka (ČNB).

Důvěra v českou ekonomiku vzrostla v květnu z dubnových 94,7 bodu na 99,7 bodu, uvedl Český statistický úřad. Byla tak nejvyšší za rok a půl. Důvodem je podle statistiků rozvolňování protikoronavirových opatření.

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v letošním prvním čtvrtletí ubytovalo 282 tisíc lidí, proti loňsku o 91,1 procenta méně. Kvůli epidemii koronaviru se snížil také počet noclehů o 88,2 procenta na 1,1 milionu nocí, ukazují aktuální čísla, která zveřejnil Český statistický úřad. Poskytovatelům služeb pak v letošním prvním čtvrtletí klesly neočištěné tržby meziročně o 8,4 procenta, nejvíce právě v cestovním ruchu.

Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla meziročně o 2,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu loňskému čtvrtletí hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Zpřesněné údaje o vývoji v prvním čtvrtletí oznámí ČSÚ 1. června. Pokles ekonomiky je mírnější, než očekávali analytici. Čísla podle nich svědčí o odolnosti firem. Unijní ekonomika je však zpět v recesi, když v prvním čtvrtletí navázala na půlprocentní propad předchozího kvartálu a klesla o 0,4 procenta, uvedl Eurostat.

Důvěra v českou ekonomiku byla v dubnu nejvyšší za poslední rok. Stoupla na 94,7 bodu z březnových 87 bodů, ukázal indikátor Českého statistického úřadu. Zvýšila se jak důvěra podnikatelů, tak spotřebitelů. Podle statistiků je to zřejmě avizovaným rozvolňováním opatření proti šíření koronaviru. Zvýšení důvěry není překvapením ani pro analytiky. Ti ale zároveň varují, že se očekávání, která jsou za jejím růstem, nemusí nakonec zcela naplnit.