Petr Dufek strana 3 z 4

Stavební výroba v Česku po více než rok trvajícím propadu letos v květnu poprvé meziročně vzrostla, a to o 5,8 procenta. Pozemní stavitelství posílilo o 4,5 procenta a inženýrské o 8,8 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Dařilo se i průmyslu, který v květnu vzrostl o čtvrtinu, kdy se objem nových zakázek zvýšil téměř o polovinu. V přebytku ve výši 6,3 miliardy korun skončil zahraniční obchod, meziročně byl o 6,9 miliardy korun lepší.

Dubnový meziroční růst průmyslové výroby v Česku o 55,1 procenta významně podpořila výroba aut. Ta se zvýšila téměř čtyřapůlnásobně. Loni v dubnu ale průmysl silně omezila opatření vlády proti šíření koronaviru a také dobrovolná přerušení výroby, právě třeba v automobilkách. Proti březnu se výroba zvýšila o 1,9 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně lepší výsledek zaznamenal také zahraniční obchod, který v dubnu skončil v přebytku 19,3 miliardy korun. Nastartovat růst se naopak nedaří stavební produkci, ta v dubnu meziročně klesla o 3,9 procenta.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 2,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Aktuální údaje se současně shodují s prvním odhadem statistiků z konce dubna. Na meziročním vývoji hrubého domácího produktu (HDP) se podle ČSÚ negativně podepsal mimo jiné propad spotřebních výdajů domácností. Podle analytiků nejsou data o vývoji ekonomiky špatná a potvrdily její odolnost. V dalším čtvrtletí čekají výrazný růst. Pokles ekonomiky byl také mírnější, než ve své prognóze odhadovala Česká národní banka (ČNB).

Důvěra v českou ekonomiku vzrostla v květnu z dubnových 94,7 bodu na 99,7 bodu, uvedl Český statistický úřad. Byla tak nejvyšší za rok a půl. Důvodem je podle statistiků rozvolňování protikoronavirových opatření.

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v letošním prvním čtvrtletí ubytovalo 282 tisíc lidí, proti loňsku o 91,1 procenta méně. Kvůli epidemii koronaviru se snížil také počet noclehů o 88,2 procenta na 1,1 milionu nocí, ukazují aktuální čísla, která zveřejnil Český statistický úřad. Poskytovatelům služeb pak v letošním prvním čtvrtletí klesly neočištěné tržby meziročně o 8,4 procenta, nejvíce právě v cestovním ruchu.

Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla meziročně o 2,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu loňskému čtvrtletí hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Zpřesněné údaje o vývoji v prvním čtvrtletí oznámí ČSÚ 1. června. Pokles ekonomiky je mírnější, než očekávali analytici. Čísla podle nich svědčí o odolnosti firem. Unijní ekonomika je však zpět v recesi, když v prvním čtvrtletí navázala na půlprocentní propad předchozího kvartálu a klesla o 0,4 procenta, uvedl Eurostat.

Důvěra v českou ekonomiku byla v dubnu nejvyšší za poslední rok. Stoupla na 94,7 bodu z březnových 87 bodů, ukázal indikátor Českého statistického úřadu. Zvýšila se jak důvěra podnikatelů, tak spotřebitelů. Podle statistiků je to zřejmě avizovaným rozvolňováním opatření proti šíření koronaviru. Zvýšení důvěry není překvapením ani pro analytiky. Ti ale zároveň varují, že se očekávání, která jsou za jejím růstem, nemusí nakonec zcela naplnit.

Americké dluhopisové výnosy šly v posledních týdnech prudce vzhůru, což je známka mohutného ekonomického pokoronavirového zotavování a stejnou situaci vyvolávají i jinde po celém světě, včetně Česka, kde je ve srovnání se zeměmi regionu růst ještě rychlejší. Pokud bude toto tempo dále svižně pokračovat, mohlo by to však také vést ke zhoršení dostupnosti hypoték, značně navýšit náklady spojené s obsluhou státního dluhu nebo způsobit problémy s financováním firem.

Český průmysl v únoru přešel kvůli pandemii do meziročního poklesu o 2,6 procenta z lednového růstu o 0,3 procenta. Hůře si vedla výroba aut, elektrických zařízení i stavebních hmot. Firmy ale uzavřely více nových zakázek než loni, vyplývá z revidovaných údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Výrazný pokles zaznamenalo i stavebnictví, jeho produkce v únoru meziročně klesla o jedenáct procent, jde tak o nejvýraznější meziroční propad od července 2016. Vyšší byl naopak přebytek zahraničního obchodu, ten v únoru stoupl na 22,5 miliardy korun.

Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v únoru meziročně snížily o tři procenta. Pokles zaznamenaly všechny typy kamenných obchodů, které byly výrazně ovlivněny protiepidemickými opatřeními. Většina prodejen nepotravinářského zboží nemohla prodávat vůbec nebo v omezené míře. Podobně jako v posledních měsících rostl ale prodej přes internet. E-shopy zaznamenaly meziročně téměř o 42 procent vyšší tržby. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky maloobchodu podle analytiků přes pokles pozitivně překvapily.

Trh s bydlením na rozdíl od celé řady dalších oblastí ekonomiky pandemie moc nepoznamenala. Poptávka po bydlení zůstala loni obrovská, což se odrazilo i v rekordním objemu nově poskytnutých hypoték i v pokračujícím silném růstu cen bytů – Česko se v rámci EU dokonce drží na předních místech. Na druhou stranu průzkum Eurostatu ukazuje, že stále velká část Čechů žije jako „sardinky“, byť tento podíl klesá, a to navzdory rostoucí ceně. Přinášíme pohledy ekonomů i developerů, jak moc se bude v dohledné době bydlení v Česku měnit a jaké jsou aktuální trendy.

Spotřebitelské ceny v Česku se loni průměrně zvýšily o 3,2 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za osm let. Ovlivnily to ceny potravin, nápojů, tabáku a bydlení. O rok dřív byla průměrná míra inflace 2,8 procenta. V prosinci spotřebitelské ceny meziročně rostly nejpomaleji za dva roky, zvýšily se o 2,3 procenta. Informace ve středu zveřejnil Český statistický úřad.

Spotřebitelské ceny v listopadu počtvrté za sebou zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,7 procenta z říjnových 2,9 procenta. Na zpomalení měly největší vliv ceny potravin a nealkoholických nápojů, zmírnilo třeba zdražování masa, ovoce nebo brambor, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně pak spotřebitelské ceny stagnovaly. Listopadová inflace byla nižší, než odhadovala Česká národní banka. Podle analytiků bude klesat i v dalších měsících, příští rok by se ale tlaky na růst cen mohly obnovit.

Průmyslová produkce v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 1,3 procenta. Do růstu se tak dostala poprvé od května 2019. Přispěla k tomu hlavně výroba automobilů, vyplývá z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně průmysl vzrostl o tři procenta. Rostl i přebytek zahraničního obchodu, v říjnu na 33,4 miliardy korun. Stavebnictví naopak zrychlilo meziroční pokles na 10,5 procenta.

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byl tak větší než očekávali analytici i Česká národní banka.

Důvěra v českou ekonomiku klesla v listopadu ve srovnání s říjnem o 4,4 bodu na 82 bodů. Níže byla naposledy v červnu. Snížila se důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Nejvýraznější pokles zaznamenali statistici u podnikatelů ve vybraných službách a obchodě, kterých se přímo dotkla protiepidemická opatření, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Tržby obchodníků v Česku očištěné o kalendářní vlivy v září stagnovaly, meziměsíčně klesly o 0,4 procenta. Opět nejvíce si ve srovnání s loňským rokem polepšili internetoví prodejci, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V srpnu maloobchodní tržby podle revidovaných údajů stouply meziročně o 1,5 procenta.

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním růstu v říjnu klesla meziměsíčně o 4,5 bodu na 86,4 bodu. Snížila se hlavně důvěra spotřebitelů, u nichž indikátor klesl o 11,6 bodu. Po jarním propadu je to druhý nejvyšší pokles od začátku sledování. Důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření. Nižší je i důvěra u podnikatelů, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Průmyslová výroba v Česku v srpnu zrychlila pokles na 5,5 procenta z červencových pěti procent. Výsledek byl ovlivněn vývojem koronavirové epidemie, ale také čerpáním dovolených. Meziměsíčně byla průmyslová produkce nižší o 0,9 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytiky výsledky průmyslové produkce lehce zklamaly, září by mělo být ale podle nich lepší. Stavebnictví v srpnu mírně zpomalilo propad na 9,7 procenta.

Průmyslová výroba v Česku v červenci zmírnila meziroční pokles na pět procent z červnových 10,5 procenta. V květnu byla kvůli pandemii koronaviru meziročně nižší o více než 25 procent. Meziměsíčně průmyslová produkce potřetí v řadě rostla, tentokrát o 5,7 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zpomalil také meziroční propad stavební výroby, přebytek zahraničního obchodu v červenci pak vzrostl.

Průmyslová výroba v Česku v červnu zpomalila meziroční pokles na 11,9 procenta z květnových 25,7 procenta. K lepšímu výsledku přispělo oživení výroby aut. V meziměsíčním srovnání byla červnová průmyslová produkce vyšší o 13,4 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ekonomů se průmysl zotavuje, čísla jsou nad jejich očekáváními a situace se bude dál zlepšovat, i když na úroveň před pandemií se dostane až v roce 2022. Stavebnictví v červnu dále pokračovalo v propadu, kleslo o 11,5 procenta.

Tržby českých obchodníků v červnu po očištění meziročně klesly o dvě procenta, meziměsíčně stouply o 0,2 procenta. Nejvyšší nárůst tržeb zaznamenal prodej přes internet a zásilkovou službu, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V květnu byly očištěné tržby v maloobchodě, kromě prodeje motorových vozidel, podle revidovaných údajů meziročně vyšší o 0,8 procenta.

Spotřebitelské ceny v červnu zrychlily růst na 3,3 procenta z květnových 2,9 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny a bydlení, ale dražší byl i alkohol a tabák. Naopak méně než před rokem lidé v červnu platili za dopravu a telekomunikační služby, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace překonala jak očekávání České národní banky (ČNB), tak analytiků. Ekonomika ale podle nich nečelí riziku příliš nízké inflace či dokonce deflace. ČNB tak nemá důvod uvažovat o dalším uvolňování své měnové politiky a naopak může být tolerantní k případnému dalšímu posílení koruny, shodli se.

Spotřebitelské ceny byly v květnu o 2,9 procenta vyšší než před rokem, jejich růst zpomalil z dubnových 3,2 procenta. Na růstu se podepsaly zejména ceny potravin. Vepřové maso, uzeniny, zelenina, ovoce, cukr či mouka byly v květnu dražší než před rokem, levnější bylo třeba máslo. Zdražila ale také elektřina. Proti růstu inflace působily levnější pohonné hmoty, za které řidiči platili o pětinu méně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Aktuální data podle většiny analytiků ukazují, že od půlky roku začne kvůli dopadům pandemie inflace klesat. Květnová meziroční inflace byla zároveň o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB. Důvodem byla jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy.