Důvěra v ekonomiku opět klesla, nejvíce u podnikatelů ve službách

Důvěra v českou ekonomiku klesla v listopadu ve srovnání s říjnem o 4,4 bodu na 82 bodů. Níže byla naposledy v červnu. Snížila se důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Nejvýraznější pokles zaznamenali statistici u podnikatelů ve vybraných službách a obchodě, kterých se přímo dotkla protiepidemická opatření, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Indikátor důvěry podnikatelů klesl v listopadu o 4,8 bodu na 81,7 bodu, v případě spotřebitelů se důvěra snížila o 2,9 bodu na 83,1 bodu. „Aktuální situace v lidech stále vyvolává velké obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Strmě též stoupá počet spotřebitelů, kteří se obávají růstu nezaměstnanosti,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera se celkově důvěra mezi domácnostmi nachází jen nepatrně nad minimální úrovní z dubna letošního roku. „U domácnosti se oproti říjnu příliš nezměnil výhled na budoucí ekonomický vývoj či jejich vlastní finanční situaci, ale poklesla jejich ochota spořit a dále se zvýšily jejich obavy z růstu nezaměstnanosti,“ uvedl také Seidler. Ty jsou tak nyní vyšší než v dubnu a na obdobné úrovni jako byly během globální finanční krize, upozornil.

Obavy z růstu nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ

Otázkou ovšem podle něho je, jak do spotřeby v příštím roce promluví plánované snížení daně z příjmu. „To zcela jistě zvýší spotřebu domácností, otázkou jen je, jak efektivně vzhledem k vynaloženým nákladům, respektive k propadu státních příjmů, jelikož část spotřeby bude realizována nákupem zboží ze zahraničí, což tuzemské ekonomice nepomůže a část může být uspořena. To bude však záviset na finálních parametrech daňového balíčku,“ dodal Seidler.

Připomněl, že Česká národní banka ve své poslední Zprávě o inflaci představila alternativní scénář fiskálního uvolnění, který vede k mírně vyššímu růstu HDP, vyšší inflaci, a rychlejšímu růstu základních sazeb ve srovnání se scénářem základním.

Důvěra v ekonomiku mezi podnikateli poklesla ve všech odvětvích. V obchodu to bylo o 5,7 bodu, ve službách dokonce o šest bodů. Přibylo podnikatelů, kteří negativně hodnotí současnou poptávku, pesimističtější jsou i ve výhledu na další tři měsíce a obchodníkům rostou zásoby ve skladech.

Vývoj indikátorů důvěry (sezonně očištěno)
Zdroj: ING/ČSÚ

Mezi podnikateli v průmyslu klesl indikátor důvěry o 3,6 bodu. „Pokles důvěry způsobuje především nižší poptávka a s ní spojené očekávané snížení tempa růstu výrobní činnosti v nejbližších měsících,“ sdělil Obst.

Letos předpokládají podnikatelé pokles investic přibližně o deset procent. Pro rok 2021 odhadují meziroční mírný růst přibližně o dvě procenta. Investovat budou hlavně do obnovy stávajících výrobních zařízení, méně pak do pořizování nových technologií či rozšiřování výrobních kapacit.

Ve stavebnictví klesla důvěra v ekonomiku o 1,9 bodu. Proti říjnu se nezměnil počet těch, kteří hodnotí současnou poptávku jako nedostatečnou. Podnikatelé ale odhadují, že v příštích třech měsících sníží počet zaměstnanců.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka zhoršení nálady v české ekonomice není v dané fázi překvapivé.

„Jde sice jen o měkká data, nicméně i ta naznačují, že útlum v tomto čtvrtletí nebude zdaleka tak dramatický jako na jaře. Navíc to vypadá, že i ,uzávěra‘ ekonomiky nebude tak dlouhá, a proto se situace může začít normalizovat už v prosinci. Velkou neznámou však zůstává, jak moc budou firmy v závěru roku tlačit na propouštění, které se následně promítne do nálady spotřebitelů a jejich finanční situace,“ dodal.

Také podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by s ohledem na postupné zlepšení pandemické situace a částečné rozvolnění od prosince mohlo dojít k mírnému zlepšení indikátorů důvěry v Česku. „Nicméně otevírání ekonomiky by tentokrát nemělo být tak rychlé jako na jaře, a tudíž i zlepšení ekonomiky bude pozvolnější. Navíc předstihové indikátory sousedních zemí zaznamenávají pokles,“ uvedl.

Průzkum se uskutečnil od 1. do 18. listopadu. Sběr dat k průzkumu o investicích ve zpracovatelském průmyslu se konal od 1. října do 9. listopadu.Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se zhruba od podzimu roku 2014 do začátku letošního roku držel kolem 100 bodů. Od letošního ledna začal mírně klesat. V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se v dubnu propadla pod 80 bodů, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 14 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 14 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 16 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánovčera v 19:46

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...