Důvěra v ekonomiku opět klesla, nejvíce u podnikatelů ve službách

Důvěra v českou ekonomiku klesla v listopadu ve srovnání s říjnem o 4,4 bodu na 82 bodů. Níže byla naposledy v červnu. Snížila se důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Nejvýraznější pokles zaznamenali statistici u podnikatelů ve vybraných službách a obchodě, kterých se přímo dotkla protiepidemická opatření, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Indikátor důvěry podnikatelů klesl v listopadu o 4,8 bodu na 81,7 bodu, v případě spotřebitelů se důvěra snížila o 2,9 bodu na 83,1 bodu. „Aktuální situace v lidech stále vyvolává velké obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Strmě též stoupá počet spotřebitelů, kteří se obávají růstu nezaměstnanosti,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera se celkově důvěra mezi domácnostmi nachází jen nepatrně nad minimální úrovní z dubna letošního roku. „U domácnosti se oproti říjnu příliš nezměnil výhled na budoucí ekonomický vývoj či jejich vlastní finanční situaci, ale poklesla jejich ochota spořit a dále se zvýšily jejich obavy z růstu nezaměstnanosti,“ uvedl také Seidler. Ty jsou tak nyní vyšší než v dubnu a na obdobné úrovni jako byly během globální finanční krize, upozornil.

Obavy z růstu nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ

Otázkou ovšem podle něho je, jak do spotřeby v příštím roce promluví plánované snížení daně z příjmu. „To zcela jistě zvýší spotřebu domácností, otázkou jen je, jak efektivně vzhledem k vynaloženým nákladům, respektive k propadu státních příjmů, jelikož část spotřeby bude realizována nákupem zboží ze zahraničí, což tuzemské ekonomice nepomůže a část může být uspořena. To bude však záviset na finálních parametrech daňového balíčku,“ dodal Seidler.

Připomněl, že Česká národní banka ve své poslední Zprávě o inflaci představila alternativní scénář fiskálního uvolnění, který vede k mírně vyššímu růstu HDP, vyšší inflaci, a rychlejšímu růstu základních sazeb ve srovnání se scénářem základním.

Důvěra v ekonomiku mezi podnikateli poklesla ve všech odvětvích. V obchodu to bylo o 5,7 bodu, ve službách dokonce o šest bodů. Přibylo podnikatelů, kteří negativně hodnotí současnou poptávku, pesimističtější jsou i ve výhledu na další tři měsíce a obchodníkům rostou zásoby ve skladech.

Vývoj indikátorů důvěry (sezonně očištěno)
Zdroj: ING/ČSÚ

Mezi podnikateli v průmyslu klesl indikátor důvěry o 3,6 bodu. „Pokles důvěry způsobuje především nižší poptávka a s ní spojené očekávané snížení tempa růstu výrobní činnosti v nejbližších měsících,“ sdělil Obst.

Letos předpokládají podnikatelé pokles investic přibližně o deset procent. Pro rok 2021 odhadují meziroční mírný růst přibližně o dvě procenta. Investovat budou hlavně do obnovy stávajících výrobních zařízení, méně pak do pořizování nových technologií či rozšiřování výrobních kapacit.

Ve stavebnictví klesla důvěra v ekonomiku o 1,9 bodu. Proti říjnu se nezměnil počet těch, kteří hodnotí současnou poptávku jako nedostatečnou. Podnikatelé ale odhadují, že v příštích třech měsících sníží počet zaměstnanců.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka zhoršení nálady v české ekonomice není v dané fázi překvapivé.

„Jde sice jen o měkká data, nicméně i ta naznačují, že útlum v tomto čtvrtletí nebude zdaleka tak dramatický jako na jaře. Navíc to vypadá, že i ,uzávěra‘ ekonomiky nebude tak dlouhá, a proto se situace může začít normalizovat už v prosinci. Velkou neznámou však zůstává, jak moc budou firmy v závěru roku tlačit na propouštění, které se následně promítne do nálady spotřebitelů a jejich finanční situace,“ dodal.

Také podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by s ohledem na postupné zlepšení pandemické situace a částečné rozvolnění od prosince mohlo dojít k mírnému zlepšení indikátorů důvěry v Česku. „Nicméně otevírání ekonomiky by tentokrát nemělo být tak rychlé jako na jaře, a tudíž i zlepšení ekonomiky bude pozvolnější. Navíc předstihové indikátory sousedních zemí zaznamenávají pokles,“ uvedl.

Průzkum se uskutečnil od 1. do 18. listopadu. Sběr dat k průzkumu o investicích ve zpracovatelském průmyslu se konal od 1. října do 9. listopadu.Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se zhruba od podzimu roku 2014 do začátku letošního roku držel kolem 100 bodů. Od letošního ledna začal mírně klesat. V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se v dubnu propadla pod 80 bodů, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
16:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 5 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
14:07Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánovčera v 16:21‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
včera v 15:51‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.