Důvěra v ekonomiku opět klesla, nejvíce u podnikatelů ve službách

Důvěra v českou ekonomiku klesla v listopadu ve srovnání s říjnem o 4,4 bodu na 82 bodů. Níže byla naposledy v červnu. Snížila se důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Nejvýraznější pokles zaznamenali statistici u podnikatelů ve vybraných službách a obchodě, kterých se přímo dotkla protiepidemická opatření, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Indikátor důvěry podnikatelů klesl v listopadu o 4,8 bodu na 81,7 bodu, v případě spotřebitelů se důvěra snížila o 2,9 bodu na 83,1 bodu. „Aktuální situace v lidech stále vyvolává velké obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Strmě též stoupá počet spotřebitelů, kteří se obávají růstu nezaměstnanosti,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera se celkově důvěra mezi domácnostmi nachází jen nepatrně nad minimální úrovní z dubna letošního roku. „U domácnosti se oproti říjnu příliš nezměnil výhled na budoucí ekonomický vývoj či jejich vlastní finanční situaci, ale poklesla jejich ochota spořit a dále se zvýšily jejich obavy z růstu nezaměstnanosti,“ uvedl také Seidler. Ty jsou tak nyní vyšší než v dubnu a na obdobné úrovni jako byly během globální finanční krize, upozornil.

Obavy z růstu nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ

Otázkou ovšem podle něho je, jak do spotřeby v příštím roce promluví plánované snížení daně z příjmu. „To zcela jistě zvýší spotřebu domácností, otázkou jen je, jak efektivně vzhledem k vynaloženým nákladům, respektive k propadu státních příjmů, jelikož část spotřeby bude realizována nákupem zboží ze zahraničí, což tuzemské ekonomice nepomůže a část může být uspořena. To bude však záviset na finálních parametrech daňového balíčku,“ dodal Seidler.

Připomněl, že Česká národní banka ve své poslední Zprávě o inflaci představila alternativní scénář fiskálního uvolnění, který vede k mírně vyššímu růstu HDP, vyšší inflaci, a rychlejšímu růstu základních sazeb ve srovnání se scénářem základním.

Důvěra v ekonomiku mezi podnikateli poklesla ve všech odvětvích. V obchodu to bylo o 5,7 bodu, ve službách dokonce o šest bodů. Přibylo podnikatelů, kteří negativně hodnotí současnou poptávku, pesimističtější jsou i ve výhledu na další tři měsíce a obchodníkům rostou zásoby ve skladech.

Vývoj indikátorů důvěry (sezonně očištěno)
Zdroj: ING/ČSÚ

Mezi podnikateli v průmyslu klesl indikátor důvěry o 3,6 bodu. „Pokles důvěry způsobuje především nižší poptávka a s ní spojené očekávané snížení tempa růstu výrobní činnosti v nejbližších měsících,“ sdělil Obst.

Letos předpokládají podnikatelé pokles investic přibližně o deset procent. Pro rok 2021 odhadují meziroční mírný růst přibližně o dvě procenta. Investovat budou hlavně do obnovy stávajících výrobních zařízení, méně pak do pořizování nových technologií či rozšiřování výrobních kapacit.

Ve stavebnictví klesla důvěra v ekonomiku o 1,9 bodu. Proti říjnu se nezměnil počet těch, kteří hodnotí současnou poptávku jako nedostatečnou. Podnikatelé ale odhadují, že v příštích třech měsících sníží počet zaměstnanců.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka zhoršení nálady v české ekonomice není v dané fázi překvapivé.

„Jde sice jen o měkká data, nicméně i ta naznačují, že útlum v tomto čtvrtletí nebude zdaleka tak dramatický jako na jaře. Navíc to vypadá, že i ,uzávěra‘ ekonomiky nebude tak dlouhá, a proto se situace může začít normalizovat už v prosinci. Velkou neznámou však zůstává, jak moc budou firmy v závěru roku tlačit na propouštění, které se následně promítne do nálady spotřebitelů a jejich finanční situace,“ dodal.

Také podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by s ohledem na postupné zlepšení pandemické situace a částečné rozvolnění od prosince mohlo dojít k mírnému zlepšení indikátorů důvěry v Česku. „Nicméně otevírání ekonomiky by tentokrát nemělo být tak rychlé jako na jaře, a tudíž i zlepšení ekonomiky bude pozvolnější. Navíc předstihové indikátory sousedních zemí zaznamenávají pokles,“ uvedl.

Průzkum se uskutečnil od 1. do 18. listopadu. Sběr dat k průzkumu o investicích ve zpracovatelském průmyslu se konal od 1. října do 9. listopadu.Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se zhruba od podzimu roku 2014 do začátku letošního roku držel kolem 100 bodů. Od letošního ledna začal mírně klesat. V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se v dubnu propadla pod 80 bodů, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...