Důvěra v ekonomiku opět klesla, nejvíce u podnikatelů ve službách

Důvěra v českou ekonomiku klesla v listopadu ve srovnání s říjnem o 4,4 bodu na 82 bodů. Níže byla naposledy v červnu. Snížila se důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Nejvýraznější pokles zaznamenali statistici u podnikatelů ve vybraných službách a obchodě, kterých se přímo dotkla protiepidemická opatření, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Indikátor důvěry podnikatelů klesl v listopadu o 4,8 bodu na 81,7 bodu, v případě spotřebitelů se důvěra snížila o 2,9 bodu na 83,1 bodu. „Aktuální situace v lidech stále vyvolává velké obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Strmě též stoupá počet spotřebitelů, kteří se obávají růstu nezaměstnanosti,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera se celkově důvěra mezi domácnostmi nachází jen nepatrně nad minimální úrovní z dubna letošního roku. „U domácnosti se oproti říjnu příliš nezměnil výhled na budoucí ekonomický vývoj či jejich vlastní finanční situaci, ale poklesla jejich ochota spořit a dále se zvýšily jejich obavy z růstu nezaměstnanosti,“ uvedl také Seidler. Ty jsou tak nyní vyšší než v dubnu a na obdobné úrovni jako byly během globální finanční krize, upozornil.

Obavy z růstu nezaměstnanosti
Zdroj: ČSÚ

Otázkou ovšem podle něho je, jak do spotřeby v příštím roce promluví plánované snížení daně z příjmu. „To zcela jistě zvýší spotřebu domácností, otázkou jen je, jak efektivně vzhledem k vynaloženým nákladům, respektive k propadu státních příjmů, jelikož část spotřeby bude realizována nákupem zboží ze zahraničí, což tuzemské ekonomice nepomůže a část může být uspořena. To bude však záviset na finálních parametrech daňového balíčku,“ dodal Seidler.

Připomněl, že Česká národní banka ve své poslední Zprávě o inflaci představila alternativní scénář fiskálního uvolnění, který vede k mírně vyššímu růstu HDP, vyšší inflaci, a rychlejšímu růstu základních sazeb ve srovnání se scénářem základním.

Důvěra v ekonomiku mezi podnikateli poklesla ve všech odvětvích. V obchodu to bylo o 5,7 bodu, ve službách dokonce o šest bodů. Přibylo podnikatelů, kteří negativně hodnotí současnou poptávku, pesimističtější jsou i ve výhledu na další tři měsíce a obchodníkům rostou zásoby ve skladech.

Vývoj indikátorů důvěry (sezonně očištěno)
Zdroj: ING/ČSÚ

Mezi podnikateli v průmyslu klesl indikátor důvěry o 3,6 bodu. „Pokles důvěry způsobuje především nižší poptávka a s ní spojené očekávané snížení tempa růstu výrobní činnosti v nejbližších měsících,“ sdělil Obst.

Letos předpokládají podnikatelé pokles investic přibližně o deset procent. Pro rok 2021 odhadují meziroční mírný růst přibližně o dvě procenta. Investovat budou hlavně do obnovy stávajících výrobních zařízení, méně pak do pořizování nových technologií či rozšiřování výrobních kapacit.

Ve stavebnictví klesla důvěra v ekonomiku o 1,9 bodu. Proti říjnu se nezměnil počet těch, kteří hodnotí současnou poptávku jako nedostatečnou. Podnikatelé ale odhadují, že v příštích třech měsících sníží počet zaměstnanců.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka zhoršení nálady v české ekonomice není v dané fázi překvapivé.

„Jde sice jen o měkká data, nicméně i ta naznačují, že útlum v tomto čtvrtletí nebude zdaleka tak dramatický jako na jaře. Navíc to vypadá, že i ,uzávěra‘ ekonomiky nebude tak dlouhá, a proto se situace může začít normalizovat už v prosinci. Velkou neznámou však zůstává, jak moc budou firmy v závěru roku tlačit na propouštění, které se následně promítne do nálady spotřebitelů a jejich finanční situace,“ dodal.

Také podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by s ohledem na postupné zlepšení pandemické situace a částečné rozvolnění od prosince mohlo dojít k mírnému zlepšení indikátorů důvěry v Česku. „Nicméně otevírání ekonomiky by tentokrát nemělo být tak rychlé jako na jaře, a tudíž i zlepšení ekonomiky bude pozvolnější. Navíc předstihové indikátory sousedních zemí zaznamenávají pokles,“ uvedl.

Průzkum se uskutečnil od 1. do 18. listopadu. Sběr dat k průzkumu o investicích ve zpracovatelském průmyslu se konal od 1. října do 9. listopadu.Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se zhruba od podzimu roku 2014 do začátku letošního roku držel kolem 100 bodů. Od letošního ledna začal mírně klesat. V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se v dubnu propadla pod 80 bodů, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
před 8 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 9 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...