Penze strana 2 z 5

Pokud důchodová reforma projde v podobě, v jaké byla nyní načtena, hnutí ANO – pokud bude v příštím období vládní stranou – ji zruší. V pořadu Události, komentáře to prohlásila členka rozpočtového výboru sněmovny Margita Balaštíková (ANO). Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel věří, že výsledný zákon bude kvalitní. Připustil také, že na některých pozměňovacích návrzích by mohl vládní tábor nalézt s opozicí shodu. „Nedá se to vyloučit,“ souhlasila Balaštíková.

Vládní reforma penzí je ve sněmovně po téměř třech desítkách hodin debat i obstrukčních vystoupení zástupců opozice před závěrečným schvalováním. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhla ve druhém čtení předlohy například zachování věkové hranice 65 let pro odchod do důchodu i nynější výpočet nových penzí, které se mají podle reformy postupně snižovat. O podobě širších změn v důchodech by mohli poslanci hlasovat nejdřív před koncem října. Rozhodnou i o požadavku SPD na zamítnutí reformy.

Vláda na středeční schůzi schválila lednové zvýšení průměrného starobního důchodu o 358 korun měsíčně, zjistila ČT. Kabinet dále rozhodl o způsobu růstu minimální mzdy a rovněž kývl na zavedení takzvané superdávky. Ta slučuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě do jedné dávky. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády také uvedl, že ČEZ naváže strategickou spolupráci s firmou Rolls-Royce pro vývoj malých modulárních reaktorů.

Jedním z hlavních bodů poslanců na prvním jednání po prázdninách bude nová důchodová reforma. Tu chce vláda schválit do konce roku. Sněmovna se znovu sejde 10. září, kdy se bude také debatovat třeba o problémech digitalizace stavebního řízení.

Důchodový věk v Česku by se měl zvedat pomaleji, než původně počítala penzijní reforma. Posouval by se o měsíc ročně místo navrhovaných až dvou měsíců. Oznámil to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle nějž se na změně dohodla vládní koalice.

Koaliční plán na lednové zvýšení průměrného důchodu o 355 korun měsíčně je definitivní, zjistila Česká televize z vyjádření jednotlivých vládních stran. Zákonem nařízený růst o 1,7 procenta podle nich pokryje zvyšování životních nákladů. Důchody ale příští rok neporostou všem stejně. Lidé s vyššími penzemi dostanou přidáno o něco víc. Podle ANO a SPD by měl být růst celkově výraznější. Koaliční strany oponují, že na to není dost peněz.

Do konce prázdnin slibuje ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) definitivní dohodu v koalici na úpravách důchodové reformy. Poslanci se k debatě o změnách v penzích vrátí v září. Většina koaličních stran se kloní k návrhu demografů. Doporučují pomalejší zvyšování věku odchodu do důchodu, než představila vláda. Debatovat o úpravách důchodů chce Jurečka i s opozicÍ. Během srpna má v plánu schůzku s SPD. ANO společnou diskuzi odmítá.

Část vládní koalice chce ve sněmovně prosadit úpravu, která znamená pomalejší valorizace penzí pro ty, kteří za výhodnějších podmínek odešli do předčasného důchodu v předchozích dvou letech. Opozice má výhrady.

Od začátku července platí nové podmínky u státní podpory na penzijní spoření. Měsíční vklad si zatím zvýšilo půl milionu lidí. Na důchod si jich přitom v Česku spoří víc než čtyři miliony, vyplývá z dat Asociace penzijních společností. Ta věří, že v dalších letech si výši příspěvku upraví většina účastníků penzijního spoření.

Výrazně přibylo lidí, kteří čerpají předčasný důchod. V letošním prvním čtvrtletí jejich počet stoupl o třináct a půl tisíce. Většinou jde o ty, kdo využili možnost požádat o předčasnou penzi ještě za starých podmínek. Teď už jsou pravidla přísnější a zájem tak opadá.

Stovky tisíc lidí teď podle penzijních společností mění své platební příkazy. Od července se totiž změní státní podpora penzijního spoření, přičemž stát nově bude přispívat pouze těm, kteří si měsíčně spoří pětistovku a více. Pokud tedy někdo odkládá nižší částku, peníze od státu už nedostane. Penzijní společnosti odhadují, že se to týká asi devíti set tisíc lidí.

Zástupci hnutí STAN, Pirátů i KDU-ČSL chtějí zmírnit parametry důchodové reformy. Souhlasí s nutností zvyšovat věk odchodu do penze, ale pomaleji, než plánoval původní vládní návrh. Argumentují analýzou České demografické společnosti, podle které by i budoucí generace měly v penzi strávit zhruba čtvrtinu života. Opozice navýšení věku pro odchod do důchodu odmítá.

Už jen do konce června zbývá, než se změní nastavení státní podpory na penzijní spoření. Devět set tisíc lidí tak o ni může přijít – pokud tedy nezvýší částku, kterou si měsíčně na důchod spoří, alespoň na 500 korun. Zatím to většina z nich neudělala.

Opoziční ANO podalo ve čtvrtek Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení části zákona, kterým se škrtá státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření pro spořící důchodce, uvedla předsedkyně sněmovního klubu Alena Schillerová. Zrušení příspěvku na penzijní připojištění postihne podle dřívějšího vyjádření Asociace penzijních společností zhruba milion aktuálně spořicích penzistů, kteří kvůli tomu i se zhruba 150 miliardami korun odejdou ze systému. Příspěvky přestane stát poskytovat od července.

V Česku bude v příštích letech ještě víc důchodců, než se předpokládalo. Počet seniorů se má podle prognóz zvýšit o milion. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravuje důchodovou reformu, která mimo jiné počítá s postupným navyšováním věku odchodu do penze. „Určitému zvyšování hranice důchodového věku se do budoucna nevyhneme," připustil v Interview ČT24 demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Takový proces by měl být humánní – například spravedlivým zvyšováním důchodového věku pro jednotlivé generace.

Počet seniorů bude v polovině století asi o 200 tisíc vyšší, než se před pěti lety předpokládalo. Přesáhnout by mohl 3,3 milionu. Bude tak téměř o milion vyšší než teď, ukázala to nová zpráva o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v koalici ještě jednat o délce období, které by měli lidé trávit v důchodu. Současná podoba vládní penzijní reformy počítá s tím, že by mělo jít o průměrně 21 a půl roku. Zpráva přináší alternativní variantu, podle ní by to měla být čtvrtina života.

Schodek rozpočtu ke konci května byl podle pondělního oznámení ministerstva financí 210,4 miliardy korun, tedy o 61 miliard nižší než loni. Ekonom David Marek to považuje za dobrý signál, ke skutečnému pokroku ohledně schodků je ale podle něj ještě třeba udělat hodně práce. V Interview ČT24 řekl, že je nutné přijmout další konsolidační balíček.

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh širších změn v důchodech. Předpokládá například zvyšování důchodového věku nad nynější hranici 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů. Úvodní debata o sporné penzijní reformě poslancům zabrala 32 hodin čistého času a vyplnila tři jednací dny. Převažovala v ní opoziční kritika. Předloha nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru.

Sněmovna se opět nedostala k závěru úvodní debaty o sporné vládní reformě penzí. Poslanci o ní zatím jednali celkem 23 hodin čistého času, z nich třináct hodin ve středu, kdy jednací den skončil stejně jako v úterý na základě dohody klubů ve 23 hodin. Vystoupit chce ještě 25 poslanců, dopoledne jich byly až čtyři desítky. Diskuse bude pokračovat ve čtvrtek ráno. Nejpozději večer by mohlo první čtení vládní důchodové novely skončit.

Poslanci se v úterý začali zabývat širšími změnami v důchodech během mimořádné schůze svolané koaličními zákonodárci. Ve 23 hodin přerušili první den jednání, pokračovat budou ve středu od devíti. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) představuje neudržitelnost penzijního systému zásadní zátěž pro Česko. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš pokládá změny v penzích za návrh, jak okrást důchodce.

Lidé, kterým je dnes pětadvacet let, půjdou podle vládního návrhu důchodové reformy do penze v sedmdesáti, třicátníci v šedesáti devíti a padesátníci za šestnáct let. Nově to vypočetla Česká demografická společnost. Změny systému začnou v úterý projednávat poslanci.

Po útoku na slovenského premiéra Roberta Fica čeští odboráři odvolali plánované protesty. Chtěli ukázat, že upřednostňují jednání před zvyšováním napětí ve společnosti. Už jsme udělali hodně kroků, které rozdělují, tak pojďme udělat kroky, které spojují, prohlásil odborový předák Josef Středula v Interview ČT24. Zrušení demonstrace nebylo podle něj jednoduché a vyvolalo i ostré reakce. Středula doufá, že u jednoho stolu s vládou najdou kompromisy.

Dnešní čtyřicátníci by mohli v roce 2050 odcházet do důchodu mezi 67. a 68. rokem života, padesátníci pak zhruba o rok dříve. Ministerstvo práce a sociálních věcí to uvádí v hodnotící zprávě k penzijní reformě, kterou v týdnu schválil kabinet. Hranice se má posouvat podle věku dožití – s tím, že přesný rok se lidé dozvědí vždy v padesáti letech. Poslanci začnou důchodovou reformu projednávat na přelomu května a června. Definitivně hlasovat by o ní měli na podzim.

„Nemáme šanci prosadit takové změny a reformy, které by byly přátelské lidem,“ kritizuje na změnách v důchodech a zákoníku práce vedoucí právního oddělení a důchodový expert Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Opatření, která byla zvolena, pouze mírní třísetmiliardový deficit, který by nás čekal v roce 2050, tvrdí ekonom IDEA CERGE-EI a poradce na ministerstvu práce a sociálních věcí Filip Pertold. O problematice důchodové reformy a kapacitách státního rozpočtu debatovali v pořadu Otázky Václava Moravce.