Národní památkový ústav strana 2 z 5

Obrazy, zbraně a další věci ze sbírek zámku v Opočně na Rychnovsku, které soudy po mnohaletém sporu v restitučním řízení vydaly potomkům šlechtického rodu Colloredo-Mansfeldů, zůstanou na zámku. Ten bude nadále ve vlastnictví státu. Kristina Colloredo-Mansfeldová a její bratranec Jeroným se dohodli s Národním památkovým ústavem, že část mobiliáře a rodových sbírek státu pronajmou.

Třicet let se rod Colloredo-Mannsfeldů soudil se státem o zámek Opočno, který mu nejdříve sebrali nacisté a posléze i komunisté. V komplikovaném sporu soudy už před lety rozhodly, že zámek zůstane ve vlastnictví státu. Nyní ale přišel nový verdikt. Rodině se vrátí významná část cenných opočenských sbírek v hodnotě půl miliardy. Na jedné z nejnavštěvovanějších českých památek tak nastává paradoxní situace. Zatímco budova patří státu, její unikátní vybavení původním vlastníkům. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.

Na Kunětické hoře skončila obnova hradního paláce. Opravy nejstarší části památky navázaly na práce na sousedním Jurkovičově paláci. Ty skončily před dvěma lety. Veřejnosti se nyní hrad otevře naplno. V některých jeho prostorách se návštěvníci ocitnou v novodobé historii vůbec poprvé.

Restituční kauzu Walderode bude ještě řešit Ústavní soud. Vdova po Karlovi Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která se marně domáhala navrácení majetku, podala stížnost. Vyplývá to z justičních databází. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky.

Národní památkový ústav (NPÚ) musel vrátit dotaci 314 milionů korun z evropských fondů i národních zdrojů na opravu barokního areálu v Kuksu na Trutnovsku. Uvedl to regionální ředitel NPÚ Miloš Kadlec. Za zmanipulování zakázky na rekonstrukci Kuksu soudy poslaly do vězení tři muže včetně jednoho bývalého zaměstnance NPÚ, čtvrtá obžalovaná dostala podmíněný trest.

Se začátkem dubna se tradičně v Česku otevírají brány památek. Kromě stovky státních hradů, zámků a dalších objektů včetně industriálních a technických památek přivítají návštěvníky také památky soukromé, k nimž patří například šlechtická sídla, často v rukou potomků bývalých majitelů.

Vodní elektrárna, jakou není možné vidět nikde jinde v Česku – i tak by se dala popsat ta v Háji u Mohelnice. Unikátní stavba, která je spolu s nedalekou vilou rodiny Plhákových národní kulturní památkou, nedávno oslavila sto let. Obě stavby navrhli architekti Josef Štěpánek a Bohuslav Fuchs, ovšem v době, kdy teprve začínali. Elektrárnu, vilu i těžký osud rodiny Plhákových nově představuje výstava „Pohnutá historie. Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice“ v Muzeu moderního umění v Olomouci. Výstava potrvá do 4. června.

Kraj Vysočina nepřevezme starý silniční most u Petrávče na Žďársku. Památkově chráněnou stavbu kraji nabídl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Zastupitelé kraje bez debaty schválili usnesení, že kraj nabídku nevyužije. Nepřevzít most zastupitelům doporučila také krajská rada. Most, jemuž se přezdívá Vysoký nebo Loupežnický, byl součástí císařské silnice, dnes už po něm žádná cesta nevede, je u něj skládka odpadu.

Ministerstvo kultury schválilo vznik nové památkové zóny v Brně. Podle informací České televize resort dokumenty v pátek zveřejní na úřední desce. Památková zóna by měla částečně vyřešit problém takzvaných pozdě zapsaných památek, které kvůli dávné chybě úředníků přišly o ochranu. Novou památkovou zónu bude mít také Znojmo.

Národní památkový ústav se rozhodl, že se pustí do oprav zámku v Litomyšli. Původně zrušil soutěž, nyní podepsal smlouvu s novým harmonogramem. Památkáři se obávali, že nestihnou včas vyčerpat evropskou dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), proto se práce placené z těchto peněz budou dělat přednostně a další opravy včetně Panského domu budou následovat.

Harrachové hráli v českých dějinách důležitou roli jako vysocí představitelé státu a církve, ale také jako pokrokoví správci panství. Spojeni jsou i s rozvojem lyžování. Přiblížit je veřejnosti chce pokračování projektu Po stopách šlechtických rodů, který připravuje Národní památkový ústav (NPÚ). Program spojený s Harrachy připomene bezmála třicítka institucí.

Národní památkový ústav (NPÚ) zrušil soutěž na opravu zámku v Litomyšli a Panského domu. Tendr se neúměrně prodloužil a nestihla by se využít dotace od Evropské unie. Památkáři nyní přepracovávají původní projekt, aby mohli využít alespoň dotaci ze státního programu Péče o národní kulturní dědictví, informovala mluvčí NPÚ Sychrov Lucie Bidlasová.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl, že památkáři musí zopakovat půlmiliardový tendr na opravu zámku v Litomyšli, který je zapsaný na seznamu UNESCO. Teď ale hrozí, že přijdou o možnost čerpat evropské peníze. Čtvrt miliardy korun totiž musejí použít do konce příštího roku. Připravují proto návrhy, jak rozsah rekonstrukce omezit.

Rozsáhlá rekonstrukce zámeckého kopce v centru Náchoda za téměř čtvrt miliardy korun je po více než dvou letech hotová. Památkáři v pondělí areál kopce s novými cestami a vysazenou zelení otevřeli veřejnosti. Letos jde o jednu z největších dokončených investic Národního památkového ústavu (NPÚ) a o největší investici státu do památek na východě Čech.

Na seznam národních kulturních památek (NKP) se dostane osm historických objektů, převážně zámků, hradů či klášterů. Jejich prohlášení památkami s nejvyšší ochranou státu ve středu schválila vláda. Informovala o tom Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury. Je mezi nimi například klášter augustiniánů v Brně nebo v Roudnici nad Labem. Nemovitosti se stanou národními kulturními památkami 1. července 2023.

Národní památkový ústav (NPÚ) ocenil záchranu motorového železničního vozu Slovenská strela a obnovu kostela Nejsvětější Trojice s rajským dvorem ve Fulneku, při které byly objeveny gotické nástěnné malby. Cenu Osobnost památkové péče získali in memoriam kunsthistorik Jiří Kaš a projektant Jindřich Rineš.

Pomoci majitelům domů s rozhodováním, zda a jak mohou na své památkové objekty umísťovat fotovoltaické panely, má nová metodika Národního památkového ústavu (NPÚ). Rozlišuje různé stupně ochrany od kulturní památky, kde se budou podle ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové i nadále povolovat jen výjimečně, přes památkové rezervace a zóny po chráněná území. V těch by lidé měli mít možnost za určitých podmínek panely na střechy či fasády instalovat. Zástupci NPÚ a ministerstva kultury ve čtvrtek metodiku prezentovali novinářům.

V Česku zatím stále chybí hospic pro vážně nemocné děti. Jeden už ale teď vzniká v pražské usedlosti Cibulka, a to díky Nadaci rodiny Vlčkových, která už začala s přestavbou jednoho z tamních domů. První část zařízení by nadace chtěla otevřít už v příštím roce. Kompletně by měl být hospic pro děti hotový zhruba za čtyři roky.

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem speciální program. Může mít podobu archeologického festivalu pro rodiny, návštěvy archeologické lokality, cvičných vykopávek nebo přednášek archeologů na školách. V České republice se letos koná už devátý ročník. Z desítky akcí vytipovala Redakce vědy ČT24 pětici:

Ostravský městský obvod Poruba má zhruba po roce a půl opravenou svou dominantu – Oblouk. Kulturní památka s byty patří k nejznámějším stavbám ve stylu socialistického realismu, takzvané sorely. Je vstupní branou i hlavní dominantou jednoho z nejlidnatějších ostravských obvodů. Oblouk však není opraven kompletně, na rekonstrukci ještě čeká část s věžičkou.

Pražský magistrát dokončil rekonstrukci barokního Clam-Gallasova paláce na Mariánském náměstí. Trvala od roku 2018 a vyšla zhruba na 569 milionů korun s DPH. Obnovenou památku otevřeli zástupci města, veřejnosti se ale poprvé otevře 28. září. V příštím roce pak dostane prostory k dispozici Muzeum města Prahy (MMP), které tam zřídí expozice věnované barokní Praze. V přízemí paláce plánuje město restauraci nebo obchody.

Odborníci z Muzea města Brna se znovu zabývají hypotézou, že rotunda, jejíž pozůstatky našli před lety archeologové na Mendlově náměstí, vznikla už v době Velké Moravy. Experti radiouhlíkovou metodou prověřují vzorky z archeologického výzkumu provedeného v roce 1976. Dosavadní výsledky velkomoravský původ rotundy nevylučují.

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany – autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, zveřejnil server Lidovky.cz. Inspekce uvedla, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Za chyby ale podle inspekce nehrozí nikomu postih. Nová podoba kalendária si vysloužila kritiku, někteří ji odsoudili jako nevěrohodnou. Vedení Prahy chce nechat vytvořit jinou kopii.

Stavaři začali budovat nový 165 metrů dlouhý most, který propojí břehy řeky Vltavy mezi Červenou a Červeným Újezdcem na Orlíku. Ten vznikne vedle stávajícího, kterému hrozilo zbourání. Ministerstvo kultury ho ale zařadilo na seznam památek, a tak zůstal na místě. Přes řeku tak povedou mosty dva deset metrů od sebe.