Národní památkový ústav strana 3 z 5

Na seznam národních kulturních památek (NKP) se dostane osm historických objektů, převážně zámků, hradů či klášterů. Jejich prohlášení památkami s nejvyšší ochranou státu ve středu schválila vláda. Informovala o tom Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury. Je mezi nimi například klášter augustiniánů v Brně nebo v Roudnici nad Labem. Nemovitosti se stanou národními kulturními památkami 1. července 2023.

Národní památkový ústav (NPÚ) ocenil záchranu motorového železničního vozu Slovenská strela a obnovu kostela Nejsvětější Trojice s rajským dvorem ve Fulneku, při které byly objeveny gotické nástěnné malby. Cenu Osobnost památkové péče získali in memoriam kunsthistorik Jiří Kaš a projektant Jindřich Rineš.

Pomoci majitelům domů s rozhodováním, zda a jak mohou na své památkové objekty umísťovat fotovoltaické panely, má nová metodika Národního památkového ústavu (NPÚ). Rozlišuje různé stupně ochrany od kulturní památky, kde se budou podle ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové i nadále povolovat jen výjimečně, přes památkové rezervace a zóny po chráněná území. V těch by lidé měli mít možnost za určitých podmínek panely na střechy či fasády instalovat. Zástupci NPÚ a ministerstva kultury ve čtvrtek metodiku prezentovali novinářům.

V Česku zatím stále chybí hospic pro vážně nemocné děti. Jeden už ale teď vzniká v pražské usedlosti Cibulka, a to díky Nadaci rodiny Vlčkových, která už začala s přestavbou jednoho z tamních domů. První část zařízení by nadace chtěla otevřít už v příštím roce. Kompletně by měl být hospic pro děti hotový zhruba za čtyři roky.

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem speciální program. Může mít podobu archeologického festivalu pro rodiny, návštěvy archeologické lokality, cvičných vykopávek nebo přednášek archeologů na školách. V České republice se letos koná už devátý ročník. Z desítky akcí vytipovala Redakce vědy ČT24 pětici:

Ostravský městský obvod Poruba má zhruba po roce a půl opravenou svou dominantu – Oblouk. Kulturní památka s byty patří k nejznámějším stavbám ve stylu socialistického realismu, takzvané sorely. Je vstupní branou i hlavní dominantou jednoho z nejlidnatějších ostravských obvodů. Oblouk však není opraven kompletně, na rekonstrukci ještě čeká část s věžičkou.

Pražský magistrát dokončil rekonstrukci barokního Clam-Gallasova paláce na Mariánském náměstí. Trvala od roku 2018 a vyšla zhruba na 569 milionů korun s DPH. Obnovenou památku otevřeli zástupci města, veřejnosti se ale poprvé otevře 28. září. V příštím roce pak dostane prostory k dispozici Muzeum města Prahy (MMP), které tam zřídí expozice věnované barokní Praze. V přízemí paláce plánuje město restauraci nebo obchody.

Odborníci z Muzea města Brna se znovu zabývají hypotézou, že rotunda, jejíž pozůstatky našli před lety archeologové na Mendlově náměstí, vznikla už v době Velké Moravy. Experti radiouhlíkovou metodou prověřují vzorky z archeologického výzkumu provedeného v roce 1976. Dosavadní výsledky velkomoravský původ rotundy nevylučují.

Při tvorbě kopie kalendária pražského Staroměstského orloje pochybily podle Památkové inspekce všechny strany – autor, město i památkáři. Stanovisko inspekce, která je kontrolním orgánem ministerstva kultury, zveřejnil server Lidovky.cz. Inspekce uvedla, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Za chyby ale podle inspekce nehrozí nikomu postih. Nová podoba kalendária si vysloužila kritiku, někteří ji odsoudili jako nevěrohodnou. Vedení Prahy chce nechat vytvořit jinou kopii.

Stavaři začali budovat nový 165 metrů dlouhý most, který propojí břehy řeky Vltavy mezi Červenou a Červeným Újezdcem na Orlíku. Ten vznikne vedle stávajícího, kterému hrozilo zbourání. Ministerstvo kultury ho ale zařadilo na seznam památek, a tak zůstal na místě. Přes řeku tak povedou mosty dva deset metrů od sebe.

Vysoké ceny energií doléhají i na provozovatele památek. Ušetřit se snaží různými způsoby. Někde odkládají stavební práce, jinde omezují nasvícení. Historické objekty ve správě Národního památkového ústavu také zvedly vstupné.

Funkcionalistická vila Stiassni, postavená v roce 1929 podle návrhu architekta Ernsta Wiesnera, má vlastní kavárnu nazvanou Café Ernst. Vnitřní prostor je zároveň výstavou připomínající život a dílo významného architekta. Kavárnu slavnostně otevřeli zástupci města a Národního památkového ústavu, který budovu spravuje.

Památková inspekce ministerstva kultury se bude zabývat stížností na podobu části Staroměstského orloje po rekonstrukci. Vyžádala si podklady od pražského magistrátu, jemuž orloj patří, a Národního památkového ústavu. Na stížnost, kterou podal minulý týden člen Klubu Za starou Prahu Milan Patka, upozornil Deník N.

Třebíč přišla o dotaci 750 tisíc korun na rekonstrukci památek soukromých majitelů. Důvodem je spor města s památkáři o stromy na Karlově náměstí. V rámci revitalizace jich tam radnice vysadila víc, než měla, a nedodržela tudíž závazná stanoviska.

Města a obce se potýkají s rekordně vysokými náklady za energie. Snaží se proto najít způsob, jak ušetřit. Některé radnice pořizují fotovoltaické panely, které následně instalují na městské budovy. S podobným plánem přišla také Litomyšl, vedení města ale narazilo na přísné regulace památkářů. Ti nyní chystají nový metodický pokyn.

Ruští majitelé zámku v Krasonicích na Jihlavsku mají zaplatit statisícové pokuty za to, jakým způsobem památku v posledních letech opravovali. Rekonstrukci řešila i policie, na kterou se obrátili památkáři. Práce na zámku ustaly, majitelé peníze dosud nezaplatili. Údajně kvůli tomu, že se jim je z Ruska nedaří převést.

Nově otevřená trasa v opraveném severním křídle zámku v Uherčicích na Znojemsku je aktuálně jediným fungujícím prohlídkovým okruhem památky. Starší trasu musela správa zámku uzavřít, v místnostech se objevila dřevokazná houba. Uzavřená zůstává i romantická rozhledna v parku.

Veřejnosti se v pátek po téměř čtyřleté opravě otevřel kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasích. Mimořádná, původně románská stavba je nejstarší v areálu kláštera. Slavnostní otevření chrámu, kde už se konají bohoslužby a který je součástí jedné z prohlídkových tras, se kvůli pandemii covidu posunulo z loňského září, kdy skončilo restaurování všech pěti oltářů.

V Květné zahradě v Kroměříži, která je památkou UNESCO, pokračují opravy kolonády. Práce na obnově krovů, měděné střešní krytiny, dřevěné vyhlídkové lávky a kamenné balustrády začaly loni, hotové by měly být do konce letošního roku. Náklady činí zhruba dvacet osm milionů korun.

Hrady a zámky se připravují na novou návštěvnickou sezonou. Slibují si, že zmírní ztráty, které památky utržily kvůli protiepidemickým opatřením. I na památky ale dopadlo zdražování. Jejich správci musejí více platit třeba za energie, což se promítne i v ceně vstupu, avizuje řada kastelánů.

Ústavní soud zamítl stížnost Arcibiskupství olomouckého ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži. Památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO tak zůstává ve vlastnictví státu. Arcibiskupství neúspěšně žádalo o její vrácení v církevních restitucích.

Ministerstvo kultury letos kvůli úsporám nevyhlásí dotační program na obnovu památek. Peníze z něj mířily do obcí s rozšířenou působností, které potřebují opravit sochy, kostely nebo zámky. Nyní musí obce s rekonstrukcemi počkat, nebo prostředky shánět jinde.

Do barokního hospitalu Kuks na Trutnovsku se po téměř jednatřiceti letech vrátil ukradený obraz s podobiznou Jana Michaela Šporka. Obraz významného francouzského barokního malíře Nicolase de Largillierra se podařilo zajistit na konci loňského roku při pokusu o jeho vývoz do zahraničí. Informoval o tom kastelán Kuksu Libor Švec.

Okresní soud v Břeclavi se začal zabývat žalobou Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace  žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.