V sobotu se koná Mezinárodní den archeologie. Redakce vědy ČT24 nabízí tipy na zajímavé akce

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem speciální program. Může mít podobu archeologického festivalu pro rodiny, návštěvy archeologické lokality, cvičných vykopávek nebo přednášek archeologů na školách. V České republice se letos koná už devátý ročník. Z desítky akcí vytipovala Redakce vědy ČT24 pětici:

Archeologie a kůrovec v NPÚ

Národní památkový ústav se bude věnovat propojení minulosti a jednoho z nejdůležitějších témat současnosti – kůrovcové kalamitě. Přednášky se zaměří na to, jak kůrovec ovlivňuje archeologická naleziště a jaké doklady se zachovaly o kůrovcových pohromách z minulosti. Věnovat se bude i konkrétním oblastem, které byly kalamitou postižené. Více informací na stránkách NPÚ.

Vzpomínky na minulost v archeoparku Chotěbuz-Podobora

Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Letos tam Mezinárodní den archeologie začne od 10:00 prohlídkou hradiště, později bude pokračovat diskuzí s archeoložkou Miriam Nývltovou Fišákovou, která se bude věnovat chrtovi. Proč právě jemu?

Roku 2005 byly při archeologickém výzkumu na hradišti nalezeny psí kosti, které odpovídají velkému plemeni podobnému ohaři či psovi typu greyhound. Jejich výzkumem se zabývají osteologové a právě tuto specializaci má také autorka přednášky, která se pokusí veřejnosti vysvětlit, co všechno se dá z jedné zvířecí kosti vyčíst. Více informací na stránkách archeoparku.

Archeologické jednohubky na univerzitě

V areálu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy si návštěvníci mohou vyzkoušet práci archeologů a antropologů a zároveň nahlédnout do tajů života v pravěku a v egyptském i evropském starověku. Součástí programu budou krátké přednášky předních českých odborníků, kterým se zde už tradičně říká archeologické jednohubky. Experti se v nich veřejnosti pokusí přiblížit témata, jako je zubařství v minulosti, dějiny psů v Irsku nebo objev mumie faraona Tutanchamona. Od jejího nalezení letos uplyne sto let.

Kromě přednášek dojde i na módní přehlídku oděvů od pravěku do starověku a návštěvníci si budou moci prohlédnout výstavu antického umění. Vše o programu na webu.

Na dně…

V Archeoparku Pavlov kromě komentovaných prohlídek expozice a programu pro děti proběhne ve 12:30 oficiální zahájení výstavy Na dně… Pavlov – Horní pole: Výzkumy ze dna novomlýnských nádrží, která návštěvníky přenese do 80. let dvacátého století „na dno“ novomlýnské nádrže.

Součástí akce budou i přednášky archeologů Martina Nováka a Ivany Vostrovské, kteří budou vyprávět o výzkumech na lokalitě Pavlov – Horní pole a o jejich zpracování. Více info na webu archeoparku.

Jak se žilo v pravěku?

Jak náročné bylo přežít v pravěku? V rámci Mezinárodního dne archeologie to bude možné vyzkoušet v Brandýse nad Labem. Návštěvníci si budou moct zatesat kamennou sekerou, vrtat do kamene, umlít obilí nebo vyrobit keramiku či šperky. Detaily o akci jsou zde.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 2 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 3 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 5 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 8 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...