V sobotu se koná Mezinárodní den archeologie. Redakce vědy ČT24 nabízí tipy na zajímavé akce

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem speciální program. Může mít podobu archeologického festivalu pro rodiny, návštěvy archeologické lokality, cvičných vykopávek nebo přednášek archeologů na školách. V České republice se letos koná už devátý ročník. Z desítky akcí vytipovala Redakce vědy ČT24 pětici:

Archeologie a kůrovec v NPÚ

Národní památkový ústav se bude věnovat propojení minulosti a jednoho z nejdůležitějších témat současnosti – kůrovcové kalamitě. Přednášky se zaměří na to, jak kůrovec ovlivňuje archeologická naleziště a jaké doklady se zachovaly o kůrovcových pohromách z minulosti. Věnovat se bude i konkrétním oblastem, které byly kalamitou postižené. Více informací na stránkách NPÚ.

Vzpomínky na minulost v archeoparku Chotěbuz-Podobora

Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Letos tam Mezinárodní den archeologie začne od 10:00 prohlídkou hradiště, později bude pokračovat diskuzí s archeoložkou Miriam Nývltovou Fišákovou, která se bude věnovat chrtovi. Proč právě jemu?

Roku 2005 byly při archeologickém výzkumu na hradišti nalezeny psí kosti, které odpovídají velkému plemeni podobnému ohaři či psovi typu greyhound. Jejich výzkumem se zabývají osteologové a právě tuto specializaci má také autorka přednášky, která se pokusí veřejnosti vysvětlit, co všechno se dá z jedné zvířecí kosti vyčíst. Více informací na stránkách archeoparku.

Archeologické jednohubky na univerzitě

V areálu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy si návštěvníci mohou vyzkoušet práci archeologů a antropologů a zároveň nahlédnout do tajů života v pravěku a v egyptském i evropském starověku. Součástí programu budou krátké přednášky předních českých odborníků, kterým se zde už tradičně říká archeologické jednohubky. Experti se v nich veřejnosti pokusí přiblížit témata, jako je zubařství v minulosti, dějiny psů v Irsku nebo objev mumie faraona Tutanchamona. Od jejího nalezení letos uplyne sto let.

Kromě přednášek dojde i na módní přehlídku oděvů od pravěku do starověku a návštěvníci si budou moci prohlédnout výstavu antického umění. Vše o programu na webu.

Na dně…

V Archeoparku Pavlov kromě komentovaných prohlídek expozice a programu pro děti proběhne ve 12:30 oficiální zahájení výstavy Na dně… Pavlov – Horní pole: Výzkumy ze dna novomlýnských nádrží, která návštěvníky přenese do 80. let dvacátého století „na dno“ novomlýnské nádrže.

Součástí akce budou i přednášky archeologů Martina Nováka a Ivany Vostrovské, kteří budou vyprávět o výzkumech na lokalitě Pavlov – Horní pole a o jejich zpracování. Více info na webu archeoparku.

Jak se žilo v pravěku?

Jak náročné bylo přežít v pravěku? V rámci Mezinárodního dne archeologie to bude možné vyzkoušet v Brandýse nad Labem. Návštěvníci si budou moct zatesat kamennou sekerou, vrtat do kamene, umlít obilí nebo vyrobit keramiku či šperky. Detaily o akci jsou zde.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.