V sobotu se koná Mezinárodní den archeologie. Redakce vědy ČT24 nabízí tipy na zajímavé akce

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem speciální program. Může mít podobu archeologického festivalu pro rodiny, návštěvy archeologické lokality, cvičných vykopávek nebo přednášek archeologů na školách. V České republice se letos koná už devátý ročník. Z desítky akcí vytipovala Redakce vědy ČT24 pětici:

Archeologie a kůrovec v NPÚ

Národní památkový ústav se bude věnovat propojení minulosti a jednoho z nejdůležitějších témat současnosti – kůrovcové kalamitě. Přednášky se zaměří na to, jak kůrovec ovlivňuje archeologická naleziště a jaké doklady se zachovaly o kůrovcových pohromách z minulosti. Věnovat se bude i konkrétním oblastem, které byly kalamitou postižené. Více informací na stránkách NPÚ.

Vzpomínky na minulost v archeoparku Chotěbuz-Podobora

Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Letos tam Mezinárodní den archeologie začne od 10:00 prohlídkou hradiště, později bude pokračovat diskuzí s archeoložkou Miriam Nývltovou Fišákovou, která se bude věnovat chrtovi. Proč právě jemu?

Roku 2005 byly při archeologickém výzkumu na hradišti nalezeny psí kosti, které odpovídají velkému plemeni podobnému ohaři či psovi typu greyhound. Jejich výzkumem se zabývají osteologové a právě tuto specializaci má také autorka přednášky, která se pokusí veřejnosti vysvětlit, co všechno se dá z jedné zvířecí kosti vyčíst. Více informací na stránkách archeoparku.

Archeologické jednohubky na univerzitě

V areálu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy si návštěvníci mohou vyzkoušet práci archeologů a antropologů a zároveň nahlédnout do tajů života v pravěku a v egyptském i evropském starověku. Součástí programu budou krátké přednášky předních českých odborníků, kterým se zde už tradičně říká archeologické jednohubky. Experti se v nich veřejnosti pokusí přiblížit témata, jako je zubařství v minulosti, dějiny psů v Irsku nebo objev mumie faraona Tutanchamona. Od jejího nalezení letos uplyne sto let.

Kromě přednášek dojde i na módní přehlídku oděvů od pravěku do starověku a návštěvníci si budou moci prohlédnout výstavu antického umění. Vše o programu na webu.

Na dně…

V Archeoparku Pavlov kromě komentovaných prohlídek expozice a programu pro děti proběhne ve 12:30 oficiální zahájení výstavy Na dně… Pavlov – Horní pole: Výzkumy ze dna novomlýnských nádrží, která návštěvníky přenese do 80. let dvacátého století „na dno“ novomlýnské nádrže.

Součástí akce budou i přednášky archeologů Martina Nováka a Ivany Vostrovské, kteří budou vyprávět o výzkumech na lokalitě Pavlov – Horní pole a o jejich zpracování. Více info na webu archeoparku.

Jak se žilo v pravěku?

Jak náročné bylo přežít v pravěku? V rámci Mezinárodního dne archeologie to bude možné vyzkoušet v Brandýse nad Labem. Návštěvníci si budou moct zatesat kamennou sekerou, vrtat do kamene, umlít obilí nebo vyrobit keramiku či šperky. Detaily o akci jsou zde.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 9 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...