Zámek Telč otevírá po rekonstrukci i dosud utajené prostory. Přístupný zůstane celoročně

Zámek Telč se po rekonstrukci opět v plnohodnotném provozu otevírá návštěvníkům. Rozsáhlejší obnovy se památka zapsaná na světovém dědictví UNESCO dočkala po půlstoletí. Otevřená bude nyní celý rok. Přibyly nové prohlídkové trasy i moderní návštěvnické centrum. Restaurováním prošla například renesanční kaple a Rytířský sál s kazetovým stropem, poprvé jsou zpřístupněny očím veřejnosti dosud utajené prostory bývalého zámeckého pivovaru se sýpkou.

Rekonstrukce vyšla na téměř čtvrt miliardy korun. Stavební práce začaly v únoru 2020, na ně navázaly restaurátorské zásahy. Do realizace zasáhla částečně stavební krize.

„Je to i otázka dostatku řemeslníků. Ukázalo se, že i to je problém u dodavatelských a subdodavatelských firem. Ale se vším jsme se poprali a jsem velmi ráda, že nakonec v závěru, díky součinnosti všech zainteresovaných subjektů, se podařilo věc dotáhnout do zdárného konce,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naďa Goryczková.

Projekt zahrnoval obnovu vybraných částí zámeckého areálu včetně jejich interiérů. Jedná se o část starého gotického hradu, jižní křídlo, kapli Všech svatých, část renesančního křídla, sklepy starého hradu a hospodářskou budovu bývalého zámeckého pivovaru.

Nové prohlídkové trasy

„Veřejnost se může těšit nejenom na zrevitalizované interiéry, ale také na zrestaurované historické předměty a na úpravy v exteriéru. Všechny tyto novinky jistě přivítají nejenom návštěvníci, ale také filmaři. Zámek Telč dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější a nejvyhledávanější natáčecí lokality,“ připomněl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Objekt si zahrál mimo jiné v mnoha pohádkách, například Pyšné princezně.

Nové prohlídkové trasy dovedou návštěvníky do expozice Zámecké muzeum, která mapuje méně známou historii města a zámku. Část se věnuje rodu Zachariáše z Hradce, jenž se v šestnáctém století zasloužil o rozmach Telče. Mimo jiné nechal tamní hrad přestavět na renesanční zámek. Na návštěvníky shlíží z obrazu, který byl namalován až po šlechticově smrti a dlouho se považoval za ztracený. Objeven byl nedávno v muzeu ve Slavonicích, které ho do telčského zámku zapůjčilo.

„Náměstí Telče ve spojení se zámkem jsou příkladem překrásné renesance. Zachariáš z Hradce, který to vytvořil, byl génius. Vždycky říkám, že bych byl rád, kdyby se probudil a přišel nám buď vynadat, nebo říct, že to děláme dobře. Ale myslím, že by nás spíš pochválil,“ podotýká kastelán Bohumil Norek.

Poklady za oponou

V nově zpřístupněném depozitáři v někdejším zámeckém pivovaru se nachází expozice Poklady za oponou. Přibližuje restaurování a ochranu památkově cenných předmětů, rukama restaurátorů jich prošlo během rekonstrukce na čtyři sta. K takovým pokladům patří třeba renesanční křeslo s tajným mechanismem, díky němuž je možné sedícího člověka uvěznit. Vznikla replika, aby si zájemci mohli zařízení sami na sobě vyzkoušet.

Bývalá černá kuchyně dnes slouží návštěvnickému centru. Velkým překvapením pro památkáře byl nález renesanční nástěnné malby jelena v životní velikosti v kuchyňské přípravně. Ze zdi byla sejmuta, počítá se s jejím vystavením. Zaniklé malby vyzdvihly restaurátoři také v arkádách směřujících do zahrady, kde došlo k obnovení původní sítě cest a znovu funkční je i kašna.

Návrat návštěvníků

V letech před rekonstrukcí zámek v Telči navštěvovalo i sto tisíc lidí za sezonu. „Během omezeného provozu za rekonstrukce chodilo kolem čtyřiceti tisíc návštěvníků, byla to i doba covidu. Byli bychom velmi rádi, kdyby se nám číslo vrátilo ke sto tisícům,“ přeje si ředitelka Národního památkového ústavu.

Veřejnost se poprvé do zrekonstruovaného zámku podívá 28. července, návštěvníky sem během léta zavede také festival Prázdniny v Telči. Na zámeckém nádvoří zahrají Druhá tráva a Bratři Ebenové, Vladimír Javorský nebo Ondřej Havelka a jeho Melody Makers.

  • Na místě zámku původně stával gotický hrad vystavěný pány z Hradce v druhé polovině čtrnáctého století. O architektonickou přestavbu středověkého hradu na renesanční sídlo se zasloužil vzdělaný velmož Zachariáš z Hradce. Stavební úpravy se uskutečnily pod dohledem italských mistrů.
  • Neporušenou renesanční podobu si zámek zachoval jako jeden z mála až do dnešních dnů, za což vděčí i následným majitelům. Telč prošel rukama Slavatů, Lichtenštejnů z Kastelkornu a nakonec skončil u Podstatských z Lichtenštejna.
  • Po konfiskaci po konci druhé světové války byl zámek prohlášen za státní kulturní majetek. Součástí areálu se stal přírodně krajinářský park. V současné době je ve správě Národního památkového ústavu.
  • Zámecký areál byl v roce 1958 prohlášen kulturní památkou a v roce 1995 se stal národní kulturní památkou. Od devadesátých let je zámek spolu s historickým centrem Telče zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.