Mušle

Tisíce mušlí rozmístěných na dně Jónského a Egejského moře pomáhají řeckým vědcům sledovat, jak se mění kvalita tamní vody. Jejich nejnovější měření odhalují zvyšující se množství mikroplastů ve Středozemním moři. Podle odborníků z Hellenic Centre for Marine Research se drobné plastové částice, pocházející hlavně z jednorázových obalů, dostávají do potravního řetězce a představují rostoucí riziko i pro lidské zdraví.

Mušle, tygří mast nebo písek se mohou jako suvenýry z dovolené při návratu prodražit a v krajním případě přijít až na 1,5 milionu korun. Turista může nevědomě přivézt na hranice chráněný předmět. A nejedná se o výjimečnou záležitost. Letos podle Vladimíry Malovíkové z Generálního ředitelství cel došlo už k 63 takovým případům.

V malém člunu, který se pohupuje na vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři, sahají výzkumníci do chladné vody Baltského moře a odstraňují dlouhé šňůry natažené mezi stožáry, na nichž rostou mušle a mořské řasy. Je to součást úsilí o prozkoumání více způsobů využití vzdálených mořských větrných farem, například pro produkci čerstvých mořských plodů, napsala agentura AP.

Díky podmořským kamerám pozorovali australští biologové chobotnice při činnosti, kterou u hlavonožců dosud neznali – úmyslné házení předmětů na další jedince svého druhu. Jaký je smysl tohoto chování a proč se k němu chobotnice vůbec uchylují, však zůstává záhadou.