Loď strana 3 z 5

Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.

Rusko v září vyvezlo nejméně fosilních paliv od začátku jeho loňské obnovené agrese proti Ukrajině. I tak Kreml vydělal víc než o měsíc dřív díky rostoucím cenám ropy a mezerám v sankcích. Obcházet cenový strop na ropu stanovený Západem umožňuje Moskvě flotila lodí, které nedodržují zavedená pravidla námořního obchodu. Experti vidí řešení ve zpřísnění postihů a zároveň snížení stropu na cenu ruské ropy na 30 dolarů za barel, tedy na polovinu současného limitu.

Maďarský soud poslal na 5,5 roku za mříže ukrajinského kapitána Jurije Čaplinského, který je zodpovědný za potopení výletní lodi na Dunaji v Budapešti v roce 2019. Neštěstí se stalo, když jeho loď narazila do menšího plavidla. Na palubě tehdy zemřelo 26 jihokorejských turistů a dva členové posádky z Maďarska. Jednalo se o nejhorší říční neštěstí na Dunaji za více než půlstoletí.

Jihočeský zámek Červená Lhota, který za normálních okolností stojí uprostřed vodní plochy, bude úplně bez vody. Blíží se totiž oprava hráze, která je už tři roky v havarijním stavu. Už nyní je proto v zámeckém rybníku jen minimum vody, turisté si tak nemohou užít vyjížďku na loďkách. Práce by chtěl Národní památkový ústav (NPÚ) zahájit v letošním roce.

Horníci v srbském povrchovém uhelném Dole Drmno nedaleko města Kostolac objevili část pravděpodobně starověké římské lodi. V oblasti se nacházelo někdejší významné římské posádkové město známé jako Viminacium. Plavidlo bylo pravděpodobně součástí říční flotily obsluhující rozlehlé a vysoce rozvinuté římské město se 45 tisíci obyvateli, které mělo hipodrom, opevnění, fórum, palác, chrámy, amfiteátr, akvadukty, lázně a dílny, uvedla agentura Reuters.

Námořní drony v noci na pátek při speciální operaci u ruského přístavu Novorossijsk zasáhly ruskou výsadkovou loď třídy 775 Oleněgorskij Gorňak. Podle agentury Reuters za operací stojí ukrajinská rozvědka (SBU), záběry ze sociálních sítí ukazují poškozené plavidlo. O útoku na novorossijskou námořní základnu nejdřív informovalo ruské ministerstvo obrany, tvrdilo ale, že úder se podařilo odvrátit.

Italská policie zadržela čtyři Tunisany, kteří podle ní z lodí přepravujících migranty kradli motory, a ponechávali tato plavidla na moři napospas osudu, informoval o tom deník The Guardian. Podle policie je možné, že se jednalo o pašeráky lidí. Muži migranty obírali také o cennosti a peníze.

Několik dní hořící nákladní loď Fremantle Highway s elektromobily na palubě se v neděli u nizozemských břehů dala do pohybu. Záchranné týmy zahájily riskantní manévr jejího odtahu do místa dočasného ukotvení, informovala agentura DPA s odvoláním na místní úřady. Ještě v noci na neděli úřady hlásily, že kvůli nepříznivému větru a hustému dýmu zatím není možné loď odtáhnout.

Velká Británie zaplatí denně šest milionů liber (160 milionů korun) za hotely, v kterých ubytovává žadatele o azyl. Ke konci loňského roku v zemi podle údajů ministerstva vnitra čekalo na vyřízení žádosti o azyl přes 166 tisíc lidí. Vláda plánuje, že část z nich přesune do plovoucích ubytoven. V britských přístavech však nakonec zakotvila pouze jedna, i když Londýn jich plánoval větší počet.

Ukrajina oznámila, že bude všechny lodě plující do ruských či Ruskem okupovaných černomořských přístavů považovat za možné vojenské riziko. Reagovala tak na krok Moskvy, která po odstoupení od obilné dohody uvedla, že za vojenské dodavatele bude považovat všechna plavidla plující na Ukrajinu. Ruské útoky z posledních dnů zničily desítky tisíc tun obilí v ukrajinských přístavech. Podle šéfa unijní diplomacie Josepha Borrella hrozí světová potravinová krize „obrovských rozměrů“. Ceny pšenice rostou již třetí den v řadě.

Jet k moři nemusí znamenat jen týden nebo dva polehávání na pláži a občasného namáčení. V Česku přibývá lidí, kteří se nespokojí s pobytem na břehu a dovolenou chtějí trávit na palubě. Roste proto počet zájemců o mezinárodní kapitánský průkaz, který umožňuje plavbu po moři. Zájemci o něj musí absolvovat nejen teoretický kurz, ale i praktický výcvik.

Z deseti na pětadvacet míst se rozšířilo přístaviště na Baťově kanále ve Strážnici. V pátek je při Mezinárodním folklorním festivalu otevřelo Ředitelství vodních cest (ŘVC), které do projektu za uplynulých pět měsíců investovalo 38 milionů korun. Místo poslouží svou podobou i k odpočinku a přímo z lodi bude možné jít do Muzea vesnice jihovýchodní Moravy, tedy do místního skanzenu, řekl při otevření ředitel ŘVC Lubomír Fojtů.

Přeživší po ztroskotání lodi u řeckého poloostrova Peloponés z minulého týdne mají omezený pohyb a přístup ke komunikaci, informuje deník El Pais, který přinesl i svědectví o tom, jak tito lidé nemohou opustit tábor, ve kterém se nacházejí, a mohou hovořit pouze se svou rodinou. Svědectví některých migrantů také zpochybňují oficiální verzi neštěstí, kterou dříve poskytla řecká pobřežní stráž. U břehů Peloponésu pokračuje sedmým dnem pátrání po obětech či možných přeživších. Před soudem v úterý stanulo devět Egypťanů podezřelých z pašeráctví, kteří byli podle AFP následně vzati do vazby.

Americká a kanadská pobřežní stráž pátrají po pohřešované turistické ponorce, která plula k vraku parníku Titanic. Na palubě byl jeden pilot a čtyři cestující, plavidlo bylo schopno být pod vodou 96 hodin. S pátráním, které se rozšířilo do větší hloubky, pomáhá i Francie. Expedice se podle BBC účastnil i britský miliardář a cestovatel Hamish Harding. Vzduch v ponorce podle Reuters dojde ve čtvrtek v poledne.

Řecká policie zatkla ve čtvrtek večer devět Egypťanů, které viní z podílu na středečním potopení lodi s několika stovkami migrantů jihozápadně od řeckého pobřeží. Podle agentury AMNA jsou zadržení obviněni z pašeráctví a zločinného spiknutí. V oblasti, kde se přeplněná loď s migranty asi 75 kilometrů od přístavu Pylos v noci na středu potopila, i v pátek pokračovalo pátrání po možných přeživších. Neštěstí si zatím vyžádalo 78 obětí, 104 lidí se zachránilo, napsal deník Kathimerini.

Řečtí záchranáři dále hledají pohřešované po ztroskotání lodi s migranty u poloostrova Peloponés. Úřady potvrdily, že obětí je 78, počet ale může výrazně vzrůst. Podle svědků a odhadů mohlo být na palubě lodi 400 až 750 lidí, napsala agentura Reuters. Nehodu jich přežila pouhá stovka a šance, že týmy záchranářů na moři najdou další, každou hodinou klesá. Vláda v Athénách kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.

Potopení lodi v severní Nigérii si vyžádalo životy nejméně stovky lidí, píše s odvoláním na tamní policii agentura AP. Pátrání po možných přeživších pokračuje. Loď se převrátila na řece Niger v pondělí brzy ráno, uvedla policie v nigerijském státě Kwara.

Skupina historiků odkryla zapomenutou část britské minulosti – nájezdy afrických otrokářů na jih Anglie. Během staletí odtamtud odvlekli desetitisíce až statisíce křesťanů. Badatelé se snaží téma připomínat a ukázat tak, že otrokářství a otroctví je mnohem komplexnější téma, než se dnes prezentuje.

Na jezeře Lago Maggiore v Itálii zemřeli v neděli večer čtyři lidé, když se tam v bouři převrátila loď s 24 osobami na palubě. Mezi oběťmi jsou dva příslušníci italských tajných služeb, jeden Izraelec a ruská manželka italského majitele lodi, píší italská média. Příčiny nehody úřady začnou vyšetřovat.

V Suezském průplavu v Egyptě ve čtvrtek ráno uvázla nákladní loď a zablokovala dopravu na jedné z nejvytíženějších vodních cest na světě. Remorkérům se po přibližně třech hodinách plavidlo plující pod hongkongskou vlajkou podařilo vyprostit. Ve frontě za ním uvázly nejméně čtyři další lodě. Ve čtvrtek ráno o tom informovala agentura Reuters s odkazem na provozovatele průplavu Leth Agencies a námořní radary. Plný provoz se podařilo obnovit kolem desáté hodiny ráno našeho času.

U Labe v Nymburku je od pátku v provozu nové veřejné přístaviště osobních lodí na pravém břehu řeky pod Šafaříkovým mlýnem. Plovoucí přístavní můstek s lávkou budou využívat různě velké osobní lodě. Vybudování přístaviště vyšlo na 11,6 milionu korun bez DPH. S pracemi začala Labská strojní a stavební společnost loni v létě. Jde o první zprovozněné veřejné přístaviště v síti, kterou Ředitelství vodních cest (ŘVC) buduje na Labi mezi Mělníkem a Kolínem. Při otevření přístaviště to řekl zástupce ředitele ŘVC Jan Bukovský. Zájem o osobní lodní dopravu v Česku podle Státní plavební správy roste.

Po nehodě lodi u pobřeží Libye se nadále pohřešuje třicet lidí, sedmnáct se jich podařilo zachránit. Podle zahraničních agentur o tom v neděli večer informovala pobřežní stráž, která tak upřesnila dřívější informace médií a humanitárních organizací o „desítkách pohřešovaných“. Na palubě převržené lodi byli migranti mířící do Itálie, uvedly humanitární organizace. Jedna z nich, Alarm Phone, již v sobotu varovala, že lodi hrozí potopení a 47 uprchlíkům na palubě smrt. Záchranné práce pokračují i za pomoci letadel unijní agentury Frontex.

Nejméně 59 lidí zahynulo po rozlomení lodi převážející migranty ve Středozemním moři. Podle prvních informací záchranářů přetížené plavidlo neodolalo rozbouřenému moři. Neštěstí se stalo u břehů Kalábrie u obce Steccato jižně od města Crotone, podle italských médií se loď pokoušela přistát.

Itálie se snaží omezit počet přijímaných běženců – koncem roku proto zavedla přísnější opatření pro záchranné lodě neziskových organizací. Její snaha o urychlenou změnu evropské migrační politiky však v Bruselu narazila. Předsedající Švédsko oznámilo, že nová pravidla se podaří dohodnout nejdřív za rok. K břehům Apeninského poloostrova nyní připlula první letošní loď se zachráněnými migranty.