Ukrajinská rozvědka tvrdí, že se jí podařilo poškodit ruskou raketovou loď Serpuchov kotvící na základně v Kaliningradské oblasti. Na lodi vypukl požár, který údajně zcela zničil její komunikační systémy i automatiku. Obnova bojeschopnosti plavidla podle Ukrajinců potrvá „dlouho“. Rusko se k události zatím nevyjádřilo. Tvrzení válčících stran nelze v podmínkách otevřeného konfliktu bezprostředně nezávisle ověřit.
Poničili jsme Rusům raketovou loď v Kaliningradu, hlásí ukrajinská rozvědka
3 minuty
Další poškozená ruská válečná loď
Ruská loď začala hořet v neděli v přístavu Baltijsk nedaleko Kaliningradu. „(Poničená) ruská raketová korveta sice není moc velká, ale je velmi silně ozbrojená,“ uvedl zpravodaj ČT Jan Řápek. K akci se později přihlásila ukrajinská vojenská rozvědka. „Burácení hromu nezná mezí. Pokračování příště! Sláva Ukrajině!“ zdůraznila.
Serpuchov patří do třídy Bujan-M, na Západě je označován za raketovou korvetu, v Rusku za „malé raketové plavidlo“. Plavidlo pojmenované na počest města Serpuchov původně sloužilo u Černomořské flotily, než bylo převeleno k Baltské.
Navzdory relativně malým rozměrům a posádce disponují lodě této třídy relativně mohutnou výzbrojí v podobě střel s plochou dráhou letu, schopnými podle odhadů zasahovat cíle na vzdálenost 1500 až 2600 kilometrů. Rusko to už demonstrovalo během tažení v Sýrii odpálením střel Kalibr z korvet Kaspické flotily. Tyto střely poté nasadilo také proti Ukrajině.
6 minut
Zpravodaj Řápek hovořil o stavu Záporožské jaderné elektrárny (9. 4. 2024)
Další ztráty ruské flotily
Rusové od začátku své agrese proti Ukrajině přišli o celou řadu plavidel Černomořské flotily, včetně její vlajkové lodi, křižníku Moskva. Ukrajinci podle mluvčího ukrajinského námořnictva také poškodili čtyři velké výsadkové lodě Černomořské flotily, sloužící i k zásobování vojsk, připomněl server RBK-Ukrajina.
Některá ruská letadla se pro jistotu přesunula do bezpečnějších vod. Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk 30. března uvedl, že ruské námořnictvo už stáhlo téměř všechny své hlavní lodě z přístavů na okupovaném Krymu.
Ke všem ukrajinským útokům ale dosud došlo v Černém moři – ten nejnovější mířící na raketovou loď Serpuchov se odehrál na západě Ruska nedaleko hranic s Polskem, stovky kilometrů od Ukrajiny. Její rozvědka často k útokům využívá drony, které uletí i stovky kilometrů.
„Je to symbolické, Ukrajina v posledních dnech útočila na velmi vzdálená místa, i pět set kilometrů od hranic, například na letiště Engels. Mluví se o tom, že na konci týdne zničila až sedm ruských letadel,“ připomněl Řápek.
Server Kyiv Independent píše, že ruské úřady v pondělí oznámily, že ruská loď Kateřina Veliká určená pro plavbu v ledových polích začala hořet během oprav v loděnici Dalzavod ve městě Vladivostok na Dálném východě. Jeden člověk zemřel a tři další byli zraněni, sdělily ruské úřady s tím, že okolnosti požáru se vyšetřují.
V noci na úterý zaútočily dva ukrajinské drony na leteckou školu ruského vojenského letectva v Borisoglebsku, asi dvě stě kilometrů východně od Voroněže. Podle ruských úřadů se stroje podařilo sestřelit a nikdo nebyl zraněn, podle ukrajinských médií ale určený cíl zasáhly.
K náletu se rovněž přihlásila ukrajinská vojenská rozvědka, podle níž bezpilotní letouny zasáhly podnik na opravy vojenských letadel v areálu školy.
Úspěchy Moskvy na frontě
Situace na frontách přímo na Ukrajině se ale v poslední době nevyvíjí pro Kyjev příznivě. Rusové ohlásili obsazení další vesnice u Avdijivky a dostali se až k městu Časiv Jar západně od Bachmutu. „Hlavně koncem jara a začátkem léta očekáváme zintenzivnění ruských útočných akcí. Především půjde o území Donbasu. Očekáváme, že se Rusové mohou pokusit o nějaké radikální kroky a budeme na to připraveni,“ konstatoval náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.
Rusové nyní ostřelují drony a raketami města jako Záporoží nebo Charkov, Ukrajina proto urgentně žádá systémy protivzdušné obrany a také dělostřeleckou munici, která chybí na frontě. Prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Ukrajina válku prohraje, pokud americký Kongres neschválí ohlášený velký balík pomoci ve výši 60 miliard dolarů.
