Poničili jsme Rusům raketovou loď v Kaliningradu, hlásí ukrajinská rozvědka

3 minuty
Další poškozená ruská válečná loď
Zdroj: ČT24

Ukrajinská rozvědka tvrdí, že se jí podařilo poškodit ruskou raketovou loď Serpuchov kotvící na základně v Kaliningradské oblasti. Na lodi vypukl požár, který údajně zcela zničil její komunikační systémy i automatiku. Obnova bojeschopnosti plavidla podle Ukrajinců potrvá „dlouho“. Rusko se k události zatím nevyjádřilo. Tvrzení válčících stran nelze v podmínkách otevřeného konfliktu bezprostředně nezávisle ověřit.

Ruská loď začala hořet v neděli v přístavu Baltijsk nedaleko Kaliningradu. „(Poničená) ruská raketová korveta sice není moc velká, ale je velmi silně ozbrojená,“ uvedl zpravodaj ČT Jan Řápek. K akci se později přihlásila ukrajinská vojenská rozvědka. „Burácení hromu nezná mezí. Pokračování příště! Sláva Ukrajině!“ zdůraznila.

Serpuchov patří do třídy Bujan-M, na Západě je označován za raketovou korvetu, v Rusku za „malé raketové plavidlo“. Plavidlo pojmenované na počest města Serpuchov původně sloužilo u Černomořské flotily, než bylo převeleno k Baltské.

Navzdory relativně malým rozměrům a posádce disponují lodě této třídy relativně mohutnou výzbrojí v podobě střel s plochou dráhou letu, schopnými podle odhadů zasahovat cíle na vzdálenost 1500 až 2600 kilometrů. Rusko to už demonstrovalo během tažení v Sýrii odpálením střel Kalibr z korvet Kaspické flotily. Tyto střely poté nasadilo také proti Ukrajině.

6 minut
Zpravodaj Řápek hovořil o stavu Záporožské jaderné elektrárny (9. 4. 2024)
Zdroj: ČT24

Další ztráty ruské flotily

Rusové od začátku své agrese proti Ukrajině přišli o celou řadu plavidel Černomořské flotily, včetně její vlajkové lodi, křižníku Moskva. Ukrajinci podle mluvčího ukrajinského námořnictva také poškodili čtyři velké výsadkové lodě Černomořské flotily, sloužící i k zásobování vojsk, připomněl server RBK-Ukrajina.

Některá ruská letadla se pro jistotu přesunula do bezpečnějších vod. Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk 30. března uvedl, že ruské námořnictvo už stáhlo téměř všechny své hlavní lodě z přístavů na okupovaném Krymu.

Ke všem ukrajinským útokům ale dosud došlo v Černém moři – ten nejnovější mířící na raketovou loď Serpuchov se odehrál na západě Ruska nedaleko hranic s Polskem, stovky kilometrů od Ukrajiny. Její rozvědka často k útokům využívá drony, které uletí i stovky kilometrů.

„Je to symbolické, Ukrajina v posledních dnech útočila na velmi vzdálená místa, i pět set kilometrů od hranic, například na letiště Engels. Mluví se o tom, že na konci týdne zničila až sedm ruských letadel,“ připomněl Řápek.

Server Kyiv Independent píše, že ruské úřady v pondělí oznámily, že ruská loď Kateřina Veliká určená pro plavbu v ledových polích začala hořet během oprav v loděnici Dalzavod ve městě Vladivostok na Dálném východě. Jeden člověk zemřel a tři další byli zraněni, sdělily ruské úřady s tím, že okolnosti požáru se vyšetřují.

V noci na úterý zaútočily dva ukrajinské drony na leteckou školu ruského vojenského letectva v Borisoglebsku, asi dvě stě kilometrů východně od Voroněže. Podle ruských úřadů se stroje podařilo sestřelit a nikdo nebyl zraněn, podle ukrajinských médií ale určený cíl zasáhly.

K náletu se rovněž přihlásila ukrajinská vojenská rozvědka, podle níž bezpilotní letouny zasáhly podnik na opravy vojenských letadel v areálu školy.

Úspěchy Moskvy na frontě

Situace na frontách přímo na Ukrajině se ale v poslední době nevyvíjí pro Kyjev příznivě. Rusové ohlásili obsazení další vesnice u Avdijivky a dostali se až k městu Časiv Jar západně od Bachmutu. „Hlavně koncem jara a začátkem léta očekáváme zintenzivnění ruských útočných akcí. Především půjde o území Donbasu. Očekáváme, že se Rusové mohou pokusit o nějaké radikální kroky a budeme na to připraveni,“ konstatoval náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.

Rusové nyní ostřelují drony a raketami města jako Záporoží nebo Charkov, Ukrajina proto urgentně žádá systémy protivzdušné obrany a také dělostřeleckou munici, která chybí na frontě. Prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Ukrajina válku prohraje, pokud americký Kongres neschválí ohlášený velký balík pomoci ve výši 60 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...