Společnost Ocean Infinity, která se specializuje na podmořský výzkum, objevila vrak slavné „lodi duchů z Pacifiku“ potopené za druhé světové války. Zveřejnila kvalitní záběry lodi ve velmi zachovalém stavu.
Drony našly vrak „lodi duchů z Pacifiku“. Potopily si ji samy USA
Když americké námořnictvo přišlo v srpnu roku 1944 o ponorku USS Harker, vzbudilo to značné vzrušení. Nejen proto, jak slavná a úspěšná loď to byla, ale zejména proto, že ve skupině japonských lodí, které ji poslaly ke dnu, byl americký torpédoborec. Dříve známý jako USS Stewart, teď plující pod japonskou vlajkou jako „Hlídkové plavidlo 102“. Právě tuto obrněnou loď s pohnutým osudem teď znovuobjevili američtí vědci.
Příběh lodi duchů
Když Japonsko v prosinci 1941 zaútočilo na Spojené státy, byl torpédoborec USS Stewart (DD-224) nasazen v Indonésii, kam postupovala japonská vojska. Několikrát se střetl s plavidly japonského námořnictva a v noční bitvě v únoru 1942 dostal zničující zásah do kormidelního prostoru. Poškození nestačilo k jeho potopení, ale ochromilo ho natolik, že skončil v plovoucím doku v Surabaji.
Jenže k místu se stále blížili Japonci, oprava se prodlužovala a Američanům zoufale chyběl čas nutný pro to, aby loď zprovoznili. A tak námořnictvo rozhodlo, že USS Stewart nesmí nepříteli padnout do rukou: posádka odpálila demoliční nálože a také dok byl pod ní potopen. Torpédoborec klesl ke dnu – a to měl být konec jeho příběhu. Jenže nebyl.
USS Stewart
USS Stewart zůstal pod vodou až do února 1943, kdy jej japonské námořnictvo vyzvedlo a umístilo do suchého doku k opravě. Vstoupil pak do japonských služeb jako eskortní loď, přejmenovaný na Hlídkovou loď 102. Nikdy se sama přímo přímo nezapojila do bojů proti svým původním majitelům, ale američtí piloti ji několikrát pozorovali. Definitivně byla „vzkříšená loď“ potvrzena právě po výše popsaném potopení ponorky Harker.
V té době se jí také začalo říkat „loď duchů“. V průběhu války ustupovala spolu s japonskými silami a v dubnu 1945 byla poškozena při bombardování americké armády v korejském Mokpo. Japonské námořnictvo ji převezlo do Kure přímo na japonských ostrovech, kde ji po kapitulaci Japonska našli američtí vojáci.
Torpédoborec tak opět změnil vlajku. Vrátil se pod původním jménem do služby, ale tentokrát už ne na dlouho. Válečné jizvy byly příliš hluboké, takže když se mu pokazil motor, rozhodlo velení amerického námořnictva, že loď bude potopena. Podruhé už v tom Američané byli úspěšnější, takže USS Stewart se odebral na mořské dno v květnu 1946, když se stal cvičným cílem u San Francisca.
Krásně zachovalé plavidlo
Námořnictvo tehdy ale nezaznamenalo přesnou polohu potopení lodi, takže torpédoborec byl na téměř osmdesát let ztracen. Předpokládalo se, že místo vraku se nachází někde v dnešních hranicích národní mořské rezervace Cordell Bank. Russ Matthews, prezident nadace Air/Sea Heritage Foundation, shromáždil všechna dostupná data, včetně vzpomínek pamětníků, ale i fotografií z remorkéru, který válečnou loď odtáhl na místo jejího posledního odpočinku.
Vrak USS Stewart
Díky tomu se podařilo zúžil oblast pátrání na oblast několika desítek čtverečních kilometrů.
Část vraku USS Stewart
Matthews pak oslovil zástupce soukromé společnosti Ocean Infinity, která se specializuje na průzkum mořského dna pomocí podvodních dronů vybavených sonarem. Tři takové stroje na projekt uvolnila: otestovala si v něm schopnost koordinovaného monitorování dna. Expedice nakonec trvala velmi krátce: vrak se totiž podařilo najít během pouhých několika hodin.
Podle prvních snímků, které výzkumníci zveřejnili, je loď ve velmi dobrém stavu a je tedy možný i její další průzkum.