Kampaň strana 5 z 5

Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) před novináři tvrdě zaútočil na svého protikandidáta Petra Pavla a jeho minulost. Mimo jiné uvedl, že jediným prezidentem v Evropě, který byl „komunistickým rozvědčíkem“, je ruský prezident Vladimir Putin. K postupu do druhého kola mu však pogratuloval, stejně jako Danuši Nerudové, která skončila třetí. Výsledek prvního kola podle něj dopadl fantasticky. Expremiér také sdělil, že se na něj údajně chystá podraz od Pavlových „spřízněných novinářů“, kteří ho chtějí spojovat s KGB.

Petr Pavel souboj s Andrejem Babišem vnímá jako výzvu, na kterou se těší. Podotkl, že vůči němu bude mít jiný způsob komunikace, než by měl v případě postupu jediné prezidentské kandidátky. Také připustil, že minimálně ve dvou televizních debatách byl málo výrazný. Jeho politický program a priroty jsou podle jeho názoru srozumitelné i pro voliče Danuše Nerudové nebo Pavla Fischera.

Kandidatura a průběh kampaní kandidátů na prezidenta Petra Pavla, Tomáše Zimy a Danuše Nerudové podle politologa Michala Pinka reprezentuje několik protipólů. Zatímco Pavel a Nerudová patří mezi favority, Tomáš Zima se na sebe v kampani pouze snaží upozornit, míní. Komentátor Českého rozhlasu Plus Petr Hartman doplňuje, že přes první pozice v předvolebních průzkumech mají favorité „mělkou“ podporu, která se mezi nerozhodnutými voliči ještě může měnit. Zároveň se podle něj všichni tři snaží vymezovat proti vládě. Přestože koalice SPOLU podpořila také Nerudovou a Pavla, je Hartman přesvědčený, že kandidáti nyní nutně balancují mezi tím, aby vládní podporu neodmítali, ale zároveň se pro další voliče nestali reprezentanty nepopulárních vládních kroků. Kampaň a postoje Petra Pavla, Tomáše Zimy a Danuše Nerudové představil pořad 90' ČT24. Česká televize takto představí kampaň všech devíti kandidátů na prezidenta republiky, a to po trojicích seřazených podle vylosovaných volebních čísel.

Prezidentské kampaně Pavla Fischera, Jaroslava Bašty (SPD) ani Josefa Středuly nepřinesly podle politologa Milana Školníka nic výrazně nového a přelomového. Domnívá se, že vzhledem k poměrně nízkým preferencím všech tří může být kandidatura nakonec hlavně způsobem, jak na sebe upozornit před dalšími volbami – třeba do Senátu. Jediné, co by jim podle něj mohlo ještě pomoci přímo v prezidentské volbě, by byl dramatický neúspěch trojice favoritů v závěrečných televizních debatách. Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk si myslí, že by jim kandidatura mohla vynést významné pozice v politických stranách. Ačkoli je straníkem jen Bašta, Fischer podle něj názorově souzní s KDU-ČSL a Středula se sociálními demokraty. Kampaň a postoje Pavla Fischera, Jaroslava Bašty a Josefa Středuly představil pořad 90‘ ČT24. Česká televize takto představí kampaň všech devíti kandidátů na prezidenta republiky, a to po trojicích seřazených podle vylosovaných volebních čísel.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Marek Hilšer. Lékař a vysokoškolský pedagog vstoupil do veřejného prostoru jako aktivista po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2014. V roce 2018 neúspěšně kandidoval na prezidenta, aktuálně je Senátorem v klubu Starostů a nezávislých. Kandidaturu ohlásil již v listopadu 2019. Hilšer nezískal potřebných 50 tisíc podpisů od občanů, jeho kandidaturu podpořilo 14 senátorů.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Karel Diviš. Podnikatel v oblasti IT a bývalý sportovní redaktor oznámil svůj záměr kandidovat v prezidentských volbách v lednu 2022. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 63 tisíc lidí. Ministerstvo vnitra sice jeho kandidátku původně neregistrovalo pro množství neplatných podpisů, do volby ho ale vrátil Nejvyšší správní soud.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat šéf hnutí ANO Andrej Babiš. V současnosti je členem Poslanecké sněmovny, dříve vykonával funkci premiéra a ministra financí. Očekávané rozhodnutí kandidovat na prezidenta dlouho odkládal, oznámil ho 30. října. O den později podpořilo jeho kandidaturu předsednictvo ANO. Přihlášku k volbám Babiš doložil podpisy 56 poslanců.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Danuše Nerudová. Ekonomka v minulosti vedla z pozice rektorky Mendelovu univerzitu v Brně, působila také v Komisi pro spravedlivé důchody a iniciativě KoroNERV-20. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámila na konci května. Je občanskou kandidátkou, svými podpisy ji podpořilo přes osmdesát tisíc lidí.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Tomáš Zima. Lékař v minulosti vedl nejprve 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, následně se stal rektorem. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na konci května 2022. Na ministerstvo vnitra svou přihlášku podal v polovině října po senátorských volbách. Jeho kandidaturu podpořilo 13 senátorů, některým však po volbách mandát zanikl.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Petr Pavel. V minulosti působil jako armádní činitel, má za sebou nasazení v mírové misi v Jugoslávii, působil v čele českého generálního štábu i na nejvyšší vojenské pozici NATO. O jeho kandidatuře se spekulovalo už po odchodu do zálohy, oficiálně ji potvrdil v září. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo 81 tisíc lidí.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Josef Středula. Téměř celou svou kariéru se pohybuje v odborech, řadu let působí jako předseda největší české odborové centrály. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil v květnu, jeho kandidaturu podpořil prezident Miloš Zeman. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 62 tisíc lidí. Současně získal i hlasy jedenácti senátorů.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat kandidát SPD Jaroslav Bašta. V současnosti je členem Poslanecké sněmovny, v minulosti působil na postu ministra bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Během minulého režimu strávil dva a půl roku ve vězení za aktivity ve studentském hnutí, je signatářem Charty 77. Hnutí oznámilo jeho kandidaturu v první polovině září. Přihlášku k volbám doložil Bašta dvaceti podpisy poslanců z klubu SPD.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Pavel Fischer. O prezidentský post se ucházel již v roce 2018, kdy skončil třetí. V minulosti působil jako diplomat ve Francii a Monaku, aktuálně je nezařazeným členem Senátu. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na začátku října. Přihlášku k volbám Fischer doložil podpisy dvaceti poslanců a 31 senátorů.

Za necelé dva týdny budou lidé vybírat nového prezidenta. A to už potřetí v přímé volbě. Na výběr mají z devíti kandidátů, kteří v následujících dnech povedou intenzivní kampaň. Někteří část rozpočtu šetřili právě na tuto horkou fázi. Shodně pak uchazeči o post hlavy státu mluví o tom, že budou na lidi apelovat, aby šli k volbám.

V Česku chybí dárci kostní dřeně z řad národnostních menšin. Nová kampaň Daruj život tak cílí na Romy, Vietnamce nebo třeba Ukrajince. Ve dvou českých registrech je dárců zhruba 150 tisíc, pacienti ze zmíněných etnik ale musejí častěji čekat déle. Anebo spoléhat na pomoc ze zahraničí.

Část karlovarských zastupitelů kritizuje propagační kampaň městského infocentra, která je v ruštině. Domnívají se, že je nevhodná a poškozuje pověst Karlových Varů. Vedení infocentra i městští radní ji hájí. Podotýkají, že je cílena především na Rusy žijící v Německu.

Rovný měsíc zbývá do začátku prvního kola volby prezidenta republiky. Podle konzultanky politického marketingu Alžběty Králové jsou v kampani zatím nejviditelnější tři kandidáti, kteří také mají v průzkumech nejvyšší preference, a nejméně jsou vidět ti, kterým zároveň průzkumy přisuzují nejmenší zisky. Králová ale podotkla, že měsíc je ještě dlouhá doba. Připomněla, že v roce 2013 rozhodl až závěr kampaně, po kterém se do druhého kola dostal dřívější outsider Karel Schwarzenberg na úkor favorizovaného Jana Fischera.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Denisa Rohanová. Šéfka České asociace povinných se již v minulosti objevovala na kandidátních listinách Úsvitu přímé demokracie nebo hnutí Referendum o Evropské unii. Svými podpisy ji podpořilo dvacet poslanců. Jedná se ale o členy dolní komory z minulého volebního období z řad ČSSD a KSČM, Rohanová přihlášku podala předtím, než jim zanikl mandát. V tu dobu také nebyl vyhlášen termín prezidentských voleb.

Očkování proti covidu ukázalo, jak rychle je věda schopna reagovat na náhlé výzvy, ale také na sílu dezinformací. Problémem je nedůvěra v autority, shodli se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a publicista Bohumil Kartous. V pondělí v Praze odstartovala dvoudenní konference v rámci českého předsednictví Evropské unii. Jejím cílem je zhodnocení zkušeností získaných během pandemie koronaviru. Experti a politici se na ní zabývají například odmítáním očkovávání i vlivem dezinformací.

V Česku není problém v tom, že by chyběly kapacity pro očkování proti covidu-19, ale nezájem lidí o vakcínu. V Otázkách Václava Moravce to řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. S nezájmem lidí o očkování souhlasí i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), proočkovanost by ale podle něj mohla zvýšit možnost podávat vakcínu v lékárnách. Zároveň odmítl, že by mělo být očkování povinné. Stejně tak podle něj nemá v tuto chvíli smysl závádět povinné nošení ochrany dýchacích cest, tedy roušky a respirátory.

Spojené státy čeká velmi důležité volební úterý. Stovky milionů Američanů během něj mají možnost ovlivnit podobu třetiny Senátu a celé Sněmovny reprezentantů. Voliči budou vybírat i guvernéry, starosty, státní úředníky a hlasovat v referendech o zákazu potratů nebo legalizaci marihuany. Demokraté hrají o to, jestli si udrží, nebo naopak ztratí většinu v Senátu. Jeden z klíčových soubojů se odehrává ve státě Georgie.

Američtí demokraté usilují v listopadových průběžných volbách o udržení většiny v obou komorách Kongresu. Jejich největší zbraní k mobilizaci voličů se stalo po červnovém zrušení precedentu téma potratů. Šéf Bílého domu Joe Biden slíbil, že pokud jeho strana zvítězí, zajistí, aby bylo právo na interrupce dané ze zákona. Šance demokratů se ale snižují; výbušné téma potratů sice dál hýbe společností, Američany však mnohem víc trápí zdražování a další ekonomická témata, která se daří vyzdvihnout republikánům. Klíčová zůstává otázka potratů hlavně ve státech, kde hrozí kvůli změně guvernéra výrazné zpřísnění zákonů. V dalších státech lidé rozhodnou o interrupcích sami v referendech.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil první fázi kampaně, na níž jeho resort spolupracuje s ministerstvem životního prostředí a která má pomoci domácnostem ohroženým rostoucími cenami energií. Brífinku se účastnil také ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman a další aktéři kampaně.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zahájil podzimní část kampaně na podporu očkování proti covidu-19. Sám při té příležitosti dostal druhou posilující dávkou. Vyloučil však, že by připadala v úvahu očkovací povinnost, vakcína proti covidu zůstane podle něj dobrovolná.