Češi přišli v loňském roce o zhruba 200 milionů korun kvůli podvodným telefonátům, jejichž prostřednictvím se zločincům podařilo dostat k penězům na jejich bankovních účtech. Útočníci cílili na všechny věkové skupiny, nejčastěji se vydávali za bankéře. Oznámil to náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík při představení kampaně Velké odhalení. Kampaň, na které se podílely Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB), policie a Česká bankovní asociace, upozorňuje lidi na rizika podvodných telefonátů a ukazuje způsob, jak jim čelit.
Podvodníci loni skrze telefonáty vylákali z lidí 200 milionů, v boji proti nim má pomoci nová kampaň
Události: Podvodné telefonáty se množí (zdroj: ČT24)
„Průměrný útok loni způsobil škodu 300 tisíc korun. Největší škoda v jednom případě činila 5,5 milionu korun,“ uvedl Kubík. Upozornil na to, že policie započítává pouze dokonané útoky, které byly nahlášeny. „Oběti tuto trestnou činnost z různých důvodů policii nenahlašují, přičemž mezi nejčastější patří stud, že podvodníkům naletěli. Tento přístup však napomáhá samotným pachatelům, aby okrádali další oběti,“ upozornil.
Terčem útoků jsou všechny věkové skupiny, průměrný věk obětí byl 48 let. „Nikdo není imunní, podlehnutí není otázkou inteligence ani vzdělání,“ dodal Kubík. Policie podle něj eviduje i případy, kdy oběti znaly edukační kampaně o kybernetických útocích, ale podvodníci byli natolik sugestivní, že jim lidé podlehli.
Ředitel NÚKIB Lukáš Kintr poukázal na to, že metody podvodníků jsou stále vyspělejší, nejlepší ochranou je proto zvýšení povědomí veřejnosti o této trestné činnosti.
Kampaň, která by se na jaře měla objevit i na televizních obrazovkách, proto podle něj ukazuje nejčastější scénář útoků, kdy se podvodníci vydávají buď za bankéře, nebo za státní autority s tím, že dokáží i napodobit veřejně ověřitelné číslo banky nebo instituce. Při hovoru vyvolávají v obětech strach a snaží se je pod časovým tlakem přimět k tomu, aby rychle převedly své peníze na účty podvodníků, případně je vložily do kryptoměnových peněženek.
- „Je potřeba, abyste nám umožnil vzdálený přístup do počítače.“
- „Je potřeba, abyste převedl peníze na bezpečný účet.“
- „Dejte peníze kurýrovi nebo je vložte do bankomatu na virtuální měny.“
- „Řekněte nám údaje z platební karty“
Pokud v hovoru zazní následující věty, policie doporučuje okamžitě zavěsit.
Kampaň obsahuje tři klipy, kdy obětmi jsou mladá žena, muž středního věku a seniorka. Děj upozorňuje na manipulativní metody útočníků a ukazuje, že nejlepším způsobem obrany je ihned ukončit telefonát a kontaktovat svoji banku. Na internetových stránkách kampaně jsou blíže rozepsány hlavní znaky, které pomáhají odhalit podvodníky, a také anonymizované příběhy lidí, kteří se stali obětí útoků a o peníze přišli.
„Nic není tak horké, abyste museli jednat teď hned. Časová tíseň je jedním z hlavních triků internetových padouchů. Vyhrožují, že pokud nebudete obratem postupovat podle jejich návodu, dostanete se do nebezpečí a ponesete následky. Nenechte si vnutit, že musíte reagovat obratem, nenechte se zastrašit. Ráno moudřejší večera,“ píše se na webu kampaně.
Lidé by si také měli dávat pozor na to, kdo se je snaží oslovit – i tady se řada vzorců opakuje. Podvodníci se vydávají například za doručovací služby či za investiční poradce, často působí i na sociálních sítích, kde využívají klamavé reklamy nebo imitaci známých webových stránek. Ve všech uvedených případech platí zprávu ignorovat a nikam neposílat ani peníze, ani své osobní údaje. A pokud si člověk není jistý, měl by kontaktovat policii.
Policie očekává také nástup falešných telefonátů, kdy podvodníci využívají umělou inteligenci. Ta dokáže napodobit hlas blízké osoby. „Třeba Vám zavolá vaše matka, že někde upadla, je u doktora a rychle potřebuje peníze. Nemáte moc šancí to odhalit,“ varuje mediální analytik z FF UK Josef Šlerka. Doporučuje mít smluvené signály s příslušníky domácnosti, aby v případě takové situace řekli bezpečné, předem domluvené slovo.