Budeš nám chybět, vzkazuje nová kampaň Správy železnic těm, kdo nedodržují pravidla chování na železničních přejezdech i v okolí kolejí. Reaguje na docela vysoké množství obětí. Loni zemřelo při střetech s vlaky 238 lidí, podobné množství nehod skončilo zraněním. I když částečně šlo o sebevraždy či pokusy o ně, podle železničářů dochází čím dále častěji k neštěstí i proto, že lidé jdou po kolejích a nevnímají okolí.
Kampaň varuje před přebíháním kolejí i před rizikem přejezdů. Letos při střetu s vlakem zemřely už dvě stovky lidí
6 minut
UDÁLOSTI: Roste počet obětí nehod na železnici i zraněných
Preventivní kampaň Správy železnic využívá motivu prázdných židlí, jež zbyly po lidech, kteří zahynuli pod koly vlaků. Její součástí je také sada videoklipů, které upozorňují na různé nebezpečné situace na železnici a kombinují animaci se skutečnými záběry bezpečnostních kamer.
Kromě nehod na přejezdu a střetů s chodci – nebo situací, které se k nim blížily – varuje i před rizikem skrytým v trolejích a následky, které může mít krádež části zabezpečovacího zařízení či například nastražení kamínků na kolejnice.
Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody je kampaň reakcí na čísla. Loni zahynulo na železnici 238 lidí, letos to bylo 192, rok však ještě neskončil. U osob do 26 let je podle železničářů nejvyšší porušování pravidel za posledních pět let. „Čísla mimořádných událostí na železnici bohužel neklesají. Takže chceme opět upozornit, že je potřeba být pozorný,“ podotkl Svoboda.
Železničáři slibují i investice do přejezdů. Některé ale nemohou mít závory
Správa železnic ale kromě apelů na bezpečnější chování v okolí tratí a zejména na přejezdech slibuje i investice, které mají zlepšit zabezpečení přejezdů. Loni se na nich stalo 150 nehod, při nichž zahynulo 34 lidí. Z hlediska počtu nehod i obětí jsou nejnebezpečnější přejezdy, které jsou chráněné výstražnými světly, ale nemají závory. V minulém roce se na nich stalo 80 nehod a zahynulo 18 lidí. Zhruba poloviční počet nehod se stal na přejezdech chráněných pouze výstražným křížem. Ty sice více spoléhají na pozornost a zodpovědnost řidičů, ale zároveň přes ně vlaky jezdí obvykle pomalu, a tak mají poměrně málo fatální následky. Při 44 nehodách zahynulo loni pět lidí.
Jako nejbezpečnější se jeví přejezdy se závorami, kde se stalo za rok 26 nehod, zemřelo při nich 11 lidí. Zásadním krokem ke zvýšení bezpečnosti by proto mělo být osazení co největšího počtu přejezdů závorami. I tak sice má částečně slibované vylepšování vypadat, ale zároveň Správa železnic tvrdí, že na některých místech závory zkrátka být nemohou, a to bez ohledu na to, jak frekventovaný přejezd je.
Platí to i o přejezdu v olomouckých Pavlovičkách, ke kterému nedávno přivolala pozornost velmi vážná nehoda vlaku a kamionu, při níž začalo hořet. Přejezd je specifický tím, že se na něm železniční trať kříží nejen s vytíženou ulicí (která je navíc součástí silnice I. třídy), ale i s tramvajovou tratí. Je to jedno z posledních dochovaných a stále využívaných křížení tramvajové a železniční dráhy a právě to představuje pro železničáře problém.
„Přidání plných závor v tomto místě bohužel není možné z důvodu kolize s trolejovým vedením tramvajové trati,“ ozřejmil mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.
Podle krajského koordinátora BESIP Miroslava Charouze ale – navzdory nehodám – v Pavlovičkách zabezpečení výstražnou signalizací stačí. „Je to o tom, že řidič je chybující tvor a ani závora kamion nezastaví,“ podotkl. Po spatření záznamů nehody se navíc domnívá, že v případě olomoucké nehody by nepomohlo takřka žádné zabezpečení, řidič kamionu podle Charouze nejspíše podlehl mikrospánku.
Se zabezpečením nádraží má pomoci umělá inteligence
Na druhou stranu také slibuje Správa železnic větší bezpečnost i cestujícím na svých nádražích. Jako první nádraží s nejnovějším zabezpečením představila to adamovské. Loni prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, kvůli které přes Adamov nejezdily rok vlaky, a nyní experti připravují umělou inteligenci, která má pomoci s dohledem.
3 minuty
Události v regionech: Nádraží v Adamově hlídá jako první stanici v Česku umělá inteligence
S využitím kamer by měla upozornit na potenciálně nebezpečné odložené zavazadlo, vytaženou zbraň, ale také třeba na zdravotní kolaps člověka na nástupišti či v čekárně. Podle mluvčího Správy železnic Jana Nevoly upozorní systém na riziko operátora, který pak musí vyhodnotit, jak vážná situace je, a přivolat například záchranku nebo policii.
„Doufáme, že na začátku příštího roku bychom spustili provoz této umělé inteligence,“ poznamenal ředitel bezpečnostního odboru Správy železnic Vladimír Abraham.
Podobný způsob dohledu na bezpečnost by chtěli železničáři zavést i na některých dalších místech – nádražích menších, ale frekventovaných, kde se nevyplatí platit ostrahu.
