Jaroslav Bžoch strana 2 z 3

O vztazích Polska a Česka, jejichž kvalitu vyzdvihli, o dopravní infrastruktuře, ale také vojenských otázkách hovořili prezidenti obou zemí Andrzej Duda a Petr Pavel ve Varšavě. Pavel s manželkou do Polska přicestovali na svoji druhou zahraniční návštěvu. Duda svého protějška přijal s vojenskými poctami. Pavel ve Varšavě jednal také s předsedy obou parlamentních komor a setkal se s krajany.

Nad ránem 24. února 2022 zaútočilo Rusko na Ukrajinu. Jak změnil konflikt Českou republiku? Co Česko před začátkem velké invaze nevidělo? A stačí dávat dvě procenta HDP na obranu? O tom mimo jiné hovořili v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch (ANO), europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS), poslanec Ondřej Havel (TOP 09), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Horák (KDU-ČSL), místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD).

Do Evropské unie přichází takzvanou balkánskou cestou třikrát více migrantů než loni a desetkrát víc než v roce 2018, uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová po pondělním jednání na konferenci o migraci v Praze. Chce proto intenzivněji jednat se zástupci balkánských zemí o přerozdělování přicházejících. Na dvoudenním setkání chtějí ministři probírat také společnou reakci na válku na Ukrajině. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministři přijali deklaraci a akční plán Pražského procesu pro roky 2023 až 2027.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Zástupci sněmovních stran v pořadu Události, komentáře hodnotili první jednání Evropského politického společenství, kterého se na Pražském hradě zúčastnilo čtyřiačtyřicet hlav evropských států. Diskutující se zaměřili také na energetickou krizi a vývoj války na Ukrajině.

Rusové již nepočítají s tím, že by byli schopni dobýt a udržet si ukrajinské území. Proto začali útočit na kritickou infrastrukturu, domnívá se vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu a bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý. Členové sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL) a Jaroslav Bžoch (ANO) vnímají ruské útoky na Záporožskou jadernou elektrárnu jako projev vzteku a pomsty za vojenské neúspěchy. Podle Bžocha je ale těžké představit si, že by ruský prezident Vladimir Putin nyní uznal chybu a rozhodl o stažení z Ukrajiny. Šedivý, Okamura a Bžoch diskutovali o situaci na Ukrajině v Událostech, komentářích.

Mám pocit, že jsme se sankcemi narazili na mělčinu a začínají pekelně bolet i nás, řekl v pořadu Události, komentáře europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Než jejich případný další balíček ze strany EU vůči Rusku proto považuje nyní za důležitější Ukrajinu vyzbrojovat. Poslanec za ANO Jaroslav Bžoch bere jako velmi důležitý vojenský výcvik Ukrajinců, a tedy i chystanou výcvikovou misi, na níž se v úterý v Praze politicky shodli ministři obrany zemí EU.

Z pohledu Číny je nutné situaci eskalovat, její varování se neustále opakují, tak musela demonstrovat svou sílu, prohlásil v pořadu 90' analytik Asociace pro mezinárodní otázky Filip Šebok v souvislosti s přicestováním předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan. Zmínil, že vojenský zásah je pro Čínu riskantní. Podle amerikanisty Jakuba Lepše se USA snaží situaci vybalancovat a odradit Peking od případného zásahu.

Případný vstup Finska do Severoatlantické aliance podporují také čeští politici. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v reakci vyzdvihla hlavně současnou modernizaci finské armády. S tím souhlasí i opozice. Zákonodárci se shodli na tom, že pro NATO můžou být také důležité zkušenosti, které má Finsko s Ruskou federací.

Krátce po zveřejnění prvních projekcí francouzských prezidentských voleb gratulovali Emmanuelu Macronovi ke znovuzvolení šéfové institucí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se těší na pokračování „skvělé spolupráce“. Předseda Evropské rady Charles Michel konstatoval, že evropský blok může v „bouřlivém období“ dalších pět let počítat s aktivní rolí Francie. Český premiér Petr Fiala (ODS) v gratulaci napsal, že Francie je důležitý partner a Česko má zájem intenzivně rozvíjet vztahy.

Poslanci jednomyslně schválili usnesení odsuzující ruský postup na Ukrajině. Vyzvali k vytvoření mezinárodního tribunálu, který se bude zabývat válečnými zločiny, a českou vládu k zapojení státu do těchto příprav. Ostře se vůči Rusku vymezil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něj připomíná situace v Buče hrůzy druhé světové války. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásili ruský postup vůči Ukrajincům za genocidu.

Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho polský a slovinský protějšek Mateusz Morawiecki a Janez Janša přijeli v úterý do Kyjeva. O cestě přitom předem vědělo jen minimum lidí. Vlak, kterým jeli, přejel polsko-ukrajinské hranice kolem půl deváté ráno a do cíle dorazil v podvečerních hodinách. Podle bezpečnostních analytiků jde o bezprecedentní misi.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Olaf Scholz se stal německým kancléřem. Nejprve jej do funkce zvolili poslanci Spolkového sněmu, následně jej jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier a Scholz celý proces stvrdil podpisem německého základního zákona. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra kancléřky Angely Merkelové. Předseda SPD od ní po 15. hodině oficiálně přebral kancléřství.

Na návštěvě České republiky je předseda maďarské vlády Viktor Orbán. V pražské Kramářově vile ho přivítal premiér Andrej Babiš (ANO), poté zamířili do Ústí nad Labem, kde projednávali například investice, energetiku a migraci. Babiš v Ústeckém kraji vede volební kandidátku a po skončení pracovního programu se oba politici, kteří udržují dobré vztahy, sešli v ústeckém divadle s příznivci a členy hnutí. Na tiskovou konferenci obou premiérů se nedostali někteří žurnalisté, novinářské organizace kritizují porušení Listiny základních práv a svobod.

Frank-Walter Steinmeier jako první německý prezident uctil u krypty pravoslavného kostela v pražské Resslově ulici památku výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Steinmeier na místě položil věnec, poté zamířil na prohlídku krypty.

Předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková v pořadu 90' ČT24 řekla, že bojovníci Talibanu aktivně hledají spolupracovníky cizích vojáků. Uvedla, že v Kábulu je momentálně osm rodin, o kterých spolek ví, že potřebují pomoc. Dostat se na kábulské letiště je prý stále větší problém. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Ondřeje Veselého (ČSSD) by měla Česká republika zachránit zhruba stovku lidí.

Evropská komise (EK) zveřejnila výroční hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie. Hodnotila soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí v jednotlivých státech. Špatné „vysvědčení“ dostaly dvě země, které jsou delší dobou pod palbou kritiky – Polsko a Maďarsko.

Česko patří do Evropy, Unie ale má své nedostatky, které je potřeba řešit, zaznělo v debatě představitelů parlamentních stran, která se věnovala zahraniční politice. Hosté Událostí, komentářů se shodli na podpoře Izraele v konfliktu s Hamásem, vyzvali ale k zastavení civilních obětí. Za největší výzvy budoucích let považují klima, migraci, zadlužování či vztahy mezi Spojenými státy a Čínou.

Vláda, tajné služby, státní zastupitelství i policie v souvislosti s kauzou Vrbětice hovoří o jedné vyšetřovací verzi, tedy že v areálu měl být nastražen výbušný systém. Prezident Miloš Zeman přitom v proslovu řekl, že se pracuje se dvěma verzemi. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v Událostech, komentářích řekla, že prezident buď lže, nebo neumí posoudit informace. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) řekl, že analýza, kterou si Zeman nechal vypracovat, byla špatně provedená. Šéf Pirátů Ivan Bartoš Zemana zkritizoval za pozdní reakci.

Prezident Miloš Zeman plně důvěřuje policii a Nejvyššímu státnímu zastupitelství ve vyšetřování vrbětického výbuchu. Suverénní země si podle hlavy státu nemůže dovolit, aby na jejím území způsobili agenti cizího státu teroristický útok. Pokud se prokáže role ruských agentů ve výbuchu, je potřeba, aby Rusko zaplatilo, řekl Zeman a vyzval k vyčkání na výsledky vyšetřování. Podle řady opozičních politiků v projevu relativizoval a mluvil o utajovaných informacích.

Postup vlády v kauze zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích schvaluje exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) i místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO). Oba souzní i s výzvou nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD), podle které má Rusko umožnit návrat českých diplomatů do země, jinak dojde k dalšímu snížení pracovníků na ruské ambasádě v Praze. Jako eskalaci napětí však postup vidí diplomat Petr Drulák. „Už se hodně rozbilo,“ řekl v pořadu Události, komentáře, kde byl spolu se Schwarzenbergem a Bžochem hostem.

Myanmarská armáda v pondělí vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky, informovaly agentury Reuters a AFP. Vedení země se podle nich ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain. Výjimečný stav byl vyhlášen na rok. Zadržená Su Ťij vyzvala v prohlášení zveřejněném její stranou, aby lidé vojenský převrat nepřijali a protestovali. Podle agentury Kjódó se politička nyní nachází v domácím vězení ve městě Neipyijtu. Armáda rovněž oznámila změny v kabinetu.

Epidemie covidu-19 se zhoršuje v celé Evropské unii. Evropská komise nově objednala u společností Pfizer a BioNTech další vakcíny, do konce roku má být k dispozici až šest set milionů dávek. Některé členské státy ale hlásí, že i přes objednávky nemají k dispozici dostatek vakcín. Europoslanci Jan Zahradil (ODS) a Kateřina Konečná (KSČM) žádají od Evropské komise transparentnost a chtějí vědět, jak při nákupech postupovala. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) je pro centralizaci celého logistického postupu v rámci EU.