Jaroslav Bžoch strana 2 z 3

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) by nespojoval zrušení cesty premiéra Petra Fialy (ODS) do Nigérie s českou podporou Izraele v Organizaci spojených národů (OSN). Česká diplomacie podle něj žádné takové signály nezaznamenala. O tom, že zrušení Fialovy návštěvy může souviset s českou podporou Izraele v OSN, mluví někteří politici či analytici. Fiala měl Nigérii navštívit v rámci své cesty po subsaharské Africe, Abuja ale návštěvu na poslední chvíli zrušila.

Kabinet Petra Fialy (ODS) přečkal hlasování o nedůvěře. Po více než 31 hodinách poslanci vládní koalice odmítli návrh, který iniciovalo opoziční hnutí ANO. Zdůvodnilo ho tím, že spojuje ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s kauzou Dozimetr. Hlasování ve sněmovně skončilo ve čtvrtek nad ránem, pár minut před jednou hodinou. Po vyhlášení výsledků a jejich zpřesňování pak byla tato schůze ukončena.

Izrael zvolil novou vládu národní jednoty a pokračuje ve vojenské operaci, která má zničit teroristickou skupinu Hamás. Bývalý premiér Jan Fischer si myslí, že Izrael čelí silám, které ho programově chtějí zničit. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) v Událostech, komentářích odsoudili propalestinské demonstrace s antisemitskými projevy.

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu, za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Jméno oznámil v pátek dopoledne Norský Nobelův výbor.

Na migračním paktu Evropské unie (EU) je pozitivní detence migrantů v okrajových členských státech, míní místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO). V pořadu Interview ČT24 zároveň kritizoval, že návrh dohody stále obsahuje přerozdělování, které dle jeho mínění nefunguje. Naopak vyzýval k zvýšení diplomatického tlaku na země, odkud migranti do EU přicházejí. Zavedení namátkových policejních kontrol na hranicích se Slovenskem však podle něj přišlo včas.

Někteří čeští politici oceňují projev prezidenta Petra Pavla na Valném shromáždění OSN (VS OSN), podle jiných ale mohl být konkrétnější. Například premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že hlava státu vystihla zahraničněpolitické priority Česka, ať už šlo o Rusko, Čínu, nebo další výzvy. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) považuje za důležité, že prezident zcela jednoznačně odsoudil ruskou agresi. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) prezident Pavel zhodnotil situaci na Ukrajině a poukázal na bezpečnostní výzvy, nic zásadně nového ale nezaznělo.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová přednesla ve středu na zasedání před europoslanci projev, v němž zhodnotila současný stav Evropské unie (EU). Podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti a zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) byla řeč „velmi shrnující“, ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ocenil zmínku o současné geopolitické situaci ovlivněné ruskou agresí na Ukrajině. O současném stavu EU hovořili v pořadu Události, komentáře.

Senát podpořil česko-americkou dohodu o obranné spolupráci. Tu ještě musí odsouhlasit sněmovna. Člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) o smlouvě říká, že je vazalská, a obává se, kdo ji bude vykládat. Je podle něj i zbytečná. „Kdyby to byla vazalská smlouva, tak nám ji někdo nařídí. My se ale můžeme svobodně rozhodnout, jestli ano nebo ne,“ namítl v Událostech, komentářích předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS). S tím souhlasí místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO).

Ukrajinu čeká dlouhá cesta k poválečné obnově, další pak k otevření jednání o vstupu do NATO a Evropské unie, řekl v pátečních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti a místopředseda zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO). Podle něj je potřeba u slibů o vstupu opatrnost. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) potvrdil, že žádné zkratky nejsou. Nabídka členství v Evropské unii nebo pozvánka do NATO ale podle něj může být velkou motivací pro zemi bránící se ruské agresi.

„Dnes nevíme, jak válka skončí. Všichni bychom si přáli, aby skončila nejlépe dnes, ale nevíme, v jakém stavu bude politická situace na Ukrajině,“ říká místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO). Vstup země do NATO, potažmo Evropské unie, je podle něj otevřený, ale bude vyžadovat čas. O aktuální situaci na Ukrajině či další české pomoci napadené zemi hovořil v pořadu Interview ČT24.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

O vztazích Polska a Česka, jejichž kvalitu vyzdvihli, o dopravní infrastruktuře, ale také vojenských otázkách hovořili prezidenti obou zemí Andrzej Duda a Petr Pavel ve Varšavě. Pavel s manželkou do Polska přicestovali na svoji druhou zahraniční návštěvu. Duda svého protějška přijal s vojenskými poctami. Pavel ve Varšavě jednal také s předsedy obou parlamentních komor a setkal se s krajany.

Nad ránem 24. února 2022 zaútočilo Rusko na Ukrajinu. Jak změnil konflikt Českou republiku? Co Česko před začátkem velké invaze nevidělo? A stačí dávat dvě procenta HDP na obranu? O tom mimo jiné hovořili v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch (ANO), europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS), poslanec Ondřej Havel (TOP 09), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Horák (KDU-ČSL), místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD).

Do Evropské unie přichází takzvanou balkánskou cestou třikrát více migrantů než loni a desetkrát víc než v roce 2018, uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová po pondělním jednání na konferenci o migraci v Praze. Chce proto intenzivněji jednat se zástupci balkánských zemí o přerozdělování přicházejících. Na dvoudenním setkání chtějí ministři probírat také společnou reakci na válku na Ukrajině. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministři přijali deklaraci a akční plán Pražského procesu pro roky 2023 až 2027.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Zástupci sněmovních stran v pořadu Události, komentáře hodnotili první jednání Evropského politického společenství, kterého se na Pražském hradě zúčastnilo čtyřiačtyřicet hlav evropských států. Diskutující se zaměřili také na energetickou krizi a vývoj války na Ukrajině.

Rusové již nepočítají s tím, že by byli schopni dobýt a udržet si ukrajinské území. Proto začali útočit na kritickou infrastrukturu, domnívá se vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu a bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý. Členové sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL) a Jaroslav Bžoch (ANO) vnímají ruské útoky na Záporožskou jadernou elektrárnu jako projev vzteku a pomsty za vojenské neúspěchy. Podle Bžocha je ale těžké představit si, že by ruský prezident Vladimir Putin nyní uznal chybu a rozhodl o stažení z Ukrajiny. Šedivý, Okamura a Bžoch diskutovali o situaci na Ukrajině v Událostech, komentářích.

Mám pocit, že jsme se sankcemi narazili na mělčinu a začínají pekelně bolet i nás, řekl v pořadu Události, komentáře europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Než jejich případný další balíček ze strany EU vůči Rusku proto považuje nyní za důležitější Ukrajinu vyzbrojovat. Poslanec za ANO Jaroslav Bžoch bere jako velmi důležitý vojenský výcvik Ukrajinců, a tedy i chystanou výcvikovou misi, na níž se v úterý v Praze politicky shodli ministři obrany zemí EU.

Z pohledu Číny je nutné situaci eskalovat, její varování se neustále opakují, tak musela demonstrovat svou sílu, prohlásil v pořadu 90' analytik Asociace pro mezinárodní otázky Filip Šebok v souvislosti s přicestováním předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan. Zmínil, že vojenský zásah je pro Čínu riskantní. Podle amerikanisty Jakuba Lepše se USA snaží situaci vybalancovat a odradit Peking od případného zásahu.

Případný vstup Finska do Severoatlantické aliance podporují také čeští politici. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v reakci vyzdvihla hlavně současnou modernizaci finské armády. S tím souhlasí i opozice. Zákonodárci se shodli na tom, že pro NATO můžou být také důležité zkušenosti, které má Finsko s Ruskou federací.

Krátce po zveřejnění prvních projekcí francouzských prezidentských voleb gratulovali Emmanuelu Macronovi ke znovuzvolení šéfové institucí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se těší na pokračování „skvělé spolupráce“. Předseda Evropské rady Charles Michel konstatoval, že evropský blok může v „bouřlivém období“ dalších pět let počítat s aktivní rolí Francie. Český premiér Petr Fiala (ODS) v gratulaci napsal, že Francie je důležitý partner a Česko má zájem intenzivně rozvíjet vztahy.

Poslanci jednomyslně schválili usnesení odsuzující ruský postup na Ukrajině. Vyzvali k vytvoření mezinárodního tribunálu, který se bude zabývat válečnými zločiny, a českou vládu k zapojení státu do těchto příprav. Ostře se vůči Rusku vymezil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něj připomíná situace v Buče hrůzy druhé světové války. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásili ruský postup vůči Ukrajincům za genocidu.

Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho polský a slovinský protějšek Mateusz Morawiecki a Janez Janša přijeli v úterý do Kyjeva. O cestě přitom předem vědělo jen minimum lidí. Vlak, kterým jeli, přejel polsko-ukrajinské hranice kolem půl deváté ráno a do cíle dorazil v podvečerních hodinách. Podle bezpečnostních analytiků jde o bezprecedentní misi.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.