Evropská unie hledá způsob, jak v souladu s vlastními právními předpisy zkonfiskovat obstavený ruský majetek a použít ho na rekonstrukci Ukrajiny. Inspirací je Estonsko, které svému parlamentu jako první členská země předložilo konkrétní návrh zákona o znárodnění. Tallinn dosud obstavil ruským oligarchům majetek asi za miliardu korun.
Evropa hledá způsob, jak využít zabavený ruský majetek. Estonsko může ukázat cestu
Události: Konfiskace ruského majetku (zdroj: ČT24)
Zhruba devadesát procent zmrazeného ruského majetku v Estonsku je v rukou ruských oligarchů Andreje Melničenka a Vjačeslava Kantora, upozornil zpravodaj ČT Jiří Hynek. Kantor, blízký přítel ruského vůdce Vladimira Putina, navštívil v roce 2015 konferenci o holocaustu na Pražském hradě. Jeho firma v Estonsku skladuje a překládá umělá hnojiva, ale nyní je kvůli sankcím pod kontrolou státu.
Estonská vláda už poslala do svého parlamentu návrh zákona, který by umožnil zmrazený majetek zkonfiskovat. „Zákon vymezuje možnosti využití zmrazeného majetku na pomoc Ukrajině. Bude to možná první takový zákon v EU,“ řekl předseda zahraničního výboru estonského parlamentu Marko Mihkelson.
Estonské ministerstvo zahraničí chce, aby nový zákon byl i vzkazem pro všechny možné podporovatele agresorů v budoucnosti. Konzultuje ho i s Unií. „Spravedlnost si může dát načas, ale dříve nebo později vás dostihne,“ prohlásil náměstek estonského ministra zahraničí Jonatan Vseviov.
Podle Mihkelsona by měl estonský parlament zákon o konfiskaci obstaveného majetku začít na plénu projednávat už v lednu, teoreticky by mohl platit už v polovině příštího roku, doplnil Hynek.
Česká varianta zákona
Návrh na možnou konfiskaci zmrazeného majetku vzniká také v Česku. „Náš návrh počítá prakticky s klasickým vyvlastněním, vycházíme ze zákona o vyvlastnění a správního řádu, Estonci to pojímají víc z pohledu mezinárodního práva,“ přiblížil místopředseda sněmovního evropského výboru Ondřej Kolář (TOP 09).
Část opozice preferuje celounijní řešení. Ta druhá mluví o možných rizicích. „Nemyslím si, že by to bylo dobře, je to v kolizi s ústavou, ta garantuje určitá práva,“ říká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
„Já bych byl pro, aby to bylo celoevropské řešení, protože se díky tomu můžeme vyhnout letitým sporům,“ míní místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO).