Jana Mračková Vildumetzová strana 2 z 5

Česká pošta zrušila v rámci úspor tři sta svých poboček. Vláda zároveň schválila její transformační plán, který má pomoci státnímu podniku dostat se z letitých ztrát. V něm se například počítá s vyčleněním Balíkovny či s tím, že pobočky budou vyřizovat některé sociální dávky.

Po změně podpory by od července mohlo zůstat bez bydlení zhruba deset tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hostem byla i opoziční poslankyně a členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO), podle které by však změny v podpoře mohly dopadnout až na 50 tisíc lidí. V pořadu se věnovali také evropské migrační reformě, plánovanému rozpočtu pro ministerstvo vnitra nebo současnému dění v Rusku.

„Není ostuda, že česká vláda patří ke státům, které solidaritu uznávají a vyznávají nějaké společné hodnoty,“ komentoval dohodu o reformě migračních pravidel Evropské unie (EU) vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) k přijetí dohody neměl ministr mandát vlády a ohrozil tím „naši bezpečnost“. O české a evropské migrační politice debatovali v pořadu Události, komentáře.

Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) končí v čele ministerstva zemědělství. Nominaci předsednictva KDU-ČSL na nového šéfa resortu přijal bývalý šéf lidovců Marek Výborný. Návrh ještě musí schválit širší vedení strany. Oznámil to předseda strany a ministr práce Marian Jurečka na mimořádné tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. Nekula uvedl, že v posledních týdnech mu chyběla podpora ze strany vedení lidovců.

Stejnopohlavní páry možná budou moci vstoupit do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na čtrnácti z nich jako nyní. Změnu předpokládá vládní novela zákona o matrikách, kterou v úvodním kole schválila sněmovna. Poslanci také podpořili novelu liniového zákona. Nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury by měly díky ní získat povolení ve lhůtě čtyř let. Změna má zajistit rychlejší povolování staveb, v účinnost by měla vstoupit letos 10. srpna.

Za naprostý nesmysl označil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) studii, podle níž by odklon od rodných čísel stál zhruba 56 miliard korun, neboť dle něj mylně počítá s jejich úplným zrušením. Zadavatelé studie se proti tomu ohradili. Vicepremiér chce do 1. července projednat, zda by v současné rozpočtové situaci nebylo vhodné opět odložit ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů, plánované na počátek roku 2025, například s ohledem na insolvenční rejstřík.

Poslance ve čtvrtek zaměstnávaly pravidelné interpelace na členy vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během nich zmínil, že snížení výnosu z daně z neočekávaných zisků a z odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny neprohloubí schodek letošního státního rozpočtu. Podle ministra budou nižší i kompenzace vyšších cen energií, na něž je výnos těchto mimořádných opatření určen.

Rušení tří set poboček je poslední možná varianta, která poště zbyla pro to, abychom se nemuseli obávat insolvence, uvedl v pořadu 90' ČT24 poslanec Petr Letocha (STAN). Podotkl, že vláda podnikala kroky již loni, jen nebyly vidět. Podle poslankyně opozičního hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové však vláda s nikým dopředu nejednala. Kritizovala také jednání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který podle ní nekomunikuje.

Z podnětu opozičního ANO se poslanci ve středu odpoledne sešli na mimořádné schůzi, jejímž tématem byla situace v dlouhodobě ztrátové České poště. Opozici vadí především rušení tří stovek poboček, které už nedávno schválila vláda. Kvůli kroku opoziční politici kritizují především ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), pod jehož resort pošta spadá. Šlo podle všeho o první schůzi svolanou z opozičního podnětu v tomto volebním období, jejíž návrh programu sněmovna schválila a mohla tak proběhnout v plném rozsahu.

Českou poštu čeká v druhé polovině desetiletí další velké zavírání klasických poboček. Další by měly fungovat v partnerském režimu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že by do roku 2030 mělo zbýt 1500 až 1600 kmenových poboček pošty. Po letošní chystané redukci jich má zbýt 2900. Na jednání bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, kde aktuální rušení poboček také hájil, označil Rakušan tento krok za záchrannou brzdu. On i samotná pošta ale odmítli zveřejnit analýzu, z níž rušení poboček vyplynulo.

Česká pošta zveřejnila seznam tří stovek poboček, které do poloviny letošního roku skončí. Celkem pětatřicet z nich přestane fungovat v Praze, devatenáct v Ostravě a dvanáct v Brně a Plzni. Opatření bude platit od 1. července. Nejvíce pošt, celkem osmačtyřicet, se zruší v Moravskoslezském kraji. Jeho hejtman Ivo Vondrák (zvolen za ANO) odeslal v souvislosti s tím ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) otevřený dopis, kde ho žádá, aby krok přehodnotil. S rušením poboček nesouhlasí také další představitelé měst a samospráv. Parlamentní opozice kritizuje, že Česká pošta rušení se starosty předem neprojednala.

Poslankyně a stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO) ve středečních Událostech, komentářích obvinila vicepremiéra Víta Rakušana (STAN), že připravený transformační a restrukturalizační plán České pošty (ČP) místo realizace „strčil do šuplíku“. Rakušan to kategoricky odmítl a oponoval, že změny v ČP se dějí až nyní kvůli tomu, že předchozí vlády k jejich provedení neměly dost odvahy.

Pokud je v obci jedna pobočka pošty, rušit se nebude, dostupnost služby bude v regionech zachována, ubezpečil na středeční tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O tom, které pobočky zruší, pošta rozhodne na začátku dubna. Náklady na transformaci dle ministra zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Projekt by měl trvat dva roky.

Platy policistů by se příští rok měly znovu zvyšovat, v rozhovoru pro Týden v politice to naznačil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Od policie odcházejí lidé, příslušníci bezpečnostních složek dostali naposledy přidáno v lednu deset procent. Další růst jejich výdělků podporuje i opozice. Současně ale kritizuje, že v rozpočtu chybějí peníze na některé bonusy a policistů tak ubývá.

Poslanci v prvním kole podpořili zrušení více než deseti tisíc nadbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou již nevyužívané. Sněmovna také schválila návrh organizačního výboru ohledně provozních příspěvků poslaneckých klubů, které by tak měly letos dostávat stejné příspěvky jako loni. Dolní komora rovněž podpořila novelu drážního zákona, která zřejmě zvýší některá práva cestujících na železnici, a mimo jiné potvrdila zvolení Ladislava Oklešťka (ANO) do čela sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) vyloučila, že by úniky informací v kauze Dozimetr pocházely od orgánů činných v trestním řízení. České televizi to sdělil státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Pavel Prygl. Doplnil, že nikoho neobvinili. Odkud novináři informace ze spisu případu údajné korupce v pražském dopravním podniku (DPP) získávali, GIBS nezjistil. Svědci z řad novinářů podle Prygla svůj zdroj s odkazem na paragraf zákona o jeho ochraně neodhalili.

Možnost předčasného odchodu do důchodu bez krácení penze zřejmě budou mít od příštího roku nově vedle zdravotnických záchranářů také podnikoví hasiči. Okruh lidí v úterý sněmovna rozšířila v důchodové novele na návrh senátorů. Předloha měla původně jen opravovat dříve přijatou, ale nepoužitelnou úpravu předčasných záchranářských penzí. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Poslanci na pátečním jednání schválili vládní návrh, který stanovuje cenové stropy pro výrobce energií a s nimi související odvody státu. Vláda chce z takto získaných peněz financovat kompenzace za drahé energie. Na žádost vlády sněmovna novelu projednala ve stavu legislativní nouze. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Dolní komora mimo jiné schválila změny v lékařské posudkové službě a novelu k ochraně Antarktidy.

Novou místopředsedkyní Poslanecké sněmovny se stala nominantka opozičního ANO Klára Dostálová. Ve středeční tajné volbě porazila předsedu SPD Tomia Okamuru. Dostálová tak obsadila pozici ve vedení dolní komory po Janě Mračkové Vildumetzové (ANO), která rezignovala koncem září. Výsledky volby oznámil na plénu předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Poslanci se ve středu řadu hodin zabývali návrhem státního rozpočtu na příští rok. Na programu řádné schůze byla také například volba chybějícího místopředsedy sněmovny. Funkci získala po Janě Mračkové Vildumetzové Klára Dostálová (obě ANO). Na dopoledním pokračování mimořádné schůze dolní komora schválila vznik Digitální a informační agentury, která má převzít správu základních registrů a propojit informační systémy veřejné správy. Sněmovna se nakonec odmítla zabývat vyjádřeními členů vlády o dopadu rakety v Polsku. Dolní komora se znovu sejde v pátek.

Poslanci díky hlasům koalice přehlasovali prezidentské veto k novele státního rozpočtu pro letošní rok. Návrh zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna také zrychleně schválila normu, podle které i lidé v izolaci kvůli koronaviru budou moci v lednu volit prezidenta.

Poslanci nejen vládními hlasy schválili v pátek novou daň z mimořádných zisků energetických či petrolejářských firem nebo bank – takzvanou windfall tax. Místopředseda ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) v Interview ČT24 kritizoval, že příjem z daně nebude stát sdílet s kraji a obcemi. Podle něj také daň nepřinese odhadovaných 85 miliard korun. Domnívá se totiž, že firmy budou hledat optimalizace, aby se jí vyhnuly.

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Příští týden má sněmovna rozhodnout o podobě daně z mimořádných zisků pro banky a energetické firmy. Vláda s výnosem počítá pro opatření kvůli drahému plynu i proudu. Obce ale chtějí čtvrtinu takto vybraných peněz pro sebe. Jejich svaz už poslal zákonodárcům dopis.