Jana Mračková Vildumetzová strana 4 z 5

Poslanci v prvním kole podpořili zrušení více než deseti tisíc nadbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou již nevyužívané. Sněmovna také schválila návrh organizačního výboru ohledně provozních příspěvků poslaneckých klubů, které by tak měly letos dostávat stejné příspěvky jako loni. Dolní komora rovněž podpořila novelu drážního zákona, která zřejmě zvýší některá práva cestujících na železnici, a mimo jiné potvrdila zvolení Ladislava Oklešťka (ANO) do čela sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) vyloučila, že by úniky informací v kauze Dozimetr pocházely od orgánů činných v trestním řízení. České televizi to sdělil státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Pavel Prygl. Doplnil, že nikoho neobvinili. Odkud novináři informace ze spisu případu údajné korupce v pražském dopravním podniku (DPP) získávali, GIBS nezjistil. Svědci z řad novinářů podle Prygla svůj zdroj s odkazem na paragraf zákona o jeho ochraně neodhalili.

Možnost předčasného odchodu do důchodu bez krácení penze zřejmě budou mít od příštího roku nově vedle zdravotnických záchranářů také podnikoví hasiči. Okruh lidí v úterý sněmovna rozšířila v důchodové novele na návrh senátorů. Předloha měla původně jen opravovat dříve přijatou, ale nepoužitelnou úpravu předčasných záchranářských penzí. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Poslanci na pátečním jednání schválili vládní návrh, který stanovuje cenové stropy pro výrobce energií a s nimi související odvody státu. Vláda chce z takto získaných peněz financovat kompenzace za drahé energie. Na žádost vlády sněmovna novelu projednala ve stavu legislativní nouze. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Dolní komora mimo jiné schválila změny v lékařské posudkové službě a novelu k ochraně Antarktidy.

Novou místopředsedkyní Poslanecké sněmovny se stala nominantka opozičního ANO Klára Dostálová. Ve středeční tajné volbě porazila předsedu SPD Tomia Okamuru. Dostálová tak obsadila pozici ve vedení dolní komory po Janě Mračkové Vildumetzové (ANO), která rezignovala koncem září. Výsledky volby oznámil na plénu předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Poslanci se ve středu řadu hodin zabývali návrhem státního rozpočtu na příští rok. Na programu řádné schůze byla také například volba chybějícího místopředsedy sněmovny. Funkci získala po Janě Mračkové Vildumetzové Klára Dostálová (obě ANO). Na dopoledním pokračování mimořádné schůze dolní komora schválila vznik Digitální a informační agentury, která má převzít správu základních registrů a propojit informační systémy veřejné správy. Sněmovna se nakonec odmítla zabývat vyjádřeními členů vlády o dopadu rakety v Polsku. Dolní komora se znovu sejde v pátek.

Poslanci díky hlasům koalice přehlasovali prezidentské veto k novele státního rozpočtu pro letošní rok. Návrh zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna také zrychleně schválila normu, podle které i lidé v izolaci kvůli koronaviru budou moci v lednu volit prezidenta.

Poslanci nejen vládními hlasy schválili v pátek novou daň z mimořádných zisků energetických či petrolejářských firem nebo bank – takzvanou windfall tax. Místopředseda ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) v Interview ČT24 kritizoval, že příjem z daně nebude stát sdílet s kraji a obcemi. Podle něj také daň nepřinese odhadovaných 85 miliard korun. Domnívá se totiž, že firmy budou hledat optimalizace, aby se jí vyhnuly.

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Příští týden má sněmovna rozhodnout o podobě daně z mimořádných zisků pro banky a energetické firmy. Vláda s výnosem počítá pro opatření kvůli drahému plynu i proudu. Obce ale chtějí čtvrtinu takto vybraných peněz pro sebe. Jejich svaz už poslal zákonodárcům dopis.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že zákonodárci letos stihnou schválit zrušení elektronické evidence tržeb. Ve sněmovně se v závěrečném čtení dají čekat dlouhé projevy poslanců ANO, kteří s ukončením povinnosti nesouhlasí. Nyní je jen pozastavená do konce roku.

Jednání Poslanecké sněmovny toto volební období dlouhodobě poznamenávají obstrukce. V rozjitřené atmosféře se přitom poslanci musí shodnout na obsazení místopředsednického postu komory. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přitom mezi některými členy není „chuť do rychlého řešení“. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kde spolu s poslankyní a někdejší místopředsedkyní sněmovny Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) a senátorem Václavem Láskou (SEN 21) hovořil i o digitalizaci státu nebo transformaci České pošty.

Dolní komora ve čtvrtek měla debatovat o navrhované změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), která předpokládá zejména zapojení Senátu. Hnutí SPD ale jednání o vládní novele od rána obstruovalo. Odpoledne pak schůzi přerušily pravidelné interpelace na členy vlády, poslanci tak budou pokračovat v pátek. V otázce doplnění vedení sněmovny ANO navrhlo na místopředsedkyni sněmovny Kláru Dostálovou, která by měla nahradit Janu Mračkovou Vildumetzovou.

Za dodatečným navýšením rozpočtového schodku pro letošní rok je rozhodnutí vlády vložit do státního rozpočtu víc peněz na úsporný tarif i na pomoc firmám s vysokými cenami energií. Před poslanci to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když vysvětloval, proč bude deficit zřejmě o 45 miliard vyšší, než vláda původně navrhla. Dolní komora rovněž v pátek schválila koaliční novelu služebního zákona, která mimo jiné ruší funkce odborných náměstků na ministerstvech i omezení v počtu náměstků členů vlády. Část změn ve státní službě opět kritizovali opoziční poslanci, zamítnutí předlohy ale neprosadili.

Podle politologa Daniela Kroupy z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem nebyl v komunálních a senátních volbách propad vládních stran tak velký, jak se čekalo. Nejvíce z určitého hlediska posílilo hnutí SPD, to ale bude mít problém zasahovat přímo do vlády, míní Kroupa. Kauza Čapí hnízdo podle něj voliče ANO nezajímá, kauza Dozimetr ale hnutí STAN poškodila.

Bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) je nyní spokojen s postavením v čele jejího ústavně-právního výboru. Nepovažuje se proto za kandidáta na místopředsedu dolní komory po své stranické kolegyni Janě Mračkové Vildumetzové, která z vedení sněmovny odchází. Nevyloučil ale, že by se to mohlo ještě změnit. V Interview ČT24 řekl, že obsazení místopředsednického postu ve sněmovně nepovažuje nyní ANO za to nejdůležitější.

Podnikatel Zakaría Nemrah, který čelí obvinění v kauze Dozimetr, byl v pátek propuštěn z vazby. České televizi to sdělil jeho advokát Tomáš Kaiser. Server Seznam Zprávy již dříve uvedl, že Nemrah složil kauci. O její výši rozhodovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze. To vzhledem k fázi trestního řízení nechce případ komentovat.

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) k 30. září rezignuje na post místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Bývalá karlovarská hejtmanka byla terčem kritiky kvůli stykům se Zakaríou Nemrahem obviněným v kauze Dozimetr. Nemrah byl svědkem na její svatbě a je také kmotrem jejího dítěte, informovaly o tom ve středu servery Neovlivní.cz a Seznam Zprávy. Mračková Vildumetzová dříve tvrdila, že Nemrah je známým jejího manžela a sama se s ním nestýkala. Vedení ANO jí už dříve vyjádřilo důvěru. K odstoupení ji vyzvaly některé koaliční kluby.

Poslanecký klub ANO se jednomyslně shodl, že vyvolá hlasování o nedůvěře vládě. Silnější z dvojice opozičních hnutí to zdůvodňuje kontakty nového ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka s trestně stíhaným podnikatelem. O vyslovení nedůvěry vládě se bude hlasovat poprvé od jmenování kabinetu Petra Fialy (ODS), zároveň to bude první takové hlasování od loňského června. Tehdy se opozice pokusila svrhnout Babišův kabinet poté, co komunisté vypověděli smlouvu o toleranci.

Nový šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek měl podle serveru Seznam Zprávy minimálně od roku 2012 pravidelné kontakty s podnikatelem Michalem Redlem, který je stíhán v korupční kauze Dozimetr. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) serveru řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní. Na Twitteru později doplnil, že si za jmenováním Mlejnka stojí. Nového šéfa ÚZSI považuje za profesionála s úctyhodným kariérním profilem.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) obhajoval před poslanci bezpečnostního výboru vládní strategii zvládání uprchlické vlny. Běženců z Ukrajiny je podle dřívějšího vyjádření ministra v tuzemsku asi tři sta tisíc. Od července by se měl také upravit solidární příspěvek pro lidi, kteří u sebe zdarma ubytovávají uprchlíky. Odlišit se má podpora za pokoj a za celý byt. Ministerstva by podle Rakušana měla také do 21. června zpracovat zpřesněné přehledy nákladů spojených se zvládáním uprchlické vlny. Půjde o už vynaložené peníze a o výhled výdajů do budoucna. Vládní dokument o strategických prioritách z poloviny dubna předpokládal celkovou částku 54 miliard korun.

Sněmovna schválila roční odklad účinnosti klíčových částí nového stavebního zákona, které zavádějí státní stavební správu. V závěrečném kole dolní komora schválila výjimku z přestávek pro řidiče kamionů v určitých úsecích silnic a uzákonění povinných prověrek bezpečnosti dálnic a silnic. Debatovalo se také o vládních prioritách při zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Páteční jednání sněmovny odblokovala dohoda vládních klubů s opozicí, uvedl šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný, který věří, že podobně by komora mohla fungovat i dál.

Poslanci ve čtvrtek interpelovali premiéra Petra Fialu (ODS) a následně další členy jeho kabinetu. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš obvinil vládu, že vede zemi do průšvihu, Fiala však část nynějších problémů označil za dědictví předchozího kabinetu. Po interpelacích začala ještě mimořádná schůze k diskusi o růstu cen potravin, svolaná na podnět opozice. Podle očekávání nebyl schválen program, přesto opoziční lídři díky přednostním právům vystoupili s kritikou vlády.

Poslanci jednali o odkladu účinnosti části stavebního zákona. Vláda tak chce odložit o rok vznik Nejvyššího stavebního úřadu a pod ním organizovaných krajských stavebních úřadů. Podle schválené a platné podoby zákona mají začít fungovat v polovině příštího roku a mají nahradit nynější stavební úřady pod obcemi a městy. Strany nynější vládní koalice, které byly v minulém období v opozici, s tímto řešením nesouhlasily. Nynější vláda chce proto odkladem účinnosti části získat čas na jeho věcné úpravy. Opoziční poslanci se ve středu o jednotlivých bodech zákona přeli s koalicí, s odkladem účinnosti nesouhlasí. Projednávání bude pokračovat ve čtvrtek.