Jan Skopeček strana 4 z 5

Vládní koalice má ve sněmovně dost hlasů na prosazení nové daně z mimořádných zisků energetických firem, bank, rafinérií a těžařských společností. Česká televize zjistila, že drtivá většina poslanců největší vládní strany novou daň nakonec podpoří, a to i přes výhrady části poslanců ODS. Naopak sněmovní opozice zatím vládě svou podporu daně z neočekávaných zisků nepřislíbila. Nelíbí se jí hlavně zdanění bank.

Energetická krize se řeší na evropské i národní úrovni, řekl v Událostech, komentářích místopředseda poslaneckého klubu ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Reagoval tak na kritiku, že v návrhu rozpočtu na příští rok není uveden úsporný energetický tarif. Podle Skopečka se do návrhu rozpočtu promítne až výsledek jednání. Hovořil také o inflaci, ze které částečně obvinil i bývalou vládu, za což jej kritizoval bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého byla inflace za bývalé vlády kolem čtyř procent. Odmítl i údajné rozhazování během pandemie covidu-19.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla v rámci opatření proti rostoucím cenám energií několik konkrétních kroků, mimo jiné zvednout přídavky na děti, snížit daně lidem s malými příjmy a rychleji zvyšovat důchody seniorům, kteří teď pobírají podprůměrné penze. S návrhy souhlasí i opozice a vláda o nich bude jednat během debat o rozpočtu.

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně si tak výrazně polepšila, a to konkrétně o 32 miliard korun. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Podle odhadů ČEZu by se pak čistý zisk skupiny mohl na konci roku pohybovat mezi šedesáti a šedesáti pěti miliardami korun. Stát může podle analytiků využít zisku ČEZu k pomoci lidem s cenami energií prostřednictvím dividendy. Získal by tak více peněz než mimořádným zdaněním. Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je podle nich ekonomický nesmysl.

Vládní koalice se shodla na tom, že energetické firmy se musí o své mimořádné zisky plynoucí z energetické krize povinně podělit s lidmi, řekl České televizi premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet chce prosadit buď speciální daň, nebo tyto firmy přimět, aby platily státu dobrovolně. Konkrétní způsob, jak by měl stát donutit firmy vyrábějící elektřinu k odvodu desítek miliard korun, chce kabinet najít do konce prázdnin. O mimořádné dani je nově ochotné jednat opoziční hnutí ANO.

České domácnosti podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) od začátku podzimu čeká celkový pokles životní úrovně. Uvedl to v pořadu Interview ČT24. Je však optimistický v tom, že inflace by už neměla razantně stoupat. V rozhovoru se také vyjádřil proti sektorové dani i progresivnímu zdanění.

Více času na závěrečné schvalování nebo naopak méně na odůvodnění změn v programu schůze jsou dvě z nejčastěji zmiňovaných možných úprav jednacího řádu sněmovny, o kterých jedná poslanecká pracovní skupina. Koalice chce některé změny prosadit ještě v tomto volebním období. Opozice je ale zdrženlivější. Skupina vznikla v reakci na obstrukce během jednání dolní komory v posledních měsících.

Vláda od července znovu zvýší životní a existenční minimum, tentokrát o 8 až 10 procent. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Mimo jiné by to znamenalo, že tisíce rodin nově dosáhnou na přídavky na děti nebo na porodné.

Ceny pohonných hmot v Česku opět vzrostly. Natural 95 za týden zdražil o 1,14 koruny na průměrných 47,69 korun za litr. Nafta se pak prodává v průměru za 46,94 koruny za litr, a je tak o 1,17 koruny dražší než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle ministerstva financí za to nemohou prodejci, jejichž marže naopak klesaly.

Diskuze o možném zvyšování rodičovského příspěvku pokračuje. Opozice i koaliční Piráti chtějí jeho nárůst a do budoucna pak i automatickou valorizaci. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se tomu nebrání, závisí to podle něj ale na možnostech státního rozpočtu.

Rozhodnutí o mimořádném příspěvku pro rodiny vláda odložila o týden. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) jsou známy detaily, akorát se nyní řeší, jak bude vyplácení dávky technicky fungovat. S tím ale nesouhlasí šéfka opozičních poslanců ANO Alena Schillerová, podle ní řada věcí dořešena není, a proto navrhuje vyplatit peníze všem rodinám. O jednorázové pomoci debatovali politici v Událostech, komentářích.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. ČNB v nové prognóze také zhoršila odhad růstu ekonomiky letos ze tří procent na 0,8 procenta. Odhad průměrné inflace pro letošek zvýšila na 13,1 procenta.

Kvůli vysoké inflaci požadujeme mimořádné navýšení minimální mzdy o dva tisíce na 18 200 korun, řekl na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) předák Josef Středula. Sjezd největší odborové centrály se koná v Praze. Dvě stovky odborářů si rovněž volilo vedení na příští čtyři roky. Do čela opět podpořili Středulu. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že koalice příští týden stanoví termín zahájení vyjednávání vlády s odbory o minimální mzdě i platech.

Nově podepsaná dohoda mezi Českem a USA o bezpečnostní spolupráci je pozitivní zprávou, shodli se v Událostech, komentářích místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Přeli se ale o schodek státního rozpočtu a výdaje na obranu.

V pražské hale O2 universum začal v pátek odpoledne volební kongres ODS. Premiér Petr Fiala v úvodním projevu prohlásil, že díky loňským volbám má Česko „opět slušnou, demokratickou vládu“. Varoval však, že voliči si vybrali ODS i jako nejmenší zlo a strana to musí zohlednit. V sobotu bude Fiala počtvrté obhajovat post předsedy strany. Stejně jako první místopředseda a ministr financí Zbyněk Stanjura nemá protikandidáta.

Výsledky šetření cen pohonných hmot nejsou uspokojivé a zcela vážně přemýšlíme o zastropování marží, řekl po jednání s Unií nezávislých petrolejářů a Českou asociací petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda podle něj o tomto kroku rozhodne nejpozději na konci dubna. Kabinet už ve středu rozhodl, že spotřební daň z pohonných hmot bude o korunu a 50 haléřů nižší. Podle dopravců, kterým zdražení nafty či benzinu zásadně zvýšilo náklady, to však nestačí, byť každou úlevu vítají. I podle opozice je koruna padesát na litr málo, volá po cenovém stropu.

Kvůli divoké inflaci chystá vláda nové mimořádné zvýšení penzí. Ty se už v lednu zvedly v průměru o osm set korun. V červnu mají důchodci dostat přes tisíc korun a další valorizace by podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mohla následovat koncem roku. O přesné částce rozhodne tempo zdražování energií a potravin.

Poslanecká sněmovna schválila rozpočet se schodkem 280 miliard korun. V pořadu Události, komentáře o něm debatovali místopředsedové Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Karel Havlíček (ANO). Podle Skopečka rozpočet se sníženým schodkem ukazuje odpovědnější rozpočtovou politiku v porovnání s předchozí vládou, podle Havlíčka jde ale pouze o „švindl“.

Vládní koalice začíná diskutovat o možném omezení státní podpory stavebního spoření. Hlavním důvodem jsou úspory v návrhu rozpočtu na příští rok. Stavební spoření aktuálně využívají více než tři miliony Čechů. Od státu mohou dostat dva tisíce ročně a penězi zaplatit cokoliv. Právě možné omezení využití státní podpory spoření výhradně na stavební účely připustil v rozhovoru pro ČT šéf sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). Další koaliční strany jsou ochotné o návrhu jednat.

Sněmovna v prvním čtení schválila hlasy vládní koalice základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jde o jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Rozpočet počítá se schodkem 280 miliard korun. Odpoledne poslanci schůzi o rozpočtu přerušili a schválili novelu pandemického zákona, kterou vetoval Senát. Poté zvolili posledního místopředsedu sněmovny – stal se jím Karel Havlíček (ANO).

Šestým a posledním místopředsedou sněmovny se stal bývalý vicepremiér Karel Havlíček (ANO). V páteční tajné volbě porazil šéfa SPD Tomia Okamuru. Výsledky oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Jsou tak na nejvyšší úrovni za posledních dvacet let. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je nadále vysoká míra inflace a s tím spojená snaha centrální banky ji tlumit. Česká národní banka také v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok, uvedl na tiskové konferenci její guvernér Jiří Rusnok.

Proticovidová opatření vydaná podle pandemického zákona zřejmě budou moci zahrnout více činností. Ve středu po 22:00 to schválila sněmovna, a to po 35 hodinách jednání. Poslanci v úterý večer odhlasovali, že projednají novelu ve stavu legislativní nouze, od té doby postupně vystupovali zástupci SPD. Ve středu odpoledne poslanci schválili zkrácení doby pro vystoupení k pandemickému zákonu na dvakrát pět minut. Mimořádnou schůzi svolaly koaliční strany proto, že SPD svým vetem znemožnila projednání na řádné schůzi.

Ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) nově usedne bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, senátor Roman Kraus (ODS) či náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). O obměně členů správní a dozorčí rady největší tuzemské zdravotní pojišťovny ve středu rozhodla vláda, vyplývá z výsledků zasedání zveřejněných na webu. Proti zvolení Kalouska se v minulých dnech vyslovili Piráti.