Jan Skopeček strana 5 z 5

Poslanci měli už ve středu vyměnit většinu členů správní i dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Výběr lidí, kteří mají v příštích čtyřech letech dohlížet na největší pojišťovnu s ročním obratem čtvrt bilionu, se ale zřejmě kvůli politickým sporům protáhne až do února. VZP by tak na čas byla bez klíčového řídicího a kontrolního orgánu.

Hospodaření státu loni skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun. V roce 2020 vykázal státní rozpočet deficit 367,4 miliardy korun. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státní dluh loni stoupl na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun. Na konci roku 2020 byl státní dluh 2,05 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 234 038 korun. Ministerstvo také pozastavilo vydávání státních dluhopisů pro občany, takzvané Dluhopisy Republiky.

Nová vláda převzala zemi ve velmi vážném stavu, a to jak kvůli covidu, tak chování bank, upozorňuje místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Podle něj je nutné, aby se s tím kabinet Petra Fialy (ODS) popral i za cenu úspor. Bývalý vicepremiér a nyní poslanec ANO Karel Havlíček souhlasí se snižováním vysokého zadlužení země, na druhé straně ale odmítá velké škrty. O tom, kde najít prostor pro úspory, debatovali politici v Událostech, komentářích.

Nový schválený rozpočet není, Česko se druhým dnem řídí provizoriem vycházejícím z pravidel loňského hospodaření. To podle odhadu autorky loňského rozpočtu, exministryně financí Aleny Schillerové (ANO), skončilo schodkem kolem 420 miliard korun, tedy asi o osmdesát miliard nižším, než schválený rozpočet předpokládal. I tak je to nejhorší výsledek hospodaření v historii České republiky.

Za slevy na jízdném pro studenty a seniory stát za letošní rok utratí tři a půl miliardy korun. Vyplývá to z odhadu ministerstva financí. Vláda Andreje Babiše (ANO) přitom plánovala skoro dvojnásobek. Nový ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se chystá systém změnit.

Po setkání s prezidentem představil kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) úsporný plán, který zahrnuje snížení schodku státního rozpočtu na příští rok o osmdesát miliard korun, zároveň ale nepočítá se zvyšováním daní. V jakých oblastech konkrétně chce nový ministr škrtat, však neuvedl. „Kde ušetříme, jsme avizovali v minulých letech,“ odkázal místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Jsme v extrémní krizi a nedozvěděli jsme se od nové vlády nic. Dosud nepadla jediná konkrétní položka,“ reagovala ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO) během diskuze v pořadu Události, komentáře.

Ve středu sněmovna schválila návrhy vlády v demisi na covidovou podporu. I když předlohy prošly hladce a panovala na nich široká shoda, designovaný premiér Petr Fiala (ODS) avizoval, že jeho vládní pětikoalice je upraví. Stejně jako návrh rozpočtu na příští rok, kvůli čemuž bude země v rozpočtovém provizoriu. Ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jana Maláčová (ČSSD) před tím v situaci další těžké covidové vlny varuje. Podle místopředsedy sněmovny za ODS Jana Skopečka by provizorium pro vyplácení covidových podpor neměl být problém. Oba politici debatovali v Událostech, komentářích.

Aktuální vlna epidemie covidu ovlivní i jednání nově ustavené sněmovny. Ve středu má na programu první mimořádnou schůzi. Poslanci posoudí návrhy končícího Babišova kabinetu, které reagují na zavádění nových protiepidemických zákazů. Až později přijdou na řadu plány příští vlády jako úprava státního rozpočtu.

O šestý a poslední neobsazený post místopředsedy Poslanecké sněmovny se v tajné volbě ucházel její někdejší předseda Radek Vondráček (ANO) a šéf SPD Tomio Okamura, ani jeden ale neuspěl. Na druhé schůzi v tomto volebním období poslanci schválili ustavení všech sněmovních výborů. Jejich obsazení ale ještě není definitivní. Poslanci budou muset počkat na jmenování nové vlády.

První místopředsedkyní sněmovny se stala Věra Kovářová z hnutí STAN. Rozhodla o tom předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), když stanovila pořadí nyní pětice místopředsedů. Kovářová tak bude Pekarovou Adamovou přednostně zastupovat při její absenci, pokud bude sama přítomná. Jde například o svolávání schůzí sněmovny a o řízení organizačního výboru.

Prezident Miloš Zeman přijal demisi vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), informoval o tom mluvčí Hradu na Twitteru. Hlava státu podle ústavy pověřuje vládu, jejíž demisi přijala, výkonem funkce až do jmenování nového kabinetu.

Zástupci opozice ve sněmovně nejsou spokojení s návrhem pětikoalice na rozdělení vedoucích funkcí v poslaneckých výborech. Není tak možné plnit kontrolní úlohu vůči vládě, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Poslanec SPD Jan Hrnčíř k tomu řekl, že jeho hnutí to neumožňuje dostatečně plnit volební program.

V tajné volbě si poslanci na ustavující schůzi nové sněmovny do svého čela zvolili kandidátku SPOLU Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09). ANO na funkci nominovalo ministra Karla Havlíčka, kvůli neslučitelnosti funkcí ale jeho kandidaturu poslanci odmítli. Dolní komora také vybrala pět nových místopředsedů. Stali se jimi Jan Skopeček (ODS), Jan Bartošek (KDU-ČSL), Věra Kovářová (STAN), Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a Olga Richterová (Piráti). Jedno místo zatím zůstává neobsazené. Na závěr ustavující schůze se svého poslaneckého mandátu vzdal zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Druhá schůze sněmovny proběhne 23. listopadu.

Poslanecká sněmovna má novou předsedkyni, zákonodárci zvolili šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou. Je druhou ženou v čele sněmovny, zároveň se stala dosud nejvýše postaveným ústavním činitelem za TOP 09. V započatém volebním období bude spolu s ní řídit schůze i šest místopředsedů, obsazeno zatím bylo pět postů.

Ve středu budou poslanci od 10:00 pokračovat v ustavující schůzi nové dolní komory. Zákonodárci by měli volit hlavně svého předsedu a místopředsedy. Na předsednické místo jsou dva kandidáti, a to šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředseda dosluhující vlády, ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO).

V pondělí 8. listopadu se ve dvě hodiny odpoledne poprvé od voleb sejdou noví poslanci. Ti nejprve složí slib a poté je čeká nabitý program se 17 body. Mezi nimi je například volba předsedy dolní komory a jejích místopředsedů. Uspořádání vedení by se mělo odehrát v režii sněmovní většiny v podobě koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty, které také sestavují nový kabinet. První schůze bude pokračovat i v následujících dnech.

Podle hejtmanů musí kraje dostat víc peněz, aby mohlo dojít ke změně systému v rozdělování prostředků ze sdílených daní. Stávající systém část hejtmanů hodnotí jako zastaralý a znevýhodňující. Navýšení celkového objemu financí pro kraje na úkor státní kasy ale odmítá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V současné situaci pro tento krok nevidí důvod.

Česká národní banka znovu zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Je to nejprudší růst sazeb od roku 1997. Podle guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka je banka kvůli inflaci připravena sazby dál zvyšovat. V novém odhadu průměrné inflace uvádí ČNB pro letošek 3,7 procenta a příští rok 5,6 procenta. Pokles ke dvěma procentům čeká až v roce 2023. Banka zároveň zhoršila odhad vývoje ekonomiky. Domnívá se nyní, že letos poroste HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta.

Budoucí vládní koalice se zavázala snížit schodek veřejných financí na tři procenta HDP. Chce zvýšit slevu na poplatníka či snížit sociální pojištění. Vyplývá to z programového prohlášení, které má ČT k dispozici. Uskupení také plánují dostát závazku dvou procent HDP pro armádu a tuto hranici legislativně zakotvit. Program dohodnutý vyjednavači nyní čeká na schválení uvnitř jednotlivých stran.

Místopředsedy nové sněmovny za ANO by se měli stát někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček a bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové nemusí být Vondráčkova volba jednoduchá, hnutí ale na něm trvá. Poslanecký klub ODS nominoval na místopředsedu sněmovny Jana Skopečka, ekonomického odborníka strany. Na ustavující schůzi si své vedení zvolila i sněmovní volební komise, nadále jí bude předsedat Martin Kolovratník (ANO).

Zastropování záloh za energie pro klienty v režimu dodavatele poslední instance – se kterým přišlo ministerstvo průmyslu – je nejméně špatné dostupné řešení, uvedl v pořadu Události, komentáře poslanec za ODS Jan Skopeček. Dále by se podle něj mohlo využít také dávek na bydlení prostřednictvím úřadů práce. To naopak odmítla jako administrativně příliš složité ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která by situaci řešila nejdříve u pěti dodavatelů poslední instance a poté přes bezúročné půjčky.

Do pozice místopředsedy sněmovny nominuje KDU-ČSL s největší pravděpodobností svého místopředsedu Jana Bartoška, uvedl předseda lidoveckého poslaneckého klubu Marek Výborný. Konečné rozhodnutí by mělo být známo příští týden. Dolní komora by měla mít místopředsedů šest. Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN už dříve oznámily, že do čela sněmovny nominují předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou.

Místopředsedou nové Poslanecké sněmovny za ODS má podle informací ČT24 být Jan Skopeček. Dolní komora by měla mít místopředsedů šest. Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti se Starosty už dříve oznámili, že do čela sněmovny nominují předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou.

Strany rodící se vládní koalice se shodly na hlavních zásadách ekonomického programu nového kabinetu. Naznačuje to dokument, který se podařilo získat České televizi. Koalice se kloní třeba ke snížení schodku veřejných financí v řádu desítek miliard ročně a zároveň nezvyšování daně z příjmu ani DPH po celé čtyři roky funkčního období. Strany hodlají usilovat o redukci daňových výjimek a chtějí také pravidelně o inflaci zvyšovat slevu na dani pro každého poplatníka.