Jan Skopeček strana 5 z 5

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta. Jde o nejvyšší jednorázový nárůst od roku 1997. Důvodem je vzrůstající inflace, která v srpnu přesáhla čtyři procenta. Ekonomové očekávali růst o půl procentního bodu, do konce roku by mohla sazba stoupnout až na dvě procenta, odhadují.

Zhruba 140 tisíc lidí s nejnižšími příjmy stále neví, zda jim od příštího roku vzroste minimální mzda. Koaliční strany se na její výši ještě nedohodly. Zatímco sociální demokraté navrhují růst téměř o tři tisíce korun, hnutí ANO tak velkou částku odmítá –⁠ obává se nárůstu nezaměstnanosti. Kvůli rozporům se tak tento bod nedostal ani na pondělní jednání kabinetu.

Stát letos platí za téměř dvacet tisíc prázdných míst ve státní správě. I když jsou neobsazená, stojí každé z nich polovinu toho, co obsazené pracovní pozice. Vyplývá to z dokumentu ministerstva financí, který Česká televize získala. „Černých duší“ je nejvíc v resortech školství, vnitra, financí a spravedlnosti. I přes velké počty prázdných míst plánuje vláda v příštím roce nabrat skoro sedm tisíc nových zaměstnanců. Sněmovní opozice to kritizuje.

Vláda si bude muset v příštím roce na důchody půjčit víc než šestatřicet miliard korun. S takovým rozdílem mezi příjmy z důchodového pojištění a výdaji na penze počítá v návrhu státního rozpočtu resort financí. Deficit na důchodovém účtu má být přitom o dvanáct a půl miliardy vyšší než letos. Důvodem je hlavně rychlý růst penzí v příštím roce. Premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že Česko si může vyšší zadlužení kvůli důchodům dovolit. Pravicová opozice nesouhlasí.

Koalice bude jednat o růstu platů ve veřejné sféře, tuto možnost v rozhovoru pro Českou televizi připustil premiér Andrej Babiš (ANO). Návrh státního rozpočtu na příští rok, který ministryně financí na vládu poslala tento týden, přitom sice počítá s nárůstem pro učitele, ale u dalších státních zaměstnanců, jako jsou hasiči nebo policisté, má platy zmrazit. To kritizovali sociální demokraté a uvedli, že chtějí růst o pevnou částku pro všechny.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) v Událostech, komentářích řekl, že investice plánované v rozpočtu na příští rok jsou rekordní. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) ale tvrdí, že meziroční pokles investic je více než deset procent. Jejich navýšení označil za „mediální reakci na prezidenta“. Předseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD) si myslí, že by se mělo více šetřit. Podle něj je možné v rozpočtu uspořit až sto miliard.

Veřejné finance letos podle nových odhadů ministerstva financí (MF) skončí ve schodku 7,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Vyplývá to z nové prognózy, kterou MF zveřejnilo. Úřad tak odhad vývoje veřejných financí proti dubnové prognóze zlepšil. MF také letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta.

Příští týden začne ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vyjednávat s vládními kolegy o konečné podobě státního rozpočtu na další rok. Vláda zatím počítá se schodkem 390 miliard korun. Česká televize ale zjistila, že v návrhu už teď chybí – hlavně kvůli novým prioritám kabinetu – téměř třicet miliard. A ministři přichází s požadavky za desítky miliard navíc.

Spotřební daň z tabáku letos přinesla do rozpočtu o tři miliardy méně než ve stejném období loni. Je to propad o zhruba desetinu – a to přesto, že daň z cigaret a dalších tabákových výrobků naopak o deset procent vzrostla. Ministerstvo financí tvrdí, že za poklesem je předzásobení výrobců i to, že v Česku už míň nakupují cizinci. Část opozice vidí za propadem příjmů spíš velké zdražení cigaret a mluví o rostoucím černém trhu.

Národní rozvojový fond (NRF) zatím neinvestoval ani do jednoho projektu. Od jeho vzniku už přitom uplynuly téměř dva roky a potřebnou licenci má od loňska. Banky přes něj mají dávat až sedm miliard ze svých zisků. Investice se očekávají třeba v dopravě, školství nebo zdravotnictví. Konkrétní projekty ale zatím nejsou schválené, rýsují se teprve první z nich. Zástupci fondu tvrdí, že rozhodnutí padne do konce roku a odešlou tak první peníze. Pomalý rozjezd projektu však kritizuje sněmovní opozice.

Více než čtyřicet miliard korun v minusu představuje prozatímní dopad zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty. Takový výpadek příjmů kritizuje část opozice. Podle ní související snížení daní pomohlo zejména vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří ušetřené peníze neutrácejí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dál krok hájí s tím, že se peníze státu vrátí ve spotřebě domácností.

Koalice stále nemá dohodu na budoucí podobě penzí. Je sice shoda na navýšení o 300 korun nad rámec zákonné valorizace, na dřívějším odchodu do důchodu u náročných profesí nebo bonusu za vychované dítě ale ne. Obě úpravy dřív představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) jako součást změn důchodového systému. Poslanci ČSSD je ale navrhují jako pozměňovací návrhy a k tomu má výhrady premiér. Poslance toho ale na třech mimořádných schůzích čeká mnohem víc.

Za slevy na jízdném studentům a seniorům zaplatil stát za první půlrok 800 milionů korun. Kvůli epidemii je to výrazně méně než loni. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tvrdí, že program vedle podpory cestování pomáhá i dopravcům. Část opozice trvá na tom, že slevy jsou nesystémové a populistické.

Cíl Evropské komise, aby se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU zvýšil do roku 2030 na čtyřicet procent, označili v pořadu Události, komentáře za nepřijatelný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) i poslanec ODS Jan Skopeček. Komise přišla s tímto návrhem v klimatickém balíčku, který ve středu představila. V něm se počítá i s faktickým koncem spalovacích motorů od roku 2035. Také zde se Brabec a Skopeček shodli, že je nutno bojovat za změny ve prospěch automobilového průmyslu.

Tento týden se sněmovna sejde naposled před poslaneckými prázdninami. Vrátí se třeba ke zvyšování důchodů. Na programu je i stavební zákon vrácený Senátem. Jestli se najde dostatek poslanců k jeho finálnímu schválení ale zatím jasné není.

České firmy chtějí využít rostoucích ekonomik a ještě více se zaměřit na export. Vyplývá to z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků a agentury Czech Trade. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) jsou firmy v dobré kondici a právě průmyslové a vývozní společnosti mají udržet tuzemskou ekonomiku v rychlém růstu. Podniky teď ale řeší nedostatek vstupních surovin i pracovní síly.

Podle sněmovního rozpočtového výboru by měla sazba digitální daně v Česku činit pět procent. I přesto ale sociální demokraté mluví o původní sedmiprocentní variantě. Nižší sazbu podporuje i část opozice, další však varuje před odvetnými opatřeními a hrozbou vysokých cel pro tuzemské exportéry.

Vláda schválila základní parametry státního rozpočtu na rok 2022 se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Schodek vyvolává kontroverze, opozice by chtěla větší šetření, vláda nechce zaškrtit ekonomiku. Hosty Událostí, komentářů byl místopředseda poslanců ODS Jan Skopeček a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ekonoma Mojmíra Hampla pak ministryně rozpočtem popírá realitu.

Vláda schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na příští rok s deficitem 390 miliard korun, oznámila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jednotliví ministři teď začnou návrh s Schillerovou projednávat. Do konce září musí vláda rozpočet schválit a poslat do Poslanecké sněmovny. Opozice plánovaný deficit kritizuje. Kabinet taky podle ní zatím nenavrhl žádné podstatné úspory. Ministryně financí, společně s Janem Skopečkem z ODS, bude hostem Událostí, komentářů od deseti hodin.

Vláda má už v pondělí projednat první návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun. ČT zjistila, že v klíčovém dokumentu ministerstva financí ale chybí vládní priority za víc než 20 miliard korun –⁠ například zvažovaný růst plateb za státní pojištěnce nebo vyšší přídavky na děti. Naopak je v návrhu zahrnut skoro třímiliardový výnos z digitální daně, kterou ale sněmovna ještě neschválila. Šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO) ale tvrdí, že navržený schodek se už zvyšovat nebude.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun, řekla České televizi šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO). Počítá se s příjmy 1485,7 miliardy a výdaji ve výši 1875,7 miliardy korun. Rozpočet zahrnuje rovněž dodatečný růst penzí o 300 korun. Pro letošní rok je schválen schodek 500 miliard korun, loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy.

Covidové kompenzace pomalu končí. Resort průmyslu a obchodu počítá s tím, že je zastaví v momentě, kdy budou moci znovu otevřít všechny vládou zakázané provozy. Ministři ale počítají s tím, že bude potřeba i nadále částečně pomáhat – v omezené podobě by tedy mohl ještě dál fungovat Antivirus. A plány, jak oživit ekonomiku, postupně představují ve volebních programech i opoziční strany.

Česko patří do Evropy, Unie ale má své nedostatky, které je potřeba řešit, zaznělo v debatě představitelů parlamentních stran, která se věnovala zahraniční politice. Hosté Událostí, komentářů se shodli na podpoře Izraele v konfliktu s Hamásem, vyzvali ale k zastavení civilních obětí. Za největší výzvy budoucích let považují klima, migraci, zadlužování či vztahy mezi Spojenými státy a Čínou.

Česká republika reagovala správně, když vyhostila ruské diplomaty kvůli podílu ruských tajných služeb na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Většinově se na tom shodli zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o zahraniční politice. Výhrady zaznívaly k postoji prezidenta, od části spektra také k negativním důsledkům aféry na česko-ruské vztahy. Debatu moderoval Michal Kubal.