Jan Skopeček strana 3 z 5

Část ministrů chce pro své resorty víc peněz. Na mimořádné jednání vlády o změnách v letošním státním rozpočtu přišli s požadavky na přidání šéfové školství, vnitra i místního rozvoje. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že změny rozpočtu připadají v úvahu, avšak jeho strana i koaliční TOP 09 trvají na tom, že je nezbytné dodržet plánovaný schodek.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) považoval jmenování vlastního zmocněnce pro euro, kterým se stal ekonom Petr Zahradník, za potřebný krok. Nemyslí si, že tím udělal něco špatně, řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) ale namítl, že to vyvolá pnutí v koalici. Podle něj Dvořákovi nejde ve skutečnosti ani o euro, ale o politickou kampaň hnutí STAN.

Vláda je ve sporu o národního zmocněnce pro zavedení eura. Obsazení tohoto postu požadují Starostové, Piráti, TOP 09 i lidovci. Podle nich by měl otevřeně vysvětlovat výhody i nevýhody přijetí společné evropské měny. ODS se naopak staví jednoznačně proti. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je funkce v tuto chvíli zbytečná. Starostové a Piráti zároveň chtějí přijímání eura zrychlit a prosazují, aby vláda už příští rok rozhodla o částečném navázání kurzu koruny na společnou evropskou měnu. Brzký vstup do systému takzvaných směnných kurzů ERM II ale ODS zásadně odmítá.

Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala ve čtvrtečních Událostech, komentářích prohlásil, že vládě současná inflace vyhovuje, protože díky ní přitéká více peněz do státního rozpočtu. Zároveň řekl, že nedávný konsolidační balíček kabinetu není „nic jiného než zvyšování daní“. Tyto teze odmítl místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), inflace podle něj nevyhovuje vůbec nikomu. Oba politici se nicméně shodli na tom, že zásadní roli v boji s růstem cen sehrála Česká národní banka (ČNB).

Prezident Petr Pavel opět rozvířil v Česku debatu o euru, když v novoročním projevu vyzval k jeho přijetí. Většina odborníků se shoduje, že ekonomické výhody evropské měny nebudou tak veliké, například firmy díky ní ale mohou snížit své náklady. Například ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) pak jeho přijetí považuje za závazek České republiky vůči Evropské unii, uvedl v pořadu 90' ČT24.

TOP 09 chce společně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) letos vytvořit pozici vládního zmocněnce pro přijetí eura a debatovat o vstupu Česka do systému směnných kurzů ERM II., což je předstupeň pro přijetí společné evropské měny. Ve prospěch přijetí eura se vyslovují i zástupci KDU-ČSL a Pirátů. Naopak ODS jako jediná stana vládní koalice trvá na koruně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto považuje debatu o euru v současné době za zbytečnou.

Už dva roky česká ekonomika bojuje s vysokou inflací. Firmy i domácnosti také trápí vysoké ceny elektřiny. Ve speciálu Událostí, komentářů o tématu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních stran a hnutí. Právě ceny energií podle zástupců opozice stojí za vysokou inflací. Zástupci stran vládní koalice jsou ale přesvědčeni, že kabinet dělá v otázkách cen energií vše, co je v jeho silách. A někteří také upozornili na problém s příliš štědrou podporou.

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Česká republika nechystá kvůli drahým energiím dotace pro průmysl jako Německo, protože na to nemá rozpočet, vysvětlil místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) v Událostech, komentářích. Určitá regulace cen je ale podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka řešením. Domnívá se, že by kabinet Petra Fialy (ODS) měl odstoupit, a lidé by tak rozhodli v předčasných volbách.

Vláda ve finální podobě státního rozpočtu na příští rok podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Patrika Nachera „zázračně“ zvedla finance pro několik resortů, ale plánovaný deficit zůstal stejný. „Je otázka, jestli lze těm číslům věřit,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Poslanci začnou návrh projednávat ve středu. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) připustil, že změny na poslední chvíli nelze vyloučit. Důležité ale podle něj je, aby schodek zůstal v naplánované výši, tedy 252 miliard.

Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (za ANO) obvinila v pátečních Událostech, komentářích vládní koalici v souvislosti s procesem schválení konsolidačního balíčku ve sněmovně ze „znásilnění“ jednacího řádu. K tomu podle ní navíc dochází opakovaně. Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) nicméně něco takového jasně odmítl, domnívá se, že opoziční zákonodárci měli na kritiku či úpravy souboru vládních úsporných opatření času dost, navíc s ním sami plýtvali.

Parlament připravuje milionové úspory na svém provozu. Poslanci, senátoři i zaměstnanci obou komor třeba omezí zahraniční cesty. Sníží se i náhrady zákonodárců. Více škrtů plánuje Poslanecká sněmovna. Začíná propouštěním – v první vlně od 1. října údajně zruší sedm úvazků, minimálně další tři od nového roku.

Pět nesourodých koaličních stran se není schopno dohodnout na konsolidačním balíčku, vláda něco pošle do sněmovny a potom sama načte komplexní pozměňovací návrh, prohlásil v pátečních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního hospodářského výboru a člen rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO). Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je politika o kompromisech. Podle něj je ale potřeba zatáhnout za záchrannou brzdu. Ekonom Miroslav Ševčík vyslaný do debaty hnutím SPD kritizoval, že opatření jdou proti lidem – a nakonec budou mít negativní vliv i na státní rozpočet.

V úterý se konala další schůze dolní komory, kde jen diskuse nad programem zabrala mnoho hodin a proměnila sněmovní řečniště v rétorické cvičiště. Poslanci se k hlasování o zákonech dostali po více než šesti hodinách, jednání přetékající do nočních hodin jsou už v podstatě standardem. Místopředseda ANO Radek Vondráček poznamenal, že politický střet patří do všech demokratických parlamentů. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy je sněmovna „živý organismus“. Jediným arbitrem politiků jsou nakonec voliči, uvedl v pořadu Události, komentáře.

Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vylepšit bilanci pomáhá třeba vyšší výběr daně z příjmů. K dodržení plánovaného celoročního deficitu budou ale podle ministra financí nutné další škrty. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.

Lídři vládních stran debatují o možných změnách v konsolidačním balíčku, jednání se podle premiéra Petra Fialy (ODS) posunula. Předmětem diskuzí je například ponechání či vyřazení návrhu na zdanění zaměstnaneckých benefitů. Podle zjištění ČT některé koaliční strany také navrhují do nižší, nově dvanáctiprocentní, sazby DPH zařadit noviny. Ty chtěla vládní koalice podle původního návrhu, na rozdíl třeba od časopisů, přeřadit do nejvyšší, 21procentní sazby.

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.

Podle Jana Skopečka (ODS) musí být úspory v letošním rozpočtu ještě vyšší než uvažovaných dvacet miliard. Jinak se nepodaří udržet schválený schodek 295 miliard korun. K dosažení této cifry chybělo na konci května přes třiadvacet miliard. Jestli bude muset kabinet přijít do sněmovny s novelou rozpočtu, má být podle ministra financí jasné během prázdnin.

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových dvou set miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard, uvedlo ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.

Premiér Petr Fiala na ideové konferenci občanských demokratů obhajoval vládní úsporný balíček. Ocenil vůli k podle něj bolestné, ale nutné reformě. Řekl, že i kdyby vláda během svého mandátu už nic dalšího neprosadila, bude prý její přínos větší než u předchozích dvou kabinetů. Konsolidační balíček vláda představila v týdnu, opatření mají snížit schodek celkově o 94 miliard korun. Opozice ho kritizuje.

Vládní politici ve středu v podvečer doladili poslední detaily konsolidačního balíčku, od nějž si slibují, že zpomalí zadlužování státu a zmenší strukturální schodek rozpočtu. Jeho konkrétní náplň představí ve čtvrtek. Již dopoledne, ještě než koaliční partaje dohodly poslední detaily, seznámil s obrysy konsolidačních opatření ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prezidenta Petra Pavla. Ten poté v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál uvedl, že vláda připravila 55 konkrétních opatření.

Vláda ve čtvrtek ozřejmí, jakým způsobem chce snížit strukturální schodek, včetně změn, které se dotknou daní. Podle webů Seznam Zprávy a Novinky mezi nimi nebude diskutované zavedení spotřební daně na tiché víno. To byl jeden ze sporných bodů, o nichž jednali v noci na středu koaliční lídři, a hlasitě se k této eventualitě vyjadřovala řada politiků. Proti zdanění vína se hlasitě ohradili i někteří členové vlády včetně ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) a vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Možnost kritizoval také jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Česko si v pátek připomíná osmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Hlavní pietní akt se uskuteční u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů, při nichž padlo na 170 lidí. V celé Praze zemřely při střetech s německými vojáky tisíce lidí. Vzpomínkové akce ke konci druhé světové války se konají například i v Plzni.

„S inflací musí bojovat jak centrální banka, tak vláda,“ řekl v Událostech, komentářích místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Dodal ale, že je třeba rozlišovat charakter inflace. Teď je podle něj tažena nabídkou a vláda boj s ní podcenila. Jeho kolega Jan Skopeček (ODS) si myslí, že největší odpovědnost za inflaci nese ČNB.