Změny hypoték by prodražily předčasné splacení. Na novele se neshoduje ani vládní koalice

Nahrávám video
Události: Hypotéky
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí chystá změny hypoték, které však zatím nebudí nadšení. Oslovení zástupci sněmovních stran je spíš odmítají, a to například proto, že by zdražily předčasné splacení. Nyní si mají banky účtovat jen administrativní poplatky – nově by to mohla být až dvě procenta ze zbývající půjčené částky.

Hypotéku v Česku má asi každý pátý člověk. Průměrná výše těch nových je nyní podle bankovní asociace dva miliony a devět set tisíc. Ti, kteří by ji chtěli v dalších letech splatit předčasně – a třeba ještě v době fixace a refinancovat u jiné instituce – si možná připlatí. Aktuálně by za to měli platit maximálně tisícikorunu.

„Velmi často docházelo k tomu, že klient, který třeba ani nebyl v žádné tíživé situaci, si vyhodnotil, že úroková sazba na trhu je teď daleko nižší, než má ve smlouvě k úvěru, tak to předčasně splatí, zaplatí tisíc korun a má vyřešeno, zatímco banka nebo nebankovní subjekt s tím měl nějaké další ztráty,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Současně se ale rozšíří seznam výjimek pro ty, kteří dál budou moci úvěr na bydlení splatit dřív bez sankce. Nyní to platí třeba v případech, kdy je klient v tíživé finanční situaci, například v případě dlouhodobé nemoci.

„V návrhu se počítá s tím, že se toto ještě rozšíří o dvě praktické věci, jednak rozvod, kdy budete moci splatit hypotéku a potom po uplynutí určité doby, od podepsání smlouvy asi po dvou letech, budete také moci při prodeji nemovitosti splatit hypotéku bezplatně,“ dodává mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.

Shoda zatím není ani u vládní koalice

Shoda na podobě novely zákona ale zatím nepanuje ani napříč koaličními stranami. „Je potřeba vyvážit ten návrh tak, aby na jedné straně klient tu možnost odejít za lepší nabídkou měl, ale zároveň aby ty odchody neznamenaly rozkolísání stability bankovního sektoru,“ podotýká místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Také předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný má výhrady. „Rozumím ambici bank si toto dále upravit, já bych pro to jednoznačně nebyl, myslím, že musíme podporovat ty kroky, které budou snižovat zadlužení občanů, tohle určitě není ten krok,“ uvedl.

Podle opozice na tento krok teď ani není vhodná doba. „Ta věcnost je v tom, že by se mělo zabránit spekulativnímu ukončování hypoték, jehož cílem je pouhé ušetření úroků, ale to v tuto chvíli vůbec není na stole, protože naopak úroky rostou,“ podotkl také místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher. Novela zákona by mohla být připravená během několika týdnů. Pak ji projedná vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 14 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 15 hhodinami
Načítání...