Skopeček a Havlíček se přeli, kdo může za inflaci

Nahrávám video

„S inflací musí bojovat jak centrální banka, tak vláda,“ řekl v Událostech, komentářích místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Dodal ale, že je třeba rozlišovat charakter inflace. Teď je podle něj tažena nabídkou a vláda boj s ní podcenila. Jeho kolega Jan Skopeček (ODS) si myslí, že největší odpovědnost za inflaci nese ČNB.

Skopeček však zmínil, že za ní stojí i řada dalších faktorů a „můžeme za to tak trošku všichni.“ „Můžou za to centrální bankéři, za dlouholetou velmi uvolněnou měnovou politiku, můžou za to vlády, za velmi uvolněnou fiskální politiku, zejména v covidové krizi, mohou za to koneckonců i odbory a zaměstnanci tím, že rostou mzdy rychleji, než roste produktivita práce,“ řekl.

Bývalý premiér i guvernér ČNB Jiří Rusnok zdůraznil, že za jeho působení se tyto dvě instituce veřejně nekomentovaly tak, jak to dělají dnes. „Pokud pravidla platí nadále, má guvernér přístup na jednání vlády, takže může jasně vyjádřit názor centrální banky ke všemu, co se tam projednává,“ zdůraznil.

Připomněl také, že ČNB má ze zákona pečovat o cenovou a finanční stabilitu. „Vláda je tady od toho, aby vládla, a každý má dělat svoji práci. Protože o sobě nemohou nevědět a dělat si naschvály, mají mechanismy, jak se potkávat, vyjasňovat si role a zachovávat si svoji samostatnost a zodpovědnost.“

Bývalý ministr financí Ivan Pilip si myslí, že obě strany mají na současném stavu svůj podíl viny. „Centrální banka zareagovala pozdě a málo, pokud jde o úrokovou sazbu, a také ztratila velký díl své důvěryhodnosti (…). Vláda by měla přijmout kombinaci rychlých úsporných opatření a zvýšení příjmů a neměla by protahovat čas na to, kdy to zveřejní – nedávat čas spekulacím.“

Možnosti protiinflačních opatření

Havlíček zmínil, že protiinflačních opatření je více a vzhledem k tomu, že teď není inflace tolik tažená poptávkou, ale hlavně rostoucími náklady, větší díl aktivit spočívá na vládě. „Ať už je to snižování schodku rozpočtu, (…) další důležité ve střednědobém horizontu je, že vláda nesmí naskakovat na klimatické zelené výstřely Evropské unie (…), na inflaci má vliv i pracovní trh.“ Zmínil i tvrdé regulační nástroje, které měla podle něj vláda použít na ceny energií. Dodal, že na to je teď pozdě.

Podle Skopečka je regulace cen chybná cesta, která oddaluje projevy inflace. „Nejsilnější nástroj ze strany ČNB jsou úrokové sazby, jsem přesvědčen, že to období, kdy se měly zvyšovat, jsme už propásli. Ve chvíli, kdy by je zvyšovala dnes, tak by se to projevilo za rok a půl.“ Chyba ale podle něj byla, že je banka přestala zvyšovat před deseti měsíci, čímž inflaci prodloužila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 5 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 9 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 14 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 15 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
včera v 16:31

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...