Hráze

Od července můžou pastevci žádat o dotace na budování obrany proti chráněným predátorům. Stát slibuje uhrazení nákladů až ze sta procent. Peníze mají jít například na vylepšení elektrických ohradníků na ochranu proti vlkům či zpevnění hrází kvůli norování bobrů. Za čtyři roky dosud ministerstvo obdrželo 146 žádostí o celkovou podporu devadesáti milionů korun. Pro porovnání – 130 milionů, tedy skoro o polovinu více, stály jen loni státní kasu kompenzace škod, které predátoři způsobili. „Prevence ve výsledku je nejenom levnější, ale pokud nedojde ke škodě, tak s tím nejsou spojené ty další konflikty,“ podotýká ředitel odboru druhové ochrany ministerstva životního prostředí Jan Šíma.

Bobrů žije v České republice stále více, říká Aleš Vorel, vědec z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Přesto podle něj nepředstavují pro přírodu ani civilizaci hrozbu, ale spíše příležitost.

Škody, které způsobily zářijové povodně na tocích a vodních dílech spravovaných Povodím Odry, dosáhly téměř 6,1 miliardy korun. Jejich odstraňování bude trvat nejméně deset let a bude finančně náročné. Jen letos dá podnik na zabezpečovací práce a opravy vodních děl více než 200 milionů korun, sdělila mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.

Letos už dvakrát vyplavily přívalové deště domy v Novém Dražejově u Strakonic. Situace se v obci téměř pravidelně opakuje. Místní žádají o pomoc radnici i zemědělce, kteří hospodaří na poli v sousedství. Obec teď plánuje také stavbu hrází i rozšíření strouhy, která vodu odvádí.

Těsně před půl šestou ráno 4. září roku 1890 pobořila velká voda Karlův most. V té době již sice po celých Čechách i Moravě pršelo několik měsíců téměř v kuse, přesto jen málokdo věřil, že by katastrofu tento staroslavný most neustál. Ti, kteří se po mostě během protržení dokonce procházeli, za to zaplatili životem. V ten den totiž kulminovala jedna z největších povodní české historie.