Bílý dům strana 4 z 5

Američtí vojáci zůstanou v Polsku a Spojené státy jsou připravené navýšit jejich počet, pokud to Varšava bude chtít, prohlásil ve středu americký prezident Donald Trump při návštěvě polské hlavy státu Karola Nawrockého v Bílém domě. Informují o tom agentury PAP a Reuters.

Federální soudkyně v neděli zablokovala na čtrnáct dní deportace dětí, které přišly do Spojených států bez rodičů či jiných zákonných zástupců z Guatemaly. Rozhodnutí se týká podle odhadů asi 600 dětí, z nichž některé již čekaly v letadlech na deportaci. Píší o tom agentury Reuters a AP. Rozhodnutí soudkyně zkritizoval Bílý dům.

Ředitelka amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Susan Monarezová byla propuštěna, oznámil ve středu Bílý dům. Výpověď dostala ani ne měsíc od nástupu do funkce. Čtyři další vysocí úředníci stejného úřadu rezignovali kvůli rostoucímu napětí ohledně sporů o očkování a dalších pravidel v oblasti veřejného zdraví. Monarezová zdůraznila, že zůstává ve funkci, protože vyhodit ji může pouze prezident.

Chvástavé příspěvky psané velkými písmeny doplněné nadměrným počtem vykřičníků nebo absurdní obrázky generované umělou inteligencí. Účet demokratického kalifornského guvernéra Gavina Newsoma na sociální síti X začal napodobovat styl komunikace amerického prezidenta Donalda Trumpa na Truth Social. Demokratická strana se musí změnit, vysvětlil své chování guvernér, o kterém se spekuluje, že bude v roce 2028 kandidovat do Bílého domu.

Americká vláda pokračuje v demontáži ekologické politiky předchozích administrativ. Naposledy přidala na seznam zboží s padesátiprocentním clem díly pro větrné elektrárny a zahájila vyšetřování jejich stavby. Po odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu chystá také další velký krok. Ze soupisu rizik pro veřejné zdraví plánuje vyškrtnout dopady globálního oteplování. Na základě toho americká Agentura pro ochranu prostředí doposud regulovala škodlivé emise z aut, elektráren nebo těžebního průmyslu.

Pentagon už měsíce blokuje použití amerických střel dlouhého doletu Ukrajinci na území Ruska, napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Předchozí americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS proti cílům na ruském území loni.

Šéf Obranné zpravodajské agentury amerického Pentagonu (DIA) Jeffrey Kruse byl odvolán z funkce. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na tři své zdroje. Podle opozičních demokratů se jedná o další příklad politizace zpravodajských služeb za vlády prezidenta Donalda Trumpa.

Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, řekl v rozhovoru pro agenturu ČTK prezident Petr Pavel. Česko by se dle něj mělo účastnit proto, že je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku plnohodnotné ruské invaze. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je ale otázka případné české účasti předčasná.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila bezpečnostní prověrky 37 současným i bývalým bezpečnostním činitelům. S odvoláním na šéfku zpravodajských služeb Tulsi Gabbardovou o tom v noci na středu informovaly agentury Reuters, AP nebo list The New York Times (NYT). Gabbardová bez důkazů obvinila čtyři desítky úředníků z politizace tajných služeb.

Zatímco v americkém Washingtonu se mezi lídry západního světa jednalo o míru, Ukrajinu ruský diktátor Vladimir Putin a jeho invazní armáda opět zasypali drony a raketami. „Nejradši bych je za to roztrhala na kousky. Co k tomu říct. Jsou to zvířata. V noci se nevyspíme, pořád se bojíme,“ neskrývá hněv obyvatelka Záporoží Maria, se kterou natáčel štáb ČT. Sílící ruské útoky doprovázejí zatím nejrychlejší postup ruské armády od loňského listopadu a mrtvých i přes slova o míru přibývá.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil ruského vládce Vladimira Putina za predátora a vyzval Evropany, aby nebyli naivní tváří v tvář Rusku. Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, řekl tamní ministr zahraničí Johann Wadephul po pondělním jednání v Bílém domě o ukončení rusko-ukrajinské války. Německý kancléř Friedrich Merz nevyloučil nasazení německých vojáků na Ukrajině.

V Bílém domě se v pondělí uskutečnilo multilaterální jednání o rusko-ukrajinské válce mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a zástupci několika evropských zemí a mezinárodních institucí. Zúčastnil se jej také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že na závěr jednání telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem a začal s přípravami schůzky šéfa Kremlu a Zelenského, která bude následována trojstranným jednáním za jeho účasti.

Bílý dům hostil další jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na setkání a rokování dorazila také řada evropských lídrů. Vztahy Trumpa se Zelenským měly turbulentní vývoj, šéf Bílého domu s nástupem do úřadu nejprve sliboval rychlé ukončení války a příměří s Ruskem. Po nezdaru následovala vyhrocená schůzka s ukrajinským lídrem v Bílém domě, která se zvrhla až do veřejné vzájemné hádky.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v pondělí spolu s dalšími evropskými lídry zúčastní jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Účast potvrdil také německý kancléř Friedrich Merz a další vysocí představitelé velkých evropských zemí. Česko ve Washingtonu zastoupeno nebude.

Poté, co americký prezident Donald Trump v pondělí povolal do hlavního města USA Národní gardu s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké úrovni kriminality, uvedl Bílý dům, že ve středu večer bylo ve městě zatčeno 45 osob, z toho devětadvacet jich pobývá v zemi nelegálně. Na policejní operaci se podle Bílého domu podílí více než 1650 lidí, informuje agentura Reuters.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala síť muzeí, aby okamžitě zahájila kompletní přezkum všeho, co by mohlo narušovat politiku americké výjimečnosti a rozdělovat americkou společnost.

Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech. Politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě. Oba politici v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo podstoupit pohraničí nacistickému Německu.

Americký prezident Donald Trump jmenoval nového šéfa Úřadu pro statistiku práce (BLS). Do funkce uvedl dosavadního hlavního ekonoma konzervativního think-tanku The Heritage Foundation E.J. Antoni. Nahradil bývalou komisařku úřadu Eirku McEntarferovou, kterou začátkem měsíce šéf Bílého domu odvolal. Bez důkazu ji obvinil z manipulace s daty o zaměstnanosti v USA, připomněla agentura Reuters.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že ruskému vládci Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Přál by si, aby se další schůzka uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, sám by se jí mohl také účastnit. Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí zároveň svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s Trumpem, Zelenským a představiteli zemí EU.

Demokratické straně v USA po prohraných prezidentských volbách chybí lídr, který by ji sjednotil. Její progresivní voliči požadují posun doleva, ale podle oslovených analytiků by taková změna mohla odradit umírněný elektorát v klíčových státech. Už tak mají demokraté v otázkách řešení inflace nebo migrace nižší podporu veřejnosti než republikáni, zjistil nedávný průzkum serveru The Wall Street Journal (WSJ).

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, které zpřísňuje pravidla pro schvalování federálních grantů, informovala agentura Reuters. Rozhodování o jejich přidělení nyní bude podléhat posouzení představitelů jmenovaných Trumpem, uvedl Bílý dům. Dle nového nařízení nesmí být federální granty použity k financování „jakýchkoli iniciativ, které ohrožují veřejnou bezpečnost nebo prosazují protiamerické hodnoty“.

Prezident USA Donald Trump se chce osobně sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem, píše list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání Trumpa a Putina s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Putin ve středu také přijal v Kremlu Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa. Podle Putinova zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova si obě strany vyměnily „signály“ ohledně situace na Ukrajině.

Rusko bude mít ve středu příležitost odvrátit hrozící nové sankce Spojených států. Moskva pozvala osobního vyjednavače prezidenta USA Donalda Trumpa – Steva Witkoffa. Není vyloučené, že by o příměří s Kyjevem mohl jednat napřímo s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle analytiků Kreml nadále doufá ve zlepšení vztahů s Bílým domem, především po výrazném přitvrzení Trumpovy rétoriky po masivních ruských úderech na Ukrajinu.

Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinou a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, napsala agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský vládce Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.