Bílý dům strana 4 z 5

Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ta už v telefonátu s Trumpem uznala svou porážku a pogratulovala exprezidentovi k vítězství.

Donald Trump nejspíš podruhé zamíří do Bílého domu. V kampani sliboval především tvrdou imigrační politiku včetně masového vyhošťování přistěhovalců bez dokumentů. Pokračovat chce v daňových škrtech, deregulaci, ochranářské obchodní politice a dosazování federálních soudců s konzervativními názory. Vládnutí mu pravděpodobně usnadní republikánská kontrola nad oběma komorami Kongresu, byť v Senátu mohou demokraté řadu jeho návrhů blokovat.

Noc na středu jasný výsledek amerických prezidentských voleb nepřinesla. Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump podle agentury AP získal k 5:30 středoevropského času 230 hlasů volitelů. Demokratka Kamala Harrisová si zajistila 187 volitelů. Oba kandidáti vyhrávali ve státech, kde se jejich vítězství předpokládalo. Až nad ránem AP vyhlásila vítěze prvního z klíčových států – Severní Karolínu získal Trump.

Ve všech padesáti amerických státech se hlasuje o tom, kdo bude novým prezidentem. Voliči rozhodují, zda zemi poprvé povede žena, nebo zda se po čtyřech letech do Bílého domu vrátí Donald Trump. Jeho souboj s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou je podle průzkumů mimořádně těsný a vítěz pravděpodobně opět nebude známý rychle po konci hlasování. Američané rozhodují také o rozložení sil v Kongresu či o státních otázkách. FBI zároveň informovala, že na některých místech hlasování provázejí výhrůžky bombovými útoky.

Především od pandemie covidu-19 je velkým fenoménem amerických voleb korespondenční hlasování. To je přitom tamním voličům k dispozici již 160 let – tehdy posílali hlas poštou vojáci z bojišť občanské války. K tomuto způsobu hlasování má výhrady republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump. Ten tvrdí, že mu prostřednictvím údajných masových podvodů při korespondenční volbě v roce 2020 bylo vítězství ve volbách ukradeno. Vyšetřování ani soudy však nikdy žádné masové podvody neprokázaly.

Americký prezident disponuje širokými pravomocemi v oblasti obrany a zahraniční politiky, jmenuje také ministry či soudce. Na rozdíl od zákonodárců nemůže schvalovat legislativu, čímž se často dostává do křížku s Kongresem ovládaným politickými rivaly. Šéf Bílého domu si prosazuje svou pomocí dekretů, Nejvyšší soud je však může zrušit jako neústavní. Na souhlas zákonodárců prezidenti někdy nečekají ani u zapojení amerických sil do konfliktů v cizině. Právě Kongres ale má pravomoc hlavu státu v krajním případě odvolat.

Průzkumy předpokládají, že souboj mezi americkými prezidentskými kandidáty Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem bude těsný. V řadě států je výsledek očekávatelný, rozhodne zbývajících sedm. V jednom z nich, Nevadě, už přitom předčasně hlasovali čtyři z deseti voličů. Pětina tamního elektorátu pracuje v pohostinství, a proto je pro nevadské obyvatele velkým tématem slib obou kandidátů o zrušení daně ze spropitného. V minulých volbách tam zvítězil demokrat Joe Biden, a to jen s těsným náskokem asi třiceti tisíc hlasů.

Již potřetí v řadě bude republikánský kandidát Donald Trump usilovat o post amerického prezidenta. Po odstoupení Joea Bidena se stal ve svých 78 letech nejstarším účastníkem voleb v historii USA. V případě znovuzvolení chce pokračovat v daňových škrtech nebo tvrdé imigrační politice. Trump však po volbách bude čelit obvinění z trestného činu, další dva případy navíc soudy stále řeší.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump žaluje CBS News. Důvodem je rozhovor, který televizní stanici začátkem října poskytla jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. Exprezident tvrdí, že stanice rozhovor sestříhala „klamavým“ způsobem ve snaze ovlivnit prezidentské volby, a požaduje odškodné ve výši deseti miliard dolarů (232,6 miliardy korun). Informovaly o tom zpravodajský web stanice Fox News a agentura Reuters.

Volby v největší světové ekonomice se blíží do cílové rovinky. Jedním z tradičních a klíčových témat celé kampaně je právě ekonomika. Jak se k ní budoucí prezident či prezidentka postaví, přitom zajímá nejen Američany, ale celý svět. Byznys v USA i zahraničí se už chystá na nové překážky a obchodní války.

Demokratická kandidátka na prezidentku Spojených států Kamala Harrisová varovala před republikánem Donaldem Trumpem, který podle ní chystá pomstu svým odpůrcům. V projevu u Bílého domu týden před volbami slíbila hájit zájmy všech Američanů, kterým nabídla novou generaci vedení. Rozruch způsobil slovy o odpadu prezident Joe Biden.

Jihokorejská rozvědka oznámila, že Severní Korea vyslala do Ruska už celkem tři tisíce vojáků na podporu okupačních sil ve válce proti Ukrajině a snaží se izolovat rodiny vybraných vojáků, aby zabránila šíření informací, píše agentura Reuters. Německo si kvůli situaci předvolalo severokorejského diplomata a vedení NATO mluví o eskalaci konfliktu. Zprávy o možném vyslání severokorejských jednotek na Ukrajinu navíc oživily diskuse o případném zapojení evropských vojáků na straně Kyjeva, píše Politico.

Už jen dva týdny zbývají do prezidentských voleb ve Spojených státech. Podle analytiků Washington Post se šance obou kandidátů – demokratky Kamaly Harrisové a republikána Donalda Trumpa – jeví být vyrovnané. Jiné odhady pak tvrdí, že někdejší šéf Bílého domu vůbec poprvé o dva procentní body předstihl svou soupeřku. Volby tak mohou přinést nejtěsnější výsledek za celé století. Hlavním tématům prezidentské kampaně se věnoval pořad Horizont ČT24 s hostem Tomášem Klvaňou z New York University Prague.

Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump slibují před prezidentskými volbami vylepšit ekonomickou situaci Američanů, omezit imigraci nebo usměrnit Čínu, každý z nich ale nabízí odlišné recepty. Viceprezidentka chce daňové úlevy pro chudé, více zelené energie či dialog s Pekingem, exprezident naopak hodlá zavést tvrdá cla na dovoz čínského zboží, odmítá podporu elektromobility a daňovou zátěž by snížil podnikatelům. Zahraniční politika u voličů nehraje klíčovou roli, letos ale mohou do souboje zasáhnout hned dvě velké války – ruská proti Ukrajině a blízkovýchodní konflikt.

V americkém státě Georgia začalo ráno místního času (odpoledne SELČ) v předstihu hlasování v prezidentských volbách, které se uskuteční 5. listopadu. Georgia se dlouhodobě řadí k sedmi takzvaným „swing states“, tedy kolísavým státům, v nichž někdy vítězí kandidáti demokratů a jindy republikánů. Nad přepočítáváním hlasů se už nyní vznáší řada pochybností a je podána i žaloba.

Nejbohatší muž planety a majitel společnosti SpaceX a sociální sítě X Elon Musk stupňuje svou kampaň na podporu republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Po prvním vystoupení po jeho boku na mítinku v Pensylvánii plánuje podle amerických zdrojů i další akce na podporu bývalého prezidenta v tomto pro demokraty důležitém státě. Technologický magnát ve vyjádřeních stále častěji osobně útočí na Kamalu Harrisovou.

Americký prezident Joe Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu při středečním telefonátu pokračovali v diskusi o izraelské odvetě za nedávný raketový útok Íránu, uvedla bez dalších podrobností mluvčí Bílého domu. Napjatě očekávaný hovor označila za „přímý a produktivní“. Zúčastnila se ho i viceprezidentka Kamala Harrisová. Netanjahu také podle izraelského a amerického tisku zablokoval cestu ministra obrany Jo'ava Galanta do USA, kde měl jednat se svým americkým protějškem Lloydem Austinem. Podle médií chtěl údajně nejdříve mluvit právě s americkým prezidentem. Bílý dům později uvedl, že Biden apeloval na Netanjahua, aby minimalizoval utrpení civilistů v Libanonu.

Ministerstvo zahraničí USA apeluje na své občany, aby necestovali do Ruska. A v případě, že v této zemi už jsou či dlouhodobě pobývají, aby ji neprodleně opustili. Toto několik měsíců staré doporučení Washington znovu zopakoval po odsouzení dalších dvou Američanů, jejichž procesy považuje ze strany ruské justice za zmanipulované. Panuje podezření, že Moskva účelově stíhá cizince, aby je následně mohla vyměnit – například za své Západem odhalené agenty.

Rozšíření války do celého blízkovýchodního regionu, které hrozí po íránském útoku na Izrael, lze zabránit. Prohlásil to americký prezident Joe Biden. Upozornil však na to, že tento cíl bude „stát ještě hodně úsilí“. Na dotaz, zda se snaží odradit Izrael od útoku na íránská ropná zařízení, odpověděl, že „nevyjednává na veřejnosti“.

V jediné televizní debatě kandidátů na amerického viceprezidenta se republikánský senátor JD Vance a demokratický guvernér Minnesoty Tim Walz dohadovali o migraci či diplomatických schopnostech exprezidenta Donalda Trumpa, který znovu kandiduje do Bílého domu. Oba vedli překvapivě poklidnou diskusi, ve které projevovali vzájemné pochopení. Střetli se však v otázce zachování demokracie v USA a s tím souvisejícího útoku na Kapitol z 6. ledna 2021.

Írán odpálil balistické rakety směrem na Izrael, uvedla v úterý večer izraelská armáda. Obyvatele Jeruzaléma a středního a jižního Izraele před útokem varovaly sirény, píší agentury Reuters a AP. Izraelská civilní obrana později informovala, že lidé v celé zemi už mohou opustit kryty. Podle armády zatím ze strany Íránu další hrozba není. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po útoku prohlásil, že Írán udělal velkou chybu a zaplatí za ni.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, francouzský premiér Michel Barnier, jeho britský kolega Keir Starmer, šéf unijní diplomacie Josep Borrell či generální tajemník OSN António Guterres odsoudili eskalaci na Blízkém východě poté, co Írán v úterý večer odpálil téměř 200 raket na Izrael. Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan vyjádřil přesvědčení, že se íránský útok podařilo odrazit. Reagovala i česká diplomacie. „Takový útok je nutné jednoznačně odsoudit, nemá žádné ospravedlnění. Je to akt agrese a Izrael má právo se bránit,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Interview ČT24.

Demokrat Jimmy Carter zastával jako 39. prezident USA jedno funkční období. Po odchodu z Bílého domu v roce 1981 si vybral roli vyjednavače ve světových konfliktech, angažoval se v mírových iniciativách od Haiti až po Severní Koreu. Jeho zásluhy na poli lidských práv mu v roce 2002 vynesly Nobelovu cenu za mír. Veterán americké politiky Carter, který se v úterý 1. října dožívá sta let, je nejstarším žijícím americkým exprezidentem v historii.

Spojené státy si na začátku listopadu vyberou prezidenta. Přesněji řečeno vyberou volitele, kteří později prezidenta skutečně určí. Spletitý volební systém ovlivňuje i federální charakter země, v níž si volební pravidla určuje padesátka států. V některých Američané hlasují poštou už několik týdnů, jinde půjdou osobně k urnám až 5. listopadu. Kromě hlavy státu si vyberou kongresmany či guvernéry.