Bílý dům strana 4 z 5

Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, řekl v rozhovoru pro agenturu ČTK prezident Petr Pavel. Česko by se dle něj mělo účastnit proto, že je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku plnohodnotné ruské invaze. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je ale otázka případné české účasti předčasná.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila bezpečnostní prověrky 37 současným i bývalým bezpečnostním činitelům. S odvoláním na šéfku zpravodajských služeb Tulsi Gabbardovou o tom v noci na středu informovaly agentury Reuters, AP nebo list The New York Times (NYT). Gabbardová bez důkazů obvinila čtyři desítky úředníků z politizace tajných služeb.

Zatímco v americkém Washingtonu se mezi lídry západního světa jednalo o míru, Ukrajinu ruský diktátor Vladimir Putin a jeho invazní armáda opět zasypali drony a raketami. „Nejradši bych je za to roztrhala na kousky. Co k tomu říct. Jsou to zvířata. V noci se nevyspíme, pořád se bojíme,“ neskrývá hněv obyvatelka Záporoží Maria, se kterou natáčel štáb ČT. Sílící ruské útoky doprovázejí zatím nejrychlejší postup ruské armády od loňského listopadu a mrtvých i přes slova o míru přibývá.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil ruského vládce Vladimira Putina za predátora a vyzval Evropany, aby nebyli naivní tváří v tvář Rusku. Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, řekl tamní ministr zahraničí Johann Wadephul po pondělním jednání v Bílém domě o ukončení rusko-ukrajinské války. Německý kancléř Friedrich Merz nevyloučil nasazení německých vojáků na Ukrajině.

V Bílém domě se v pondělí uskutečnilo multilaterální jednání o rusko-ukrajinské válce mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a zástupci několika evropských zemí a mezinárodních institucí. Zúčastnil se jej také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že na závěr jednání telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem a začal s přípravami schůzky šéfa Kremlu a Zelenského, která bude následována trojstranným jednáním za jeho účasti.

Bílý dům hostil další jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na setkání a rokování dorazila také řada evropských lídrů. Vztahy Trumpa se Zelenským měly turbulentní vývoj, šéf Bílého domu s nástupem do úřadu nejprve sliboval rychlé ukončení války a příměří s Ruskem. Po nezdaru následovala vyhrocená schůzka s ukrajinským lídrem v Bílém domě, která se zvrhla až do veřejné vzájemné hádky.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v pondělí spolu s dalšími evropskými lídry zúčastní jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Účast potvrdil také německý kancléř Friedrich Merz a další vysocí představitelé velkých evropských zemí. Česko ve Washingtonu zastoupeno nebude.

Poté, co americký prezident Donald Trump v pondělí povolal do hlavního města USA Národní gardu s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké úrovni kriminality, uvedl Bílý dům, že ve středu večer bylo ve městě zatčeno 45 osob, z toho devětadvacet jich pobývá v zemi nelegálně. Na policejní operaci se podle Bílého domu podílí více než 1650 lidí, informuje agentura Reuters.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala síť muzeí, aby okamžitě zahájila kompletní přezkum všeho, co by mohlo narušovat politiku americké výjimečnosti a rozdělovat americkou společnost.

Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech. Politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě. Oba politici v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo podstoupit pohraničí nacistickému Německu.

Americký prezident Donald Trump jmenoval nového šéfa Úřadu pro statistiku práce (BLS). Do funkce uvedl dosavadního hlavního ekonoma konzervativního think-tanku The Heritage Foundation E.J. Antoni. Nahradil bývalou komisařku úřadu Eirku McEntarferovou, kterou začátkem měsíce šéf Bílého domu odvolal. Bez důkazu ji obvinil z manipulace s daty o zaměstnanosti v USA, připomněla agentura Reuters.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že ruskému vládci Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Přál by si, aby se další schůzka uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, sám by se jí mohl také účastnit. Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí zároveň svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s Trumpem, Zelenským a představiteli zemí EU.

Demokratické straně v USA po prohraných prezidentských volbách chybí lídr, který by ji sjednotil. Její progresivní voliči požadují posun doleva, ale podle oslovených analytiků by taková změna mohla odradit umírněný elektorát v klíčových státech. Už tak mají demokraté v otázkách řešení inflace nebo migrace nižší podporu veřejnosti než republikáni, zjistil nedávný průzkum serveru The Wall Street Journal (WSJ).

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, které zpřísňuje pravidla pro schvalování federálních grantů, informovala agentura Reuters. Rozhodování o jejich přidělení nyní bude podléhat posouzení představitelů jmenovaných Trumpem, uvedl Bílý dům. Dle nového nařízení nesmí být federální granty použity k financování „jakýchkoli iniciativ, které ohrožují veřejnou bezpečnost nebo prosazují protiamerické hodnoty“.

Prezident USA Donald Trump se chce osobně sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem, píše list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání Trumpa a Putina s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Putin ve středu také přijal v Kremlu Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa. Podle Putinova zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova si obě strany vyměnily „signály“ ohledně situace na Ukrajině.

Rusko bude mít ve středu příležitost odvrátit hrozící nové sankce Spojených států. Moskva pozvala osobního vyjednavače prezidenta USA Donalda Trumpa – Steva Witkoffa. Není vyloučené, že by o příměří s Kyjevem mohl jednat napřímo s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle analytiků Kreml nadále doufá ve zlepšení vztahů s Bílým domem, především po výrazném přitvrzení Trumpovy rétoriky po masivních ruských úderech na Ukrajinu.

Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinou a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, napsala agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský vládce Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.

Spojené státy a Rwanda se dohodly na tom, že africká země přijme až 250 migrantů deportovaných z USA. Podle agentury Reuters to uvedli mluvčí rwandské vlády a jeden nejmenovaný činitel. Americké úřady se k tomu zatím nevyjádřily.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí na zboží dovážené z Jižní Koreje clo ve výši patnácti procent. Soul zároveň podle něj investuje v USA 350 miliard dolarů (7,5 bilionu korun). Asijská země podle šéfa Bílého domu také nakoupí americký zkapalněný zemní plyn nebo další energetické suroviny za sto miliard dolarů (2,1 bilionu korun).

Tým amerického ministra obrany Petea Hegsetha dostal podle deníku The Washington Post po stížnosti pokyn, aby zastavil vyšetření na detektorech lži. Stížnost měla podle listu přijít od Hegsethova vysoce postaveného poradce a „loajálního pěšáka prezidenta Donalda Trumpa“ Patricka Weavera. Část amerických médií již delší dobu informuje o údajných ministrových výhrůžkách a tlaku na generály a další spolupracovníky. Roste tak prý obava, že Hegsethovy kroky mohou ohrozit a podkopat připravenost a efektivitu ozbrojených sil USA.

Během šesti měsíců vlády podnikl americký prezident Donald Trump řadu kroků proti médiím a zpravodajským serverům. Zažaloval například list The Wall Street Journal (WSJ) nebo novinářům tiskové agentury Associated Press (AP) zakázal vstup do Bílého domu. Svým chováním „napodobuje a inspiruje se u autoritářských a kvaziautoritářských režimů jinde po světě“, míní organizace Reportéři bez hranic (RSF).

Floridská soudkyně odmítla vyhovět požadavku americké administrativy na zveřejnění části soudních dokumentů o případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Dožadovalo se toho ministerstvo spravedlnosti, které stejně jako prezident Donald Trump kvůli kauze čelí tlaku veřejnosti, z níž část za případem vidí spiknutí elit. List The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že ministerstvo už v květnu Trumpa informovalo, že se jeho jméno vyskytuje ve spisech týkajících se případu.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnila plán politiky v oblasti umělé inteligence (AI), který definuje priority USA k dosažení „globální dominance“ v tomto odvětví. Plán počítá například s exportem americké technologie AI do zahraničí a s tvrdým postupem proti státním zákonům, které jsou považovány za příliš restriktivní a brání jejímu rozvoji.

Americká vláda v posledních dvou měsících zahájila vlnu zatýkání zaměřenou na nelegální přistěhovalce. Ve spárech úřadů se ocitli i migranti bez trestní minulosti, kteří strávili v USA desítky let budováním podniků. Nekompromisní razie prováděné maskovanými federálními agenty v čele s Úřadem pro imigraci a cla (ICE) budí emoce v jižní Kalifornii, kde se lidé schovávají doma a zavírají své obchody. Kalifornská vláda varovala, že stát může kvůli deportacím přijít o stovky miliard dolarů.