Bílý dům strana 3 z 5

Kandidaturu amerického exprezidenta Donalda Trumpa pro listopadové volby podpořili během druhého dne nominačního sjezdu Republikánské strany i jeho někdejší hlavní rivalové z primárek. Bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová vyzvala své příznivce, aby pro něj hlasovali v zájmu země, guvernér Floridy Ron DeSantis se v projevu opřel do současného demokratického šéfa Bílého domu Joea Bidena a tvrdil, že je na úřad příliš starý. Biden po předchozím zmírnění rétoriky po víkendovém atentátu na Trumpa naopak opět přitvrdil. Generální inspektor amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti zahájil vyšetřování postupu tajné služby při zajišťování Trumpovy bezpečnosti v době atentátu.

Pro amerického prezidenta může být tento týden rozhodující. Přesně čtrnáct dní po nepovedené debatě s Donaldem Trumpem Joe Biden stále bojuje o své politické přežití. Detailně jeho vystupování teď sledují na summitu NATO nejen domácí, ale i zahraniční média a politici. Včetně jeho spolustraníků. Část z nich je přesvědčená, že kvůli svému zdravotnímu stavu nedokáže porazit svého rivala Donalda Trumpa. Tématu se věnoval Horizont ČT24.

Přísnější protipotratová politika, silnější pozice prezidenta nebo zákaz pornografie. Jen několik bodů, s nimiž počítá Projekt 2025. Vytvořil jej think-tank Heritage Foundation, který má velmi blízko k Republikánské straně. Americká média se v současnosti přou o to, nakolik je dokument závazný, případně jestli by jej republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump uvedl do praxe. Průzkumy nyní favorizují spíše exprezidenta – i kvůli věku obhájce úřadu Joea Bidena.

Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy do něj vstoupí, prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Potvrdil také závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).

Nejvyšší soud USA rozhodl, že pro Donalda Trumpa částečně platí imunita vůči stíhání za činy v úřadu. Verdikt se tak vztahuje i na další bývalé americké prezidenty. Trumpův případ ale definitivně nerozsoudil, vrátil jej k přezkoumání nižšímu soudu.

Demokratický prezident Joe Biden a republikán Donald Trump se střetli v první předvolební debatě, kterou vysílala americká stanice CNN. Biden v ní mimo jiné obvinil Trumpa že „odměňoval bohaté“ a „nechal ekonomiku v chaosu“. Trump naopak obvinil Bidena, že svým vedením zapříčinil vysokou inflaci a negativní aspekty ekonomických výsledků přiřkl pandemii covidu-19. Tématem byla i ruská invaze na Ukrajinu či vysoký věk obou kandidátů. Oba nešetřili osobními útoky, v úvodu si ani nepodali ruku.

Spojené státy se chystají na první televizní debatu před letošními prezidentskými volbami. V noci ze čtvrtka na pátek SELČ odvysílá diskuzi mezi současným prezidentem USA Joem Bidenem a jeho předchůdcem Donaldem Trumpem stanice CNN. Podle komentátorů právě duely kandidátů mohou výrazně ovlivnit pozdější rozhodnutí amerických voličů. Vůbec poprvé mohli lidé sledovat v televizi debatu mezi Richardem Nixonem a Johnem F. Kennedym, kterou demokratický politik podle průzkumů opanoval.

Newyorský soudce zmírnil soudní příkaz, který omezuje veřejná vyjádření exprezidenta Spojených států Donalda Trumpa o aktérech procesu kolem falšování finančních záznamů bývalého šéfa Bílého domu. Trump tak nyní může veřejně mluvit o svědcích a členech poroty. O zaměstnancích soudu, prokurátorech a jejich rodinách má ale nadále zakázáno hovořit, podotkla agentura Reuters.

Spojené státy se chystají na předvolební debatu dvou favoritů podzimních prezidentských voleb. Po čtyřech letech se v ní znovu setkají současný šéf Bílého domu Joe Biden a jeho předchůdce Donald Trump. V amerických médiích v posledních týdnech rezonuje otázka, zda dokážou kandidáti v rozdělené americké společnosti oslovit ještě nějaké nerozhodnuté voliče – případně jestli možným výkonem v debatě neodradí část svého vlastního elektorátu.

Nový program Bílého domu má zapojit mladou generaci do obrany Spojených států před změnami klimatu. Zatím devět tisíc pracovníků podpoří instalaci solárních panelů, obnovu pobřežních mokřadů nebo zateplování domů. Všechny projekty by měly pomáhat Spojeným státům, aby se lépe adaptovaly na klimatické změny.

Přistěhovalci, kteří dlouhodobě žijí ve Spojených státech bez patřičných dokladů a uzavřeli manželství s americkými občany, budou moci nově žádat o povolení k pobytu bez hrozby vyhoštění. V úterý to oznámil americký prezident Joe Biden, který se podle agentury AP tak snaží vyvážit svou imigrační politiku po nedávném omezení azylových procesů na jižní hranici USA. Nový program nabízí cestu k americkému občanství asi půl milionu lidí.

Americký prezident Joe Biden oznámil opatření, které by zakázalo udílet azyl žadatelům přicházejícím z Mexika, když vláda považuje jižní hranici USA za „přetíženou“. Podle zdrojů agentury AP by mělo omezení začít platit okamžitě, neboť hranice pro jeho spuštění je nižší, než aktuální počty migrantů zachytávaných na hranici. Americký tisk hovoří o významném až „drastickém“ zpřísnění imigrační politiky, které bude téměř jistě soudně napadeno.

Výběrem dvanácti porotců a čtyř náhradníků začal v pondělí ve Wilmingtonu první ze dvou procesů s Hunterem Bidenem. Syn amerického prezidenta Joea Bidena čelí obžalobě o třech bodech spojených s držením střelné zbraně. Jedná se o první trestní proces s potomkem úřadujícího amerického prezidenta v historii USA. Další proces čeká Huntera Bidena na podzim. V Los Angeles čelí obvinění z devíti federálních daňových deliktů. Kvůli kontroverzním podnikatelským i soukromým aktivitám svého syna je prezident Joe Biden dlouhodobě terčem kritiky Republikánské strany.

Americký exprezident Donald Trump, jehož porota jako první bývalou hlavu státu ve čtvrtek uznala vinným z trestného činu, se co nejdříve odvolá proti rozsudku stanovujícímu výši trestu. Stanici CNN to řekl jeho advokát Todd Blanche, který stejně jako Trump označil proces za neférový. Výši trestu oznámí soudce 11. července.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

„Žijeme ve světě takového globálního nepořádku,“ soudí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před červnovou konferencí o míru na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Šéf tuzemské diplomacie v pořadu Interview ČT24 podotkl, že summit ukáže například postoj zemí globálního Jihu. Zároveň zmiňuje, že nedává v současném světě smysl hledat globální řešení bez Číny. Vedle toho ujistil o české podpoře Kyjeva, dodal také, že by napadená země měla mít při obraně možnost použít západní zbraně i při akcích na území Ruska.

Izraelská armáda oznámila, že už kontroluje celou nárazníkovou zónu mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Vedle toho izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi prohlásil, že válka v Pásmu Gazy potrvá pravděpodobně až do konce letošního roku.

Izraelský útok v Rafahu si podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás vyžádal desítky mrtvých i raněné. Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství a mluví o tragickém incidentu. V pondělí byl pak při přestřelce s izraelskými silami u hranic s Pásmem Gazy zabit egyptský voják. Podle agentury DPA to potvrdil egyptský vojenský mluvčí.

Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím ve východní části Rafahu a také dvou oblastí na severu Pásma Gazy, napsal deník Ha’arec. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že lídr teroristického Hamásu Jahjá Sinvár se pravděpodobně neskrývá v Rafahu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že bez operace v tomto městě nelze Hamás zcela zničit.

Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafahu na jihu Pásma Gazy nyní přehodnocují bezprostřední vojenskou podporu židovského státu. Uvedl to americký ministr obrany Lloyd Austin, čímž potvrdil zprávy amerických médií z uplynulých dní. Podle tisku je to od začátku války v Gaze první známý případ, kdy Američané kvůli nesouhlasu s počínáním izraelské vlády sáhli na dodávky zbraní. S krokem americké vlády nesouhlasí republikáni.

Na univerzitách ve Spojených státech pokračují protesty propalestinských skupin. Jeden z nich už několik dní probíhá také v Chicagu, kde by se měl v polovině srpna konat celostátní sjezd Demokratické strany. Úřadující prezident Joe Biden na něm má oficiálně získat další prezidentskou nominaci. Mezi Demokraty ovšem panují obavy, že protesty sjezd zastíní.

Stovky těžkooděnců zasahovaly ve čtvrtek nad ránem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Rozebraly tam tábor propalestinských demonstrantů, kteří se den předtím střetli se svými odpůrci. Tamní studenti se stále hlasitěji bouří proti způsobu, jakým Izrael vede válku v pásmu Gazy. Americká média navíc upozorňují i na organizace, které za protesty stojí.

Newyorská policie zadržela tři sta lidí na propalestinských demonstracích v areálech Kolumbijské univerzity a City College. Oznámil to newyorský starosta Eric Adams. Tamní bezpečnostní složky v noci na středu vyklidily budovu, kde se předtím zabarikádovaly desítky propalestinských demonstrantů. Vyklizen byl také nedaleký protestní tábor. Policisté jednali na žádost školy. K protestům došlo i na Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, kde se podporovatelé Palestiny střetli s příznivci Izraele. Nejméně jeden člověk skončil v nemocnici.

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.