Bílý dům strana 3 z 5

Americký prezident Donald Trump se má v pátek v Bílém domě setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten neskrýval, že hodlá Trumpa požádat o další rakety Patriot k posílení protivzdušné obrany a také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska. Ve čtvrtek Trumpovi zavolal ruský vládce Vladimir Putin, aby jej od dodávky tomahawků Ukrajině odradil.

Americký Senát ani po zhruba dvou týdnech neschválil financování federální vlády. Návrh zákona předložený republikány, který by financování umožnil, nepodpořilo v noci na středu dost senátorů, napsala agentura Reuters. Republikáni svůj návrh v horní komoře předložili k hlasování opakovaně, nedaří se jim ale sehnat podporu ze strany demokratů.

Americký prezident Donald Trump prý možná řekne ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že pokud válka neskončí, mohl by bránící se Ukrajině poskytnout naváděné střely Tomahawk s plochou drahou letu. Jeho prohlášení cituje agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve v neděli zmínil telefonický hovor s Trumpem – a to podruhé za dva dny. Kreml vyjádřil „vážné znepokojení“ nad zprávami, že Zelenskyj s Trumpem hovořil právě o možném poskytnutí střel Tomahawk.

Bílý dům oznámil, že zahájil hromadné propouštění federálních zaměstnanců. Republikánský prezident USA Donald Trump, který o rušení míst rozhodl, v pátek před půlnocí SELČ uvedl, že za toto propouštění mohou demokraté. O práci přicházejí zaměstnanci ministerstev financí a školství, lidé pracující v americké zdravotní agentuře nebo pracovníci daňového úřadu, informuje agentura Reuters.

Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová, oznámil norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.

Generální prokurátorka státu New York Letitia Jamesová čelí obžalobě z bankovního podvodu. Uvedl to zdroj agentury Reuters. Případ podle médií souvisí se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa „využít vládní moc“ proti osobám, které proti ní vedly vyšetřování nebo se veřejně „bránily jejím zájmům“.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás vstoupila dle egyptských médií v platnost. Obě strany souhlasily s první fází mírového plánu, který dříve oznámil prezident USA Donald Trump. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale uvedla, že klid zbraní začne platit až během 24 hodin po schválení dohody vládou židovského státu. Ta se sešla ve čtvrtek vpodvečer. Hamás již začátek příměří vyhlásil. Podle Trumpa budou izraelská rukojmí propuštěna na začátku příštího týdne.

Americký prezident Donald Trump jednal s kanadským premiérem Markem Carneym o snížení cel na klíčové kanadské sektory. Trump téma dovozních poplatků podle agentury Reuters zmínil na úvod úterního setkání v Bílém domě. „Myslím, že Kanada bude s cly velmi spokojená,“ řekl prezident USA s tím, že cílem pozvání Carneyho bylo zmírnit obchodní napětí mezi Washingtonem a Ottawou.

Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí je na dosah, uvedli šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Obdobně se vyjádřili i čelní představitelé Velké Británie či Německa. Teroristické hnutí Hamás odpovědělo na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v oblasti, že je ochotno předat všechna izraelská rukojmí, živá i mrtvá. V evropských metropolích se proti válce demonstrovalo.

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa k ukončení války v Gaze, jelikož naplňuje izraelské cíle. Plán Bílý dům zveřejnil krátce před tiskovou konferencí. Pokud bude s mírovým plánem souhlasit i Hamás, musí nejpozději do 72 hodin propustit rukojmí, uvedl Trump. Bílý dům také počítá s tím, že v Pásmu Gazy budou vládnout palestinští technokraté pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem.

Demokraté a republikáni nenašli na pondělní schůzce v Bílém domě shodu na financování federální vlády Spojených států od 1. října, což podle amerického viceprezidenta JD Vance znamená, že vládě hrozí omezení chodu. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump v noci na pátek oznámil novou várku vysokých cel na širokou škálu zboží dováženého do Spojených států, včetně stoprocentního cla na léky, padesátiprocentního cla na kuchyňský nábytek a pětadvacetiprocentního cla na těžké nákladní automobily. Nové tarify mají vstoupit v platnost 1. října, informovala agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump věří, že Turecko bude souhlasit s jeho žádostí o ukončení nákupu ruské ropy. Prohlásil to po jednání s tureckým protějškem Recepem Tyyipem Erdoganem. Šéf Bílého domu zároveň nastínil, že by Washington mohl zrušit sankce vůči Ankaře, aby Turecko mohlo nakoupit americké stíhačky F-35. Erdogan před novináři v Oválné pracovně prohlásil, že ho přijetí v Bílém domě potěšilo.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že by Ukrajina mohla s podporou EU a NATO získat zpátky veškeré území dobyté Ruskem. „Je to silné sdělení,“ reagoval na to český ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Ukrajina má dle něj právo obnovit svou územní celistvost. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) vnímá Trumpova slova jako velký obrat, neví však, čím šéf Bílého domu svůj výrok podloží. Debatu v Událostech, komentářích vedla Jana Peroutková.

Americký prezident Donald Trump podepsal nařízení, kterým oficiálně označil levicové hnutí Antifa za „domácí teroristickou organizaci“. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Bílého domu.

Talk show Jimmyho Kimmela, která byla minulý týden ve Spojených státech pozastavena po jeho komentářích k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, se v úterý vrátí do vysílání. Napsaly to v pondělí světové agentury s odvoláním na stanici ABC a její mateřskou společnost Walt Disney. Zatímco americký prezident Donald Trump rozhodnutí stáhnout pořad přivítal, řada kulturních osobností a moderátorů ho kritizovala jako útok na svobodu projevu.

Americký prezident Donald Trump podepsal nařízení o vyslání jednotek Národní gardy do Memphisu v americkém Tennessee. Jejich úkolem prý bude potírat kriminalitu. Opatření mají být stejná jako ta, která již šéf Bílého domu uvedl do praxe v hlavním městě Washingtonu, napsala agentura AP.

Šéf Bílého domu Donald Trump prohlásil, že americká armáda v pondělí provedla útok na loď patřící venezuelskému drogovému kartelu. Plavidlo mělo dle prezidenta namířeno do Spojených států. Dodal, že při útoku byli zabiti tři muži.

Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohl být omyl. Podle agentury Reuters to prohlásil americký prezident Donald Trump. Polsko, ale také například představitelé Německa, Ukrajiny či Evropské unie naopak předpokládají, že Rusko v noci na středu vyslalo bezpilotní stroje nad polské území záměrně. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů do polského vzdušného prostoru nepopřelo, tvrdí ale, že „nešlo o úmysl, natož o útok“.

Zemřel americký konzervativní aktivista Charlie Kirk, oznámil na sociální síti Truth Social prezident USA Donald Trump. Při středečním vystoupení na Utah Valley University ve městě Orem byl Kirk zastřelen. Americké úřady po pachateli stále pátrají, zatím nalezli pouze jeho pušku. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nabízí odměnu sto tisíc dolarů (2,1 milionu korun) za informace, které povedou k identifikaci střelce. Zabití Kirka odsoudili jak američtí, tak zahraniční politici.

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů v pondělí zveřejnili snímek dvojsmyslně laděného dopisu, který označují jako blahopřání k narozeninám pro finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina od nynějšího prezidenta Donalda Trumpa. Agentura AP poznamenala, že Trump existenci takového listu odmítal, v úterý uvedla, že k narozeninám Epsteinovi podepsali blahopřání například i někdejší prezident USA Bill Clinton nebo prominentní právník Alan Dershowitz.

Federální policisté v neděli rozebrali část mírové iniciativy před Bílým domem, která je obecně považována za nejdelší nepřetržitý politický protest v historii Spojených států. Stalo se tak asi 36 hodin poté, co prezident Donald Trump vydal příkaz k odstranění. Akce, která mimo jiné vyzývá k jadernému odzbrojení, trvá nepřetržitě čtyřiačtyřicet let. Zažila tak sedm prezidentů, hurikány, sněhové bouře, povodně i nespočet konfliktů, píší americká média.

Indický premiér Naréndra Módí udělal krok ke zlepšení vztahů se svým asijským rivalem a po sedmi letech navštívil Čínu u příležitosti summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Fotoaparáty ho zachytily v objetí s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Indie přitom dlouho budovala vztahy se Spojenými státy americkými.