Bavorsko strana 3 z 5

Neznámí zloději ukradli největší poklad keltských platidel nalezený ve dvacátém století. V noci z pondělí na úterý ho odnesli z muzea v bavorském Manchingu. Zlaté mince byly ražené na území současného Česka. Sběratelská hodnota ukradeného pokladu činí řádově miliony eur (desítky až stovky milionů korun), uvedl bavorský zemský kriminální úřad. Ministerstvo mluví o organizovaném zločinu, po pachatelích policie pátrá i mimo Německo. Manchingské opidum přitahuje zloděje opakovaně.

Německá vláda kancléře Olafa Scholze vyslovila souhlas se změnou zákona tak, aby poslední tři německé jaderné elektrárny mohly fungovat až do 15. dubna příštího roku. Na Twitteru to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner. Německo původně plánovalo na konci letošního roku s výrobou elektřiny v nukleárních elektrárnách skončit, kvůli energetické krizi ale muselo rozhodnutí přehodnotit.

Bavorsko kvůli rostoucí migraci od pátku zintenzivní namátkové kontroly na bavorských hranicích s Českem a Rakouskem, oznámil ve čtvrtek bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann. Své rozhodnutí, které bude platit do odvolání, zdůvodnil nedostatečnou ochranou vnějších hranic Evropské unie. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chápe posílení namátkových kontrol jako reakci na sílící migraci na balkánské trase.

Bavorsko a Česko prohloubí bezpečnostní a záchranářskou spolupráci, oznámil Joachim Herrmann, bavorský ministr vnitra po jednání se svým českým protějškem Vítem Rakušanem (STAN) v Mnichově. Herrmann označil nelegální migraci za rostoucí problém, proto považuje za důležité využít českého předsednictví v Evropské unii a pokročit v reformě evropského azylového systému.

Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci roku odstaví. Německý ministr hospodářství Robert Habeck v pondělí večer řekl, že zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku mohou během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska přispět k energetické bezpečnosti Německa.

Otevření státních hranic po sametové revoluci se projevilo mimo jiné i v českém příhraničí. Jihočeské okresy a města začaly spolupracovat s německými a rakouskými sousedy na vytvoření Euroregionu Šumava – Bavorský les. Ten tak symbolicky navázal na zaniklou Zlatou stezku, obchodní cestu mezi Vodňany a bavorským Pasovem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jižní část ropovodu Družba nepracuje. Potrubí je podle zdrojů agentury Reuters odstavené od začátku srpna. Zastavení tranzitu potvrdila bratislavská rafinerie Slovnaft i slovenský přepravce ropy Transpetrol. Ropovod přivádí ruskou surovinu do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Důvodem přerušení je podle Reuters problém s platbou tranzitních poplatků mezi Ukrajinou a Ruskem. Tranzitu ropy v severní části Družby se spor netýká.

Německo chce do začátku listopadu naplnit své zásobníky plynu na více než devadesát procent. Jinak hrozí, že země bude muset výrazně redukovat spotřebu a případně ji nařídit průmyslu i domácnostem. Obyvatelé, ale i celá města hledají způsoby, jak být maximálně energeticky soběstační. Vzorem jim může být bavorská vesnice Wildpoldsried.

Bavorské úřady od pátku povolí zvýšení denní kapacity Transalpinského ropovodu, kterým je do Česka přiváděna ropa z italského Terstu. Oznámil to předseda vlády Petr Fiala (ODS) po jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem v Praze. Politici během pracovního oběda v Kramářově vile hovořili i o posilování spolupráce a modernizaci přeshraniční infrastruktury.

Velká sláva byla v Praze 14. července 1862. Vlastně to nebylo přímo v Praze, ale na jejím předměstí Smíchově. Nebylo to poprvé, kdy přijel do Prahy (nebo těsně k ní) parní vlak, ale stále to byla novinka. Česká západní dráha, která na Smíchově nově končila, vedla z Plzně a zároveň nabízela spojení do Bavorska. Západní dráha je i přes mnoho proměn dodnes jednou z nejkrásnějších tratí – od údolí Berounky po svahy Českého lesa – a před rokem 1989 to byla pro mnohé také vysněná trať. „Její“ expresy do Paříže a do Mnichova byly jedněmi z mála vlaků na Západ.

V Německu znovu roste počet případů covidu, což platí i pro příhraniční spolkové země. Situace se tak odráží i na obsazenosti hotelů a penzionů v Krušných horách, pobyty totiž začali zejména Němci hromadně rušit. Podle hoteliérů je ale letošní sezona celkově slabší.

Archeologové sestavili rozsáhlý soubor středověkých mečů nalezených na území dnešního Česka. Popsali například významné změny v technice výroby, které nastaly ve druhé polovině osmého a v devátém století a později v jedenáctém století. A objevili i zvláštnosti mečů z území Moravy. Podle expertů se o vývoji středověkých mečů dosud mnoho neví. Na projektu spolupracují Archeologické ústavy Akademie věd v Praze a v Brně a Národní muzeum.

Hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě se otevře turistům. Průlomové rozhodnutí ve čtvrtek vydala státní správa národního parku. O zpřístupnění cesty Luzenským údolím usilují na Šumavě už od devadesátých let. Zatímco z Bavorska je přechod přístupný, na české straně byly zatím veškeré snahy o otevření marné. Hlavním důvodem je ochrana tetřeva hlušce, který se v oblasti vyskytuje.

Premiér Petr Fiala (ODS) vystoupil v Berlíně jako čestný řečník na výročním zasedání Východního výboru německého hospodářství (OA). Před odletem do Německa připomněl, že obě země silně pociťují ekonomický dopad ruské agrese na Ukrajině. Zpřetrhání vazeb na Rusko je podle něj ale zároveň příležitostí pro střední Evropu.

Na sudetoněmeckém sjezdu, který se letos koná v bavorském Hofu, poprvé zazněla česká hymna. Bavorský premiér Markus Söder, jehož spolková země po druhé světové válce nad vysídlenými sudetskými Němci převzala záštitu, to v nedělním projevu označil za důležitý symbol toho, že Češi a Němci již nejsou nepřátelé. Na akci promluvil také český poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Den po železničním neštěstí v bavorském Garmisch-Partenkirchenu našli záchranáři další mrtvé tělo. Počet obětí vykolejení regionálního vlaku se tak zvýšil na pět, informovala agentura DPA. Záchranné a vyprošťovací práce po páteční nehodě pokračují. Úřady předem upozorňovaly, že není vyloučeno, že počet obětí ještě nemusí být konečný. Příčina neštěstí je nadále nejasná.

Nejméně čtyři lidé zemřeli a desítky dalších utrpěly zranění při nehodě vlaku blízko bavorského alpského letoviska Garmisch-Partenkirchen. Uvedl to policejní mluvčí. Regionální souprava jedoucí do Mnichova vykolejila severně od Garmisch-Partenkirchenu.

V Bavorsku v pátek začal proces se Somálcem, který podle vyšetřovatelů loni ve Würzburgu ubodal tři ženy a sedm dalších lidí zranil. Za to by mu za běžných okolností hrozilo doživotní vězení. Státní zastupitelství pro dvaatřicetiletého muže ale podle agentury DPA požaduje ústavní léčbu, protože trpí paranoidní schizofrenií.

V některých částech Evropy se v posledních letech začala šířit nebezpečná sršeň asijská, která kvůli své útočnosti a dravosti decimuje včelstva a způsobuje tak velké ztráty chovatelům. S agresivními asijskými sršněmi už bojují například včelaři ve Francii, Portugalsku či Španělsku, pozorovány ale byly i v sousedním Bavorsku. Na území České republiky zatím nebyla přítomnost sršní asijských zaznamenána, jejich přezimování komplikuje chladné zimní počasí. Změna teplot ale může v následujících letech vytvořit pro tento invazní hmyz příhodnější podmínky, varují odborníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Američtí vojáci, kteří se vracejí z cvičení na Slovensku, opustili české území. Vracejí se na základnu do Bavorska, odkud odjeli v polovině února. V každém směru se konvoj přesouval rozdělený do mnoha kolon vždy devět dní. Vojáci cestovali především po dálnicích D0, D1, D2 a D5, vážnější dopravní komplikace v souvislosti s jejich cestou nenastaly.

V Plzni finišuje stomilionová oprava Velké synagogy. Ještě před jejím otevřením se tamní židovská obec rozhodla náležitě dozdobit plzeňské tóry a také se více dozvědět o historii svitků. Nápis na nástavcích překvapivě prozradil, že největší tóra pochází z Bavorska.

Dvě ulovené laně v rakouských Alpách, ale i stržené kozy a ovce má na svědomí během své životní cesty vlk, jehož tělo bylo nalezeno v lednu na Prostějovsku. Odhalila to analýza DNA a její srovnání se stěry ulovené kořisti. Vlk urazil z Alp na Moravu minimálně šest set kilometrů. U Olšan ho pak pravděpodobně srazilo auto.

Německé Spolkové shromáždění v neděli zvolí federálního prezidenta. Pokud se nestane něco nečekaného, bude ve funkci pokračovat stávající hlava státu Frank-Walter Steinmeier, kterému kromě vládní koalice slíbili podporu i opoziční konzervativci. Spíš než otázka, kdo bude stát v čele Německa dalších pět let, tak před volbou budila pozornost nominace jednoho ze tří Steinmeierových soupeřů, jenž kvůli kandidatuře zřejmě přijde o stranickou knížku. Samotnou volbu, které se coby delegátka spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko zúčastní mimo jiné i exkancléřka Angela Merkelová, ovlivnila pandemie, a oproti zvyklostem se nebude konat ve Spolkovém sněmu.

Zájem o aktivní hrdinky v kombinaci s přetrvávající popularitou výpravných kostýmních seriálů přivádí západní filmaře na vídeňský dvůr. Minisérii o životě rakouské císařovny Alžběty známé pod přezdívkou Sisi před nedávnem odvysílala německá RTL, vlastní produkci připravuje Netflix a do kin mají vstoupit i dva filmy o životě manželky Franze Josefa. Osudy císařovny „s hvězdami ve vlasech“ tak podle všeho tvůrce nepřestávají fascinovat – a ti nyní reinterpretují mýtus bavorské princezny pro novou generaci diváků.