Německo připouští kontroly na celé hranici, záležet bude na migrační situaci

Německo chce podle migrační situace zavádět pohraniční kontroly po vzoru těch s Rakouskem i na svých dalších hranicích, rovněž chce v pohraničí zintenzivnit takzvané skryté namátkové kontroly a pátrání. Po jednání s německými spolkovými zeměmi to sdělil kancléř Olaf Scholz. Německá vláda také poskytne regionům na migraci o jednu miliardu eur více.

„Dobře střežit naše vnitřní hranice je pro nás důležité. Možnost ostrahy našich hranic s Rakouskem jsme prodloužili. A s ohledem na aktuální situaci budeme činit podobné kroky i v případě dalších států, případně zintenzivníme skryté kontroly, které na německých hranicích i tak organizujeme,“ řekl Scholz.

Zemští ministři vnitra Braniborska a Saska požadují po spolkové ministryni vnitra Nancy Faeserové dočasné obnovení kontrol na hranicích s Českem a Polskem. Ostrahu hranic s těmito státy závěrečný dokument přímo nezmiňuje, obnovení kontrol podle vzoru z německo-rakouské hranice ale umožňuje.

„V závislosti na situaci bude spolková vláda po konzultaci s dotčenými zeměmi Spolkové republiky Německo zavádět stávající koncepci hranic s Rakouskem také na dalších německých hranicích,“ uvádí závěrečný dokument. Německo na hranicích s Rakouskem v roce 2015 dočasně obnovilo stacionární kontroly, které od té doby pravidelně prodlužuje. Tyto kontroly nejsou plošné, ale namátkové, nejčastěji jsou na klíčových tazích.

Scholz také prohlásil, že německá vláda letos poskytne spolkovým zemím na zvládání migrace navíc k paušálním platbám jednu miliardu eur (23,5 miliardy korun). Na trvalém systému financování péče o migranty se Scholz se zemskými premiéry prozatím nedohodl, rozhodnutí se tak odsouvá na listopadové jednání.

Počet migrantů v Německu stoupá

Podle aktuální statistiky spolkové policie přišlo v prvním čtvrtletí do Německa nejméně 19 627 migrantů bez potřebných dokladů. V meziročním srovnání je to zhruba o třetinu více. V prvním čtvrtletí loňského roku zachytila německá policie 12 958 migrantů bez dokladů.

Někteří migranti přicházejí do Německa přes Polsko a Česko, aby se vyhnuli kontrolám na německo-rakouské hranici. Podle vzoru na německo-rakouských hranicích by některé země chtěly obnovit ostrahu i na pomezí s Českem, Polskem a Švýcarskem, což závěrečný dokument po jednání Scholze s regiony umožňuje. O kontroly v případě Česka a Polska požádali Faeserovou její zemští kolegové z Braniborska a Saska, naopak Bavorsko o ostrahu pomezí s Českem neusiluje.

Bavorský premiér Markus Söder na úterním jednání v Řezně s českým ministerským předsedou Petrem Fialou (ODS) řekl, že Bavorsko střežit pohraničí s Českem nepožaduje. Zdůvodnil to i tím, že Česko hlídá své vlastní hranice dostatečně kvalitně. Středeční dohodu Scholze s regiony ale Bavorsko společně se Saskem a Saskem-Anhaltskem přivítalo. V prohlášení trojice těchto spolkových zemí žádá ještě další kroky, mimo jiné rozšíření seznamu takzvaných bezpečných států a jasné oddělení azylového řízení od pracovní migrace. „Právo na azyl se nesmí stát právem na přistěhovalectví,“ uvedly Bavorsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko.

„Česká republika udělala hodně, aby přes nás nevedly migrační trasy,“ řekl Fiala na úterním setkání se Söderem. Poznamenal, že aktuální čísla ukazují, že česká opatření fungují, neboť týdenní počty migrantů jsou v poslední době v řádu desítek.

Za první čtvrtletí letošního roku zajistili policisté podle zprávy zveřejněné na stránkách ministerstva vnitra 2658 běženců, kteří byli v Česku nelegálně. Oproti stejnému období loni jejich počet stoupl o 35 procent. Při migraci přes vnější schengenskou hranici zadržela policie 108 lidí, ostatní ve vnitrozemí a na mezinárodních letištích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 47 mminutami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 1 hhodinou

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 1 hhodinou

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 1 hhodinou

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.