Německo připouští kontroly na celé hranici, záležet bude na migrační situaci

Německo chce podle migrační situace zavádět pohraniční kontroly po vzoru těch s Rakouskem i na svých dalších hranicích, rovněž chce v pohraničí zintenzivnit takzvané skryté namátkové kontroly a pátrání. Po jednání s německými spolkovými zeměmi to sdělil kancléř Olaf Scholz. Německá vláda také poskytne regionům na migraci o jednu miliardu eur více.

„Dobře střežit naše vnitřní hranice je pro nás důležité. Možnost ostrahy našich hranic s Rakouskem jsme prodloužili. A s ohledem na aktuální situaci budeme činit podobné kroky i v případě dalších států, případně zintenzivníme skryté kontroly, které na německých hranicích i tak organizujeme,“ řekl Scholz.

Zemští ministři vnitra Braniborska a Saska požadují po spolkové ministryni vnitra Nancy Faeserové dočasné obnovení kontrol na hranicích s Českem a Polskem. Ostrahu hranic s těmito státy závěrečný dokument přímo nezmiňuje, obnovení kontrol podle vzoru z německo-rakouské hranice ale umožňuje.

„V závislosti na situaci bude spolková vláda po konzultaci s dotčenými zeměmi Spolkové republiky Německo zavádět stávající koncepci hranic s Rakouskem také na dalších německých hranicích,“ uvádí závěrečný dokument. Německo na hranicích s Rakouskem v roce 2015 dočasně obnovilo stacionární kontroly, které od té doby pravidelně prodlužuje. Tyto kontroly nejsou plošné, ale namátkové, nejčastěji jsou na klíčových tazích.

Scholz také prohlásil, že německá vláda letos poskytne spolkovým zemím na zvládání migrace navíc k paušálním platbám jednu miliardu eur (23,5 miliardy korun). Na trvalém systému financování péče o migranty se Scholz se zemskými premiéry prozatím nedohodl, rozhodnutí se tak odsouvá na listopadové jednání.

Počet migrantů v Německu stoupá

Podle aktuální statistiky spolkové policie přišlo v prvním čtvrtletí do Německa nejméně 19 627 migrantů bez potřebných dokladů. V meziročním srovnání je to zhruba o třetinu více. V prvním čtvrtletí loňského roku zachytila německá policie 12 958 migrantů bez dokladů.

Někteří migranti přicházejí do Německa přes Polsko a Česko, aby se vyhnuli kontrolám na německo-rakouské hranici. Podle vzoru na německo-rakouských hranicích by některé země chtěly obnovit ostrahu i na pomezí s Českem, Polskem a Švýcarskem, což závěrečný dokument po jednání Scholze s regiony umožňuje. O kontroly v případě Česka a Polska požádali Faeserovou její zemští kolegové z Braniborska a Saska, naopak Bavorsko o ostrahu pomezí s Českem neusiluje.

Bavorský premiér Markus Söder na úterním jednání v Řezně s českým ministerským předsedou Petrem Fialou (ODS) řekl, že Bavorsko střežit pohraničí s Českem nepožaduje. Zdůvodnil to i tím, že Česko hlídá své vlastní hranice dostatečně kvalitně. Středeční dohodu Scholze s regiony ale Bavorsko společně se Saskem a Saskem-Anhaltskem přivítalo. V prohlášení trojice těchto spolkových zemí žádá ještě další kroky, mimo jiné rozšíření seznamu takzvaných bezpečných států a jasné oddělení azylového řízení od pracovní migrace. „Právo na azyl se nesmí stát právem na přistěhovalectví,“ uvedly Bavorsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko.

„Česká republika udělala hodně, aby přes nás nevedly migrační trasy,“ řekl Fiala na úterním setkání se Söderem. Poznamenal, že aktuální čísla ukazují, že česká opatření fungují, neboť týdenní počty migrantů jsou v poslední době v řádu desítek.

Za první čtvrtletí letošního roku zajistili policisté podle zprávy zveřejněné na stránkách ministerstva vnitra 2658 běženců, kteří byli v Česku nelegálně. Oproti stejnému období loni jejich počet stoupl o 35 procent. Při migraci přes vnější schengenskou hranici zadržela policie 108 lidí, ostatní ve vnitrozemí a na mezinárodních letištích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 1 hhodinou

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 2 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 9 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...