Agrofert strana 2 z 5

Marii Kaiseršotové ze středočeského Klučova před domem v roce 2016 postavila firma z holdingu Agrofert dvě obří sila na obilí. Kaiseršotová záhy zjistila, že stavba neměla vydané klasické stavební povolení. To nemá dodnes. Soudy po letech sporů definitivně rozhodly, že jde o černou stavbu. Agrofert přitom dle rozsudků musel vědět, že pravidla obchází. Letitý spor ovlivňovaly i úřady, kterým šéfovaly političky z hnutí ANO. Pro Reportéry ČT natáčely Jana Neumannová a Zuzana Černá.

Pražský městský soud ve středu opět nepravomocně osvobodil předsedu ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo. „Očekávala jsem spíše odsouzení,“ přiznala místopředsedkyně senátního ústavně-právního výboru Hana Kordová Marvanová (za SPOLU). Radost je podle ní předčasná, protože jde o kauzu, která má různé zvraty. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) v Událostech, komentářích vyjádřil radost. „Verdikt byl velmi precizně odůvodněn, vypořádali se se všemi důkazy,“ uvedl.

Expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš v reakci na zproštění obžaloby v kauze Čapí hnízdo uvedl, že z rozsudku má radost. Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka není závěr soudu žádné překvapení. Premiér Petr Fiala (ODS) prý rozsudek respektuje, podobně se vyjádřili i předseda Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš, předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová či šéf poslanců SPD a místopředseda hnutí Radim Fiala.

Pražský městský soud ve středu opět nepravomocně osvobodil předsedu ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách. Babiš i Nagyová vinu od počátku odmítají. Bývalý premiér dlouhodobě označuje kauzu za politicky motivovanou, nyní napsal, že má z rozsudku radost. Kauzu stejný soud nyní projednával podruhé, původně oba obžalované osvobodil. Nepravomocný rozsudek ale loni na podzim zrušil odvolací Vrchní soud v Praze.

V kauze Čapí hnízdo by příští týden mohly zaznít závěrečné řeči, vyloučit nelze ani vyhlášení rozsudku. ČT to řekl Adam Wenig, mluvčí Městského soudu v Praze, který příští středu případ po zrušení osvobozujícího verdiktu znovu otevře. Obhájce obžalovaného expremiéra Andreje Babiše (ANO) navrhl výslech nového svědka Tomáše Kohoutka. Jde o bývalého člena představenstva firmy, od které Babišovi příbuzní získali akcie Farmy Čapí hnízdo. Obžalobě čelí i Babišova někdejší poradkyně Jana Nagyová, oba vinu odmítají.

Skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka může převzít ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) mediální skupinu Mafra, provozovatele rozhlasových stanic firmu Londa a pardubickou chemičku Synthesia. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nabylo v pondělí právní moci, uvedl úřad na síti X.

Firma Schrom Farms z holdingu Agrofert vrátila státu dotaci 1,6 milionu korun, kterou Evropská komise odmítla proplatit kvůli střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Informoval o tom Český rozhlas Radiožurnál a server iROZHLAS.cz. Evropská komise v minulosti ve svém auditu označila za problematické dotace pro Agrofert z doby Babišovy vlády. Podle auditorů Babiš rozhodoval o záležitostech týkajících se fondů EU a zároveň dál ovládal Agrofert, ačkoliv akcie svých firem vložil kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.

Vedení účetnictví v eurech, amerických dolarech nebo britských librách představuje od příštího roku pro české firmy novou možnost přijatou v rámci úsporného balíku. Mnohé podniky se ale na změnu nechystají. Překážkou je pro ně hlavně nepřipravenost státní správy – daňové přiznání nebo hlášení sociální správě a zdravotním pojišťovnám budou totiž nadále zpracovávat v korunách.

Další firma z holdingu Agrofert nesouhlasí s doměřenou daní za reklamu v konferenčním centru Čapí hnízdo. Koncern proto podal žalobu k Městskému soudu v Praze. ČT to bez dalších podrobností potvrdil mluvčí soudu Adam Wenig. Agrofert napadá rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství, které doměřilo pěti jeho firmám daň přes 1,2 milionu korun. Na soudy se obrátily i další tři společnosti z holdingu, v jednom případě naopak lhůta uplynula. Reklamu na Čapím hnízdě stále zkoumá také policie.

Holding Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) podal žalobu na předsedu hnutí STAN a ministra vnitra Víta Rakušana kvůli výrokům o odposlouchávání telefonů. Firma o kroku informovala na svém webu. Požaduje omluvu za podle holdingu zcela nepravdivé tvrzení či přinejmenším snahu vyvolat dojem, že Agrofert protiprávně odposlouchává hovory třetích osob. Rakušan to prohlásil v rozhovoru s deníkem MF Dnes, který hnutí STAN zveřejnilo v září na svých webových stránkách. Holding žaluje i samotné hnutí STAN.

Farma Čapí hnízdo byl od začátku ekonomicky neúnosný a vysoce rizikový projekt. Tvrdí to pražský vrchní soud, který ve svém usnesení kritizuje zprošťující rozsudek Městského soudu v Praze. Ten si podle odvolacího senátu nepoložil otázku, zda by převedení Čapího hnízda na rodinu obžalovaného expremiéra Andreje Babiše (ANO) pro ni nebylo nepřiměřenou zátěží. Vrchní soud v dokumentu, kterým zrušil osvobozující verdikt, vytýká spekulace i špatné hodnocení důkazů. ČT má nové usnesení soudu k dispozici.

Případ padesátimilionové dotace na farmu Čapí hnízdo projedná na pražském městském soudu znovu senát Jana Šotta. České televizi to potvrdila zastupující tisková mluvčí soudu Štěpánka Tykalová. Soudce Šott se sice v říjnu přesunul na trestní úsek soudu, kde rozhoduje o odvoláních, případ, v němž dříve rozhodoval, mu ale podle zákona zůstává. Čapí hnízdo vrátil k novému projednání vrchní soud, podle kterého bylo nedostatečné a chybně provedené dokazování u městského soudu. Z verdiktu, který se dosud nedostal na veřejnost, citoval nyní – kdy se případ městskému soudu vrátil – server Česká justice.

Městský soud v Praze má zpět kauzu Čapí hnízdo. Vrchní soud mu vrátil spis poté, co zrušil původní osvobozující verdikt nad předsedou opozičního ANO Andrejem Babišem a jeho bývalou poradkyní Janou Nagyovou. Městský soud nyní podle jeho mluvčí Štěpánky Tykajové rozešle usnesení o zrušení rozsudku státnímu zástupci a obhájcům.

Opoziční poslanci z ANO a SPD zvažují, že požádají o svolání mimořádné schůze sněmovny. A to kvůli tomu, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) používal v minulosti šifrovací telefonní aplikaci. Podle serveru iDnes šlo o stejný program jako u skupiny obviněných v kauze Dozimetr. Ministr souvislost s Dozimetrem odmítá a říká, že žádné problematické hovory nevedl. Ministra vnitra se zastal také premiér Petr Fiala (ODS).

Pražský vrchní soud zrušil osvobozující rozsudek v kauze padesátimilionové dotace na farmu Čapí hnízdo. Vyplývá to z informací v justiční databázi, které jsou bez dalších podrobností. Soud rozhodl ve čtvrtek v neveřejném zasedání, výsledek ale oficiálně sdělí až po doručení procesním stranám. V případu jsou stíháni bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. V lednu si oba vyslechli zprošťující rozsudek, proti tomu se ale odvolal státní zástupce Jaroslav Šaroch. Odvolací soud mu nyní vyhověl, případ tak znovu projedná prvoinstanční pražský městský soud.

Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zpřísněného zákona o střetu zájmů. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh podepsalo sedmdesát poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.

Vrchní soud v Praze v neveřejném zasedání rozhodl o odvolání státního zástupce proti osvobozujícímu verdiktu městského soudu v kauze Čapí hnízdo. Jisté je, že prvostupňový rozsudek nepotvrdil a podle advokáta Aleše Rozehnala je 99procentní pravděpodobnost, že odvolací senát vyhověl žalobci a případ vrátil k novému projednání. Oficiálně ale zatím vrchní soud svůj rozsudek neoznámil, učiní to až po jeho doručení stranám sporu, podle mluvčí soudu to nebude dříve než za měsíc. Kvůli dotaci pro Čapí hnízdo jsou obžalovaní předseda opozičního ANO Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová.

Až tam, kde se potraviny prodávají, zůstává největší část peněz, které lidé platí za potraviny. Jsou o tom přesvědčeni politici stran vládních i opozičních, ačkoli z koaličních stran zní i výtky vůči některým potravinářským firmám, jmenovitě těm ze skupiny Agrofert, a od opozice zase kritika snížení zemědělských dotací. O cenách potravin diskutovali v Událostech, komentářích politici Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Martin Hlaváček (za ANO) a také předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna a Jana Neumannová z Reportérů ČT.

Za drahé potraviny můžou podle ekonomů nejen ceny energií a vstupních surovin, ale i to, že českému trhu dominují velcí hráči. Na trhu s pečivem získal významné postavení Agrofert ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO), který před třemi lety koupil konkurenční pekárny United Bakeries. Antimonopolní úřad měl přitom podmínku, že musí být zachována konkurence a Agrofertu nařídil část pekáren prodat. Část odprodaných pekáren však prochází útlumem, což zesílilo pozici Agrofertu na trhu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu si připsalo u Nejvyššího správního soudu (NSS) dílčí úspěchy ve sporech o dotace pro zpracovatele plastů Fatra a dřevařskou firmu Wotan Forest z koncernu Agrofert. Žádosti o dotace pro Fatru a Wotan Forest na energeticky úsporná opatření ministerstvo zamítlo v roce 2021, obě rozhodnutí ale loni v prosinci zrušil Městský soud v Praze, a to pro údajnou nepřezkoumatelnost. K takovému postupu ale podle NSS nebyl důvod. Rozsudky městského soudu proto zrušil a oba spory mu vrátil k dalšímu řízení.

Sněmovna se ani po dvanácti hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Koalice chce jako první bod projednat konsolidační balíček. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve středu krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se vrátí ve středu ráno. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Vlastnictví Mafry Babišem po deset let bylo dle ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše značným rizikem pro svobodu tisku v Česku. Nyní je podle něj na místě se ptát, kdo bude konečným majitelem mediální společnosti, jelikož dle samotného kupce Karla Pražáka je možné, že Mafru buď celou, nebo po částech prodá. Doufám, že nový vlastník Mafry nebude zavdávat pochyby o tom, jakým způsobem je spojena politická, ekonomická a mediální moc, řekl Klimeš v Interview ČT24.

Holding Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) prodal chemičku Synthesia, mediální společnost Mafra a firmu Londa skupině Kaprain podnikatele Karla Pražáka. O dohodě na transakci, kterou ještě posoudí antimonopolní úřad, v pátek informoval mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Cenu neuvedl, podle serveru Hospodářských novin (HN) se spekuluje o víc než deseti miliardách korun.

Jako novinář pracuje Lukáš Valášek už od studií na vysoké škole. I po letech zkušeností bojuje se stresem. Vyrovnat se s ním mu pomáhá také zpětná vazba těch, kterým se ve svých textech často věnuje – politiků. „Když na vás útočí, znamená to, že děláte svoji práci dobře. Pokud chválí, není to pro investigativního novináře úplně dobrá vizitka,“ říká investigativec, který mimo jiné rozpletl případ neexistující mluvčí někdejšího hejtmana Jihomoravského kraje.