Azyl

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Ruské vojenské soudy prošetřují 7300 případů podezření z dezerce od prvního vyhlášení částečné mobilizace. Podle aktuální bilance, o níž informovalo ruské nezávislé médium Mediazona, by se tak jen za poslední rok zvýšil počet dezertérů šestinásobně. Putinův režim přitom opakovaně hovoří o jednotě a ochotě položit život během agrese na Ukrajině.

Ekvádorský soud rozhodl, že zatčení bývalého viceprezidenta Jorgeho Glase minulý týden bylo nezákonné. Zároveň ale uvedl, že Glas musí zůstat ve vězení kvůli svým předchozím odsouzením. Glas, který byl dvakrát odsouzen za korupci a nyní čelí novým obviněním, byl zatčen před týdnem při policejní razii na mexickém velvyslanectví v Quitu, kde od prosince pobýval.

Europoslanci ve středu schválili migrační pakt. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o něm v pořadu Události, komentáře uvedl, že situaci v Evropě každopádně zlepší a že neobsahuje povinné relokační kvóty. Opoziční poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) naopak řekla, že v paktu existuje distribuční klíč pro rozdělování migrantů a že Evropská komise může nařídit, aby si je členské státy přerozdělily.

Europoslanci schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů. Hlasování bylo dramatem do poslední chvíle, neboť podpora pro všech deset předpisů měnících unijní migrační a azylová pravidla nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas. Jednání na krátkou chvíli skandováním přerušili demonstranti, kteří byli v sále na galerii pro veřejnost. Demonstrace se konala i před budovou Evropského parlamentu.

Brazílie si předvolala maďarského vyslance, aby vysvětlil, proč bývalý prezident jihoamerické země Jair Bolsonaro strávil minulý měsíc dvě noci na maďarském vyslanectví. Stalo se to poté, co policie zatkla Bolsonarovy blízké spolupracovníky kvůli údajnému pokusu o státní převrat po prohraných volbách.

Německo chce nadále omezovat ilegální migraci. Kromě kontrol na hranicích s Českem a Polskem se snaží odradit ty běžence, kteří do Německa míří kvůli sociálním dávkám. Od léta je spolkové země přestanou vyplácet v hotovosti. Uprchlíci je dostanou převodem na kartu fungující v omezeném režimu. Někde už ji úřady zavedly.

Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 18 procent na 1,14 milionu, což je nejvíce od migrační krize z let 2015 a 2016. Oznámila to Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA). Nejčastěji azylanti přicházeli ze Sýrie, Afghánistánu či Turecka a mířili do Německa či Francie. Více než polovina vyřízených žádostí byla loni zamítnuta. Téměř 900 tisíc žádostí ke konci roku 2023 čekalo na vyřízení, z toho asi polovina déle než půl roku.

Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu Evropské unie zdrží. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová podoba návrhu je podle něj pro Česko horší než ta, na níž se podílelo během svého předsednictví. Zdůraznil, že pokud by byl pakt přijat, neznamená to, že by Česko mělo povinnost přijímat migranty.

Více než tisíc lidí dorazilo v posledních měsících do Finska přes jeho východní hranici s Ruskem. Podle Helsinek se Moskva tím, že pouští dále migranty bez potřebných dokumentů, snaží destabilizovat situaci v regionu. Podle tamních zpravodajských služeb za tím může být i další snaha – získávání informací. Finská rozvědka tvrdí, že se Rusko snaží žadatele o azyl naverbovat ke špionáži. Nárůst migrace navíc zatěžuje tamní úřady a zpomaluje identifikaci osob, které by mohly být hrozbou pro zemi. Finsko proto také minulý týden prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny do 11. února.

Členské státy Evropské unie, europoslanci a Evropská komise (EK) se ve středu shodli na balíčku pěti nařízení pro migraci a azyl. Mezi nimi je například povinná solidarita nebo řešení krizových situací souvisejících s migrací. Přinášíme výběr hlavních bodů. Zatím se jedná pouze o politickou dohodu a konkrétní texty zákonů budou oznámeny během následujících měsíců, upozornil pro web ČT24 mluvčí zastoupení Evropské komise v Česku Václav Lebeda.

Čeští ministři vítají shodu na nových migračních a azylových pravidlech v Evropské unii. Premiér Petr Fiala (ODS) po zasedání kabinetu uvedl, že úřady nyní vyhodnotí, zda dohoda obsahuje všechny parametry, které jsou pro Česko důležité. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný a pomůže bránit i Česko. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš si naopak myslí, že reforma je pozvánkou pro miliony nelegálních migrantů, zodpovědnost za ni dle něj nese zejména současný kabinet.

Státy Evropské unie a europoslanci se ve středu po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech. Reforma počítá s efektivnějšími kontrolami migrantů v Unii nebo s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí také povinnou solidaritu všech států sedmadvacítky. Aby dohoda mohla začít platit, musí ji ještě schválit plénum Evropského parlamentu a ministři členských zemí. Maďarsko už oznámilo, že dohodu odmítá, jednomyslný souhlas ale není pro konečné schválení reformy nutný.

Finsko s cílem zastavit nápor žadatelů o azyl znovu uzavře celou hranici s Ruskem, prohlásila v parlamentu ministryně vnitra této severské země Mari Rantanenová. Finsko přitom dříve během čtvrtku otevřelo podle agentury Reuters dva z osmi přechodů na hranici se svým východním sousedem.

Česko by mělo tlačit na to, aby EU důsledně hlídala své hranice, zrychlila azylový proces a deportovala neúspěšné uchazeče, shodli se Veronika Vrecionová (ODS), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Tomáš Helebrant (ANO) v Událostech, komentářích. Spíš než na péči o příchozí by se soustředili na prevenci.

Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února. Podle agentury Reuters to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Také do Estonska podle tamních úřadů přicházejí z Ruska migranti bez dokladů. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je její země připravena hranici narychlo také uzavřít.

Česká justice podle verdiktu Ústavního soudu (ÚS) porušila práva ruského občana. Při čekání na vydání do vlasti nebo udělení azylu strávil nepřiměřeně dlouhou dobu v předběžné vazbě, konstatoval soud. Omezení trvalo 28 měsíců, v Rusku byl stíhán pro podezření z podvodu. Česko muže nakonec propustilo na svobodu, hlavně kvůli loňské invazi ruských vojsk na Ukrajinu a změně tamní vnitropolitické situace. To prý ovlivnilo vnímání diplomatických záruk poskytnutých ruskými úřady, délka vazby ale už před tím přesáhla přiměřenou mez.

Francouzský senát schválil nový imigrační zákon. Cílem je, aby bylo možné rychleji deportovat odmítnuté žadatele o azyl, radikály a zločince. Schválené znění je ještě přísnější, než co navrhoval kabinet. Nové znění nicméně pochválil i ministr vnitra Gérald Darmanin. Není jisté, jakou podporu bude mít mezi poslanci Národního shromáždění, k prosazení novely bude možná potřebovat speciální článek ústavy.

Místo dočasné ochrany pracovní víza, to je přání některých ukrajinských uprchlíků, aby měli větší jistotu ohledně uplatnění v Česku. Dočasná ochrana totiž může být prodloužená maximálně do března 2025. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že usiluje o nastavení jednotného evropského mechanismu pro ty, kdo by chtěli v unijních státech zůstat.

Mezi muslimskými komunitami v západní Evropě se kvůli válce na Blízkém východě rychle šíří napětí. Po pondělní vraždě dvou Švédů v Bruselu mají policie v mnoha zemích vysoký stupeň pohotovosti. Radikální muslimové navíc organizují spolu s krajní levicí demonstrace na podporu Palestinců. Ty berlínské opakovaně přerostly v pouliční násilí. Ministři vnitra zemí EU se v Lucemburku shodli na tom, že vidí řešení zejména v deportacích neúspěšných žadatelů o azyl.

Německý kancléř Olaf Scholz v sobotu na předvolebním mítinku sociálních demokratů v Norimberku nevyloučil další opatření na německých hranicích. Konkrétně zmínil hranici s Polskem, uvedla agentura DPA. Scholzova stranická kolegyně a ministryně vnitra Nancy Faeserová v rozhovoru s nedělníkem Welt am Sonntag označila za jeden z možných kroků zavedení kontrol na pevných stanovištích na pomezí s Polskem a Českem. Takové opatření předtím odmítala.

Česká republika by měla dodavateli pro stavbu ruského kosmodromu Vostočnyj Vitaliji Ginzburgovi zaplatit zhruba 350 tisíc korun jako nemajetkovou újmu. Podle nepravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 totiž Česko vydalo nezákonné rozhodnutí v řízení o udělení mezinárodní ochrany v roce 2019. Ginzburg žádal v žalobě další odškodné, mimo jiné za to, že byl téměř dva roky ve vydávací vazbě. V této části ale soud žalobu zamítl, Česko podle něj za vzetí do vazby neodpovídá.

Izraelský premiér Benjanim Netanjahu v neděli prohlásil, že jeho země zvažuje deportaci tisíce Eritrejců, kteří se zúčastnili sobotních nepokojů v Tel Avivu. Při střetech se zranilo asi 140 osob včetně desítek izraelských policistů. Informovala o tom agentura AFP.

Americké ministerstvo obrany nemůže potvrdit tvrzení KLDR ohledně amerického vojína Travise Kinga drženého v Severní Koreji. Státní média totalitní země tvrdí, že se King přiznal k nezákonnému překročení hranice a vyjádřil vůli zažádat v KLDR nebo jiné třetí zemi o azyl kvůli nelibosti, kterou údajně cítil vůči „nelidskému zacházení a rasové diskriminaci v americké armádě“ a „nerovné americké společnosti“.