Robert Králíček

Poslanecká sněmovna by do prázdnin mohla zvolit členy Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb, potvrdil v rozhovoru pro Českou televizi premiér Petr Fiala (ODS). Zákon s touto institucí počítá přes šest let, doteď se ji ale nepovedlo personálně obsadit. Opozice nicméně s některými kandidáty navrženými vládou nesouhlasí a vyčítá kabinetu, že s ní v této věci dostatečně nekomunikoval. Vláda kritiku odmítá.

Pavel Bělobrádek přivedl před jedenácti lety lidovce zpět do Poslanecké sněmovny, odkud v předchozích volbách vypadli. Nyní jim ovšem volební modely přičítají jen kolem dvou až tří procent, což by znamenalo, že by v případných volbách ze sněmovny vypadli podruhé. Bělobrádek je nicméně přesvědčen, že je to hlavně otázka vysvětlování, propagace dosažených úspěchů, ale i toho, že nynější předseda KDU-ČSL Marian Jurečka na sebe ve vládě bral představování více nepopulárních věcí, než bylo třeba. Naopak si Bělobrádek – na rozdíl třeba od dalšího lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka – nemyslí, že by bylo pro stranu škodlivé hlavně to, s jakými stranami spolupracuje ve vládní koalici. Pavel Bělobrádek byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Současná bezpečnostní situace je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. To, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, nebo to, co palestinští teroristé provedli v Izraeli, by bez milosti udělali také u nás, řekl novinářům po jednání s prezidentem v pražském sídle kontrarozvědky. Žádné konkrétní informace o přímém ohrožení bezpečnosti Česka momentálně tajné služby nemají. Podle Petra Pavla je v současnosti role BIS zásadní.

Ve sněmovně leží návrhy na vznik dvou sněmovních vyšetřovacích komisí. Opozice chce prosadit jednu z nich kvůli prosincové střelbě na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, koalice zase chce zkoumat dění na Pražském hradě během prezidentského mandátu Miloše Zemana. Poslanci mají začít jednat o podpoře obou záměrů.

Po sobotním celostátním sněmu je jedinou novou tváří ve vedení nejsilnějšího parlamentního uskupení. Novým místopředsedou opozičního hnutí ANO byl zvolen poslanec Robert Králíček. Doplnil tak další řadové místopředsedy Richarda Brabce, Alenu Schillerovou a Radka Vondráčka. V Interview ČT 24 hovořil Králíček o stylu vedení strany Andrejem Babišem či o tom, zda je reálná koaliční spolupráce s SPD.

Andrej Babiš na sněmu ANO v Praze obhájil pozici předsedy strany, získal asi 90 procent platných hlasů. Obdržel nominaci ze všech čtrnácti krajů, stejně jako první místopředseda Karel Havlíček. I on funkci bez problémů obhájil. Neměli protikandidáty. Delegáti následně zvolili i čtyři řadové místopředsedy, novým se stal poslanec Robert Králíček. Babiš v dopoledním projevu prohlásil, že loni zvažoval konec v politice. Osočil současný kabinet z neschopnosti. Za úkol ANO označil návrat do vlády. Na odpolední tiskové konferenci dodal, že neusiluje o voliče hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), ale o zrazené voliče vládních stran. Za ideální by pokládal zisk nadpoloviční podpory ve volbách.

Korespondenční volbou pro Čechy v zahraničí se začaly zabývat sněmovní výbory a už jsou na stole její první úpravy. Koalice chce záměr prosadit, aby krajanům ulehčila hlasování. Opozice je proti a mluví o porušení ústavních principů.

Aplikaci eDoklady si hned o minulém víkendu stáhlo až sto padesát tisíc lidí. Některým zájemcům se do ní ale nepodařilo kvůli velkému náporu přihlásit. Problémy podle náměstka ministra pro legislativu Ondřeje Profanta (Piráti), který byl hostem Událostí, komentářů, způsobila zastaralost některé centrální infrastruktury, především základních registrů. Připouští také nešťastnou podobnost názvů aplikací. Během několika měsíců by měl podle něj registry zrychlit nový hardware.

Pokud vývoj některých modelů umělé inteligence (AI) půjde dál, tak nelze vyloučit, že se stanou lepšími než lidé. V pořadu Události, komentáře to řekl výzkumný pracovník Jan Kulveit z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy. Uvedl, že vývoj může časem představovat problém, pokud nedojde k jeho regulacím. Poslanec Robert Králíček (ANO) pronesl, že co se týče zneužití umělé inteligence v rámci dezinformací či bezpečnosti, jedná se o nový a modernější nástroj. Podle jeho kolegy Jiřího Havránka (ODS) kvůli AI může dojít k nárůstu kyberkriminality.

Případné zapojení Íránu do konfliktu, který rozpoutaly útoky teroristické organizace Hamás na Izrael, by zásadně změnilo bezpečnostní prostředí v Evropě i v Česku. V Událostech, komentářích to naznačila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), zároveň zdůraznila, že v současnosti žádné nebezpečí v Česku nehrozí. Poslanec ANO Robert Králíček však varoval, že zpravodajské služby by nedokázaly včas rozpoznat případný příjezd jednoho islamistického extrémisty ze zahraničí.

Poradce exprezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý ve čtvrtek ráno vypovídal u inspekce Bezpečnostní informační služby (BIS). Obdobím Zemanova mandátu obecně se chce zabývat i část poslanců, navrhují zřídit vyšetřovací sněmovní komisi. Upozorňují třeba na podezření kolem zadávání veřejných zakázek nebo nakládání s utajovanými dokumenty. Podle kritiků ale takové prověřování přísluší policii, nikoliv poslancům.

Na upozadění rodných čísel je stát připraven, náklady budou ve stovkách tisíc, ne v miliardách, řekl náměstek místopředsedy vlády pro digitalizaci Ondřej Profant (Piráti). S tím nesouhlasí člen sněmovního bezpečnostního výboru Robert Králíček (ANO) a vyzývá, aby se neměnilo něco, co funguje. Hosté Událostí, komentářů řešili i bezpečnostní aspekt rodných čísel a jejich možné zneužití.

Sněmovna odvolala Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli podezření ze střetu zájmů. Opoziční ANO a SPD žádaly i debatu o vládním konsolidačním balíčku, který kabinet představil minulý týden, nesvedly ale na program schůze prosadit ani jeden z navrhovaných bodů. Schůze byla těsně před 21. hodinou přerušena, pokračovat bude ve středu ráno.

Koaliční poslanci mají dost podpisů pro návrh na vznik vyšetřovací komise. Ta by měla řešit kauzy týkající se fungování Kanceláře prezidenta republiky během obou volebních období bývalého prezidenta. Opozice ji považuje za zbytečnou.

Prezident Miloš Zeman a jeho nástupce Petr Pavel se sejdou v pondělí 13. února dopoledne na zámku v Lánech. Pavel to řekl na tiskové konferenci. Uvedl, že stávající hlavě státu nabídl termín, který Zeman akceptoval. Zmínil také, že kontroly  hospodaření Hradu zjistily řadu pochybení. Nově zvolený prezident také na brífinku obhajoval telefonát na Tchaj-wan. Jeho obsah prý dopředu konzultoval s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).

Závazky ohledně kolektivní obrany Severoatlantické aliance nejsou po výrocích kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO) v očích spojeneckých států ohrožené, myslí si stálý zástupce České republiky při NATO Jakub Landovský (ČSSD). Je podle něj důležité, že své vyjádření korigoval a v Bruselu se stále mohou diplomaté přesvědčit o dosavadní síle spojenectví ze strany Česka. Připouští nicméně, že podobné věty mohou zanechat možný argument proti dosud „bezchybnému výkonu“ českého zájmu na vytváření shody v Alianci. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) v pořadu Události, komentáře dodal, že výrok Andreje Babiše vycházel z pokusu uklidnit voliče v reakci na hypotetickou otázku moderátora Martina Řezníčka.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v pořadu Události, komentáře obhajoval vznik Digitální a informační agentury (DIA), která by podle něj agendu digitalizace řešila nadresortně a apoliticky. Člen výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a místopředseda podvýboru pro e-government Robert Králíček (ANO) oponoval, že by tato agentura měla být pod ministerstvem vnitra.

Poslanecký klub ANO se jednomyslně shodl, že vyvolá hlasování o nedůvěře vládě. Silnější z dvojice opozičních hnutí to zdůvodňuje kontakty nového ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka s trestně stíhaným podnikatelem. O vyslovení nedůvěry vládě se bude hlasovat poprvé od jmenování kabinetu Petra Fialy (ODS), zároveň to bude první takové hlasování od loňského června. Tehdy se opozice pokusila svrhnout Babišův kabinet poté, co komunisté vypověděli smlouvu o toleranci.

Důvod k odvolání nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Mlejnka většina poslanců z bezpečnostního výboru sněmovny nevidí. Podpořili jej a odmítli opoziční výzvu, aby sám rezignoval. Stejně tak neprošel návrh na jeho postavení mimo službu v komisi pro kontrolu ÚZSI. Opozice novému šéfovi rozvědky vytýká, že byl v minulosti v kontaktu s Michalem Redlem, který je jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Ta se týká údajné korupce v pražském dopravním podniku.

Novým ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jmenovala ve středu vláda dosavadního náměstka Lukáše Kintra. Do funkce nastoupí od začátku července. Kintr bude v čele úřadu nástupcem Karla Řehky, který bude od července náčelníkem generálního štábu.

Elektronická evidence tržeb (EET) by měla skončit ke konci letošního roku. Poslanci v pátek v nočních hodinách v prvním čtení po zhruba osmihodinové debatě, která začala už ve čtvrtek odpoledne, podpořili vládní návrh, který ji bez náhrady ruší. Evidence je stejně v současné době přerušená do konce letošního roku, a to kvůli pandemii nemoci covid-19. Stala se fakticky dobrovolnou. Opoziční hnutí ANO zrušení evidence odmítá, ale s hnutím SPD se přiklání k tomu, aby zůstala dobrovolná. Vládní návrh ale s něčím takovým nepočítá a i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dobrovolnou evidenci odmítá.

Obviněný Petr Hlubuček (STAN) rezignoval na funkci náměstka pražského primátora, člena rady hlavního města a člena dozorčí rady Pražských služeb. Informovala o tom mluvčí pražského hnutí STAN Šárka Kuželová. Městské opozici to nestačí, žádá i rezignaci primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a dalšího jeho náměstka Adama Scheinherra (Praha sobě). Hlubuček už ve středu po výzvě vedení strany rezignoval na všechny stranické funkce včetně pozice na kandidátce STAN pro podzimní volby do zastupitelstva, kde figuroval na třetím místě. Přesto čelí celostátní vedení hnutí opoziční kritice a jeho předseda Vít Rakušan navrhuje, aby se uskutečnil mimořádný sněm.

Pověřený ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na čtvrtečním jednání Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS odmítl, že by nechal odposlouchávat nejvyšší ústavní činitele, sdělili účastníci schůze. Hrad reagoval dalším obviněním ze zneužívání zpravodajských prostředků. Podle předsedy sněmovní komise Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde pouze o tvrzení. Důkazy chtějí i další členové komise. Tématu se věnovala čtvrteční Devadesátka a Události, komentáře.

Bezpečnostní informační služba po dobu, kdy ji řídí Michal Koudelka, nikdy neodposlouchávala nejvyšší ústavní činitele. Po jednání stálé sněmovní komise pro kontrolu této tajné služby to uvedl předseda komise Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Prezident Miloš Zeman v neděli službu obvinil, že odposlouchávala jeho spolupracovníky, a tím pádem i jeho samého. Ve čtvrtek hradní kancelář Koudelku obvinil i z toho, že dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky zneužívá ke shromažďování informací pro svou potřebu.