Vyjednávání

Jednání o příměří v Pásmu Gazy pokročila. Všechny strany našly shodu na základních bodech, informovala egyptská státní televize AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj na egyptské straně. Žádná z delegací však na jednání v Káhiře zprávu ihned nepotvrdila a později ji popřela teroristická organizace Hamás. Podle Izraele se v neděli do Gazy dostalo nejvíce kamionů s humanitární pomocí od 7. října.

Vyjednavači se podle listu The New York Times (NYT) blíží k dohodě, která by vedla k dvouměsíčnímu přerušení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění více než sta rukojmí, která stále zadržují palestinští teroristé. Dohoda, která by podle deníku výrazně změnila situaci v celé oblasti, by mohla být finalizována v příštích dvou týdnech.

Bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga kritizoval vládu, že řeči o školství jako prioritě se nemění v realitu. Navrhl zakotvit výdaje na vzdělávání jako poměrnou část HDP podobně, jako je to u obrany. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová upozornila, že učitelé berou méně než zákonem stanovených 130 procent průměrné hrubé mzdy. ČT pozvala i ministra školství Mikuláše Beka (STAN), do studia však nedorazil.

Jedenáct rukojmí, která v pondělí propustilo teroristické palestinské hnutí Hamás, dorazilo s pomocí pracovníků Červeného kříže do Izraele, píše agentura Reuters. Izrael a Hamás se také dohodly na dvoudenním prodloužení příměří v Pásmu Gazy, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Hamás dohodu o prodloužení klidu zbraní podle agentury Reuters také potvrdil. Podle palestinského hnutí se novou dohodu podařilo vyjednat za zprostředkování Kataru a Egypta. Pravidla podle teroristické skupiny platí stejná jako při dosavadním příměří.

Na severu Pásma Gazy pokračují tvrdé boje. Tamní úřady ovládané teroristy z Hamásu obviňují Izrael z úderu, který údajně zničil jednu z budov centrální nemocnice Šífa. Tvrzení nelze ověřit. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že nemocnice odmítla izraelskou nabídku dodávek paliva nutného k obnovení činnosti. Pokroku se podle tří izraelských televizí podařilo dosáhnout ve vyjednávání o propuštění rukojmí zadržovaných palestinskými teroristy.

„Nejsilnější zbraní vyjednavače je zvědavost. Je naprosto klíčové, aby vyjednavač, když s někým mluví a snaží se toho člověka ovlivnit skrz proces komunikace, aby v sobě našel zvědavost – jak druhý člověk vidí danou otázku nebo jak vidí svět. Přestože mně jako vyjednavači to nemusí vůbec dávat smysl,“ říká Adam Dolník. Muž, který toho o vyjednávání ví víc než kdokoliv jiný v České republice, byl hostem Hyde Parku Civilizace.

V Ostravě se rýsuje nová koalice pro vedení města. Hnutí ANO, uskupení SPOLU, hnutí Ostravak, Starostové pro Ostravu a Piráti se dohodli na programových prioritách, ale zatím se neshodli na personálním obsazení, především na tom, kdo bude primátor. Po pátečním jednání to řekli předsedkyně klubu ANO Hana Tichánková a lídr SPOLU, náměstek primátora Jan Dohnal (ODS). Další jednání budou mít v pondělí.

Navýšení mezd lékařů o zhruba šest procent přineslo úterní jednání odborů s vedením krajské nemocnice v Karlových Varech. Víc peněz prostřednictvím paušálu dostane i nelékařský personál. Kolektivní vyjednávání trvalo déle než v minulých letech, začalo už loni na podzim.

Koalice, která vydrží a které se bude díky stejnému stranickému složení snáze jednat s vládou – tak vnímá nově zvolené vedení Prahy Marek Benda (ODS). Dojednat, že v Praze budou vládnout uskupení SPOLU, Piráti a STAN v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS), trvalo politikům od konce loňského září. Benda je ovšem přesvědčen, že zástupci koaličních stran k sobě mají nyní důvěru. Marek Benda byl hostem Interview ČT24, kam původně přijal pozvání Bohuslav Svoboda, ale nakonec se omluvil s argumentem, že se protahuje jednání zastupitelstva.

Představitelé pražského SPOLU, Pirátů a STAN v pondělí oznámili, že vyjednávání o koalici na vládním půdorysu v hlavním městě pokročila. Věří, že nové vedení Prahy zastupitelé zvolí 16. února. Strany ještě budou dolaďovat detaily spolupráce. Cestu k případné dohodě otevřelo vystoupení Pirátů z Aliance stability, kterou uzavřeli s Prahou Sobě (PS). Po pondělním jednání to řekli zástupci stran. Praha Sobě v prohlášení uvedla, že rozhodnutí Pirátů respektuje, ale nepovažuje vznik koalice za dobrý pro město.

Zastupitelé na čtvrtečním jednání nezvolí nové vedení Prahy. Ustaveno bude pouze čtrnáct zastupitelských výborů. Projednán by měl být také materiál týkající se přípravy rozpočtu na rok 2023, výběrová řízení v dopravním podniku (DPP) nebo některé materiály ze sociální oblasti. Po úterním jednání to řekli předsedové zastupitelů SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) Zdeněk Zajíček (ODS), STAN Kateřina Arnotová a Pirátů Daniel Mazur. Předsedové klubů se opět sejdou v pátek. V Praze dosud po volbách nevznikla nová koalice, tu dosluhující kontrolují tři výbory zřízené na ustavující schůzi.

Pražští Piráti a Praha Sobě uzavřeli Alianci pro stabilitu a v povolebních vyjednáváních budou postupovat výhradně spolu. Důvodem je dosavadní pomalost povolebních vyjednávání. Novinářům to ve čtvrtek řekli primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha Sobě). Podle lídra ANO a poslance Patrika Nachera vznik aliance jednání naopak zbrzdí. Piráti a Praha Sobě mají v 65členném městském zastupitelstvu 24 hlasů.

Se začátkem týdne naplno startují vyjednávání o koalicích v nových zastupitelstvech velkých měst. V Brně se sešla lídryně vítězného uskupení Společně Markéta Vaňková (ODS) s jedničkou kandidátky druhého ANO. V Praze jednali zástupci vítězné koalice SPOLU s Piráty, kteří ve městě dosud vládli, ale ve volbách skončili třetí. Jsou i města, kde je rozhodnuto. Z krajských je zcela jasno v Plzni a do značné míry i ve Zlíně, kde již je jasná většina, primátor ale chce jednat s dalšími stranami a zjistit, zda se ke koalici ještě někdo nepřipojí. Z dalších statutárních měst je vše dohodnuto v Havířově.

Írán ustoupil od klíčových požadavků v rozhovorech o svém jaderném programu, informovala s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele agentura Reuters. Íránci podle tohoto zdroje netrvají na tom, aby zahraniční inspekce ukončila část kontrol jejich jaderných aktivit.

Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách k 1. květnu překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity zásobníků. Naplní se podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

Moskva a Washington ve středu oznámily výměnu Američana Trevora Reeda vězněného v Rusku za ruského pilota Konstantina Jarošenka, kterého před lety v USA odsoudili za zapojení do obchodu s kokainem. Obě strany uvedly, že vydání vězňů je výsledkem dlouhého vyjednávání, přičemž představitelé americké vlády médiím sdělili, že věc nic nemění na stavu americko-ruských vztahů. Americký prezident Joe Biden řekl, že příprava výměny si vyžádala „těžká rozhodnutí“.

Stále hlasitěji se na mezinárodní scéně mluví o tom, že by se Ukrajina čelící ruské agresi mohla stát neutrální zemí. Historik a politolog Jan Adamec v pátečních Událostech, komentářích řekl, že on osobně vnímá případné vyhlášení neutrality jen jako jakýsi oddechový čas v právě zuřícím konfliktu. Podle náměstka ministra zahraničí Jiřího Kozáka (ODS) musí Západ Kyjev nadále co nejvíce podporovat, aby byla při jednáních s Moskvou Ukrajina silná.

Vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem zvládají ukrajinští diplomaté lépe, v rozhovoru pro ČT24 to řekl odborník na vyjednávací strategie z Davisova centra pro ruská a euroasijská studia Harvardovy univerzity Arvid Bell. Podle něj vyjednavači z Ukrajiny působí profesionálně. Zatím ale příliš nevěří tomu, že by současná jednání přinesla něco zásadnějšího, co by vedlo k míru. Podle Bella je problém i v tom, koho k jednacímu stolu obě strany vyslaly.

Kreml podmiňuje zastavení invaze na Ukrajinu splněním svých požadavků včetně uznání své svrchovanosti nad Krymem. Rozhovory o příměří v Bělorusku přinesly jen malý pokrok. Ruská strana ale v úterý dopoledne údajně vyhlásí klid zbraní pro zajištění humanitárních konvojů. Jako zprostředkovatel se nabídla Čína, naopak Británie, Kanada, Litva i Ukrajina vyzvaly k uvalení dalších sankcí proti režimu Vladimira Putina. Rusko je a další země včetně celé EU proto zařadilo na seznam nepřátelských zemí.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během nedělního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že bude prostředníkem mírového řešení konfliktu na Ukrajině a vyzval k zastavení bojů. Putin odpověděl, že tak učiní, pokud Kyjev splní požadavky Moskvy, stojí v prohlášení Kremlu. Také izraelský premiér Naftali Bennett chce zprostředkovat jednání obou válčících stran. Šance na úspěch diplomacie ale podle něj nejsou velké. Západ se připravuje na možnost, že Ukrajina bude mít exilovou vládu.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko navrhl zprostředkovat přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Minsku. Informovala o tom agentura Ria Novosti. Ruské síly ve čtvrtek ráno napadly Ukrajinu z Ruska i Běloruska.

Ministři zahraničí Spojených států a Ruska jednali v pátek v Ženevě o požadavcích ohledně Ukrajiny. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) zatím jednání nepřinesla žádný výsledek. „Musí se najít cesta k dalšímu vyjednávání (…), protože takhle to dál nemůže pokračovat,“ řekl v Událostech, komentářích, kde debatoval spolu s ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů Ondřejem Ditrychem, bezpečnostním analytikem Baltic Defence College Lukášem Dyčkou a českým velvyslancem ve Spojených státech Hynkem Kmoníčkem. O poměru ukrajinských a ruských vojenských sil v Horizontu ČT24 mluvil také bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý.

Česko míří k bezprecedentnímu rozhodnutí. Parlament v listopadu možná určí, zda převést pravomoci prezidenta republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v Interview ČT24 uvedl, že kancléř Vratislav Mynář není tím, kdo by prezidenta chránil, a že hrozí reálné nebezpečí, že by jednal za prezidenta. V pořadu Rakušan mluvil i o vyjednávání o budoucí vládě nebo Tomiu Okamurovi.

O vztahu k Evropské unii, případném referendu o vystoupení nebo výhodách či nevýhodách plynoucích z členství mluvili v předvolební debatě lídři pražských kandidátek. Hosty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Debatu moderoval Jakub Železný.