Vyjednávání strana 2 z 4

Voliči budou po čtyřech letech znovu rozhodovat o rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 4. října ve 14 hodin. Následovat bude fáze sčítání hlasů, jejich přepočítávání na mandáty a povolební vyjednávání o složení vlády. Kdy může být jasno o její nové podobě?

Pět dní před schůzkou prezidenta USA Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem o možném příměří v ruské válce proti Ukrajině zůstávají detaily ohledně pozice Moskvy nejasné. Upozorňuje na to Institut pro studium války (ISW) s tím, že Trumpova administrativa popsala údajné ruské požadavky čtyřmi různými způsoby. ISW, který dosavadní verze shrnuje na základě informací z médií, už dříve zdůraznil, že z komunikace Kremlu nevyplývá, že by ustoupil ze svých dlouhodobých maximalistických požadavků.

Dočasná ruská okupace částí ukrajinského území může být cenou za přežití Ukrajiny jako suverénního státu, připustil prezident Petr Pavel v rozhovoru se stanicí BBC. Tato území podle něj nikdy nebudou právně uznána za součást Ruské federace. Ukrajina podle názoru české hlavy státu nyní ani se západní podporou není v situaci, kdy by mohla v dohledné době osvobodit oblasti okupované Ruskem bez velkých lidských ztrát.

Dějiny Ukrajiny má za „pseudohistorickou absurditu“, nelegální ruská anexe Krymu podle něj „zachránila mír“ a plnohodnotná invaze do sousední země je jen „shromažďováním ruských zemí“. Delegaci Moskvy v zatím neúspěšných rusko-ukrajinských jednáních o konci ruské války vede kremelský poradce Vladimir Medinskij, který popírá existenci Ukrajiny a který si vysloužil přirovnání k nacistickému ministrovi propagandy Josephu Goebbelsovi. Experti upozorňují, že Medinskij v čele delegace je dalším důkazem, že Moskva žádný mír nechce.

Zdravotní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás v úterý uvedly, že počet obětí války v Pásmu Gazy překročil šedesát tisíc. Většina mrtvých jsou podle nich civilisté, další tisíce lidí se pohřešují pod troskami zničených budov. Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Katarská televize al-Džazíra zároveň v úterý napsala, že úterní izraelské útoky v Pásmu Gazy si vyžádaly nejméně 62 mrtvých, mezi nimiž je i devatenáct osob, které čekaly na humanitární pomoc.

Ukrajina na středečním jednání v Istanbulu navrhla ruské delegaci uspořádat schůzku lídrů obou bojujících zemí Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina do konce srpna, uvedl podle agentury Reuters vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov. Prohlásil také, že Ukrajina je připravena k okamžitému příměří. Šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij řekl, že Moskva navrhla Kyjevu, aby zvážil návrh na vyhlášení několika krátkých příměří. Podle něj se také strany dohodly, že si vymění nejméně 1200 zajatců.

„Osobně jsem přesvědčen, že obrana Izraele už přesáhla přiměřenou únosnost. Dění v Gaze a vraždění civilistů je potřeba co nejdříve zastavit,“ sdělil v Událostech, komentářích předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj nebyla Praha k podpisu pondělní výzvy k ukončení bojů přizvána kvůli své dlouhodobé pozici podporující Jeruzalém. Podle poslance Jiřího Kobzy (nestr.) by měla být česká diplomacie „více rozkročená doširoka“. Exministr zahraničí Tomáš Petříček podotkl, že je na místě se ptát, zda je teroristické hnutí Hamás relevantním aktérem pro jednání o budoucnosti Gazy. Hosté pořadu moderovaného Barborou Kroužkovou se věnovali také možnému ukončení ruské agrese na Ukrajině.

Ruské úřady na pozadí plnohodnotné invaze na Ukrajinu potlačují na okupovaném Krymu lidská práva tamních obyvatel, a to včetně krymských Tatarů. Informuje o tom Krymskotatarské zdrojové centrum. Za poslední půlrok podle něj vzrostl počet obvinění z vlastizrady, špionáže či diskreditace armády, nově se rozšířil také psychický nátlak. Počet obvinění však ukazuje na přítomnost proukrajinského obyvatelstva na Krymu, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Evropská komise navrhla rozpočet na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur (49,21 bilionu korun), uvedl eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin. Finanční plán klade důraz na hospodářskou konkurenceschopnost a obranu, zároveň usiluje o reformu pravidel týkajících se dotací pro zemědělství a hospodářský rozvoj. V následujících měsících začne jedno z nejsložitějších vyjednávání, ke kterému v Bruselu dochází.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že po deseti letech vyjednávání dosáhla Evropská unie politické shody s Indonésií o obchodní dohodě. Obě strany tak podle šéfky Evropské komise vysílají silný signál o předvídatelném, dlouhotrvajícím partnerství založeném na důvěře a sdílených hodnotách. Indonéský prezident Prabowo Subianto hovořil „o strategickém průlomu.“

V roce 2025 se otevírá okno příležitostí pro zastavení bojů v rusko-ukrajinské válce, míní bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poukázal na problémy ruské ekonomiky, které by mohly přimět vedení země přistoupit na příměří. K tomu je ovšem podle něj nutné, aby Moskva do Istanbulu poslala vyjednavače se silným mandátem. Rozhovor s politikem vedla na bezpečnostní konferenci Globsec Barbora Maxová.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro Českou televizi připustila, že Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany. Teď se podle ní musí rychle dostat do stavu, kdy bude schopné odstrašit možné nepřátele podobně jako za studené války. V souvislosti s Ukrajinou uvedla, že bez vyjednávání konflikt neskončí.

Ruská delegace v Istanbulu nereagovala na ukrajinské návrhy a předložila soubor starých ultimát, která situaci nijak nepřibližují skutečnému míru, uvedl v úterý večer ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na pondělní přímé jednání znepřátelených stran v Turecku.

Britský premiér Keir Starmer podepsal dohodu o předání suverenity nad Čagoskými ostrovy Mauriciu, kterou předtím zablokoval a posléze povolil britský soud. Informovala o tom agentura Reuters. Soud nejprve vyhověl požadavku dvou místních žen zastupujících vysídlené obyvatele ostrovů, kteří chtěli zaručit možnost návratu do jejich původního domova.

K jednacímu stolu v Istanbulu poprvé od března 2022 zasedli zástupci Ukrajiny, Ruska a Turecka. Ukrajina a Rusko se dohodly na výměně tisícovky zajatců z každé strany. Obě země si podle Ankary také vymění písemné dokumenty s podmínkami pro dosažení příměří. V obecné rovině se též dohodly na dalším jednání. Delegace vedené poradcem Kremlu Vladimirem Medinským a ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem jednaly o zastavení bojů, na příměří se ale neshodly.

Lidé blízcí americkému prezidentu Donaldu Trumpovi mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Rusku. Šéf Bílého domu však stále naslouchá hlasům o tom, že Moskva chce skutečně mír. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z řad amerických činitelů. Ústřední postavou formující Trumpův přístup k ruské agresi je zřejmě jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff, kterému chybí zkušenosti s diplomacií i znalosti regionu a který ve svých vyjádřeních naskakuje na ruskou propagandu.

Americká administrativa usiluje o konec rusko-ukrajinské války a od druhé poloviny února jedná za tímto účelem s oběma stranami. Zatímco výsledek rozhovorů je stále nejasný, od jejich zahájení výrazně přibylo ukrajinských civilních obětí ruských útoků. Vyplývá to z pravidelné zprávy Lidskoprávní monitorovací mise OSN na Ukrajině.

Tuzemská ekonomika je vůči americkým clům odolná, myslí si ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dopady podle něj budou spíše sekundární. S tím v Otázkách Václava Moravce souhlasil i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ten však míní, že odolnost české ekonomiky se v důsledku opatření Evropské unie snižuje. „Přeregulovanost“ evropského trhu kritizoval i europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě). Dle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) jsou cla strategicky špatnou zprávou, ačkoli krátkodobý efekt nemusí být tak významný.

Rozhodně to je začátek vyjednávání s většinou zemí světa a americká administrativa očekává nějakou odpověď, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška v souvislosti s ohlášenými cly ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podotkl, že administrativa USA v tuto chvíli operuje s velmi málo lidmi a podle toho rozhodnutí vypadají. Trumpa podle něj nezajímá nikdo kromě Spojených států.

Nová americká cla na dovoz z mnoha zemí světa představují významné riziko pro světové hospodářství v době jeho omezeného růstu, prohlásila ve čtvrtek podle agentur Reuters a AFP šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zároveň vyzvala země zasažené dovozními poplatky, které ve středu vyhlásil americký prezident Donald Trump, aby situaci dále neeskalovaly a jednaly s USA o snížení obchodního napětí.

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, ale nedokázal vytvořit vzájemný partnerský vztah, řekl analytik z University of St Andrews a autor knihy Ztracená země – Příběh moderního Ruska Filip Scherf. Rusko je podle něj ztracené samo pro sebe i pro Západ, protože dlouhodobě vede politiku, která ho od něj oddaluje. Ruská agresivní zahraniční politika přitom podle Scherfa vychází z vlastního pocitu ohrožení.

V Rijádu po více než dvanácti hodinách skončilo jednání delegací Ruska a USA o možnostech zastavení bojů na Ukrajině, napsaly v pondělí před 21. hodinou ruské tiskové agentury TASS a RIA Novosti. Podle nich bude v úterý zveřejněno společné prohlášení k výsledkům rozhovorů. Podle dřívějších informací agentur se očekávala diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu.

Americký prezident Donald Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg byl ale vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.

Ruské síly se snaží uchytit v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, aby přerušily zásobovací trasy ukrajinských sil bojujících v sousední Kurské oblasti na západě Ruska, uvedl mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. Další zdroje uvádějí, že se Rusové snaží Ukrajincům znemožnit i případný ústup k hranici. Jejich silám podle některých zdrojů tak hrozí obklíčení, což ale odmítl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.