Slunce

Úplné zatmění Slunce mohli v pondělí jako první sledovat nadšenci v Mazatlánu na východě Mexika. Takzvaný pás totality, odkud je pozorovatelné, vedl s délkou čtyři tisíce kilometrů napříč patnácti americkými státy. Do pásu přicestovalo asi pět milionů lidí, dalších dvaatřicet milionů v něm žije. Lidé si při sledování úkazu chránili zrak nejrůznějšími předměty, například krabicí či jednoduchým páskem.

Nad Severní Amerikou bylo pozorovatelné úplné zatmění Slunce. Jev podle odhadů sledovaly desítky až stovky milionů lidí. Po trase byly vyprodané nebo několikanásobně zdražené hotely, psala americká média. V Česku bude možné sledovat úplné zatmění Slunce až za 111 let.

Severní Amerika si v průběhu pondělí užije zatmění Slunce. Míří za ním statisíce lidí, kteří si chtějí užít podívanou, která se člověku nabídne mnohdy jen jednou za život. A někdy ani to ne. V současnosti se zatmění chápe většinou už jen jako velký spektákl, ale v minulosti tato událost doslova „psala dějiny“.

Díky sobotní silné erupci na Slunci by v neděli večer a v noci mohla být vidět i z území Česka polární záře, která je v nižších zeměpisných šířkách vzácná. Informoval o tom Astronomický ústav Akademie věd ČR. Podle meteorologů bude s ohledem na oblačnost větší šance vidět úkaz na Vysočině, Moravě a ve Slezsku.

Slunce se blíží k vrcholu svého jedenáctiletého cyklu, takže je mimořádně aktivní. Důkazem jsou tři erupce, k nimž došlo během posledního dne. Všechny patřily do třídy těch nejsilnějších – naštěstí ale mířily mimo Zemi.

Tento týden bude v Česku nadprůměrně teplý a v první polovině i větrný. V některých dnech budou odpolední maxima až o deset stupňů nad dlouhodobým průměrem. Kvůli velké oblačnosti lze očekávat také velmi teplé noci. Pršet, a na horách případně i sněžit, může hlavně ve středu a ve čtvrtek, kdy se přechodně ochladí. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Astronomové objevili obří planetu, která by podle dosavadních poznatků měla být příliš velká pro svou domovskou hvězdu. Ale přesto kolem ní obíhá. Exoplaneta je třináctkrát větší než Země, což je podle vědců samo o sobě pozoruhodné; ještě zajímavější je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, jenž je její „mateřskou“ hvězdou.

Brněnský matematik a fotograf Miloslav Druckmüller získal Cenu Františka Nušla. Své nejvyšší ocenění mu udělila Česká astronomická společnost za mimořádné výsledky při počítačovém zpracování snímků pořizovaných při zatmění Slunce.

Vědci z mezinárodní observatoře Telescope Array zachytili extrémně silnou energetickou částici, kterou pojmenovali Amaterasu podle japonské bohyně Slunce. Její původ zůstává záhadný, protože zpětné sledování směru příletu nevede k žádnému možnému zdroji, například galaxii. Na novém výzkumu se podílel i odborník z Akademie věd ČR.

Ve čtvrtek ráno od svítání mohli lidé pozorovat jasnou Venuši vedle srpku Měsíce. Dopoledne se pak zmenšovala úhlová vzdálenost mezi oběma tělesy a krátce před jedenáctou hodinou Měsíc Venuši asi na hodinu zakryl.

Dinosaury vyhubil prach, vyplývá z počítačových simulací následků dopadu asteroidu, který před 66 miliony let změnil podobu života na Zemi. S odkazem na belgickou studii to napsal list The Guardian.

Podzim je nebývale teplý. I v neděli teploty na některých místech přesáhly dvacet stupňů Celsia. Na Javorníku a v Klatovech padly dosavadní rekordy. Příznivé počasí tak řada lidí využila k pracím na zahradách anebo k výletům do přírody. Díky nadprůměrným teplotám mají některé rostliny letos delší vegetační období.

Indie plánuje, že do roku 2040 vyšle na Měsíc svého astronauta. Podle zpravodajského serveru BBC News to oznámila indická vláda. Mezi cíle tamní vesmírné agentury patří také vybudování vlastní vesmírné stanice do roku 2035.

Americká kosmická agentura oznámila, že do vesmíru úspěšně odstartovala její nová mise. Sonda Psyche míří ke stejnojmennému tělesu, které bude dva roky detailně zkoumat.

Vědci se nejčastěji dívají na vývoj lidstva s ohledem maximálně několik desítek až stovek let dozadu. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Geoscience, se ale pokusila vytvořit scénář toho, jak bude vypadat život na Zemi za 250 milionů let. Jeho vyhlídky podle tohoto výzkumu nejsou růžové.

V polovině předminulého století byla nejjasnější hvězdou na obloze Eta Carinae. V té době zjasněla natolik, že byla jasnější než supernova a zářila tak silně, že se podle ní orientovali třeba i námořníci na dálkových plavbách. Pak pohasla nejen její záře, ale i sláva. Dnes ji znají jen astronomové. Teď vysvětlili, co se tehdy vlastně stalo.

Ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a astronaut americké NASA Frank Rubio se po více než roce vrátili zpět na Zem. Krátce před půl druhou hodinou přistáli v kazašské stepi. Z Mezinárodní vesmírné stanice se přitom měla posádka původně vrátit už v březnu.

Ministerstvo dopravy ve čtvrtek oznámilo, že Česká republika spustí dvě nové kosmické mise – AMBIC a QUVIK. Oba projekty vede Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). O výběru projektů rozhodl výbor, který řídí Rámcový projekt k implementaci podpory udílené Evropskou kosmickou agenturou.

Z indického kosmodromu Šríharikóta odstartovala raketa PSLV, která nese do vesmíru první indickou sondu Áditja-L1 určenou k pozorování Slunce. Jejím úkolem bude studovat sluneční vítr. Na místo určení by měla dorazit zhruba za čtyři měsíce. Indie sondu vyslala jen několik dní poté, co její mise jako první na světě přistála poblíž neprobádaného jižního pólu Měsíce.

Dovolená je pro spoustu Evropanů dobou spojenou s opalováním. Podle nového výzkumu ale i týden strávený touto aktivitou může poškodit okem neviditelné obyvatele lidské kůže.

Americkým vědcům z laserového centra v kalifornském státním vědeckém ústavu Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) se opět podařilo při jaderné fúzi získat více energie, než kolik při experimentu spotřebovali. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího LLNL. Konkrétní čísla se teprve vyhodnocují, experiment byl ale úspěšnější než ten prosincový, kdy se fúzi poprvé podařilo realizovat tak, aby byla energeticky zisková.

Teploty naměřené meteorology nemusí nutně nejlépe vyjadřovat to, jak se člověk ve skutečnosti cítí. Vědci proto používají více druhů měření, mezi kterými není někdy snadné se vyznat.

Turisté jezdí na české hory mimo jiné za čistým vzduchem. Nový výzkum ale upozorňuje, že i zdánlivě čirý vzduch může přinášet riziko pro ptáky, kteří jsou citliví na znečištění ozonem.

Na Marsu se odehrála před asi 400 tisíci lety dramatická změna klimatu. Ukázal to průzkum čínského vozítka, které zaznamenalo, jak se na Rudé planetě proměnily duny.