Starověk

Na archeologickém nalezišti v Pompejích v jižní Itálii se našla velmi dobře zachovalá freska s mytologickým motivem. Na nástěnné malbě jsou postavy sourozenců Frixose a Hellé. Podle vedení naleziště má freska velmi kvalitní provedení a obrovskou hodnotu, napsaly agentury ANSA a AFP.

V lednu odstartoval nejrozsáhlejší a nejkomplexnější archeologický projekt v České republice. Jmenuje se RES-HUM, byl podpořený pěti sty miliony korunami z grantu. Jeho cílem není jen ukázat život v minulosti, ale hlavně připravit naši společnost na výzvy budoucnosti. Jak říká jeho vedoucí, brněnský archeolog Jiří Macháček: „S většinou krizí a problémů, jimž čelíme dnes, se lidstvo setkalo už v minulosti a muselo je řešit. A naše současná existence je nejlepším důkazem, že je vyřešilo.“

Archeologové využili změny magnetického pole Země, aby lépe pochopili dějiny stále nedostatečně popsané Mezopotámie. A současně tuto techniku použili na popsání podivné události, která ve starověku postihla území dnešního Iráku.

Detailní archeologický průzkum artefaktů spojených s kulturou kočovnického národa Skytů prokázal, že příběhy o jejich krutosti nebyly jen vymyšlené pomluvy.

Čeští vědci z Českého egyptologického ústavu v Praze po několikaletém pátrání našli v Sakkáře hrobku, kterou v 19. století objevil francouzský archeolog a pak zmizela pod pískem. Obsahuje celou řadu důležitých artefaktů a patřila byrokratovi, který byl jednou ze zásadních osobností své doby.

V Pompejích se tento týden po dvaceti letech náročné obnovy návštěvníkům opět otevřel dům Vettiů. Podle ředitele archeologického parku Gabriela Zuchtriegela je dům kvůli svým nástěnným malbám významnou památkou. Luxusní rezidence patřila dvojici mužů, zřejmě bratrům, kteří zbohatli na obchodování s vínem.

Tým německých a kurdských archeologů odhalil 3400 let staré město, které se kdysi nacházelo na řece Tigris. Osada se vynořila z vod mosulské nádrže počátkem letošního roku, když hladina vody v důsledku extrémního sucha v Iráku rychle klesla. Rozsáhlé město s palácem a několika velkými budovami by podle vědců mohlo být starověké Zakhiku, jedno z důležitých center říše Mitanni (někdy též Mittani).

Archeologové našli už před 125 lety na severním Kavkazu podivná drobná žezla vyrobená z ušlechtilých kovů. Nová analýza teď odhalila, že soubor zlatých a stříbrných trubiček ve skutečnosti představuje nejstarší známá brčka na světě.

Asi před třiceti lety objevili archeologové v Peru velmi pozoruhodnou hrobku. Uprostřed ní se nacházela sedící kostra muže, jehož tvář byla zakrytá zlatou pohřební maskou. Kosti i maska byly pokryty jasnou, krvavě rudou barvou. Letos vědci tento přes tisíc let starý artefakt analyzovali pomocí nejmodernějších metod a zjistili, že tato barva není náhodná – kromě rudého pigmentu a ptačích vajec na ni byla využita lidská krev.

Velká mezinárodní studie odhalila původ moderních domácích koní. Vědci, včetně těch českých, v ní popsali, že všechna tato zvířata mají společný původ.

Archeologové objevili v kdysi luxusním paláci v Jeruzalémě soukromou toaletu z doby před více než 2700 lety. Informoval o tom deník The Jerusalem Post s odkazem na izraelskou agenturu pro staré památky.

Alkoholické nápoje plnily ve starověkých kulturách důležitou a někdy i zásadní společenskou úlohu - například při rituálních hostinách. Archeologové teď našli nové důkazy o pití piva už v době před devíti tisíci lety v jižní Číně, které bylo pravděpodobně součástí rituálu k uctění mrtvých.

Plzeňští archeologové objevili středověkou sedmnáctimetrovou studnu přímo pod okny své katedry, na dvoře fakulty v Sedláčkově ulici v centru města. Byla zřejmě vyhloubena v době založení Plzně, tedy koncem 13. století a v té době patřila k nejhlubším ve městě. Kromě ní průzkum odhalil část středověkého domu a tisíce předmětů dokládajících vývoj měšťanských domácností v centru Plzně od 16. do 20. století.

Už lidé před dvěma tisíci lety se nedokázali přimět k tomu, aby se zbavili věcí, které nepotřebovali, ale cítili k nim nějaký emocionální vztah. Ukazuje to výzkum ze Skotska.

Archeologové objevili v Egyptě rozsáhlé starověké město, které bylo po staletí v zapomnění, přestože se nachází poblíž proslavených egyptských památek ve městě Luxoru. Město vyrostlo před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III., uvedl podle agentury Reuters egyptský archeolog Záhí Havás, který dohlíží na vykopávky na místě.

První důkaz, že si lidé v Evropě myli ruce, pochází z antického Řecka z druhé poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem. Zjistil to mezinárodní vědecký tým složený z expertů z Polska a Kanady. Tehdejší obyvatelé pevninského Řecka k tomu využívali široké mísy, které byly zpočátku spojovány s náboženskými rituály.

Nebyla to potopa světa, při které se podle Starého zákona zachránil jen Noe a jeho rodina. Ale byla to katastrofická událost, která hluboce změnila krajinu a mohla také dát vzniknout legendám a mýtům. Podle nové studie mezinárodního týmu výzkumníků se přibližně kolem let  7910 až 7290 před naším letopočtem přehnala přes pobřeží Izraele masivní vlna tsunami.

Tradice vánočních koled je pevně zakořeněná snad ve všech českých domácnostech. Ačkoliv se melodické písně během svátků těší přízni posluchačů už celá staletí, jejich historie je ještě mnohem hlubší. Zpívání vánočních koled totiž sahá až do dob starověkého Římského impéria, odkud se ve středověku rozšířily do celé Evropy. „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“ se objevily až mnohem později – v 19. století.

Archeologové odhalili sedmadvacet starověkých sarkofágů zakopaných před více než 2500 lety na starodávném pohřebišti v Egyptě. Výjimečný nález učinili v nově objevené studni v Sakkáře asi třicet kilometrů jižně od metropole Káhiry.

Vědci našli důkazy, že lidé v Evropě neuměli před 3300 lety trávit mléko. Prokazují to nové nálezy na místě největší bitvy doby bronzové na starém kontinentu. Ty současně ukázaly, že se tohoto obřího konfliktu účastnili i lidé, kteří žili na území dnešní České republiky.

U řeky Halys, která protéká dnešním Tureckem, řinčely 28. května 585 př. n. l. zbraně. V bitvě se tu srazili vojáci Lýdie a Médské říše. Několikaletý konflikt ale ten den ukončil nečekaný úkaz považovaný za zlé znamení, jímž bohové dávají najevo, že si nepřejí v nesváru pokračovat. Tušíte, jak svůj vzkaz bojujícím nepřátelům doručili?

Archeologové v egyptském Luxoru objevili nejméně dvacet starověkých dřevěných sarkofágů. O nálezu informovalo egyptské ministerstvo pro památky na Twitteru a uvedlo, že podrobnosti k „největšímu a nejvýznamnějšímu“ nálezu za poslední léta sdělí v sobotu na tiskové konferenci.

Do posmrtného života faraonů vtáhne návštěvníky nová výstava Národního muzea. Projekt Tutanchamon RealExperience představuje jednoho z nejznámějších panovníků starověkého Egypta a jeho dobu jako multimediální show. Výstavu v historické budově doplňují běžně nepřístupné artefakty ze sbírek Náprstkova muzea.

Přírodu a zvířata starověkého Egypta a Núbie ukazuje nová výstava Na březích Nilu v Náprstkově muzeu v Praze. Úzké propojení se zvířecím světem dokazují třeba mumie nebo sošky zobrazující zvířata bohů. Celkem výstava nabízí na pět set exponátů.