Emoce

Texty písní v angličtině se za posledních čtyřicet let zjednodušily a více se opakují. Přibylo v nich také negativních emocí. Poznatek vzešel ze studie, kterou zveřejnil list Scientific Reports. Výzkum podrobil analýze dvanáct tisíc skladeb různých hudebních žánrů.

Na rakovinu žaludku zemřel 14. března jeden z nejslavnějších vědců světa, primatolog Frans de Waal. Expert na život šimpanzů a bonobů byl roku 2007 vyhlášený časopisem Times za jednoho ze sta nejvlivnějších lidí na světě. Kromě vědecké kariéry se stal také respektovaným a úspěšným spisovatelem – jeho knihy se staly světovými bestsellery. De Waalovi bylo 75 let.

Hudba dokáže v lidech vyvolat nejrůznější pocity, od štěstí a radosti přes smutek či dojetí až po strach. Vědecké výzkumy přitom ukazují, že mnohem více na lidské emoce působí živá hudba než ta z vinylů a streamů.

Lidé, kteří po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy šířili nenávistné výroky, je zastávají dlouhodobě a tragická událost je pro ně příležitostí, jak si „říct svoje“, uvedl v pořadu Události, komentáře filozof jazyka z Filozofického ústavu Akademie věd Tomáš Koblížek. On-line prostor tyto osoby navíc často strhává k brutálnějším výrokům, než by řekly v reálném světě. Podle reportérky ČT Zuzany Černé mnoho z nich věří dezinformační scéně nebo konspiračním teoriím.

Ženské slzy obsahují chemické látky, které u mužů snižují agresivitu. Popsala to ve své studii Shani Agronová z Weizmannova vědeckého institutu v Izraeli ve studii, která vyšla v odborném časopise PLOS. Výzkum prokázal, že vdechování vůně slz vede prokazatelně ke snížení mozkové aktivity související s agresivitou.

Vědci se pokoušeli zjistit, kde a jak v mozku vznikají emoce spojené s fanatismem. Popsali, jaké oblasti se v něm aktivují při vypjatých emočních stavech. Zaměřili se přitom na lidi sledující sportovní utkání. Na základě dosažených výsledků věří, že by tyto mechanismy mohly podobně fungovat také při fanatismu spojeném s náboženstvím nebo politikou.

Emoce spojené s hudbou dokáží podle nového výzkumu skvěle propojovat různé vzpomínky, takže zlepšují paměť. Autoři studie doporučují, aby se jejich výsledky využily pro nové terapie.

Pandemie covidu zastavila více než na dva roky normální život. Nemoc sama o sobě připravila o život nejméně 6,7 milionu lidí, zpomalila světové ekonomiky a zavřela hranice. Podle nové studie ale neovlivnila štěstí lidstva.

Stále více mladých lidí podle psychologických studií trpí úzkostí z klimatické krize. Terapeutka Zdeňka Voštová vysvětluje, jak s těmito stavy bojovat, v čem jsou obohacující a jak mohou rodiče a prarodiče svým potomkům pomoci.

Petr Pavel dokázal přesvědčit lidi, že má smysl volit slušnost a serióznost, prohlásil v pořadu Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zmínila, že pokud se člověk ohlédne za kampaní, je dobře, že „uspěla slušnost oproti lžím a hnusu“. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka si Pavel vítězství odpracoval a je potřeba jej jako vítěze respektovat. Odmítl však tvrzení, že by kampaň kandidáta hnutí ANO Andreje Babiše byla přes čáru. Předseda SPD Tomio Okamura podotkl, že problémem prohry Babiše nebylo málo hlasů od SPD, ale také to, že nezískal podporu významných osobností v hnutí ANO.

Do terénu vyrážejí Mikulášové s anděly, ale z pohledu dětí hlavně s čerty. Zatímco na Mikuláše a anděla se děti zpravidla těší, u čerta to bývá naopak. Že se děti trochu bojí, není podle psycholožky Olgy Kučerové na škodu, za důležitou ale považuje i ochranitelskou roli přítomných rodičů. Varuje především před tím, aby přicházeli obzvlášť strašidelní čerti na mikulášské akce do škol. Když se čertovská „nadílka“ přežene, hrozí dlouhobobé následky na psychiku, které se projeví třeba pomočováním. Potom je vhodné vyhledat psychologa.

Energetická společnost ČEZ utrpěla kvůli výpadkům ruských dodávek škody ve vyšších stovkách milionů až v miliardách, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Jediným možným krokem je podle něj arbitráž. Cenové výkyvy energií podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové nenastaly s počátkem války na Ukrajině, ale už minulý rok na podzim – jako důvody uvedla bezvětrné počasí v Německu loni v létě a odstavené elektrárny ve Francii. „S touto situací si začal hrát kremelský imperátor,“ řekla. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka se situace na trzích začíná uklidňovat, Evropa je tak na topnou sezonu připravena.

Co společnost rozděluje a co ji může spojit? Na otázky týkající se stále větší polarizace společnosti hledal odpovědi Fokus Václava Moravce. V pořadu s podtitulem „Jak usmířit národ?“ diskutují historik Tomáš Petráček, filozofka Tereza Matějčková, politoložka Anna Durnová, právní filozof Jiří Přibáň, antropoložka Marie Heřmanová a psycholog Tomáš Vašák.

Velkou pozornost vzbudil před několika dny blog kardinála Dominika Duky, v němž se mimo jiné vyjádřil k problematice znásilnění na válkou zmítané Ukrajině. Text v pátečních Událostech, komentářích hájil generální vikář pražské arcidiecéze Jan Balík a kritizovala výkonná ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová.

Vzpomínky na 11. září 2001 patří k těm nejživějším, které pamětníci mají. Pro orální historii, psychologii a další vědy představují unikátní zdroj informací nejen o minulosti, ale také o lidské paměti, traumatech i o tom, jak se s nimi mysl vypořádává.

Nošení roušek a respirátorů znamenalo během uplynulého roku a půl značný zásah do životů lidí, jehož dopady vědci teprve odhalují. Tým vedený Monicou Goriovou z Italského technologického institutu (IIT) zveřejnil studii, která například ukazuje, že děti ve věku od tří do pěti let mají problémy s rozpoznáváním emocí u lidí, kteří mají obličej zakrytý rouškami. Studie vyšla v odborném časopise Frontiers in Psychology.

Čínské úřady zkouší na Ujgurech v provincii Sin-ťiang kamerový systém se softwarem, který má za cíl odhalit emocionální stav pozorovaných. Informoval o tom server BBC s odkazem na nejmenovaného programátora. Čína dlouhodobě čelí kritice za svůj přístup k většinově muslimským Ujgurům. Místní úřady tvrdí, že zevrubné sledování místních obyvatel je nutné z bezpečnostních důvodů.

Pokud je žena v dětství emočně zanedbávaná, může to v budoucnu ovlivnit vývoj jejích potomků. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging. U dětí takových matek totiž vědci zjistili změny v oblastech mozku, které zpracovávají strach a úzkost.

Očkování proti covidu má být symbolem národní hrdosti a také hlavní událostí roku 2021. Takové jsou představy vlády o kampani, která má Čechy přimět k tomu, nechat se očkovat. Podle posledního průzkumu si totiž pro vakcínu plánuje přijít ani ne polovina Čechů. Výběrové řízení vláda ještě nevypsala, existuje už ale několik nápadů, jak obří, několikaměsíční kampaň vést. Od začátku ledna ji v rámci takzvaného hackatonu vymýšlí přední čeští experti na reklamu a komunikační agentury. Jak by mohla vypadat a jakou roli by vedle ní měla hrát média? Po tom pátral pořad Newsroom ČT24.

Zlé sny jsou podle nové švýcarské studie skvělým cvičením pro mozek, jak se v reálném životě naučit zvládat strach. Tato práce analyzuje, co se děje v mozku, když člověka pronásledují zlé sny. Pokud v nich není překročen určitý práh hrůzy, může z toho mít člověk i užitek.

Neurovědci s pomocí moderních technologií poprvé sledovali, jaké procesy v mozku probíhají v momentech, kdy člověku při poslechu hudby „běhá mráz po zádech“. O jejich experimentu informoval časopis  Frontiers in Neuroscience.

Psi jsou zřejmě prvními tvory, které si lidstvo domestikovalo – díky tomu je ze všech zvířat právě mezi psem a člověkem nejsilnější vazba. Nový výzkum se pokusil zjistit, jak moc psům na jejich lidských majitelích záleží a zda by se je pokusili zachránit.

Kočky mají často pověst zvířat, jejichž emoce se špatně čtou. Nový výzkum kanadských etologů ale ukázal, že chyba není v kočkách, nýbrž v lidech.

Výzkum psů a dalších domácích zvířat v poslední době ukazuje na překvapivě silné napojení na jejich majitele. Potvrdila to i nejnovější studie švédských etologů, podle které psi sdílí stejný stres jako jejich majitelé.