Emoce strana 2 z 2

Co společnost rozděluje a co ji může spojit? Na otázky týkající se stále větší polarizace společnosti hledal odpovědi Fokus Václava Moravce. V pořadu s podtitulem „Jak usmířit národ?“ diskutují historik Tomáš Petráček, filozofka Tereza Matějčková, politoložka Anna Durnová, právní filozof Jiří Přibáň, antropoložka Marie Heřmanová a psycholog Tomáš Vašák.

Velkou pozornost vzbudil před několika dny blog kardinála Dominika Duky, v němž se mimo jiné vyjádřil k problematice znásilnění na válkou zmítané Ukrajině. Text v pátečních Událostech, komentářích hájil generální vikář pražské arcidiecéze Jan Balík a kritizovala výkonná ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová.

Vzpomínky na 11. září 2001 patří k těm nejživějším, které pamětníci mají. Pro orální historii, psychologii a další vědy představují unikátní zdroj informací nejen o minulosti, ale také o lidské paměti, traumatech i o tom, jak se s nimi mysl vypořádává.

Nošení roušek a respirátorů znamenalo během uplynulého roku a půl značný zásah do životů lidí, jehož dopady vědci teprve odhalují. Tým vedený Monicou Goriovou z Italského technologického institutu (IIT) zveřejnil studii, která například ukazuje, že děti ve věku od tří do pěti let mají problémy s rozpoznáváním emocí u lidí, kteří mají obličej zakrytý rouškami. Studie vyšla v odborném časopise Frontiers in Psychology.

Čínské úřady zkouší na Ujgurech v provincii Sin-ťiang kamerový systém se softwarem, který má za cíl odhalit emocionální stav pozorovaných. Informoval o tom server BBC s odkazem na nejmenovaného programátora. Čína dlouhodobě čelí kritice za svůj přístup k většinově muslimským Ujgurům. Místní úřady tvrdí, že zevrubné sledování místních obyvatel je nutné z bezpečnostních důvodů.

Pokud je žena v dětství emočně zanedbávaná, může to v budoucnu ovlivnit vývoj jejích potomků. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging. U dětí takových matek totiž vědci zjistili změny v oblastech mozku, které zpracovávají strach a úzkost.

Očkování proti covidu má být symbolem národní hrdosti a také hlavní událostí roku 2021. Takové jsou představy vlády o kampani, která má Čechy přimět k tomu, nechat se očkovat. Podle posledního průzkumu si totiž pro vakcínu plánuje přijít ani ne polovina Čechů. Výběrové řízení vláda ještě nevypsala, existuje už ale několik nápadů, jak obří, několikaměsíční kampaň vést. Od začátku ledna ji v rámci takzvaného hackatonu vymýšlí přední čeští experti na reklamu a komunikační agentury. Jak by mohla vypadat a jakou roli by vedle ní měla hrát média? Po tom pátral pořad Newsroom ČT24.

Zlé sny jsou podle nové švýcarské studie skvělým cvičením pro mozek, jak se v reálném životě naučit zvládat strach. Tato práce analyzuje, co se děje v mozku, když člověka pronásledují zlé sny. Pokud v nich není překročen určitý práh hrůzy, může z toho mít člověk i užitek.

Neurovědci s pomocí moderních technologií poprvé sledovali, jaké procesy v mozku probíhají v momentech, kdy člověku při poslechu hudby „běhá mráz po zádech“. O jejich experimentu informoval časopis  Frontiers in Neuroscience.

Psi jsou zřejmě prvními tvory, které si lidstvo domestikovalo – díky tomu je ze všech zvířat právě mezi psem a člověkem nejsilnější vazba. Nový výzkum se pokusil zjistit, jak moc psům na jejich lidských majitelích záleží a zda by se je pokusili zachránit.

Kočky mají často pověst zvířat, jejichž emoce se špatně čtou. Nový výzkum kanadských etologů ale ukázal, že chyba není v kočkách, nýbrž v lidech.

Výzkum psů a dalších domácích zvířat v poslední době ukazuje na překvapivě silné napojení na jejich majitele. Potvrdila to i nejnovější studie švédských etologů, podle které psi sdílí stejný stres jako jejich majitelé.