Malé děti neumí rozpoznat emoce u lidí s rouškami

Nošení roušek a respirátorů znamenalo během uplynulého roku a půl značný zásah do životů lidí, jehož dopady vědci teprve odhalují. Tým vedený Monicou Goriovou z Italského technologického institutu (IIT) zveřejnil studii, která například ukazuje, že děti ve věku od tří do pěti let mají problémy s rozpoznáváním emocí u lidí, kteří mají obličej zakrytý rouškami. Studie vyšla v odborném časopise Frontiers in Psychology.

Autoři výzkumu upozorňují, že toto opatření proti covidu by mohlo ovlivnit správný vývoj učení sociálních interakcí.

Používání roušek u dětí při pandemii covidu se věnoval dokument, který sestavily Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF – jeho cílem bylo poskytnout pokyny pro úředníky i lékařské autority.

Manuál nedoporučuje používání roušek při jednání s dětmi ve věku do pěti let. Kromě toho i u starších dětí WHO doporučuje pečlivě zvážit přínos nošení roušek v porovnání s možnými škodami, které mohou zahrnovat sociální a psychické problémy a potíže v komunikaci a učení.

Dokument vycházel spíše z principu předběžné opatrnosti, než z nějakých přesvědčivých vědeckých důkazů – jeho autoři se domnívají, že chybí základní data, proto je lepší být raději opatrní.

Studie výzkumného týmu IIT pod vedením Moniky Goriové s těmito doporučeními pracovala a zaměřila se na skupinu dětí v předškolním věku. U malých dětí ve věku mezi třemi a pěti lety není nošení roušek povinné, děti jsou ale přesto nošení roušek vystavené v nejrůznějších každodenních sociálních situacích.

Výzkumníci z IIT připravili set obsahující obrázky lidí s nasazenými rouškami a bez nich. Ty pak prostřednictvím počítače, tabletu nebo chytrého telefonu ukázaly 119 osobám: jednatřicet z nich byly děti ve věku od 3 do 5 let, 49 děti ve věku od 6 do 8 let a 39 dospělých ve věku od 18 do 30 let. Účastníci se měli samostatně nebo za asistence rodičů (v případě nejmladších účastníků) pokusit rozpoznat výrazy obličejů s chirurgickou rouškou a bez ní – obličeje přitom vyjadřovaly různé emoce, například štěstí, smutek, strach a hněv.

Neviditelné emoce

Výsledky ukázaly, že děti ve věku 3 až 5 let jsou schopny rozpoznat výrazy obličeje vyjadřující štěstí a smutek pouze ve 40 procentech případů, pokud jsou přitom obličeje zakryté rouškou. U ostatních věkových skupin bylo toto procento úspěšnosti mnohem vyšší: děti ve věku 6 až 8 let měly úspěšnost 55 až 65 procent a dospělí dokonce 70 až 80 procent.

Obecně ale platilo, že všechny věkové skupiny měly v určování smutku a štěstí větší problém určit emoce, pokud měl druhý člověk nasazenou roušku. Co se týče ostatních emocí, byly výsledky lepší, ale opět s nimi měli největší problémy předškoláci.

„Experiment byl proveden v prvních fázích pandemie v roce 2020; v té době byly roušky pro všechny ještě novinkou,“ popsala Monica Goriová. „Dětský mozek je ale velmi flexibilní, v současné době proto provádíme další testy, abychom zjistili, jestli se porozumění emocí u dětí zvýšilo nebo ne,“ dodává psycholožka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 2 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 7 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...