Chrání miliony životů, ale jsou hrozbou pro miliony dalších. Odpad tvořený použitými syntetickými rukavicemi nebo rouškami proti koronavirové nákaze začíná zaplavovat dna moří a oceánů. Vyhozený zdravotnický odpad ohrožuje i vodní živočichy. Pandemie tak přináší nečekanou zátěž pro životní prostředí a svět se začíná ptát: kam s pomůckami?
V ohrožení jsou zejména větší mořští živočichové. „Želvy si zřejmě velmi často pletou například rukavice s medúzami, které jsou jejich hlavní potravou,“ tvrdí hlavní vědecký pracovník organizace Ocean Conservancy George Leonard.
Menším živočichům může zdravotnický odpad ublížit, jakmile se začne rozkládat. U tenkých materiálů na jedno použití to může trvat i stovky let. V bezpečí ale nejsou ani zvířata na souši. V britském Chelmsfordu například racek zůstal zamotaný v použité roušce celý týden.
Na světě ovšem existují i výrobci, kteří vytvářejí ekologicky nezávadné zdravotnické vybavení. „Když naše masky dáme do kompostu, vrátí se zpět do přírody. Dejte konopí do země a za tři až šest měsíců tam nic nezbude,“ tvrdí majitel společnosti Geochanvre Frederic Roure.
V jeho továrně se konopné vlákno, ze kterého se vyrábí roušky, vykrajuje pomocí laseru. Vylisované navíc působí jako efektivní filtr. Podnik už prodal až dva miliony podobných masek. Jednorázových roušek se nicméně každý měsíc spotřebuje skoro 130 miliard.
Nábytek z použitých roušek
Umělá hmota z vyhozených pomůcek se ovšem může použít k výrobě něčeho nového, třeba nábytku. Zatímco v Jižní Koreji se musí všechny použité roušky povinně spalovat s ostatním kontaminovaným materiálem, student Kim Ha-nol je taví a vlévá do speciálních forem. Výsledkem jsou originální židle nebo stoly.
„Kdybych si jeden kus koupila, vždy mi připomene, čím jsme si s koronavirem v roce 2020 prošli. Připomenou nám taky nutnost pečovat o životní prostředí. Jsou vyrobené z recyklovaných roušek,“ tvrdí studentka umění Park Sun-čan.
Stále více vědců a nadšenců nyní zkoumá, jak naložit s novým druhem znečištění. Může se totiž stát jak inspirací, tak i byznysem. Podle vědců je ale nutné jednat rychle, aby rukavic jednou v moři skutečně nebylo více než medúz.
