Kočičí emoce umí číst jen 13 procent lidí. Ti jsou v tom ale excelentní

Kočky mají často pověst zvířat, jejichž emoce se špatně čtou. Nový výzkum kanadských etologů ale ukázal, že chyba není v kočkách, nýbrž v lidech.

„Schopnost číst emoce ze zvířecích tváří je klíčově důležitá pro schopnost dobře se o zvířata starat,“ uvedl profesor Lee Niel, který výzkum vedl. „Náš objev ukazuje, že u koček jsou v tom někteří lidé excelentní a řada náznaků nám říká, že je to dovednost, která se dá naučit,“ dodal vědec.

Jeho studie popsala, že zatímco většina lidí nedokáže kočičí emoce příliš dobře chápat, existuje poměrně malé procento osob, které v tom excelují. Tuto skupinu tvoří nejčastěji ženy a také lidé, kteří mají zkušenost s veterinární medicínou – přitom to ani nemusí být osoby, jež poutá ke kočkám nějak zvlášť pozitivní vztah.

Jde o první výzkum svého druhu. Zatím věda zkoumala jen to, zda lidé umí rozpoznat výraz bolesti v kočičí tváři. „Tato práce je opravdu prvním pohledem na vnímání širokého spektra negativních emocionálních stavů u zvířat – včetně strachu a frustrace – ale také na vnímání emocí pozitivních,“ popsali studii její autoři.

Ta vyšla v odborném žurnálu Animal Welfare a zkoumala asi 6300 osob z 85 zemí. Respondenti sledovali vždy dvacet krátkých videí koček, která pocházela ze serveru YouTube. Poté museli vyplnit on-line dotazníky, kde zkoušeli emoce koček popsat.

Emoce zvířat

Na všech videích byly vidět kočičí tváře – žádná přitom neprojevovala strach ani bolest, protože reakce na tyto emoce jsou už známé. Místo toho výzkumníci do testu zařadili obličeje koček vyjadřující například radost, překvapení nebo úžas.

Pro většinu účastníků se pak ukázala být tato zkouška jako značně náročná. Průměrně dokázali správně odpovědět na 12 otázek ze 20, což je vlastně jen těsně nad náhodným výběrem. Ale 13 procent určilo správně 75 procent kočičích emocí; vědci tuto skupinu označili jako „zaříkávači koček“.

Kromě žen či veterinářů byli v této skupině nadprůměrně často mladší lidé. „Že měly ženy lepší výsledky než muži, je ve shodě se staršími studiemi, které ukázaly, že ženy jsou obecně lepší v dekódování neverbálních emocí,“ uvedli vědci.

Naopak překvapivé bylo, že v testu neuspěli nijak lépe lidé, kteří se označili za milovníky koček. Vynikající výsledky osob, jež s kočkami tráví profesně hodně času, naznačují, že je možné se těmto dovednostem naučit. Test je volně dostupný i pro veřejnost, každý si ho může vyzkoušet ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 13 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
včera v 14:30

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
včera v 11:29

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
včera v 08:04

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026
Načítání...