Kočičí emoce umí číst jen 13 procent lidí. Ti jsou v tom ale excelentní

Kočky mají často pověst zvířat, jejichž emoce se špatně čtou. Nový výzkum kanadských etologů ale ukázal, že chyba není v kočkách, nýbrž v lidech.

„Schopnost číst emoce ze zvířecích tváří je klíčově důležitá pro schopnost dobře se o zvířata starat,“ uvedl profesor Lee Niel, který výzkum vedl. „Náš objev ukazuje, že u koček jsou v tom někteří lidé excelentní a řada náznaků nám říká, že je to dovednost, která se dá naučit,“ dodal vědec.

Jeho studie popsala, že zatímco většina lidí nedokáže kočičí emoce příliš dobře chápat, existuje poměrně malé procento osob, které v tom excelují. Tuto skupinu tvoří nejčastěji ženy a také lidé, kteří mají zkušenost s veterinární medicínou – přitom to ani nemusí být osoby, jež poutá ke kočkám nějak zvlášť pozitivní vztah.

Jde o první výzkum svého druhu. Zatím věda zkoumala jen to, zda lidé umí rozpoznat výraz bolesti v kočičí tváři. „Tato práce je opravdu prvním pohledem na vnímání širokého spektra negativních emocionálních stavů u zvířat – včetně strachu a frustrace – ale také na vnímání emocí pozitivních,“ popsali studii její autoři.

Ta vyšla v odborném žurnálu Animal Welfare a zkoumala asi 6300 osob z 85 zemí. Respondenti sledovali vždy dvacet krátkých videí koček, která pocházela ze serveru YouTube. Poté museli vyplnit on-line dotazníky, kde zkoušeli emoce koček popsat.

Emoce zvířat

Na všech videích byly vidět kočičí tváře – žádná přitom neprojevovala strach ani bolest, protože reakce na tyto emoce jsou už známé. Místo toho výzkumníci do testu zařadili obličeje koček vyjadřující například radost, překvapení nebo úžas.

Pro většinu účastníků se pak ukázala být tato zkouška jako značně náročná. Průměrně dokázali správně odpovědět na 12 otázek ze 20, což je vlastně jen těsně nad náhodným výběrem. Ale 13 procent určilo správně 75 procent kočičích emocí; vědci tuto skupinu označili jako „zaříkávači koček“.

Kromě žen či veterinářů byli v této skupině nadprůměrně často mladší lidé. „Že měly ženy lepší výsledky než muži, je ve shodě se staršími studiemi, které ukázaly, že ženy jsou obecně lepší v dekódování neverbálních emocí,“ uvedli vědci.

Naopak překvapivé bylo, že v testu neuspěli nijak lépe lidé, kteří se označili za milovníky koček. Vynikající výsledky osob, jež s kočkami tráví profesně hodně času, naznačují, že je možné se těmto dovednostem naučit. Test je volně dostupný i pro veřejnost, každý si ho může vyzkoušet ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 8 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...